Dezinformace, fake news, hybridní válka. Pro mnohé námět nekonečných debat na sociálních sítích, pro Františka Vrábela každodenní práce. Jeden z nejúspěšnějších datových analytiků na světě si nebere žádné servítky, co se týče hodnocení zdejší mediální gramotnosti, stavu médií nebo třeba úlohy Facebooku a dalších sociálních sítí…
Dezinformace, fake news, hybridní válka. Pro mnohé námět nekonečných debat na sociálních sítích, pro Františka Vrábela každodenní práce. Jeden z nejúspěšnějších datových analytiků na světě si nebere žádné servítky, co se týče hodnocení zdejší mediální gramotnosti, stavu médií nebo třeba úlohy Facebooku a dalších sociálních sítí…
Umělá inteligence rozpozná v davu lidí teroristu, ale také odhalí skutečnou identitu studentky, která si před lety přivydělala erotikou. Fake news prověří lépe než tým odborníků, ovšem stejně tak zvládne zavádějící zprávu sama sepsat lépe než kdokoliv z masa a kostí. Je bezpečné podporovat rozvoj technologií, o kterých už víme, že se snadno obrátí proti nám?
František Vrábel šéfuje firmě Semantic Vision, která zpracovává denně milion článků ze 600 tisíc zdrojů – to dělá celých devadesát procent veškerého mediálního obsahu na internetu. „Náš systém musí být chytřejší než vyhledávače typu Google – musí chápat, o čem zpracovávané dokumenty jsou,“ vysvětluje. „Za tímto účelem využíváme sémantickou analýzu, jinými slovy naše stroje pracují s jazykem, významem slov a kontextem. A kromě toho umíme pracovat s více řečmi současně – v současné době zvládáme jedenáct nejčastěji používaných jazyků na světě a kromě nich taky češtinu.“
Analýza bezmála všech článků v internetových médiích zní impozantně. K čemu se ale výsledná data používají?
Podpora T-Mobile
T-Mobile letos podpořil třináct projektů v prvním ročníku grantové výzvy „Pomáháme“ věnované informační a mediální gramotnosti. Úspěšné organizace se věnují osvětě a vzdělávání v různých regionech ČR či se zaměřují na odhalování fake news a boji s dezinformacemi. Podporu získaly jak vzdělávací instituce na nové programy, tak zavedené organizace, například Demagog.cz, Manipulatori.cz nebo Transparency International. Mezi úspěšnými grantisty je i skupina pracovníků z reklamního oboru či sdružení dokumentaristů, kteří své zkušenosti a talent chtějí věnovat právě boji s fake news. Každý ze žadatelů mohl získat až 200 tisíc Kč, celkem bylo rozděleno 2 133 500 Kč. O příspěvek mohly žádat nejen neziskové a příspěvkové organizace, ale i lokální komunity a neformální skupiny.
Primárně k detekci neznámých událostí – to je samozřejmě mnohem složitější proces než obyčejné prohledávání dokumentů. Původně jsme mysleli, že by naše technologie byla využitelná i pro velké vyhledávače typu Google, protože vyhledávání by bylo mnohem přesnější a spolehlivější, ale tyhle giganty živí hlavně reklama a přesnost je pro ně vlastně na škodu – čím přesnější výsledek by uživatel dostal, tím méně času by na stránce vyhledávače strávil a tím méně reklam by se mu zobrazilo.
Nakonec jsme si tedy našli jiné místo na trhu – detekujeme rizika spojená s podnikáním v určitých geografických lokacích. Našimi klienty jsou především velké nadnárodní korporace, vesměs sídlící v zahraničí. My jim, zjednodušeně řečeno, poskytujeme kompletní informace o tom, na jaké hrozby by se měly v rámci své činnosti připravit. A vedlejším produktem téhle činnosti je, že umíme vyhledávat dezinformace.
Různé výzkumy ukazují, že v Česku to s mediální gramotností není zrovna ideální, a tím pádem jsou tu dezinformace a fake news větším rizikem než ve většině Evropy. Co si o tom myslíte vy?
Totéž, mediální gramotnost tu určitě není dostatečná. Má to více příčin a jednou z nejdůležitějších je fakt, že se tahle oblast vůbec nevyučuje ve školách, respektive není to součástí státních osnov.
Ve školách moc neučí moderní historie po roce 1948, což je podle mě zcela skandální.
Ano, tím se lišíme i od některých jiných postkomunistických zemí – třeba v Estonsku je prakticky jedno, jestli je u moci pravice, nebo levice, mediální gramotnost je prioritou napříč politikou.
Přesně tak. Náš problém spočívá v tom, že si politické elity až na výjimky neuvědomují, jak je tenhle problém důležitý a jak velký rozsah má.
Myslíte si, že to prostě nevidí, nebo za tím jsou jiné důvody?
Tipl bych si, že to může být kombinace obojího. Důvodem může být i to, že ministerstvo školství měli často v rukou sociální demokraté, u nichž se lze důvodně domnívat, že nemají na vylepšování školské soustavy žádný velký zájem – s kvalitnějším vzděláním by jim ubývalo voličů. Navíc významnou část ČSSD pořád tvoří lidé, které reprezentují politici jako Jaroslav Foldyna nebo Ivan Hašek inklinující mnohem víc k Rusku, Číně a vůbec východním režimům než k Západu. Ale když jsem kritický k levici, musím měřit stejným metrem i všem ostatním – řeší se tu podružnosti typu EET, zatímco zásadní společenské otázky, k nimž vzdělání rozhodně patří, zůstávají stranou.
Analytik a šéf společnosti Semantic Visions František Vrábel - Zdroj: archiv redakce
Přitom ministr školství Robert Plaga na jedné konferenci mluvil o tom, jak je mediální gramotnost důležitá a měla by se pro státní školství stát prioritou…
To jsou ty líbivé deklarace. Ale já bych nerad házel vinu jen na ministra Plagu – problém nedostatečné mediální gramotnosti je vesele ignorován napříč politickými stranami. V obou komorách parlamentu probíhají různé přednášky a odborné semináře, na které ovšem chodí pořád titíž poslanci a senátoři a je jich jen hrstka. Zbytek to vůbec nezajímá.
V Číně se experimentuje se sociálním kreditem, který vyhodnocuje důvěryhodnost lidí i firem. Často je zjednodušován a přirovnáván k dílům dystopické fikce jako například 1984 nebo seriálu Black Mirror. Je to ale systém, který je komplexní, různorodý a především experimentální. Už funguje v některých městech a oblastech. V celé zemi s více než miliardou obyvatel má být spuštěn příští rok.
Když se o výchovu k mediální gramotnosti nestará stát, ujímají se toho různé jiné organizace od lokálních neziskovek až po velké korporace, které tyto iniciativy podporují v grantových programech. Jak se na to díváte?
Je to skvělé, zaplať pánbůh za občanské iniciativy všeho druhu. Jsem přesvědčen o tom, že by snaha o zlepšení situace neměla být jen na státu, že je to věc nás všech, takže je dobře, že aspoň mimo státní orgány to funguje dobře. Koneckonců bych se chtěl i státu trochu zastat – oni ho netvoří jen ministři a politici, ale také úředníci, a ti většinou o problému vědí a mnozí z nich se jeho řešení aktivně věnují.
Představte si, že byste se stal poradcem vlády pro mediální gramotnost. Co byste jim poradil jako první? S čím by měli začít hned, aby se situace zlepšila?
Ač mám doktorát z pedagogiky, nechci si hrát na experta na vzdělávání – už v tom oboru nedělám. Ale co vím, tak se ve školách moc neučí moderní historie po roce 1948, což je podle mě zcela skandální. Když lidé nevědí, co komunismus napáchal, co to byl Sovětský svaz, co je to Čína, že po těchhle režimech zůstaly desítky milionů mrtvých, pak nemá smysl bojovat za mediální gramotnost – je nutné začít s gramotností historickou.
Miloš Zeman byl několik let premiérem, takže musí vědět, jak tajné služby fungují, že jsou apolitické.
Stal jste se mediálně známým díky ostrým komentářům ohledně zdejší dezinformační scény, za jejíž klíčový prvek jste označil prezidenta Zemana. Máte informace o tom, že by se Hrad na vytváření dezinformací aktivně podílel, nebo slouží jen jako maják, k němuž to milovníky fake news jistého typu táhne?
Nemyslím si, že by dezinformace na Hradě přímo vznikaly. Ale Miloš Zeman a jeho tým mi připadá jako hlásná trouba, jako zesilovač. Ruská dezinformační propaganda používá jako hlavní nástroje takzvané narativy, s jejichž pomocí se pokouší dostat lidem do mozku.
Typický příklad: Krym byl vždycky ruský. To už rovnou můžu říct, že Rusko bylo vždy ukrajinské, s odkazem na Kyjevskou Rus. A když si uděláte analýzu takových narativů, zjistíte, že Hrad a prezident většinu z nich používají a opakují lživou interpretaci událostí, která vyhovuje ruské straně. Někdy je to ještě absurdnější, třeba v případě otrávení Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury. Tehdy se prezident dostal do zřetelného rozporu dokonce s vládou, která je mu nakloněná, o tajných službách nemluvě. Přitom Miloš Zeman byl několik let premiérem, takže musí vědět, jak tajné služby fungují, že jsou apolitické a rozhodně by vládě v tak důležité věci nelhaly. Tím pádem jsem přesvědčený, že to dělá vědomě, že jedná v cizím zájmu.
V mateřské školce, kam chodí náš čtyřletý syn, jsem na začátku září způsobil velký poprask, když jsem odmítl podepsat souhlas GPDR. Nepovolil jsem, aby mateřská školka mohla dávat fotky dítěte na své webové stránky, do obecního časopisu ani na sociální sítě. Učitelky se na mě sesypaly s otázkou: Proč, když to podepsali všichni? Moje reakce byla jednoduchá: Protože jsem si ten papír přečetl.
Proč to dělá? Z přesvědčení? Nebo jsou za tím zištné zájmy?
Podle mě je dobré rozlišovat hradní politiku, co se Ruska a Číny týče. Ohledně Ruska považuji za nemožné, že by si prezident neuvědomoval skutečný stav věcí – v politice už se pohybuje dlouho, se svými zkušenostmi musí vědět, že jde o nepřátelskou mocnost, a že tedy on sám podporou Ruska České republice škodí. Jenže zkrátka už nedokáže ovládnout své narcistní sklony. Západní politici ho neberou vážně a on se rozhodl je aspoň naštvat, když už nemůže získat jejich přízeň. To ho samozřejmě nezbavuje odpovědnosti za to, že ubližuje vlastní zemi.
Co se týče Číny, situace je jiná – Zeman byl reformní komunista a myslím si, že v jeho chápání se Číně podařilo zreformovat socialismus po ekonomické stránce tak, jak o tom reformní komunisté snili. Takže mu to může zcela upřímně konvenovat.
Co vlastně potřebují šiřitelé dezinformací a fake news k úspěchu? Vymyslet fámu asi nestačí.
Nestačí, potřebujete vlivné spojence a právě Hrad je coby spojenec neuvěřitelně cenný. Prezident se u nás těší obrovské autoritě, což je dáno tím úřadem jako takovým, s osobou Miloše Zemana to nijak nesouvisí. Je to vidět i z jeho popularity – jakmile se stal prezidentem, vystřelila mu oblíbenost v průzkumech nad padesát procent, což předtím jako aktivní politik nikdy neměl. A předchozí prezidenti na tom byli stejně. To je dědictví monarchie. Kromě toho je k šíření dezinformací zapotřebí trpělivá dlouholetá práce, nestačí se soustředit jen na předvolební období. A Rusko trpělivé a pracovité je.
Facebook v tomhle představení sehrává vůbec nejsmutnější roli.
Dokázal byste popsat techniku chování ruských dezinformačních webů?
Se šířením fám začaly na webech, sociální sítě přišly až později. Některé ruské weby jsou oficiální, například Sputnik, kromě toho ale existuje celá řada stránek, jejichž vlastnická struktura je skrytá a my se můžeme s velkou pravděpodobností domnívat, že za nimi stojí ruský stát. Tyhle weby začaly lidem předkládat toxické zprávy založené na zmíněných lživých narativech a ty následně začaly přebírat a šířit sociální sítě. Šíření původně obstarávali lidé, poté se o něj začali starat softwaroví roboti. Robotické sítě čili botnety dokážou tok zpráv výrazně zrychlit a zefektivnit. Rusové na to šíření mají propracovanou vědeckou metodiku a jsou v tom extrémně úspěšní.
Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.
Říkáte „Rusové“. Jsou podle vás všechny dezinformační síly, které podporují Rusko, skutečně řízeny moskevskou vládou?
Právě že ne a podle mě už situace dospěla tak daleko, že s některými z nich nemá Rusko v zásadě nic společného – domácí dezinformátoři už si stačí sami. Někdy se jedná o naprosto bezcharakterní podnikatele ochotné vydělávat na čemkoli – třeba zdarma přebírají obsah z ruských médií typu Sputniku a jsou rádi, že ušetří za novinářské platy. Technicky se dopouštějí krádeže, ale zároveň vědí, že je Sputnik žalovat rozhodně nebude, protože mu dělají užitečné idioty.
Druhou skupinu tvoří čeští vydavatelé nebo přispěvatelé, do nichž už se ruský virus dostal. Jsou přesvědčeni, že ruská média říkají pravdu a oni tím, že je šíří, usilují o dobrou věc. Vážně pevně věří třeba tomu, že Západ usiluje o vyvraždění všech 300 milionů Slovanů.
Nízká mediální gramotnost, dobře připravené a úspěšné dezinformační kampaně – z toho nevycházíme zrovna nejlépe. Jak se v této situaci vlastně bránit?
Je dobré vědět jedno: dezinformace nedopadají na neutrální panenskou půdu, ale do prostředí, které je samo o sobě rozžhavené, takže se v něm fámám a falešným zprávám skvěle daří. A o rozžhavení se nestarají Rusové, ale samotné sociální sítě se svými algoritmy. Mluvím teď hlavně o Facebooku, který v tomhle představení sehrává vůbec nejsmutnější roli. Algoritmy Facebooku mají jediný úkol – maximalizaci zisku. Není do nich vložen žádný etický, společensky udržitelný rozměr.
Technologie 5G. Převratná novinka, na kterou čeká celý svět, ale také něco jako pověstná paní Columbová – všichni o ní mluví, ale v Česku ji (skoro) nikdo nikdy neviděl. A jak bývá mýtickým bytostem vlastní, víří kolem ní spousta neověřených zpráv a pověr… Podívali jsme se na to, co je a co není pravda.
Facebook společnost vědomě rozděluje do malých segmentů – to jsou ty pověstné bubliny – a toto dělení zabraňuje skutečnému dialogu. Následně dochází k atomizaci společnosti, kdy lidé komunikují jen s těmi, kdo mají podobné postoje a názory. To není žádné lidské rozhodnutí, ale důsledek oněch algoritmických postupů. Jenže ani to nestačí – Facebook potřebuje, aby na něm lidé byli co nejdéle, k čemuž se využívá takzvaný user engagement neboli uživatelská angažovanost. Systém využívá lidské slabosti – všichni jsme rádi obdivováni, a když nám prší lajky, vyplavuje nám to v mozku dopamin, což vyvolává slast a následně závislost. Tím pádem samozřejmě na Facebooku a dalších sítích trávíme stále víc času. A druhá skutečnost: lidi k obrazovce přitahuje čím dál radikálnější obsah. Takže tu máme dva důsledky: atomizaci společnosti, kdy spolu lidé přestávají mluvit, a radikalizaci velkých skupin uživatelů. To je dokonalý bludný kruh.
Jak z něj ven?
Vracíme se na začátek: nejdůležitějším krokem je vylepšení mediální gramotnosti. Je samozřejmě dobré, když máme k dispozici fact-checkingové servery, které za nás informace ověří, ale jejich možnosti jsou limitované – u dezinformací hodně záleží na rychlosti a než se povede přesvědčivě dokázat, že se jedná o fámy, dávno si žijí svým životem. A nutným krokem je i regulace Facebooku, respektive jeho algoritmů, aby se nevytvářelo takové množství argumentačních bublin a nevznikala závislost.
Protivládní protesty v Hongkongu už trvají několik týdnů. Jejich součástí se stal i boj proti všudypřítomným policejním kamerám s technologií na rozpoznávání tváří, které dokáží zjistit identitu protestujících.
A co se dezinformačních webů týče, dá se také apelovat na společenskou zodpovědnost inzerentů. Řada velkých firem a institucí, dokonce i banky nebo univerzity, na těchto webech bez skrupulí inzeruje, což je pro šiřitele fám nezanedbatelný zdroj financí.
Co se stane, když si v počítači vytvoříte model okresního města a do něj pak pustíte náhodné návštěvníky s koronavirem? Vypadá to trochu jako nějaká speciální verze hry SimCity, ale ve skutečnosti to může mít velký dopad na život v následujících týdnech a měsících. Právě takhle vypadá zkoumání pandemie pomocí matematických modelů.
Kvůli koronavirové pandemii sekáme obrovské dluhy – půl bilionu letos, nejméně půl bilionu příští rok… Kupujeme si za ně čas, abychom se nemuseli měnit. Bylo by ale lepší, kdybychom si za ně koupili změnu.
5G. Technologie, která budí vzrušené diskuse. Příkladem může být situace v Jeseníku, jednom z pěti měst, v nichž se rozbíhají pilotní projekty této technologie v ČR. Proč ale vlastně zavádění 5G budí takové vášně nejen v tuzemsku, ale i ve světě? A proč je vlastně 5G tak důležité?
Zájem o nástroje pro videokonference a online spolupráci stoupl ze dne na den sedminásobně. Firmy se teď bez nich neobejdou a zůstane to tak i do budoucna. Zatím však často narážejí na nedostatečnou kvalitu připojení a špatné vybavení domácích kanceláří.
Jak dlouho je kvůli koronaviru bezpečné být v jedné místnosti, s kolika lidmi, a mění na tom něco klimatizace nebo třeba otevřená okna? Na otázky, které řeší prakticky každý, teď přináší odpovědi internetová aplikace založená na vědeckých výpočtech. Ta říká, že například restaurace o necelých 100 metrech čtverečních by pro stovku lidí bez roušky a při mluvení byla bezpečná jen 16 minut. Školní třída o 25 lidech, kteří mluví bez ochrany úst, je bezpečná 27 minut.
V posledních dvou letech prudce stoupla negativní publicita čínských technologických produktů. Značné pozornosti se přitom dostalo aplikaci WeChat. Je používaná víceméně celou Čínou a prakticky nepostradatelná pro každého občana ČLR, zahraniční studenty nebo podnikatele. Čínskou vládou je ale vnímána jako úhelný kámen digitální diktatury. I proto některé státy WeChat zakázaly nebo se o to snaží.
T-Mobile se pro obrovský zájem rozhodl navýšit svou pomoc základním školám na 20 000 SIM karet s neomezenými daty pro žáky, kteří se nemohou účastnit online výuky a jejich rodiny jsou v tíživé finanční situaci.
Brňáci nemusí od počátku léta shánět papírové jízdenky. Stačí vytáhnout mobil nebo kartu a pípnout si v terminálu ve voze MHD. Necelé tři měsíce provozu projektu přinesly rekordní čísla, což překvapilo i autory projektu. Dobře si stojí i projekt Brno iD, který brněnský dopravní podnik plánuje dál rozvíjet.
Vypadá to, že problémy kolem budování sítě 5G v České republice narůstají. Nejprve se proti aukci 5G razantně ozvali mobilní operátoři, kteří podali žaloby u českých soudů a také si stěžují u Evropské komise kvůli porušení unijních pravidel. Nyní přišel s vážnými obavami o budoucnost sítí 5G a konkurenceschopnost české ekonomiky nejvýznamnější zástupce zaměstnavatelů v zemi, Svaz průmyslu a dopravy. Podle Svazu vyvolává přístup státu k aukci a nedostatečná komunikace s Evropskou komisí nejistotu, v jejímž důsledku může ČR zoastávat v zavádění chytrých průmyslových řešení.
Češi poslali v minulém roce rekordních 112,4 milionu datových zpráv, což bylo meziročně o 13 procent více. Počet nově zřízených datových schránek vzrostl na 112.000, což je téměř dvojnásobek oproti dosavadnímu nejsilnějšímu roku. Důvodem byla především koronavirová epidemie a s ní spojené posílení elektronické komunikace s úřady.
Evropská komise představila v polovině prosince sadu pravidel pro sociální sítě a další velké internetové platformy. Jejich smyslem je podle oficiálního sdělení zavést alespoň nějaký dohled nad službami, které oslovují desítky milionů uživatelů, zároveň ovlivňují, jaký obsah tito uživatelé uvidí a tržní síla těchto subjektů by mohla některé podniky vyřadit ze hry.
Ministerstvo zdravotnictví spustilo otevřený registrační systém pro očkování proti covidu, byť zatím jen pro občany starší 80 let. Vyzkoušeli jsme, jak funguje.
První i druhá vlna pandemie koronaviru nás zastihla nepřipravené. Vlastně můžeme být rádi, že naše zdravotnictví nezkolabovalo a můžeme být vděčni všem doktorům, sestrám a dalšímu zdravotnímu personálu nebo i vojákům za jejich nasazení. Jednu pozitivní věc, ale pandemie dokázala – už i české zdravotní pojišťovny díky ní začaly lékařům proplácet úkony prováděné na dálku. Co se tedy za poslední rok v českém zdravotnictví změnilo a jaké výzvy před námi stále zůstávají? Zamyslel se nad tématem Tomáš Doležal, generální ředitel Medevio.
Nad novelou zákona o elektronických komunikacích debatovali poslanci v Podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku. Na svém Facebookovém profilu uveřejnil pirátský poslanec a předseda podvýboru Martin Jiránek tři okruhy, které poslanci řešili.
Česká republika má od prosince novou národní strategii kybernetické bezpečnosti. Podle ní máme řešit nejen kritickou infrastrukturu, ale i soukromé cloudy, internet věcí nebo mediální gramotnost širokých vrstev obyvatelstva.
Pro fakultní nemocnici v dánském Aalborgu vyvinuly dvě firmy robotický systém s přepravními boxy pro automatickou kontrolu a třídění krevních vzorků. Nový proces snižuje pracovní zátěž zaměstnanců a optimalizuje pracovní postupy.
Češi poslali v minulém roce rekordních 112,4 milionu datových zpráv, což bylo meziročně o 13 procent více. Počet nově zřízených datových schránek vzrostl na 112.000, což je téměř dvojnásobek oproti dosavadnímu nejsilnějšímu roku. Důvodem byla především koronavirová epidemie a s ní spojené posílení elektronické komunikace s úřady.
Evropská komise představila v polovině prosince sadu pravidel pro sociální sítě a další velké internetové platformy. Jejich smyslem je podle oficiálního sdělení zavést alespoň nějaký dohled nad službami, které oslovují desítky milionů uživatelů, zároveň ovlivňují, jaký obsah tito uživatelé uvidí a tržní síla těchto subjektů by mohla některé podniky vyřadit ze hry.
V posledních letech lidé začínají zjišťovat, že čisté vody není neomezené množství. Proto s ní začínají šetřit - trendem je to nejenom v zemědělství, ale třeba i na golfových či fotbalových hřištích. A pozadu v této oblasti nezůstávají ani zelená městská prostranství.
Záchranná služba hlavního města Prahy bude informace o pacientech, které převáží, předávat do nemocnic rychleji a přesněji. Pomůže jim v tom nová aplikace.
Lidské neurony fungují na frekvenci asi 200 Hz a axony jsou schopné nést akční potenciály rychlostí asi 120 m/s. Ale co moderní mikroprocesory, které emulují aktivitu lidského mozku? Fungují asi miliónkrát rychleji a počítačový signál putuje rychlostí blízkou rychlosti světla. Stále jste přesvědčeni, že nás umělá inteligence nedokáže předčít?
Také se vám stýská po svobodném cestování po světě? Chtěli byste vidět, jak žijí běžní lidé a jak plyne život třeba na druhé straně zeměkoule? A to vše bez nutnosti negativního testu na covid? Projekt WindowSwap vám toto vše umožní, aniž byste museli vážit cestu přes oceán. Podílet se na něm můžete i vy.
Ministerstvo zdravotnictví spustilo otevřený registrační systém pro očkování proti covidu, byť zatím jen pro občany starší 80 let. Vyzkoušeli jsme, jak funguje.
Karolina je jméno nového nejvýkonnější počítače v ČR, který se letos rozběhne v národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. Jméno bylo vybráno z 5114 návrhů od 2000 navrhovatelů. Veřejnost v minulosti vybírala i názvy předchozích tří superpočítačů Anselm, Salomon a Barbora. Všechna jména odkazují na regionální tradici hornictví a průmyslovou historii kraje.
Nový přístup pomohl českým vědcům najít stovky vzácných nepopsaných objektů ve vesmíru. Výzkumníci poprvé v astronomii využili metodu umělé inteligence zvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), kdy neuronová síť konzultuje nejméně jisté výsledky s člověkem. Katalog nově objevených hvězd je součástí celosvětové databáze Vizier, informoval Astronomický ústav Akademie věd ČR.
Výrobce aut Hyundai Motor jedná s americkou firmou Apple. Podle zpráv v korejských médiích firmy jednají o spolupráci v oblasti elektrických automobilů a baterií. Jednání jsou ale zatím v počáteční fázi a nic konkrétního nebylo dohodnuto.
Začali před třemi lety se systémem, který pomáhal školám řešit šikanu. Slibně rozjetý byznys zastavilo plošné zavírání škol, ale brněnský startup se nenechal odradit. Službu Nenech to být přetvořil pro firemní použití a sklízí první úspěchy.
V posledních letech lidé začínají zjišťovat, že čisté vody není neomezené množství. Proto s ní začínají šetřit - trendem je to nejenom v zemědělství, ale třeba i na golfových či fotbalových hřištích. A pozadu v této oblasti nezůstávají ani zelená městská prostranství.
Jak funguje internetové tržiště, na kterém se obchoduje s odpady? Kdy budou satelity z oběžné dráhy řídit kombajny a secí stroje? A může městem jezdit autobus poháněný bioplynem z čistírenských kalů? Na tyhle pozoruhodné otázky dává odpověď nový fenomén dnešní doby: cirkulární ekonomika.
Brno ukazuje, že se umí datově otevřít každému - městský datový portál na webu data.brno.cz se dočkal aktualizace a pořádně vylepšuje svoji náplň, která výrazně usnadňuje přístup k otevřeným datům Brna a jeho partnerů.
Češi poslali v minulém roce rekordních 112,4 milionu datových zpráv, což bylo meziročně o 13 procent více. Počet nově zřízených datových schránek vzrostl na 112.000, což je téměř dvojnásobek oproti dosavadnímu nejsilnějšímu roku. Důvodem byla především koronavirová epidemie a s ní spojené posílení elektronické komunikace s úřady.
Evropská komise představila v polovině prosince sadu pravidel pro sociální sítě a další velké internetové platformy. Jejich smyslem je podle oficiálního sdělení zavést alespoň nějaký dohled nad službami, které oslovují desítky milionů uživatelů, zároveň ovlivňují, jaký obsah tito uživatelé uvidí a tržní síla těchto subjektů by mohla některé podniky vyřadit ze hry.
Ministerstvo zdravotnictví spustilo otevřený registrační systém pro očkování proti covidu, byť zatím jen pro občany starší 80 let. Vyzkoušeli jsme, jak funguje.
První i druhá vlna pandemie koronaviru nás zastihla nepřipravené. Vlastně můžeme být rádi, že naše zdravotnictví nezkolabovalo a můžeme být vděčni všem doktorům, sestrám a dalšímu zdravotnímu personálu nebo i vojákům za jejich nasazení. Jednu pozitivní věc, ale pandemie dokázala – už i české zdravotní pojišťovny díky ní začaly lékařům proplácet úkony prováděné na dálku. Co se tedy za poslední rok v českém zdravotnictví změnilo a jaké výzvy před námi stále zůstávají? Zamyslel se nad tématem Tomáš Doležal, generální ředitel Medevio.
Druhá vlna epidemie viru covid-19 uvěznila doma miliony žáků, studentů i zaměstnanců. Ti všichni začali využívat internet ke studiu, práci i zábavě, a na vytíženosti sítí se to projevilo. Kdo neměl kvalitní přípojku, hořce zaplakal.
Přes 200 milionů zařízení pro chytrou domácnost nakoupí evropští spotřebitelé již v roce 2024, uvádí analýza společnosti IDC. Mezi lety 2019 až 2024 má odbyt růst v průměru o 16,19 procenta ročně. Dominovat budou zařízení pro videozábavu s 80,6 miliony dodaných produktů a meziročním růstem o osm procent. Jejich podíl ale klesne z letošních 53 procent na 40 procent. Největší nárůst se očekává v kategorii osvětlení, která poroste v průměru o 47 procent na 33,5 milionu v roce 2024. Chytré reproduktory si udrží druhou pozici s podílem 23 procent.
Podle čeho se pozná chytrý zámek? Třeba podle toho, že se otevře sám, jakmile přijdete ke dveřím. A také díky němu můžete pustit domů nenadálou návštěvu, i když sami přijdete až za chvíli. Linus Yale tohle všechno umí a navíc nestojí žádnou přemrštěnou částku.
VOIX Premium Audio, pražský showroom se špičkovým audio vybavením, přidává do své nabídky renomovanou britskou značku KEF, jednoho z nejvýznamnějších světových výrobců reproduktorových soustav, který udává směr ve vývoji reprodukce hudby už téměř šest desetiletí.
Pro fakultní nemocnici v dánském Aalborgu vyvinuly dvě firmy robotický systém s přepravními boxy pro automatickou kontrolu a třídění krevních vzorků. Nový proces snižuje pracovní zátěž zaměstnanců a optimalizuje pracovní postupy.
Záchranná služba hlavního města Prahy bude informace o pacientech, které převáží, předávat do nemocnic rychleji a přesněji. Pomůže jim v tom nová aplikace.
Lidské neurony fungují na frekvenci asi 200 Hz a axony jsou schopné nést akční potenciály rychlostí asi 120 m/s. Ale co moderní mikroprocesory, které emulují aktivitu lidského mozku? Fungují asi miliónkrát rychleji a počítačový signál putuje rychlostí blízkou rychlosti světla. Stále jste přesvědčeni, že nás umělá inteligence nedokáže předčít?
Některé přední světové automobilky tento měsíc omezí výrobu kvůli nedostatku čipů. Oznámily to například japonské společnosti Toyota Motor a Nissan či americký Ford Motor. Toyota například uvedla, že omezí výrobu dodávkových vozů Tundra ve své továrně v americkém státě Texas. Neupřesnila však, jak velkého počtu aut se toto omezení dotkne.
Také se vám stýská po svobodném cestování po světě? Chtěli byste vidět, jak žijí běžní lidé a jak plyne život třeba na druhé straně zeměkoule? A to vše bez nutnosti negativního testu na covid? Projekt WindowSwap vám toto vše umožní, aniž byste museli vážit cestu přes oceán. Podílet se na něm můžete i vy.
Britská výzkumná agentura Forensic Architecture v minulosti odvedla skvělou práci při odhalování temných míst v ukrajinské nebo syrské válce. Její nejnovější počin vnáší jasno do letní exploze v bejrútském přístavu…
Kognitivní válčení. Termín pro nezmapovanou oblast lidské mysli, která je nevědomky ovládaná moderními technologiemi. Představuje tichou manipulaci, hrozbu pro kybernetické útoky i destabilizaci společnosti. Nové bitevní pole moderní doby, které je v počátcích svého definování.
Organizátoři festivalu Rock for People nabídnou na jeden den možnost zúčastnit se tradiční akce na královéhradeckém letišti ve virtuálním prostředí. Poslední lednový den se zájemci budou moci on-line projít po festivalovém areálu, zazpívat si s kapelami či prohlédnout si partnerské zóny nebo nabídku stánkařů. To vše prostřednictvím interaktivního Rock for People In the Game.
Pro fakultní nemocnici v dánském Aalborgu vyvinuly dvě firmy robotický systém s přepravními boxy pro automatickou kontrolu a třídění krevních vzorků. Nový proces snižuje pracovní zátěž zaměstnanců a optimalizuje pracovní postupy.
Češi poslali v minulém roce rekordních 112,4 milionu datových zpráv, což bylo meziročně o 13 procent více. Počet nově zřízených datových schránek vzrostl na 112.000, což je téměř dvojnásobek oproti dosavadnímu nejsilnějšímu roku. Důvodem byla především koronavirová epidemie a s ní spojené posílení elektronické komunikace s úřady.
Evropská komise představila v polovině prosince sadu pravidel pro sociální sítě a další velké internetové platformy. Jejich smyslem je podle oficiálního sdělení zavést alespoň nějaký dohled nad službami, které oslovují desítky milionů uživatelů, zároveň ovlivňují, jaký obsah tito uživatelé uvidí a tržní síla těchto subjektů by mohla některé podniky vyřadit ze hry.
V posledních letech lidé začínají zjišťovat, že čisté vody není neomezené množství. Proto s ní začínají šetřit - trendem je to nejenom v zemědělství, ale třeba i na golfových či fotbalových hřištích. A pozadu v této oblasti nezůstávají ani zelená městská prostranství.
Už odcházíte?
To nejlepší ze SvětChytře.cz v mailu
Zajímá vás, co píšeme? Nechte si jednou týdne zasílat upozornění na nejzajímavější články mailem. Stačí se přihlásit!