zdroj: C-Roads

C-Roads – evropský krok k autonomním vozidlům

Stát chytřetéma 7 a více min čtení

Je slunné dopoledne všedního dne na začátku června. Čtyři vozy v malém konvoji vyrážejí z Prahy směrem na Hradec Králové. Sedím v jednom z nich a právě se tak účastním finálních testů systému, který by jednou měl do aut dodávat informace o provozu a překážkách na silnici spolehlivěji než cokoli, co známe dnes. Jmenuje se C-Roads.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Je slunné dopoledne všedního dne na začátku června. Čtyři vozy v malém konvoji vyrážejí z Prahy směrem na Hradec Králové. Sedím v jednom z nich a právě se tak účastním finálních testů systému, který by jednou měl do aut dodávat informace o provozu a překážkách na silnici spolehlivěji než cokoli, co známe dnes. Jmenuje se C-Roads.

Související článek

Lidé se na autonomní auta těší. Plánují, že v nich budou spát, telefonovat, nebo hrát videohry

Česko zaostává z hlediska technologií, legislativy a infrastruktury v připravenosti na autonomní vozidla. V jejich vývoji celosvětově vedou USA následované evropskými zeměmi, výrazně pozadu je naopak Čína. České republice podle studie KPMG patří v žebříčku připravenosti na autonomní mobilitu 19. místo z 25 zkoumaných zemí. Česko se do žebříčku dostalo až díky plánům stavby testovacího polygonu na Sokolovsku pro BMW. Je však na tom nejlépe ze zemí V4.

„Do dnešních systémů, například do populárního Waze, zadávají informace přímo jejich uživatelé. To by se právě díky C-Roads mělo v budoucnosti zcela změnit. Data budou do systému automaticky nahrávat jednotky ve vozidlech, čidla přímo v silniční infrastruktuře nebo meteorologické senzory,“ vysvětluje mi Jindřich Hemer, který má v T-Mobile na starosti nejen testování C-Roads, ale inovace celkově. „Waze je dnes jen náhražka budoucnosti. Mlhu na silnici musíte zadat ručně; jakmile budou C-Roads v provozu, dodají vám tuto informaci automaticky. Přijdete sice o sbírání bodů za nahlášení události, ale budete se moci plně věnovat řízení a navíc bude informace věrohodná. Krom toho se dozvíte víc než dnes, například to, že se blíží vozidlo IZS. To v současnosti řidič na dálnici zjistí, až když se mu ve zpětném zrcátku objeví modrý majáček, nebo až na ně v koloně řidič zatroubí, protože mu blokuje cestu.“

Vozidlo během testování -

Navazuje Lukáš Kovárník, manažer rozvoje ICT řešení v T-Mobile. „Garantem dopravních informací bude v budoucnosti stát. Stejně jako řídí vnitrozemskou plavbu, drážní nebo leteckou dopravu, měl by do budoucna podobným způsobem řídit i dopravu na silnicích, tedy zajišťovat její plynulost a bezpečnost. To dnes není možné a změní to právě C-Roads. Stát na dopravní infrastrukturu nainstaluje svůj hardware, který bude sbírat data. Ve vozidlech bude technologie, která data dovolí přijímat i vysílat. V komunitních systémech, jako je Waze, nejsou dopravní informace garantované. Jediné ověřené informace, které stát má, jsou v systému JSDI a pocházejí z Národního dopravního informačního centra. Tato data jsou sbírána, ověřena a dále publikována partnerům, kteří si o ně řeknou, jako je policie nebo hasiči. Veřejně jsou přístupné prostřednictvím webového portálu.“

Díky C-Roads se tato data v budoucnosti dostanou automaticky až k řidiči na jeho palubní displej, ve kterém může být integrovaná i navigace.

Jednotně po celé Evropě

Pokud na silnici kdekoli v Evropě vidíte značku v podobě bílého kruhu s červeným okrajem, má stejný význam: zákaz vjezdu. Jednotné v celé Evropě by mělo být i předávání dopravních informací. Zajištění inteligentní mobility, která přesahuje hranice států, je cílem Evropské unie. Právě proto vznikl projekt C-Roads, u jehož vzniku v prosinci 2015 byla i Česká republika. V rámci jednotlivých států pak na C-Roads spolupracuje řada partnerů – jen v ČR jich je deset (viz rámeček). Právě přenos dat mezi jednotlivými partnery a fungování systému v zahraničí se prověřuje v rámci testů, kterých se účastním.

Odkud se data vlastně berou?

Systém získává informace z řady zdrojů: ze silniční infrastruktury, z úrovňových železničních přejezdů, vozidel integrovaného záchranného systému (záchranky, hasičů a policie), z vozidel veřejné hromadné dopravy i z palubních jednotek osobních automobilů. Dnešní palubní jednotky mají rozměry většího boxu na oběd, do kterého vede řada kabelů.

Získaná data z jednotky nejprve putují do takzvaných backofficů. V nich každý poskytovatel dat zpracovává údaje, které získal, a nabízí je ostatním. Svůj backoffice má tedy například jak ŘSD, tak i T-Mobile. Vtip takového uspořádání je v tom, že tak koncovým uživatelům, kteří používají jeho data, může poskytovat jen podstatné informace.

Data ale mohou pocházet i z dalších zdrojů, nejen z palubních jednotek. „Rozhodli jsme se využívat i doplňková data, například data z mobilní sítě. A některá data jsme i nakupovali: pro zařazení informací o počasí jsme takto získávali meteorologická data,“ říká Lukáš Kovárník.

V ostrém provozu systému bude data sbírat jednotka zabudovaná ve vozidle buď přímo při výrobě (a provázaná tak od počátku s ostatními systémy auta), nebo dodatečně. Certifikovaná čidla budou i v infrastruktuře, například v dálnici.

Informace o průjezdnosti každou minutu

„Pokud máte ve voze vestavěnou navigaci, už dnešní systémy ji dokáží obohatit o informace z JSDI. Většinou to ale funguje tak, že se ztlumí zvuk v rádiu a pak se dozvíte, že je někde v okolí dopravní komplikace nebo havárie. I když se už informace předávají lokálně, například v Praze dostanete hlášení o místní situaci, pořád je to hodně nahrubo. Jednotka v C-Roads přesně ví, kterým směrem jedete, jakou máte rychlost, a podle toho vybírá relevantní informace. Navíc s vámi dokáže komunikovat samotná infrastruktura, takže vám může přesně říci, že za 600 metrů je rychlost omezená na 30 kilometrů v hodině, a je správný čas začít brzdit,“ říká Jindřich Hemer.

Doplňuje jej Lukáš Kovárník: „Právě vozíky údržby na silnici jsou informace, které v dnešních systémech nejsou, stejně tak vozidla IZS. Životnost zprávy ‚jede sanitka‘ je přitom velmi krátká, v současném systému nemá smysl ji šířit. V C-Roads se taková zpráva může dostat k řidičům okamžitě.“

„Zpráva je totiž garantovaná i v čase,“ pokračuje Jindřich Hemer. „Od jejího vzniku k doručení typicky uplynou pouhé vteřiny. Záleží ale na konkrétním scénáři. Například pro událost typu traffic jam ahead (pozn. red.: doprava před vámi stojí) analyzujeme v našem backoffice data v minutových intervalech a teprve pak událost vytvoříme. Minutový interval je zapotřebí k tomu, abychom dokázali data správně vyhodnotit. A právě v tomto případě kombinujeme data z palubních jednotek automobilů s daty z naší sítě, která výrazně zvyšují robustnost systému.“

Související článek

Auta nad hlavou? Zatím naštěstí ne. Zato budou opravdu chytřejší a zábavnější

Létající elektro-helikoptéry, elektromobily se zábavním systémem s úhlopříčkou displeje větší než u televize v obýváku nebo automatické parkování zcela bez námahy. To jsou jen některé z novinek, které se sice zatím většinou nechystají na trh, ale dávají nám tušit, co nás na poli chytrých aut, elektromobility a chytrých měst čeká.

A je tu ještě jedna věc, na kterou upozorňuje Lukáš Kovárník: „Waze někdy posílá uživatele na objížďku do obydlených oblastí, kde na to infrastruktura není připravená. To C-Roads dělat nebudou, protože obsahují informaci o tom, že daná komunikace není pro takovou dopravu vhodná.“

Nejde přitom jen o vilové čtvrti; nedávno jsem na parkovišti před obchodním centrem viděl řadu osobních aut, která projížděla jako vláček. Nejspíš je tam poslal právě Waze: kruhový objezd na hlavní silnici byl totiž ucpaný, a tak je navigace poslala přímo přes parkoviště.

„Waze má ještě jednu velkou nevýhodu,“ dodává Jindřich Hemer. „Při jeho obsluze se dopouštíte přestupku, protože se nevěnujete řízení při jízdě. Pokud generujete nějakou událost, pohybujete se mimo zákon. Dokud nebudou vozidla plně automatická, nemáme právo na mobil sahat. V C-Roads ale vznikají autorizovaná hlášení o dopravě automaticky.“

G5 není 5G

Jednou ze zásadních vlastností C-Roads by měla být spolehlivost a důvěryhodnost. Celá komunikace mezi vozy i mezi vozy a silniční infrastrukturou se ale odehrává ve vysokých rychlostech. Jak to celé vlastně funguje?

„Pro komunikaci v rámci C-Roads slouží dvě rádiové technologie: G5, což je v zásadě varianta WiFi, a LTE-V, tedy varianta telefonní sítě. Systém je ale připravený i na využití 5G sítě. Zatím C-Roads slouží jen k přenosu informačních zpráv – představte si je jako výstražné dopravní značky, například Pozor, nebezpečí. Když řidič takovou informaci dostane, je jen na něm, jak ji zpracuje. Pokud by ale někdy v budoucnosti měly dopravní systémy ambici přenášet i bezpečnostní informace, nemohou používat technologii G5. Musí komunikovat po spolehlivé síti. Měla by být ambice operátorů, aby takovou síť dokázali nabídnout,“ říká Lukáš Kovárník. Právě nasazení LTE-V je v rámci českého testování unikátní – jinde v Evropě se netestuje.

Jak taková bezpečnostní informace bude vypadat? „Představte si železniční přejezd, který není osazen závorami. Když k němu přijíždíte a blíží se přitom vlak, přijde vám do vozidla zpráva, že musíte zastavit,“ říká Kovárník. „Když v takovém případě nezastavíte, hrubě porušíte vyhlášku, ohrozíte sebe i lidi ve vlaku. Jenže taková zpráva vám musí přijít naprosto prokazatelně. Pokud se budete spoléhat na to, že takovou zprávu dostanete, a nepřišla, je to zcela jiná liga než informace o tom, že kilometr před vámi je dopravní kongesce.“

Musí být také naprosto jasné, že zprávu vygeneroval někdo, kdo na to má právo. To je naprostý základ celého systému – jinak by nebylo možné zajistit, že je informace opravdu validní.

Co se vlastně testovalo?

Zatím jsme hodně mluvili o budoucnosti. Co se ale vlastně testovalo v uplynulých měsících? Oficiální stránky projektu říkají toto: „Cílem projektu C-Roads Czech Republic, spolufinancovaného z evropského finančního nástroje CEF, je ověřit v praxi na českých silnicích a vybraných železničních přejezdech fungování spolupracujících systémů ITS (C-ITS). Díky implementaci nejnovější technologie založené na principu přímé komunikace mezi vozidly či vozidly a dopravní infrastrukturou může v konečném důsledku dojít ke zvýšení bezpečnosti v silničním provozu, ochraně zdraví a osob, snížení nehodovosti a zvýšení plynulosti dopravy. Dále si projekt klade za cíl harmonizaci a spolupráci při zavádění systémů C-ITS v členských státech Evropy. Unikátním cílem projektu je testování C-ITS v železničním provozu a ve veřejné hromadné dopravě.“

Aktuálně šlo tedy především o test na národní úrovni. Každý z testovacích partnerů měl za úkol implementovat a pak otestovat konkrétní scénáře. Během testování tak probíhala čilá výměna dat mezi jednotlivými testujícími partnery. Každý z nich poskytoval data získaná vlastními silami a zároveň získával informace z jiných zdrojů. T-Mobile poskytoval ostatním informace o dopravních zácpách a získával například údaje z ŘSD o vozíku údržby na silnici.

Objevily se i oblasti, na kterých je zapotřebí ještě zapracovat. „Aktuální testy zatím neřešily zobrazování informací koncovému uživateli. To bude klíčová záležitost. Je zapotřebí určit, jak a v jakých posloupnostech se mají informace zobrazovat. Představte si, že jedete 120 a blížíte se k dopravní koloně. Systém by vás měl v dostatečném předstihu informovat, abyste zpomalil. Ale když začnete brzdit příliš intenzivně, můžete sám generovat zprávu „nebezpečné vozidlo na vozovce“ a tuto informaci předáváte dál za sebe. Jde o to, aby se tyto informace neřetězily a byly relevantní,“ uzavírá Jindřich Hemer.

Projekt C-Roads Czech Republic je spolufinancován z Nástroje pro propojení Evropy (CEF Transport) Evropské unie.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama