Dnes už není tak výjimečné, když na vás v domácnosti promluví lednice, kávovar nebo vysavač. Prodejní rekordy trhají i chytré reproduktory typu Alexa od Amazonu. Jenže debata s nimi pořád ještě vázne. Český tým vědců z pražského ČVUT proto vytvořil chatbota, který dokáže nejen odpovídat na dotazy, ale umí vést i plynulou konverzaci. Dostal jméno Alquist.
Dnes už není tak výjimečné, když na vás v domácnosti promluví lednice, kávovar nebo vysavač. Prodejní rekordy trhají i chytré reproduktory typu Alexa od Amazonu. Jenže debata s nimi pořád ještě vázne. Český tým vědců z pražského ČVUT proto vytvořil chatbota, který dokáže nejen odpovídat na dotazy, ale umí vést i plynulou konverzaci. Dostal jméno Alquist.
Mobilní telefon na vás prozradí, kde právě jste. To není nic nového. Izraelská firma Anagog ale vyvinula technologii, která dokáže zjistit, co právě děláte. Jestli pracujete v kanceláři, jedete vyzvednout dítě do školy nebo cvičíte v posilovně. A co víc – dokáže to vcelku přesně i předvídat. Pro někoho ideální prostor pro reklamu, pro jiné ještě důmyslnější „Velký bratr“. Technologie nazvaná JedAI zaujala i mladoboleslavskou Škodovku, která investovala do jejího vývoje.
Když se řekne chatbot, představí si většina lidí chytrý reproduktor typu Alexy od Amazonu. Řeknete mu, aby pustil televizi nebo vám prozradil výsledek včerejšího fotbalu, a on to udělá. Jenže jít se dá ještě podstatně dál. Dokazuje to výsledek týmu Jana Šedivého z pražského institutu CIIRC, který chatbota nazvaného Alquist vytvořil. Inspirací pro jeho název byla jedna z hlavních postav Čapkova R.U.R. Český tým s Alquistem dvakrát bodoval v prestižní soutěži Alexa Prize, což kromě uznání přineslo i odměnu přes osm milionů korun.
„Na Alexe a podobných systémech jsou pro většinu lidí zajímavé hlavně tři funkce. Poslech hudby, ovládání internetu věcí a pak takzvané skilly neboli dovednosti. V současné době jich Alexa má asi osmdesát tisíc – můžete se zeptat třeba na to, jak včera hráli fotbalisté Manchesteru United, oblíbený tým z americké basketbalové ligy, nebo jaké bude příští týden počasí na plážích u Los Angeles. Přístroj vám na to odpoví,“ vysvětluje šéf týmu a pedagog ČVUT Jan Šedivý. „Aby to dokázal, potřebuje tazateli rozumět, tedy zvládat sémantiku řeči a umět ji převést na text. Potom musí umět prohledávat internetové databáze a z nich si vytáhnout potřebné informace. A my jsme napsali program, který obě tyto schopnosti má. To je Alquist.“
Takže se dá zjednodušeně říci, že učíte Alexu povídat si s lidmi o tom, co je zajímá?
V podstatě ano, ale oproti základnímu modelu Alexy jdeme ještě o hodně dál. Alexa v základu funguje tak, že na jednu otázku nabízí jednu odpověď – zeptáte se, kolik lidí žije v Itálii, a dozvíte se, že něco málo přes 60 milionů. Tomu se říká turn neboli výměna – jedna otázka, jedna odpověď, tečka. Jenže náš systém dokáže těchto výměn za sebou řetězit až několik desítek, což znamená, že si se systémem můžete regulérně povídat, nikoli jen zjišťovat odpovědi na konkrétní otázky.
Sophie je pro mě obyčejný reklamní trik, dětská hračka. Praktické využití moc nemá, leda tak přitáhne lidi k tématu.
Znamená to, že s roboty budeme moci vést normální konverzaci jako s jinými lidmi?
Úplně stejně jako v kavárně s kamarádem si s Alexou nepopovídáte. Konverzace má pořád svá specifika – jednotlivé skilly musíte hlasem takzvaně otevřít, aby systém věděl, z čeho má vyhledávat, takže musíte použít konkrétní klíčové slovo. Když zůstaneme u toho příkladu s americkou basketbalovou ligou neboli NBA, je nutné napřed přikázat „Open NBA“, díky tomu systém vyhledá vhodné databáze a pak bude moci odpovědět. Ale samozřejmě se snažíme vylepšovat konverzační možnosti tak, abychom se přirozenému hovoru blížili.
Jedna věc jsou technické možnosti, druhá praktické využití chatbotů. Kde vidíte jejich místo ve skutečném životě? Slavná humanoidní robotka Sophie sice vypadá moc hezky, ale v praxi se svou slovní zásobou omezenou na pár frází zrovna velkou díru do světa nepředstavuje…
Sophie je pro mě obyčejný reklamní trik, dětská hračka. Praktické využití moc nemá, leda tak přitáhne lidi k tématu. Lepší jsou roboti v obchodech nebo na letištích, ale to je v podstatě jednoúčelová záležitost, zaměřená na konkrétní produkt. Náš Alquist má mnohem širší záběr, patří do kategorie sociálních chatbotů – můžete si s ním popovídat o fotbale, o celebritách, můžete s ním probírat aktuální zprávy nebo techniku, témat je v současné době asi třicet.
Tím pádem je jasné i praktické určení – jsou lidé, kteří si nemají s kým popovídat. V rámci zmíněných témat už máte poměrně značnou volnost, můžete mluvit o jednotlivých filmech, o hercích, přeskakovat z jednoho tématu na druhé…
Jakub Nešetřil vybudoval vývojářský startup Apiary, který v roce 2017 prodal gigantu Oracle za několik miliard korun. Firmu pod hlavičkou Oracle pak odjel řídit do San Franciska do slavného Silicon Valley. Nakonec se ale vrátil zpátky do Česka a letos na jaře oznámil založení platformy Česko.Digital. Jeho cílem je ve spolupráci s tuzemskou IT komunitou změnit digitální život v Česku k lepšímu.
Takže Alquist v zásadě dokáže vést nespecifickou, nezávaznou konverzaci?
Ano, respektive tímto směrem kráčíme. To je mimochodem z programátorského hlediska nekonečně složitější, než když máte konkrétní cíl, třeba zamluvit stůl v restauraci. Musíte při tom probrat spoustu okolností – co to má být za restauraci, co tam mají k jídlu a k pití, kolik vás je, kolik by to mělo stát a podobně, ale všechno směřuje jednoznačně k té rezervaci. Přesně takového chatbota, který to zvládl i po telefonu, nedávno předváděl Google. Složitější systémy slouží třeba v cestovních kancelářích nebo pro homebanking, ale pořád je to takzvaný goal-oriented system, tedy systém zaměřený na určitý cíl.
Tento typ chatbotů ale dnes převažuje, ne? Většinou slouží ke splnění určitého konkrétního cíle, typu té rezervace stolu…
Ano, přesně tak, i když samozřejmě existují i složitější a sofistikovanější systémy – a v nich se naše technologie dokáže uplatnit rovněž, protože je na tu složitější úroveň stavěná. Například v autech, kde to má dva háčky. Za prvé máte dost velké množství témat, která za volantem lidé chtějí probírat, a za druhé se řidič musí věnovat především řízení, takže po něm nemůžeme chtít, aby se plně soustředil na správné kladení otázek.
Nebo ve zdravotnictví, kde chatboty často pacienty nabádají, aby si vzali léky nebo podstupovali různé procedury. Případně si lze představit aplikace, které můžou uživateli radit, jak něco spravit – dnešní přístroje jsou obecně hodně komplikované a opravovat je většinou mohou jen odborníci. Lidem by se jistě líbilo, kdyby to zvládli s pomocí konverzačního robota sami, protože by ušetřili čas i peníze. Alquist dokáže fungovat jako základ pro všechny tyhle typy konverzací.
S Alquistem jste uspěli na mezinárodní scéně – dva roky po sobě jste skončili stříbrní v prestižní soutěži Alexa Prize. Co je to za soutěž?
Vyhlašuje ji Amazon, účastní se jí akademické týmy z celého světa. V prvním ročníku v roce 2016 se jí zúčastnilo přes sto týmů, o rok později už sto devadesát. V prvním kole Amazon ze zaslaných projektů vybere semifinalisty a těm dá peníze na realizaci jejich nápadů – náš tým dostal v prvním roce sto tisíc a ve druhém už čtvrt milionu dolarů, s tím už se opravdu dalo něco dělat.
Kromě toho máme k dispozici počítače v Amazonu, na kterých systém běží. Amazon ho pak nabízí svým zákazníkům ke konverzaci a ti ho vždycky na konci rozhovoru hodnotí jednou až pěti hvězdičkami. Na základě tohoto hodnocení postupují tři týmy do finále, nějakou dobu ještě na systému mohou pracovat a vylepšovat ho a v samotném finálovém kole hodnotí systémy pevně stanovenou metodikou speciální porotci Amazonu. Následně se vyhlašuje první, druhé a třetí místo.
Globální tiskovou agenturu očividně nezajímal tým z neanglicky mluvící země, ačkoli Alquist samozřejmě funguje v angličtině.
Co vám účast v soutěži především přinesla? Tedy kromě peněz.
Finance bych moc neopomíjel. Jsou samy o sobě skvělou odměnou – na Alquistu pracují především doktorandi a ti jsou jak známo mizerně placení, takže tohle přilepšení opravdu vítají, jinak by byl velký problém je vůbec udržet ve škole. Jinými slovy, peníze nám pomohly udržet dohromady původní tým už skoro čtyři roky a jeho členové si nemusejí přivydělávat bůhvíčím. To se na kvalitě práce samo sebou hodně projevuje. Takže hlavní přínos vidím ve stálém a stabilním pracovním týmu.
A co mezinárodní publicita?
S tou je to trochu slabší. Dokonce se přihodila událost, kterou popravdě moc nechápu – o soutěži poslala do světa zprávu agentura Reuters, napsali, kdo skončil na prvním a na třetím místě, jen nás jaksi zapomněli zmínit. To mi připadá jako docela velká drzost. Vyhráli Američané, bronz získali Skotové – globální tiskovou agenturu očividně nezajímal tým z neanglicky mluvící země, ačkoli Alquist samozřejmě funguje v angličtině.
Máte nějaké plány na rozšíření Alquistu do dalších jazyků, zejména do češtiny?
Momentálně je tohle otázka spíš pro Amazon, a ten do Alexy zatím češtinu podle všeho nechystá, ačkoli se o tom často mluví.
Jan Šedivý (druhý zleva) se svým týmem - Zdroj: FB J. Šediveho
A vy jste v použití systému závislí na Amazonu?
Prakticky momentálně ano, protože nikdo jiný o něj nejeví zájem, a koneckonců na platformě Amazonu vznikal a logicky se pro ni nejlépe hodí. A Amazon má také právo zdarma využívat naše duševní vlastnictví. Ale jinak je to dobrá otázka, a odpověď zní ne – vlastně nejsme na Amazonu závislí, jsme autory systému a ten patří nám, byť v podmínkách soutěže bylo, že Amazonu poskytneme veškeré kódy, a to samozřejmě respektujeme. Ale nic nám nebrání nabízet Alquist i jinde.
Takže kdyby měl o systém zájem dejme tomu některý z našich mobilních operátorů, jimž by se vyspělý chatbot mohl hodit…
Tak bychom byli moc rádi. A není problém v takovém případě pracovat na češtině. Alquist může fungovat i na jiných platformách – softwarově třeba na Google Home, jehož česká verze bude snad k dispozici ještě letos, a hardwarově dejme tomu na chytrých telefonech, nepotřebujeme výhradně inteligentní reproduktory.
Lidská řeč je pro umělou inteligenci obecně hodně těžká struktura – strojové překlady se sice vylepšují, ale pořád mají do dokonalosti ještě hodně daleko…
Naprosto souhlasím. Samozřejmě už lze prohnat překladačem nějaký suchý technický text, v němž nejde o nic jiného než o holé porozumění, v tom jsou počítače dobré. Ale jakmile má jít kvalita o krok dál a text má mít jakékoli literární kvality, nemají stroje šanci, a ještě hodně dlouho mít nebudou.
Miloš Zeman, neúnavný propagátor teletextu, telefonů Aligátor a dalších strhujících výdobytků moderní techniky, už řadu let sní o velkém infrastrukturním plánu. Kanálu, který propojí Dunaj, Odru a Labe, překlene evropské rozvodí a učiní z České republiky centrum moderní logistiky. Velkorysost plánu nechybí. Náklady ve výši 585 miliard jsou úžasná suma. Jen jeho načasování není ideální. Přichází se zpožděním. Přibližně dvě stě let.
Co je zapotřebí k tomu, aby umělý systém dokázal při zpracování jazyka maximálně využít současných možností? Stačí mít v týmu špičkové programátory, nebo potřebujete i další profese, třeba lingvisty?
Ve vývoji umělé inteligence existuje speciální obor, jemuž se říká natural language processing neboli přirozené zpracování jazyka – a to je vlastně obdoba běžné lingvistiky pro počítače. Mnozí programátoři se na tenhle obor specializují. Bez nich bychom se neobešli. Při přirozeném zpracování jazyka se využívá strojového učení, při němž se systém učí rozpoznávat určité struktury v řeči na základě častého opakování slovních spojení a dialogů.
Když jich máme k dispozici dostatek, systém postupně zjistí, že na určité otázky většinou následuje konkrétní typ odpovědi, a takhle si postupně osvojuje sémantiku. Ovšem při samotném vytváření oněch posloupností jazykových prvků se uplatní i skuteční lingvisté, protože musíme docílit maximální lexikální diverzity. Kromě toho nám lingvisté pomáhají se správnou formulací dialogů, aby byly maximálně přesné. Využíváme i psychology, kteří nám radí, jak se lidé v jistých situacích chovají.
Dokázal byste jednoduše vysvětlit, jak chatbot po technické stránce funguje?
Konkrétní příklad: v angličtině je relativně jednoduché poznat otázku, protože velmi často začíná tázacími zájmeny – what, where, why, when, who, how a tak dále (co, kde, proč, kdy, kdo, jak – pozn. red.). Ať už se tazatel ptá, jaký je provoz na dálnici D1, jaké je počasí v Londýně nebo kolik je obyvatel v Ugandě, systém okamžitě rozpozná, že se jedná o dotaz, a zároveň odhalí takzvanou entitu – tedy D1, Londýn nebo Ugandu.
My musíme zjistit záměr, přiřadit k němu správně entitu a pak s tím dál pracovat, protože do hry vstupuje ještě řada proměnných, synonyma a podobně. Ale základ funguje zhruba takhle – jde o to, rozpoznat základní stavební kameny věty a správně je rozložit a zase složit. Důležité je, že věty musejí být krátké a pokud možno jednoznačné. Trochu to připomíná konverzaci s dítětem.
Strojové učení je obecně považováno za předstupeň skutečné umělé inteligence – mnozí odborníci tvrdí, že aby se dalo hovořit o skutečné inteligenci, musí zvládat na nějaké úrovni abstraktní myšlení. A jazyk je vysoce vyspělý abstraktní systém. Může tedy vývoj přirozeného zpracování jazyka fungovat jako zásadní motor při vývoji umělé inteligence i v jiných oblastech?
Ono se to dá zajímavě otočit – komunikovat se musí primárně učit lidé. A až se naučí se stroji správně komunikovat, začne to fungovat i opačně. V současném stadiu dokážou stroje plánovat, kombinovat, vytvářet strategie a rozhodovat, ale musíme jim přesně říci, co po nich chceme. My při vývoji chatbotů hledáme způsob, jak to udělat co nejlépe, a tím se vylepšují i možnosti samotné umělé inteligence.
Hradní stráž plánuje do pěti let využívání dronů i autonomních vozidel. Nasazeny by byly především při střežení zámeckého areálu v Lánech. Podle vypracované koncepce si také pořídí mobilní strážnici, která umožní střežení dočasných prezidentských sídel.
Jméno Alquist je symbolické – v Čapkově dramatu R.U.R. se jednalo o stavitele, který ve vzbouřených robotech vidí spoustu lidských kvalit včetně citů. Proč jste si ho vybrali?
Především jsme chtěli vzdát čest samotnému Čapkovi, možná nejlepšímu českému spisovateli všech dob, který by dnes platil za krále science fiction, ačkoli se tomu žánru tehdy takhle neříkalo. A jeho knihy nezestárly dodnes – u nás již několik generací panuje kult Kurta Vonneguta, ale Čapek se mu podle mého vyrovná, a svým humanismem ho dokonce překonává.
Co se stane, když si v počítači vytvoříte model okresního města a do něj pak pustíte náhodné návštěvníky s koronavirem? Vypadá to trochu jako nějaká speciální verze hry SimCity, ale ve skutečnosti to může mít velký dopad na život v následujících týdnech a měsících. Právě takhle vypadá zkoumání pandemie pomocí matematických modelů.
Kvůli koronavirové pandemii sekáme obrovské dluhy – půl bilionu letos, nejméně půl bilionu příští rok… Kupujeme si za ně čas, abychom se nemuseli měnit. Bylo by ale lepší, kdybychom si za ně koupili změnu.
5G. Technologie, která budí vzrušené diskuse. Příkladem může být situace v Jeseníku, jednom z pěti měst, v nichž se rozbíhají pilotní projekty této technologie v ČR. Proč ale vlastně zavádění 5G budí takové vášně nejen v tuzemsku, ale i ve světě? A proč je vlastně 5G tak důležité?
Zájem o nástroje pro videokonference a online spolupráci stoupl ze dne na den sedminásobně. Firmy se teď bez nich neobejdou a zůstane to tak i do budoucna. Zatím však často narážejí na nedostatečnou kvalitu připojení a špatné vybavení domácích kanceláří.
Jak v těžkých časech fungovala spolupráce vlády a soukromých firem? Kde se zadrhl slibný projekt online monitoringu lůžek v nemocnicích v celé zemi? A co mohly podniky v nejhorším období dělat lépe, aby se v nich nákaza tak nešířila? Bývalý vysoký úředník ministerstva průmyslu a obchodu o tom promluvil pro Svět chytře.
Digitalizace nejsou jen elektronické recepty, dálniční známky nebo online výuka. Jde o zásadní změnu celé ekonomiky i vzdělávání. A Česko na tom ve srovnání se zahraničím není úplně špatně.
Digitální věk umožňuje dříve těžko představitelné zásahy do soukromí lidí a digitální technologie dokáží zásadním způsobem ovlivňovat lidské názory, uvažování a myšlení. Čínská propagandistická aplikace s jistou dávkou naivity názorně dokládá, jak to celé funguje, když se digitální nástroje dostanou do rukou totalitního režimu.
Umí interaktivní vizualizované mapy pohybu lidí i aut, ukáže aktuální polohy dopravních prostředků nebo zaplněnost kontejnerů na tříděný odpad. Platforma Golemio, kterou spustilo a provozuje hlavní město Praha, už třetím rokem dokládá, jak můžou data pomoct s životem v hlavním městě. Poslední rok ji ale vytěžil důsledněji než kdy dřív: díky jejímu přispění se po Praze rozvážely vakcíny proti covid-19.
Ze svých chytrých telefonů již obsluhujeme své peníze. Máme tam bankovní účty, používáme fintechové aplikace, mobilním telefonem nahrazujeme plastové platební karty i hotovost. Není to jediná citlivá oblast, kterou mobilnímu telefonu svěřujeme. Proč tomuto trendu stále odolává zdravotnictví?
Společnost T-Mobile postaví v nejbližších měsících pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT) nejmodernější kampusovou síť v České republice.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Jmenuje se poeticky Aurora a ví nejen to, co se bude dít v následujících deseti letech, ale třeba i za století. Před pár měsíci se nastěhovala do Českého hydrometeorologického ústavu a je pečlivě opečovávaná: jde o superpočítač, který modeluje budoucí klimatický vývoj v tuzemsku, a jejím cílem je na něj Česko připravit. Její teoretický výkon je 1 Petaflops. To je milion miliard, tedy deset na patnáctou operací za jedinou sekundu.
Odstartovala největší sportovní událost letošního roku v Evropě – fotbalové mistrovství EURO 2021. Ačkoli se to může zdát nečekané, i do této nejoblíbenější hry na světě stále více proniká umělá inteligence. Její rolí není zvýšit IQ hráčů nebo zpřesnit střelu při kontaktu moderní kopačky s míčem, ale zlepšit organizaci a vytvořit příjemnější prostředí pro fanoušky.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Výdaje koncových uživatelů za veřejné cloudové služby letos celosvětově vzrostou o 23,1 % na 332,3 miliardy dolarů, což by mělo být o 62,3 miliardy více než v roce 2020. Uvádí to zpráva přední světové výzkumné společnosti Gartner v oblasti ICT. Migraci firemních dat do cloudu výrazně urychlila pandemie koronaviru i rozvíjející se technologie, jako je kontejnerizace, virtualizace a edge computing.
České pojišťovny se koronavirové situaci přizpůsobily rychle. V době protiepidemických opatření přišly pojišťovny s řešením, ke kterému by si za normálních okolností hledaly cestu déle. Pro usnadnění komunikace se svými klienty představily chatboty a další chytrá řešení sloužící ke zkvalitnění komunikace na dálku. Jak se tyto nástroje osvědčily, jsme zjišťovali v největší tuzemské pojišťovně – Generali České.
Díky Mobilnímu Rozhlasu může brněnský dopravní podnik posílat zprávy o plánovaných výlukách i aktuálních problémech v dopravě. Nástroj umožňuje přesné cílení na ty, kdo v určité oblasti Brna bydlí nebo pracují. Důležité informace mohou lidé dostávat e-mailem nebo jako notifikaci v rámci mobilní aplikace.
Zdražení svozu odpadu a nárůst jeho objemu se některá města rozhodla řešit moderními technologiemi. Služby inteligentního odpadového hospodářství zkouší například některé části Prahy nebo středočeská Unhošť.
Z Plzně se do roku 2027 stane centrum pro chytrou mobilitu a živá laboratoř pro testování autonomního řízení. Vznikne tak první chytré město tohoto druhu v Česku. Jeho součástí budou mimo jiné autonomní tramvaje.
Mít právo na svou vlastní digitální identitu a používat ji podle libosti v celé Evropě - to je plán, který teď hodlá protlačit Evropská komise. Navrhla systém online totožnosti lidí, který má odlehčit jak při krátké dovolené, tak i delším pobytu kdekoliv v členských státech. Namísto peněženky plné dokladů by k jakémukoliv ověření každému člověku stačil mobil.
Digitalizační balíček prošel Senátem i jeho připomínkami, nyní čeká na podepsání prezidentem. Sněmovna ho schválila v podobě, v jakém jej obdržela od senátu.
Digitální technické mapy zásadně pomohou všem občanům včetně projektantů i stavebníků a také městům, obcím i státu. Díky nim budou na jednom místě dostupné digitální údaje o veškeré infrastruktuře na území celé ČR.
Jak se stalo, že se Česko proměnilo z covidového premianta v průšviháře? Odpověď na tuhle otázku budeme hledat ještě dlouho, ale pro mnohé je jedním z jader problému práce s daty. Co si o tom myslí expert z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, tedy z instituce, která měla data během pandemie pod palcem?
Před rokem přišel do Česka covid a miliony lidí zavřel do jejich kuchyní a obýváků. Část začala z domu pracovat nebo studovat, další se vrhli na seriály na Netflixu. Jak se tahle situace projevila na spotřebě dat?
VOIX Premium Audio, pražský showroom se špičkovým audio vybavením, přidal ke konci loňského roku do svého portfolia progresívní dánskou značku Lemus, průkopnického výrobce designově vytříbené a zvukově atraktivní bezdrátové elektroniky. VOIX má nyní v nabídce obě modelové řady z portfolia této mladé, ale ambiciózní značky ze severské Kodaně a to Lemus Home a Lemus Lifestyle.
Technologický vývoj jde rychle dopředu a nevyhýbá se ani domácnostem. Do našeho života se postupně dostávají hlasoví asistenti, jako je je například Alexa od Amazonu nebo HomePod od Applu. V mobilu máme aplikace, díky kterým ovládáme topení, chlazení, ale i zabezpečovací systém v domě.
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Děti sice už chodí do škol, hrozba distanční výuky nad námi ještě nějakou dobu však viset bude. Na Masarykově univerzitě vyvíjejí aplikace pro výuku ve virtuální realitě. V současné době přemýšlí, jak s její pomocí učit geologii a jazyky.
Logistická dceřiná společnost čínského internetového prodejce Alibaba bude vyvíjet autonomní nákladní auta. Společnost Cainiao chce příští rok v Číně uvést do provozu tisícovku samořízených doručovacích robotů.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
Před 30 lety v CERNu nezkoumali jen vznik vesmíru. Když tu 6. srpna 1991 spustil Tim-Berners Lee první webové stránky, zažil zde svůj velký třesk i web. Ten své třicáté narozeniny oslaví na WebExpu – největší technologické konferenci ve střední Evropě. Ta dnes představila oficiální program svého 13. ročníku, který se bude konat v pražské Lucerně od 21. do 23. září.
Prostorový zvuk už při sledování filmů nebo hraní her už dávno vnímáme jako samozřejmost. Málokdo ale ví, jak vlastně vzniká, jak se v minulosti vyvíjel a jaké chytré technologie se dnes při jeho produkci využívají…
Počet smluv na využívání mobilních telekomunikačních služeb páté generace (5G) by se měl v celém světě do konce letošního roku zvýšit z loňských 220 milionů na zhruba 580 milionů a do roku 2026 na 3,5 miliardy. To by podle předpovědi švédského výrobce Ericsson odpovídalo téměř 60 procentům všech smluv na mobilní služby.
Domníváte se, že hraní videoher je pouze bezduché krácení času? Váš názor s vámi zcela jistě nesdílí valná většina těch, kdo tuto zábavu provozují. Podle průzkumu společnosti G2A – online tržiště s herními tituly – se naopak 73 % hráčů domnívá, že si takto vylepšují strategické myšlení.
O tom, že velmi rychlý internet může výrazně změnit náš život, není pochyb. Operátor T-Mobile staví kampusové 5G sítě na českých univerzitách: po zprovozněné 5G síti v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava a vznikající 5G SA síti pro Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze teď další síť vzniká v pražské České zemědělské univerzitě (ČZU). Další mají následovat.
Spoluzakladatel společnosti CleverFarm vysvětluje, jak chytré moderní technologie pomáhají zemědělcům ušetřit, ale zároveň také chránit půdu a přírodu.
Už odcházíte?
To nejlepší ze SvětChytře.cz v mailu
Zajímá vás, co píšeme? Nechte si jednou týdne zasílat upozornění na nejzajímavější články mailem. Stačí se přihlásit!