foto: Shutterstock

Evropská pravidla pro sociální sítě? Včera bylo pozdě

Stát chytřekomentář 6 min čtení

Evropská komise představila v polovině prosince sadu pravidel pro sociální sítě a další velké internetové platformy. Jejich smyslem je podle oficiálního sdělení zavést alespoň nějaký dohled nad službami, které oslovují desítky milionů uživatelů, zároveň ovlivňují, jaký obsah tito uživatelé uvidí a tržní síla těchto subjektů by mohla některé podniky vyřadit ze hry.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Evropská komise představila v polovině prosince sadu pravidel pro sociální sítě a další velké internetové platformy. Jejich smyslem je podle oficiálního sdělení zavést alespoň nějaký dohled nad službami, které oslovují desítky milionů uživatelů, zároveň ovlivňují, jaký obsah tito uživatelé uvidí a tržní síla těchto subjektů by mohla některé podniky vyřadit ze hry.

Související článek

Dovolat se spravedlnosti na Facebooku je složité, ukázal letošní ročník New Media Inspiration

Ani tento rok nechyběla redakce Světa chytře na jedné z nejnabitějších konferencí tohoto roku. Letošní ročník New Media Inspiration sice nesl podtitul Měření v době datové, ale nezůstalo jen u toho.

„Potřebujeme, abychom mohli bezpečně nakupovat a důvěřovat zprávám, které čteme. Protože to, co je nezákonné off-line, je stejně tak nezákonné on-line,“ shrnula podstatu návrhu Margrethe Vestagerová, místopředsedkyně Evropské komise pro digitální záležitosti. To je mimochodem žena, která ve své dřívější pozici eurokomisařky pro hospodářskou soutěž způsobila, že když její jméno vyslovíte v Googlu a dalších mamutích firmách, začne být v místnosti nápadné dusno.

Evropští úředníci sice uznávají přínos internetového obchodování pro spotřebitele i podnikání v Evropské unii, na druhou stranu jim však přijde příliš snadné šíření nelegálního zboží, podvodných služeb a nezákonného digitálního obsahu. Kdo chce ve velkém podnikat na internetu, měl by si nejdřív splnit své domácí úkoly, vyhodnotit rizika a uzpůsobit systémy tak, aby nešly zneužít anebo takové zneužití šlo snadno napravit.

Průhledné algoritmy a reklamy

Pro sociální sítě by se například zásadní věcí stal požadavek na průhlednost algoritmů, podle nichž podstrkují na obrazovky uživatelů různý obsah. K hlavním údajům platforem by měli mít přístup výzkumníci. Prodejci na internetových tržištích by museli být evidováni tak, aby bylo možné dohledat původce případného nelegálního produktu. A zkrocena by měla být také dominance některých internetových hráčů, kteří sice tvrdí, že nikoho nenutí využívat zrovna jejich služby, ale zároveň mají uživatelé na výběr jen pár jiných konkurenčních provozovatelů, jejichž zásah na trhu není zdaleka takový.

Praktickým přínosem nových opatření, k jejichž reálnému prosazení je ale ještě docela daleko, by mohla být alespoň částečná likvidace podvodných reklam. Známe je všichni zejména z lifestylových webů, kde nám špatnou češtinou nabízejí zázračné hubnutí a podivné přípravky, nad kterými prý lékaři žasnou. Jindy si podvodné stránky platí v reklamních sítích inzeráty na údajné revoluční metody zbohatnutí doporučované s fotkami miliardářů, kteří ve skutečnosti o něčem takovém ani neslyšeli. Z českých případů museli své spojení s podezřelými internetovými produkty dementovat například nejbohatší Čech Petr Kellner nebo kardiochirurg Jan Pirk.

Související článek

Váš Facebook prozradí, zda trpíte duševním onemocněním

To, co dáváte na sociální sítě, o vás prozradí řadu věcí. Z příspěvků jde vyčíst, jakou hudbu posloucháte, jaké jsou vaše oblíbené filmy... Ale také se z nich někteří lidé dozví to, jestli náhodou netrpíte duševním onemocněním.

Momentálně není snadné se takových reklam zbavit a ani z cílových stránek, na které vedou, není identifikovatelné, kdo si je objednal. Plán Evropské komise je takový, že každá síť umožňující cílit inzerci na uživatele v členských státech Evropské unie, bude muset dostatečně identifikovat zadavatele kampaně a zjistit, kdo daný výrobek prodává.

Co s obsahem?

Poněkud drsnější diskuse se dá očekávat ohledně obsahových pravidel. Facebook například bude spadat pod „velmi velké online platformy“ se zvláštním režimem, což budou všechny služby ovlivňující veřejnou diskusi, šíření informací, názorů a myšlenek. Dnes zobrazuje příspěvky od přátel a ze sledovaných stránek podle vlastního klíče a upřednostňuje takové, na které konkrétní uživatel nejvíce reaguje. Do budoucna by měl umožnit takové řazení vypnout. Také bude muset zdokonalit mechanismus na nahlašování závadného obsahu, aby „důvěryhodní oznamovatelé“ měli prostřednictvím „privilegovaného kanálu“ přednost.

Orgány členských států by mohly nařídit odstranění nezákonného obsahu jakékoli platformě působící v EU bez ohledu na to, kde je usazena. Nemusíme hned přemýšlet nad politickou cenzurou, ono je dnes složité odstraňovat i kriminální obsah. Například záplavu falešných účtů šířících porno a podvodné skripty, případně tahajících peníze z naivních uživatelů. Policie by mohla vyprávět, kolik zamilovaných Češek už prodalo majetek a poslalo všechny své úspory domnělým americkým vojákům, kteří jim psali přes Facebook. Zkuste někoho takového za současných podmínek vystopovat nebo proti němu efektivně zasáhnout.

Související článek

Analýza Twitteru zachraňuje životy. Lékaři bez hranic využívají sociální síť ke zmapování válečných zón

Neziskovou organizaci Lékaři bez hranic zná celý svět – v náročných podmínkách a často s nasazením životů pomáhá lidem ve válečných oblastech, při živelních katastrofách a dalších krizových situacích. S digitálním stratégem její české pobočky Janem Böhmem jsme si povídali o tom, jak důležitou roli hraje při poskytování pomoci moderní technologie, konkrétně analýza příspěvků na sociálních sítích.

Ďábel se však ukrývá v detailu: každý členský stát si pravděpodobně vyloží nezákonný obsah po svém, jinak ho budou posuzovat v Německu a jinak třeba v Maďarsku.

Na druhou stranu chce Evropská komise zavést novinku v podobě strukturovaného odvolacího mechanismu. Když dnes Facebook něco vymaže, můžete vznést námitku a na druhé straně ji posoudí anonymní správce s příslušnou regionální působností. Zdůvodnění jsou vágní a zejména v době pandemie se celý proces komplikuje, zdržuje a zaměřuje se jen na nejproblematičtější věci. Podle chystaného opatření by provozovatelé sítí museli informovat o každém přijatém rozhodnutí, o důvodech a mít odvolací postup. Odvolání musí být možné i proti rozhodnutím učiněným podle uživatelských podmínek. Uživatelé si mohou stěžovat přímo platformě, zvolit si orgán pro mimosoudní řešení sporů nebo se domáhat nápravy před soudem. Poslední část bude nejzajímavější, protože jestli to bude v praxi znamenat žalobu na evropskou centrálu Facebooku v Irsku, bude efektivita takových kroků dost pochybná.

Přivést je k odpovědnosti

Sociální sítě se staly veřejným prostorem svého druhu, ve kterém může demokraticky šířit obsah úplně každý. Je to klasický příklad vlastnosti, která je pozitivní a negativní zároveň. Kdyby to byly jen virtuální nástěnky pro zahrádkáře, milovníky koček a zamilované páry, nikdo by proti nim neřekl ani popel. Jenže tyto vlivné stroje na peníze pomáhají rozšiřovat také šikanu, násilí anebo dokonce teroristické útoky, jak ukázal například nechvalně známý stream z útoku na Novém Zélandu. Mění politické systémy, a dokonce mohou stimulovat genocidu – jako se to stalo v Myanmaru. Jejich vlastní technologie jim rostou pod rukama příliš rychle, a ačkoliv vyvíjejí čím dál lepší detekční systémy, sítě se stamiliony až miliardami uživatelských účtů prostě nemohou dostatečně zabránit všemu zlému.

Přivést sociální sítě k odpovědnosti je legitimní zájem. V uplynulých letech dělaly příliš málo a příliš pozdě, když měly napravit zásadní strukturální vady, jako snadné šíření nepřátelské propagandy přes cílenou inzerci anebo nekontrolované diskuse pedofilů pod videonahrávkami s dětmi. Nestačí, aby se Mark Zuckerberg kál před Kongresem nebo sešel s Věrou Jourovou. To jsou všechno částečné PR hry pro uklidnění veřejnosti znepokojené tím, s jakými osobními údaji a v jakém měřítku sociální sítě obchodují.

Související článek

Češi se při karanténě vrhli na sociální sítě, tráví tam i více než 4 hodiny denně

Celkem 159 minut brouzdá každý den průměrný Čech po sociálních sítích. Oproti loňsku je to nárůst víc než o čtvrthodinu. Podle Ami Digital Indexu, který tuto hodnotu měří, jde o největší nárůst od roku 2016.

Jak v loňském skvělém projevu řekl komik Sacha Baron Cohen, vždycky budou existovat rasisti a pedofilové, avšak není důvod, abychom jim ještě poskytovali bezplatné nástroje k zacílení jejich obětí a šíření jejich myšlenek. Sociální média jsou největšími producenty obsahu v dějinách, ale na rozdíl od regulérních médií nedodržují základní standardy a postupy při ověřování toho, co pomáhají šířit.

Na naší planetě je přes 200 států a území, a každá z těchto zemí má úplně jiný právní systém, společenskou strukturu a technologickou gramotnost. Všechny jsou obsluhovány stejnými globálními platformami. Ale v demokratických zemích je vhodné stanovit sociálním sítím rozumné meze dřív, než je stanoví ony nám. I když to může znít jako omšelé klišé, sociální sítě jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Evropská komise není dokonalá, její návrh má problematická místa a povedou se o něm velmi vyhrocené debaty. Jenže pokud neudělá nikdo nic, musíme si zodpovědět mnohem vážnější otázku. Kam až chceme situaci nechat zajít?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama