Obchodní ředitel internetového obchodu Alza.cz Petr Bena. Foto: Alza.cz

Petr Bena z Alza.cz: Pustit kurýra do bytu, když nejste doma? I tady se míra citlivosti posouvá

Firmy chytřerozhovor 7 a více min čtení

Největší český e-shop Alza.cz už zdaleka neprodává jen počítače a spotřební elektroniku. Během let se z něj stal obchod, kde si pořídíte prakticky vše. Navíc se nebojí nových trendů a technologií. Takže vám prodá solární panely na střechu domu, doveze vám zboží taxíkem, který zrovna nemá zákazníka, a uloží vám objednaný balíček do kufru zamčeného auta. O tom všem jsme si povídali s obchodním ředitelem Alzy Petrem Benou.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Největší český e-shop Alza.cz už zdaleka neprodává jen počítače a spotřební elektroniku. Během let se z něj stal obchod, kde si pořídíte prakticky vše. Navíc se nebojí nových trendů a technologií. Takže vám prodá solární panely na střechu domu, doveze vám zboží taxíkem, který zrovna nemá zákazníka, a uloží vám objednaný balíček do kufru zamčeného auta. O tom všem jsme si povídali s obchodním ředitelem Alzy Petrem Benou.

Související článek

Alza zůstává jedničkou na trhu. Loni odbavila 12,3 milionu objednávek. Expanzi do Německa ale odkládá

Spousta nových výdejních boxů a spolupráce s alternativní taxislužbou Liftago. Plánovaný průnik na některé zahraniční trhy se nekonal, ovšem třeba v Maďarsku zelený mimozemšťan celkem zdomácněl. Alza.cz Největší český e-shop ohlásil hospodářské výsledky za rok 2019.

Během uplynulého roku začala Alza.cz prodávat solární elektrárny, což je u nespecificky orientovaných e-shopů výjimka. Jak si vedou?

Poptávka byla slušná – dejme tomu v řádu vyšších stovek. Ovšem realizací bylo výrazně méně, v jednotkách kusů. Tím pádem situace vypadá tak, jak za dobu naší existence vypadala v celé řadě jiných oblastí – vracíme se na startovní čáru, snažíme se poučit ze zkušenosti a pokusíme se upravit tenhle produkt a službu tak, abychom odstranili bariéry, které potenciální zákazníky odrazují.

Některé věci se nedají prodávat jako houska na krámě. Musíme si se zákazníky jít naproti.

Vy jste u solárních elektráren šli dost odlišnou cestou než většina konkurence – jiné firmy zpravidla nabízejí řešení na míru, vy jste prodávali v zásadě polotovary na klíč. Znamená ta ohlášená úprava, že se tohle chystáte měnit a přejít k tomu konvenčnějšímu způsobu?

Sice od začátku nabízíme předem připravená a sestavená řešení, ale každá realizace je v podstatě individuální. Domy nejsou typizované, každý zákazník má trochu jiné očekávání. Jinými slovy, i my jsme od začátku do značné míry počítali s tím, že ve skutečnosti o řešení na míru půjde. Jen to z té nabídky možná nebylo úplně patrné.

Právě tohle ale u Alzy působí dost netypicky – asi všichni ji vnímají hlavně jako kanál pro masové zboží, kde se podíváte do specifikací, a je jasno. Tisíce stejných notebooků, televizí, hraček a tak. Tohle je hodně odlišné…

To je pravda, ale když si třeba vezmete naše počítače, je to stavebnice, kterou si při nákupu skládáte. A když zvolíte jednoznačně špatné řešení, které by v praxi nefungovalo, řekneme vám, v čem je problém, a poradíme lepší komponenty. To je hodně podobný systém jako se solárními elektrárnami. Některé věci se nedají prodávat jako houska na krámě. Musíme si se zákazníky jít vzájemně naproti.

Související článek

Soukromí s aplikacemi v mobilu je iluze. Nejsme anonymní tečky na mapě, ukázal projekt New York Times

Kde bydlíte? Kde pracujete? V kolik a kam vodíte svoje děti do školy, na kroužky? Kde jste byli minulý víkend v restauraci? Jak dlouho? A kdo tam byl s vámi? Otázky pro Velkého Bratra? Ale vůbec ne. Pro téměř libovolnou firmu stojící za vámi používanou aplikací otázky, na které snadno dokáže získat odpověď. Platí to pro vás i Arnolda Schwarzeneggera. Jak je to jednoduché, ukázal investigativní seriál deníku New York Times.

Když jste s elektrárnami začínali, představovali jste je jako investici s návratností šest až dvacet let. Zejména to první číslo je překvapivě nízké. Je to opravdu reálné?

Ano, jednoznačně. Za tím si stojíme. Odvíjí se to od ceny energií a od pořizovacích nákladů na solární systém, na jeho jednotlivé komponenty. Uvědomte si, že ceny energií jdou nahoru a ceny panelů a dalších částí systému zase dolů – takže reálné to určitě je.

Kalkulujete i se státními zásahy – třeba s faktem, že od prvního ledna platí nařízení Evropské unie o podílu obnovitelných zdrojů při vytápění?

Nedá se říct, že bychom s tím počítali nějak od základu – že bychom si řekli „tak, a teď české vládě nezbude nic jiného než tyhle iniciativy podporovat“. Ale na druhou stranu tyto trendy samozřejmě sledujeme, patří to k přehledu o světě byznysu. U nás je trochu problém v tom, že solární energie nebo přesněji fotovoltaika je dost zprofanovaná, a navíc tu existuje obrovská lobby, která se pere za uhlí a jádro.

Co vám na tom vadí a jaké řešení byste si představoval?

Za sebe – a to je můj osobní názor – cítím, že co se týče energetiky, chybí tu silná vize. Jasně, nemáme horské řeky jako Rakousko ani stálý silný vítr jako severoněmecké nebo britské pobřeží, ale to přece nevadí. Proč tu neexistuje plán, že během čtyřiceti let budou na každém domě i na každém průmyslovém objektu solární panely? Ať to někdo spočítá a zjistí, jak by pak naše energetická situace vypadala. Bude to stačit, nebo nám bude ještě něco chybět?

Související článek

Děti se mění a s nimi i nesmrtelné Lego. Jeho tvůrci vsází na rozšířenou realitu

Lego. Žádná věda – prostě plastové kostky, které se stavějí na sebe. Nebo ne? Co si takhle zahrát na krotitele duchů ve virtuálním městě, které si z těch kostek postavíte? Od letošního roku žádný problém – a podobná lákadla budou přibývat. Digitální technologie pronikají i mezi tradiční stavebnice.

Pokud to stačit nebude, řešme, čím chybějící energii doplníme. Jenže politici místo toho vymýšlejí, že postavíme jadernou elektrárnu. Prima, deset let se bude vyřizovat povolení, dalších dvacet nebo třicet let se bude stavět – a copak někdo ví, kolik bude stát energie v roce 2060? Mně osobně tohle připadá absurdní. Z tohoto úhlu pohledu jsem rád, že Evropská komise tlačí zelené řešení, ačkoli to spoustě lidem není po chuti. U nás všechno stojí na centrální výrobě, přitom existují modernější řešení – decentralizace, smart gridy. Nedá se to postavit hned, ale tu jadernou elektrárnu taky ne. Nejsem proti jádru principiálně, ale jako člověku z byznysu mi to nepřipadá jako dobré řešení.

Chytré technologie, ať už v domácnostech, kancelářích či jinde, zažívají obrovský boom.

Kromě solární energie se Alza v uplynulém roce hodně věnovala chytrým domácnostem, ve svém showroomu v pražských Holešovicích jste si takový prostor ostatně zřídili. Mělo to větší úspěch než solární panely?

Určitě. Nevím přesně, kolik lidí si naši chytrou domácnost přišlo vyzkoušet, ale málo jich nebylo. Chytré technologie, ať už v domácnostech, kancelářích či jinde, zažívají obrovský boom nejen v médiích, ale konečně také v obchodech. Pro lidi jsou asi nejzajímavější ty jednodušší produkty – chytrá světla, zabezpečení domácnosti a tak. U chytrých kávovarů a ledniček se ještě ukáže, nakolik je to opravdu praktické.

Neprojevuje se na prodeji poměrně značná roztříštěnost různých standardů, která v téhle oblasti panuje?

S tím jsme se museli vypořádat, když jsme zařízení pro chytrou domácnost začali prodávat na webu – koneckonců naším hlavním prodejním kanálem není showroom, ale e-shop. Zpočátku jsme s tím trochu bojovali, dnes spolu začínají přístroje konečně komunikovat. Teď na podzim se mluvilo o společném standardu velkých výrobců, mezi něž patří Apple, Google nebo IKEA – uvidíme, jak to dopadne, takových pokusů už bylo víc. Ale celkově si myslím, že už zákazníci ztrácejí obavy.

Související článek

Video: Piloti v roli diváků. Airbus do vzduchu poslal letadlo, které odstartovalo zcela samo

Autonomní auta bez řidičů dnes už nepřekvapí. Výrobce letadel Airbus ale vyvinul systém, který dokáže do vzduchu bez zásahu pilota poslat i obří dopravní letadlo. Francouzská firma ve vývoji hodlá dál pokračovat. Cílem je, aby její letoun mohl také autonomně přistávat a pohybovat se letové ploše.

S tím souvisí další otázka, která se vás nejspíš bytostně týká. Na veletrhu CES se teď představily chytré zámky, které během roku dorazí i do Česka, a ty by měly díky jednorázovým přístupovým kódům umožnit doručování zboží až za domovní dveře. Vy umíte díky spolupráci se Škodou Auto dodávat zásilky do kufru auta bez přítomnosti majitele. Přemýšlíte o tom, že byste takhle doručovali i do domácností?

To je samozřejmě pro spoustu lidí hodně citlivá otázka – mají do svého domu či bytu pustit někoho cizího, když sami nejsou doma? Ale i tady se míra citlivosti dost posouvá. Před pěti lety by si málokdo dokázal představit, že by za sebe nechal někoho vybírat ovoce a zeleninu. To přece musí každý sám, říkalo se. Dnes si tohle zboží s ostatními nákupy běžně necháváme dovézt.

Pustit někoho domů, aby zboží vyskládal do ledničky, to je psychologický problém.

Jistě, pustit si někoho do domu a nechat ho, aby vám zboží vyskládal do ledničky, to je psychologický problém. Ale já si to představit dokážu. Rozvážková služba Rohlík si založila Rohlík pointy – to jsou v zásadě velké chladicí boxy. Otevřete si ho kódem, vezmete si svůj nákup, ovšem vedle jsou nákupy jiných lidí a vám se důvěřuje, že si vezmete jenom ten svůj. To by také ještě nedávno nebylo možné. Lidé si zkrátka začínají navzájem víc věřit.

Jak tuhle důvěru posílit, aby tyto mechanismy začaly fungovat ve velkém?

Prostě musíte být přesvědčeni o tom, že člověk, kterého si pustíte domů, nemá motivaci vám tam něco provést. Spousta lidí si stejně běžně pouští do domácnosti paní na úklid, v čem je jiné umožnit přístup – navíc na mnohem kratší dobu – lidem z rozvážkové služby? A ještě jedna věc je hodně důležitá: zákazník musí cítit, že jsme v případě jakýchkoli problémů na jeho straně. Jako u našeho pojištění – devět z deseti případů končí rozhodnutím ve prospěch klienta. Při případné škodě v domácnosti bychom museli být stejně vstřícní.

Související článek

Na začínající podnikatele čeká přes tři miliony korun. Startuje 10. ročník soutěže T-Mobile Rozjezdy

Už podesáté přijímá T-Mobile přihlášky začínajících podnikatelů do soutěže T-Mobile Rozjezdy. Odborná porota rozdělí mezi až čtyřicet dva podnikatelských nápadů ceny v celkové hodnotě více než 3,25 milionu Kč. Nově vyhlásí T-Mobile speciální Cenu za technologické řešení a Cenu za odpovědné podnikání. Přihlašovat se lze do 24. února.

Ještě jednu velkou akci jste loni spustili: rozvážky ve spolupráci s taxislužbou Liftago. Podle vašich výsledků jde o velmi úspěšný projekt. Hodláte na něj nějak navázat?

Netajíme se svou sympatií k platformám nejrůznějších typů – podle nás jde o demokratický prvek, který výrazně zkvalitňuje řešení. Proto jsme začali spolupracovat i s jinými partnery, třeba se Zásilkovnou, aby si zákazníci mohli vyzvednout zboží i jinde než na našich pobočkách nebo v AlzaBoxech. A když Liftago přišlo s tím, že jejich řidiči tráví spoustu času za volantem sami a je to pro ně ztrátová záležitost, nebylo co řešit. Pokud se objeví nějaká podobná možnost spolupráce s jinou platformou, rádi to vyzkoušíme. A když to nevyjde, aspoň se poučíme ze zkušenosti.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama