Foto: iStockphoto.com

20 let s Wi-Fi: od domácích sítí k surfování na palubách letadel

Věci chytřetéma 5 min čtení

Televize straší apokalypsou spojenou s přechodem na rok 2000. K internetu se připojujeme kvůli ceně jen v noci, a to vytáčeným spojením z dnešního pohledu legrační rychlostí 0,064 Mb/s a mobilní operátoři postupně budují síť EDGE, která je ještě pomalejší –0,014Mb/s. I tak vypadal rok 1999, kdy vznikla nová technologie Wi-Fi. A okamžitě začala měnit svět.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Televize straší apokalypsou spojenou s přechodem na rok 2000. K internetu se připojujeme kvůli ceně jen v noci, a to vytáčeným spojením z dnešního pohledu legrační rychlostí 0,064 Mb/s a mobilní operátoři postupně budují síť EDGE, která je ještě pomalejší –0,014Mb/s. I tak vypadal rok 1999, kdy vznikla nová technologie Wi-Fi. A okamžitě začala měnit svět.

Související článek

Nastupuje nová síť Li-Fi. Internet díky ní poběží prostřednictvím světla. Stačí jen rozsvítit

Li-Fi. Ano, čtete správně a ne, není to ani překlep, ani neznalost autorky článku. Skutečně se jedná o Li-Fi. Podobnost se všeobecně známým termínem Wi-Fi ale není čistě náhodná. Naopak.

Na rozvoj počítačových sítí nebyly na konci tisíciletí české domácnosti ani kanceláře připraveny. Pamětníci prvních herních seancí s hrami Duke Nukem nebo Doom 2 si dobře vzpomínají na kilometry kabelů – nejprve sériových, posléze koaxiálních a nakonec optických – které museli kvůli uspokojení svých síťových potřeb natáhnout pod kobercem. Protože situace nebyla jiná nikde na světě, sešlo se v roce 1999 několik firem, které vymyslely bezdrátovou síť – Wireless Ethernet.

Nikdo neví, co znamená Wi-Fi

Vývoj nové technologie trval asi rok. Už v roce 2000 se organizace přejmenovala na Wi-Fi Alliance a začala certifikovat první produkty, které podporovaly stejnojmennou technologii. Ohledně názvu Wi-Fi se vyrojila řada zaručených spekulací. Měla prý znamenat bezdrátový optický kabel (Fibre), nebo bezdrátovou věrnost (Fidelity, podle vzoru Hi-Fi). Ve skutečnosti údajně neznamená nic, i když podobnost písmen Wi a slova bezdrátový (wireless) je více než podezřelá.

Asi největší výhodou Wi-Fi je fakt, že funguje v takzvaném bezlicenčním pásmu. Na rozdíl od mobilních sítí tak nemusí mít licenci telekomunikačních úřadů jednotlivých zemí. Při splnění určitých předpokladů, jako je například maximální používaný výkon, může síť Wi-Fi vybudovat kdokoliv. A právě to vedlo k masivnímu rozmachu bezdrátových sítí.

Prvotní Wi-Fi zařízení dokázala přenášet data rychlostí 11 Mb/s s dosahem, který na běžný byt či kancelář v pohodě stačil. Pořizovací cena byla ve srovnání s klubkem kabelů sice o něco vyšší, ale zbavit se neustálého hudrování matek, manželek a uklízeček za to stálo. O riziku zlomení kabelů a mnohahodinového hledání problému ani nemluvě. Odpadlo i nepříjemné vrtání do zdí nebo nevzhledné lištování rozvodů.

Související článek

„Stejně jako má každý v bytě vodovod, měl by mít i optický kabel,“ říká Martin Adam z T-Mobile

„Čau lidi, mám pro vás dobrou zprávu – naše krásná země se na žebříčku složitosti stavebního řízení propracovala na skvělé 156. místo, což znamená, že jsme předehnali Pásmo Gazy a dotahujeme se na Uruguay. Naše ministryně na tom prostě mákla.“

Výhod nové technologie si ale nevšimli jen notoričtí hráči a správci firemních sítí. Koncem roku 2004 se objevily první mobilní telefony s Wi-Fi (z těch, které byly dostupné v Česku, jmenujme Motorolu MPx a Nokii 9500 Communicator). Ve stejném roce vzlétlo první letadlo s palubou pokrytou Wi-Fi signálem. No a samozřejmě se objevily taky první hackerské útoky, o to snazší, že útočník nemusel vstupovat do budovy, ale stačilo mu stát s notebookem v dosahu Wi-Fi. Právě proto spatřilo v roce 2004 světlo světa zabezpečení WPA2.

Milníky v řadě za sebou

Potom už nic nebránilo rychlému rozmachu Wi-Fi. Po deseti letech od vzniku, tedy v roce 2009, se prodalo Wi-Fi zařízení s pořadovým číslem jedna miliarda. Jen o tři roky později, v roce 2012, mělo tehdy prodané zařízení pořadové číslo pět miliard. V roce 2017 dosáhl celkový počet zařízení s Wi-Fi, která se kdy prodala, dvaceti miliard a v roce 2019 byla překročena třicetimiliardová hranice.

Podobně rychle rostl i počet takzvaných hot-spotů, tedy míst, kde se můžete k Wi-Fi síti připojit. V počátcích jste mohli vidět hloučky datachtivých lidí s mobilními telefony, jak se krčí těsně před výlohami kaváren nebo fast foodů, protože tam ještě signál Wi-Fi sítě dosáhne, a ani si nemusíte nic dávat. V roce 2011 už ale byl k dispozici první milion přípojných míst, samozřejmě celosvětově. V roce 2012 hlásili výzkumníci Wi-Fi Alliance, že bezdrátovou síť využívá v celosvětovém měřítku čtvrtina domácností. O rok později překročil počet hot-spotů hranici pěti milionů.

Související článek

Demonstranti v Hongkongu ničí věže na rozpoznávání tváře a snaží se zmást kamery

Protivládní protesty v Hongkongu už trvají několik týdnů. Jejich součástí se stal i boj proti všudypřítomným policejním kamerám s technologií na rozpoznávání tváří, které dokáží zjistit identitu protestujících.

V průběhu dvaceti let se technologie samozřejmě výrazně proměnila. Aktuální standardy se jmenují Wi-Fi 4, Wi-Fi 5 a Wi-Fi 6, setkat se můžete ještě se starším označením 802.11 doplněným písmeny a, b, g, n, y. Z původní rychlosti 11 Mb/s (802.11b) se Wi-Fi na dlouhou dobu posunulo „jen“ na 54 Mb/s (802.11a, 802.11g). Teprve v roce 2009 se objevil standard 802.11n, který slíbil až 600 Mb/s a konečně Wi-Fi 5 a 6 už se bude pohybovat v řádech Gb/s. Využívají k tomu stejné technologie jako dnes operátoři v sítích čtvrté a páté generace – spojují více frekvenčních pásem.

Domů, nebo do města?

Wi-Fi původně vzniklo v době, kdy se budovaly hlavně místní sítě v rámci jednoho bytu nebo jedné kanceláře. O nějaké veřejné konektivitě se tehdy moc neuvažovalo. Netrvalo ale dlouho a Wi-Fi se začalo objevovat i na místech veřejných – v kavárnách, restauracích, hotelích, ale i na ulicích.

Z čistě technologického hlediska by bylo lepší pokrýt veřejné prostory mobilním internetem. Je v bezpečném licenčním pásmu, odolný proti rušení a podstatně lépe zabezpečený. Na druhou stranu jste odkázaní na dobrodiní operátorů. Musíte počkat, až jim pokrytí vašeho města bude dávat ekonomický smysl, vyjednají s ČTÚ modely pokrytí, proměří případná rušení a domluví se s majiteli všech potřebných nemovitostí. Oproti tomu městskou Wi-Fi na náměstí vybudujete bez povolení za pár tisíc a v podstatě svépomocí, třeba s využitím sloupů veřejného osvětlení.

Související článek

Česko pokrývá další telekomunikační síť. Slouží internetu věcí

Společnost Sigfox dokončila v tuzemsku výstavbu sítě pro tzv. internet věcí (IoT). Síť pro bezdrátovou komunikaci zařízení mezi sebou pokrývá 96 procent české populace. Její výstavba stála desítky milionů korun. Podílela se na ní společnost Sigfox a operátor T-Mobile.

Dnes je Wi-Fi k dispozici ve všech zařízeních od mobilů po počítače, setkáte se s ním v chytrých pračkách, ledničkách či televizích. I když se na jeho místo pomalu začínají tlačit rychlé mobilní sítě z jedné strany a energeticky nenáročné IoT systémy z druhé strany, má před sebou pořád ještě dlouhou a bohatou budoucnost.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama