foto: Tomáš Hejzlar

Chytré město je především o datech a práci s nimi, říká Petr Brynda z T-Mobile

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Chytrá města jsou s internetem věcí svázaná velmi těsně. Tím nejdůležitějším pro ně však nejsou chytré senzory, ale spojení technologií fungujících na internetu věcí s big daty. Ty dovedou vedení měst pomoci při vytýčení rozvojové strategie a zavádět opatření, která mají smysl. Alespoň to říká Petr Brynda, který má oblast internetu věcí na starosti v T-Mobile. A dodává, že díky spolupráci v rámci Deutsche Telekom může českým městům nabídnout zkušenosti z celé Evropy.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Chytrá města jsou s internetem věcí svázaná velmi těsně. Tím nejdůležitějším pro ně však nejsou chytré senzory, ale spojení technologií fungujících na internetu věcí s big daty. Ty dovedou vedení měst pomoci při vytýčení rozvojové strategie a zavádět opatření, která mají smysl. Alespoň to říká Petr Brynda, který má oblast internetu věcí na starosti v T-Mobile. A dodává, že díky spolupráci v rámci Deutsche Telekom může českým městům nabídnout zkušenosti z celé Evropy.

Související článek

Otevřená data, IoT a startupy udělají z Manchesteru chytré město

Anglický Manchester vyhlašuje inovační soutěž pro startupy, které mohou do 14. února přijít s nápady, jak prostřednictvím IoT technologií vylepšit různé oblasti života ve městě. Vítězné týmy budou v rámci akceleračního programu spolupracovat v konsorciu CityVerve s předními technologickými firmami Velké Británie, které navržená řešení mohou uvést do praxe.

„Je dobře, že si města izolované projekty jako chytré lavičky nebo různé senzory zkoušela a naučila se s technologiemi pracovat,“ říká Brynda a pokračuje: „Dnes jsme ale už mnohem dál. Technologie máme vyzkoušené a víme, co umí. A co je důležité, umíme je propojit, analyzovat výstupy a rozšířit je o big data. To je argument, který dává městu možnost identifikovat oblasti, kde má chytrá řešení smysl zavádět, to znamená přinést úsporu či zkvalitnit prostředí. Ostatně – pomalu se už upouští od výrazu Smart City a nastupuje Sustainable City.“

Takže IoT v městech pro vás neznamená jen zapojování chytrých senzorů, ale využití big dat tak, aby města měla podklad pro strategické plánování?

Ano. Nechceme prodávat krabičky, ale pomoci městu. Vytváření komplexních řešení, kde lze mluvit o návratnosti či přidané hodnotě, klade nároky na vstupní data. S nimi je pak možné získat argumenty pro zastupitele města i pro jeho obyvatele. Můžeme zjistit, kde kapacita městské infrastruktury nestačí a proč, jaké jsou širší souvislosti. A teprve pak má smysl nabídnout nástroje k řešení.

Chytré senzory -

Co města trápí nejvíce?

Obecně lze říci, že často skloňovaným tématem je mobilita a kvalita prostředí, kde obyvatelé žijí.

Když se podíváte na chytrá města, jsou velmi trendy nejrůznější služby pro sdílení kol nebo automobilů. Jaké dopady ale tyto služby mají? Projevují se nějak reálně na městském životě? To je těžké bez dat říci. Další oblast je znečištění měst. Mimo průmysl stojí právě doprava za znečištěním ovzduší ve městech. Města se tomu snaží čelit zaváděním regulace. Ale je otázka, jaký efekt tyto regulace vyvolají. Možnost získat jasná data pro rozhodování může být pro radnice důležitý faktor při zavádění opatření.

Řeší se otázky, kolik lidí doopravdy bydlí v dané oblasti, jestli tam jsou nebo nejsou volné byty. Pro vytváření chytrých řešení musíte vědět, odkud kam lidé ve městě cestují, jak se po něm pohybují, kde tráví čas. Teprve pak lze cílit na zlepšení klíčových území a budovat infrastrukturu tam, kde je potenciál jejího využití. Tady big data dokáží pomoci. Na základě naší analýzy anonymizovaných dat se dokážeme na město podívat a pomoci s návrhem řešení.

Související článek

„Smart city? V Řeporyjích to máme arci jináč,“ říká starosta Pavel Novotný. Elektromobil se mu ale líbí

Bývalý bulvární novinář Pavel Novotný je mediálně známá figura, kterou jedni milují, druzí nesnášejí. Fanoušků si ale v rodných Řeporyjích, okrajové pražské čtvrti, našel dost – zvolili ho totiž starostou. Promění osmatřicetiletý enfant terrible pražské ODS Řeporyje v chytrou městskou část i přes to, že má na stole dva papírové kalendáře?

Jaké konkrétně?

Podívejme se například na parkování. V nějaké lokalitě je problém s parkováním. Můžeme ten problém identifikovat konvenčními způsoby, například někdo tam bude fyzicky sčítat zaparkované vozy a auta, která hledají místa k parkování. My ale dokážeme na základě anonymizovaných dat poskytnout širší statistiky. Třeba to, jestli v místě parkují obyvatelé, nebo návštěvníci. Když jako zástupce města zavedu placené parkování na místě, kde parkují vesměs místní, problém tím nevyřeším. Ti lidé nemají kde jinde zaparkovat. Uvalím tak na ně v podstatě další daň a nepomůžu jim. Pokud chci mít město, které je odpovědné vůči svým obyvatelům, tudy cesta nevede.

Při analýzách berete – krom dat ze sítě – do úvahy jen data z vlastních čidel, nebo dokážete využít i jiné zdroje, například volně dostupná otevřená data?

Například v aplikaci ParkDoc, kterou vyvinuli naši kolegové na Slovensku, používáme otevřená data z pražské datové platformy Golemio. Mít co nejvíc dat je určitě zajímavé, protože můžete analyzovat více konsekvencí. U otevřených dat je ale vždycky otázka jejich kvality.

Petr Brynda -

Mluvil jste o znečištění ve městech, můžete být konkrétnější? Co si pod tím mám představit?

Monitoring ovzduší je pro česká města podstatným tématem. Konkrétní příklad je z města, kde radnice chtěla řešit znečištění, ale nevěděla, jestli vysoké úrovně prachu v ovzduší generuje nedaleký průmyslový areál, nebo pochází z dopravy ve městě či odjinud.

Radnice si mohla objednat jednorázové, drahé měření, nebo mohla využít data z ČMHÚ. Ten má ale ve městě jen jedno měřicí místo. Cílem bylo identifikovat směr šíření a orientačně měřit online intenzity znečištění v rámci celého roku. Za tímto účelem byla vybudována síť s více než 10 měřicími body, která rovnoměrně pokryla město. Orientační měření přitom dovolilo využití řešení založeného na levnějších senzorech, které už jsou dnes schopné poskytovat poměrně spolehlivá a přesná data, navíc za měřicím systémem stojí ČVUT.

Související článek

Proč nejsou české obce chytré?

Překážek chytrosti je více. Peníze, řekla bych, ale mezi ně v tuhle chvíli úplně nepatří. Uvidíme, jestli se situace změní v příštích letech, až si města budou zvykat na nutnost využívat k investicím i jiné než dotační nástroje. Co se týká legislativy, je v některých oblastech složitější, ale ani tu nevidím jako zásadní překážku.

To pro město bylo zajímavé. A data jednoznačně ukázala, že směr šíření nesouvisí s blízkým průmyslovým areálem. Vyšlo to na základě ročního měření na mnoha jednotkách. Kdybychom měřili jen na jedné jednotce, nikdo by se tak jasného tvrzení neodvážil. Město plánuje testovat řešení, které může prašnost v ulicích snižovat, pro jeho hodnocení má tak nástroj.

Ne každé české město má ale v sousedství chemičku. Nabízíte městům krom parkování nebo sledování městské mobility ještě něco?

Velké téma je nový zákon o odpadech, který vyvíjí tlak na snížení množství skládkovaného (netříděného) odpadu. Mělo by se platit podle množství odpadků. Snaha je, aby lidem, kteří třídí, platby za odpad klesly. Zvyšuje se tlak na třídění odpadu. Některá města to vítají, jsou v této oblasti napřed, některá mají naopak obavy z toho, že po zavedení této novinky budou lidé házet odpadky mimo sběrné nádoby.

A co máte připraveno vy?

Jeden z konceptů, které zapadají do Sustainable City: chytré popelářské auto, které každou popelnici zváží a identifikuje. V zásadě totiž nemá smysl měnit trasu popelářského vozu podle toho, jak jsou popelnice plné.

Jednak úzké jednosměrné ulice v centrech měst nedovolují přílišné možnosti trasování a jednak je kapacita popelářského vozu poměrně velká a rozvržení svozu lze provádět i na základě minulých dat. Chytrá váha eviduje například i to, že řidič do vozu nedá jiný odpad, než který byl v popelnicích, zároveň se evidují data i pro případné reklamace, že obsluha nevysypala odpad kompletně.

Petr Brynda -

Popelnice také musí být chytrá?

Popelnice může mít jen levné čidlo, které hlásí její číslo. V systému je umístěna její poloha. Auto je chytřejší. Monitoruje svou polohu a má váhu, která sleduje množství vysypaného odpadu spolu s kamerou, která zadokumentuje vysypání. Při vysypávání naváže kontakt s popelnicí. Zkontroluje, že je na správném místě, zváží ji na začátku vysypání i na jeho konci. Takže ví, že v ní nic nezbylo a kolik odpadu v ní bylo celkem. Systém také zabraňuje i nedovolené manipulaci a sběru „černého odpadu“ obsluhou. RFID senzor v popelnicích je jednoduchý a zároveň i levný.

A tahle data mohu navíc analyzovat a zjistit, že někde mají lidí popelnice výrazně těžší. Mohu se zamyslet nad příčinou. Nemají to třeba daleko ke kontejnerům na tříděný odpad? A právě takovou přidanou hodnotu na základě změřených dat můžeme městům nabídnout nejen v tomto.

Související článek

Praha dá 18 milionů na projekty smart city. Vznikne za ně třeba interaktivní mapa zeleně

Pražské městské části dostanou od magistrátu dohromady přes 18 milionů korun na projekty smart city. Část nákladů uhradí radnice z peněz od města, zbytek doplatí ze svých rozpočtů. Rozdělení peněz schválili pražští zastupitelé. Celkem má město na spolufinancování smart projektů pro radnice připraveno 186 milionů.

Mimochodem – jde o systém, který pochází od kolegů z Chorvatska. Sdílení našich řešení napříč Evropou v rámci Deutsche Telekom dává vyniknout tomu lepšímu řešení. Nemá smysl vymýšlet kolo.

Několikrát jste zmínil jiné země. Probíhá nějaká spolupráce v rámci Deutsche Telekom?

V rámci Deutsche Telekom funguje skupina European Smart City, ve které si vyměňujeme zkušenosti s našimi sesterskými společnostmi. Dokážeme použít řešení osvědčené v Chorvatsku, které se týká například dobíjení elektromobilů, a k němu můžeme doplnit řešení z Polska.

Díky tomu dokážeme zákazníkovi, ať to je město, nebo IoT společnost, přinést zkušenosti. Nejsme výrobci čidel a nemáme tu ambici. Ale čidla testujeme a používáme. Máme s nimi praktické zkušenosti napříč celou Evropou a díky nim dokážeme navrhnout a integrovat řešení, které bude fungovat.

Tyto zkušenosti máme nejen z Česka, ale i z Řecka, Chorvatska, Německa a dalších zemí, kde Deutsche Telekom působí. Zákazníci to vnímají jako naši přidanou hodnotu. Někdy přijdou s tím, že testovali jedno konkrétní čidlo, a ptají se nás na názor. My jim můžeme říci, že jsme podobných čidel testovali pět a že jedno se chová tak a tak, druhé trochu jinak. Dokážeme jim je nezávisle porovnat na základě praktických zkušeností. Netlačíme jeden konkrétní produkt.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama