zdroj: Virtual Lab

Zdravotníci se ve virtuální JIPce naučí, jak porazit koronavirus

Věci chytřetéma 4 min čtení

Českobudějovická firma Virtual Lab představila virtuální jednotku intenzivní péče. Na té se mohou zdravotníci, sestry a studenti učit práci s pacienty se závažnou či neobvyklou diagnózou nebo s novými přístroji – a to bez rizika nákazy nějakou nemocí, ublížení pacientovi či zničení drahého nemocničního zařízení.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Českobudějovická firma Virtual Lab představila virtuální jednotku intenzivní péče. Na té se mohou zdravotníci, sestry a studenti učit práci s pacienty se závažnou či neobvyklou diagnózou nebo s novými přístroji – a to bez rizika nákazy nějakou nemocí, ublížení pacientovi či zničení drahého nemocničního zařízení.

Související článek

Kybernetických útoků na české nemocnice přibývá, loni jich hackeři napadli pětinu

V Česku se množí kybernetické útoky na zdravotnická zařízení. Od začátku letošního roku hackeři napadli Fakultní nemocnici v Brně a nedávno Psychiatrickou nemocnici v Kosmonosech. Loni v prosinci zaútočili na nemocnici v Benešově a před dvěma lety na plicní nemocnici v Janově.

Jednotku intenzivní péče ve virtuální realitě začali vyvíjet ve firmě Virtual Lab se startem koronavirové pandemie. „V médiích jsme zaznamenali výroky primářů, že bude dostatek lůžek, ale málo odborného personálu. To byl pro nás hlavní impulz,“ přiblížil důvody pro vznik nemocničního prostředí ve virtuální realitě spoluzakladatel firmy Leoš Kubíček.

Aplikace od Virtual Lab už například využívají zaměstnanci ve výrobě, kteří se díky jejich řešením mohou seznámit se strojem, aniž by ohrozili chod výrobní linky. Virtuální JIP nabízí podobné možnosti. Trénovat zde lze sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně. Není třeba žádných mentorů nebo pokusných figurín, postačí pouze set na virtuální realitu. Vše si lze navíc vyzkoušet bez jakýchkoliv obav – nehrozí, že by se člověk čímkoliv nakazil nebo že by mohl nějak poničit drahé vybavení. „Někteří mají strach, že zařízení za stovky tisíc korun rozbijí, což je hlavní překážkou v dalším výcviku mediků a pracovníků ve zdravotnictví,“ potvrdil Kubíček a dodal, že v tomto případě nic podobného nehrozí.

Pro sestry, lékaře i mediky

Po nasazení helmy s VR brýlemi se člověk octne v místnosti jednotky intenzivní péče, kde na něj již čeká pacient, o kterého je třeba se postarat. Tuto virtuální místnost vyvíjel původně Virtual Lab pro sestry, ukázalo se ale, že její využití je širší. „Po jednání s lékaři se ukázalo, že by bylo výrazně užitečnější to rozšířit i pro přípravu personálu oddělení na nestandardní či krizové případy, tedy takové, se kterými se zdravotníci denně nesetkávají,“ vysvětlil Kubíček.

O virtuální JIP projevily zájem i školy. „Zajímají se o to vyšší odborné školy zdravotní, některé vysoké školy by to rády zapojily do programu pro mediky,“ doplnil Kubíček. Zájem už třeba projevila Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity.

Nejčastěji covid, cukrovka a vysoký tlak

Vše ve virtuální JIP probíhá podobně jako v jakémkoliv jiném výukovém programu. „První věc, kterou si žák zvolí, je přístrojové vybavení. Určí si například, že potřebuje ovládat monitor dechu nebo jiný přístroj. Také lze program nastavit podle úrovně člověka – student medicíny bude mít jiné požadavky než zkušená zdravotní sestra,“ vysvětlil Kubíček.

Související článek

Jak eNeschopenky na poslední chvíli zachránily české zdravotnictví

Pamatujete si ještě na dobu, kdy praktičtí lékaři nadávali na složitost elektronických neschopenek? Dnes jsou rádi, že něco takového existuje. A problém jim teď nedělají ani eRecepty nebo konzultace přes webkameru. Že by se v českém zdravotnictví začalo blýskat na digitální časy?

Je-li člověk začátečník, projde si nejdříve audiovizuálního průvodce, který mu poradí, jak přístroje nastavit. „Pak si lidé můžou vybrat nějaký scénář, tedy pacienta, který trpí konkrétní chorobou. Například často zmiňovanou kritickou kombinaci trojice onemocnění – spojení cukrovky, vysokého krevního tlaku a koronaviru. Při spuštění scénáře je pak předurčena nějaká zdravotní komplikace, na kterou člověk v programu musí reagovat,“ popsal začátek výuky Kubíček.

Prožitek vtáhne do děje

V aplikaci je vše interaktivní a činnost člověka má stejné či velmi podobné dopady jako v reálném světě. Pokud například studenti zmáčknou tlačítko, kterým zvýší v plicích tlak vzduchu, tělo na to zareaguje. To má přispívat k tomu, aby si zdravotník tyto činnosti dobře osvojil a nepřekvapila ho případná reakce pacienta.

Málokdo se dokáže od prožívané situace odosobnit, téměř reálným vjemem se lidé nechávají strhnout. „Za chvíli všichni přestávají vnímat, že jde o výukové prostředí, a chovají se, jako by šlo o skutečnou situaci,“ vysvětluje Leoš Kubíček a dodává: „Pokud se cvičí v běžném prostředí, kolem nás jsou kolegové a figurína, a člověk má stále pocit, že o nic nejde. V okamžiku, kdy se ocitnete v simulovaném prostředí jednotky intenzivní péče, máte tam všechny přístroje a pacient, který před vámi leží, vydává nějaké zvuky, pak už nejste schopni rozpoznat, zda je to reálné, nebo virtuální.“

Související článek

Pro radu lékaře do mobilu. Pojišťovna nabízí klientům poradenství bez toho, aby museli do ordinace

Přesměrovat své klienty od lékařů k počítačům se rozhodla Oborová zdravotní pojišťovna. Ve spojení se službou uLékaře.cz jim zpřístupnila zdarma rady odborníků přes internet. Obě instituce věří, že jde o nevyhnutelný směr vývoje. Ten mají ocenit nejen klienti, ale nakonec se má promítnout v ušetření času lékařů i peněz zdravotních pojišťoven. Někteří lékaři jsou ale s nadšením opatrní.

Aplikace bude v blízké budoucnosti dále vyvíjena a rozšiřována. Například se v ní zdravotníkovi může stát i to, že mu pacient ve virtuální nemocnici zemře. „V současné době prověřujeme, jestli by o to měli lékaři zájem. Pokud ho mít budou, není problém nasimulovat, že pacient může při chybném postupu zemřít. Díky tomu získá zdravotník zkušenost, že se to může stát, ale přitom tam nebude to riziko, že ublíží někomu skutečnému,“ uzavírá Kubíček.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama