zdroj: Google Maps

Google Maps vás v Národním muzeu zavedou i tam, kam se běžní smrtelníci nedostanou

Věci chytřerozhovor 7 a více min čtení

Jak vypadalo mapování Národního muzea? V čem při zkoumání neznámých míst pomáhá rozšířená realita? Jak se u Google dívají na konkurenci v podobě čím dál tím lepší služby Mapy.cz? Proč je tak důležitý systém uživatelského hodnocení a jak se bránit pokusům o jeho zneužití? O tom všem jsme si povídali s Jaroslavem Benglem, který v Google Maps pracuje už patnáct let, tedy po celou dobu jejich existence.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak vypadalo mapování Národního muzea? V čem při zkoumání neznámých míst pomáhá rozšířená realita? Jak se u Google dívají na konkurenci v podobě čím dál tím lepší služby Mapy.cz? Proč je tak důležitý systém uživatelského hodnocení a jak se bránit pokusům o jeho zneužití? O tom všem jsme si povídali s Jaroslavem Benglem, který v Google Maps pracuje už patnáct let, tedy po celou dobu jejich existence.

„Na Národní muzeum mám spoustu vzpomínek už z dětství – vždycky jsem měl ohromnou radost, když maminka ohlásila, že se půjdeme podívat na velrybu,“ směje se Jaroslav Bengl, produktový manažer Google Maps, který už léta velí týmu mapových programátorů ve švýcarském Curychu. Samozřejmě má na mysli legendární kostru plejtváka, zavěšenou pod stropem jednoho z největších sálů, která se už dávno stala symbolem muzea jako takového – a nezmizela ani po celkové rekonstrukci budovy. „Jsme ohromně rádi, že se nám tenhle projekt podařilo dotáhnout tak úspěšně do konce, byla s tím opravdu spousta práce. Virtuální prohlídky interiérů patří k tomu nejobtížnějšímu, co děláme. Proto jich je také zatím tak málo, ve světě i u nás.“

Jaroslav Bengl -

Proč je virtuálních prohlídek vnitřků budov tak málo?

Protože Je to interiér a v něm, jak známo, nefunguje GPS. A tím pádem se všechno musí dělat pěkně postaru ručně, žádná chytrá automatizovaná technologie nám práci neulehčí. Trochu mi to připomíná začátky Street View před lety – do pěších zón, kam nemohla auta, jsme tedy posílali dobrovolníky na speciálních fotografických tříkolkách s GPS a další výbavou. Museli to být fyzicky hodně zdatní jedinci, protože tříkolka vážila asi 120 kilo a jezdit s ní byla neskutečná dřina. Dnes tutéž práci zastane obyčejný GPS tracker v batohu na zádech, který unese i dítě, takže v exteriéru problémy úplně odpadly. Ovšem tady jsme museli pracovat pěkně postaru, s klasickými fotoaparáty.

Jak technicky probíhá mapování Národního muzea? Lišilo se nějak od jiných budov?

Úplně tradičně – pořídíte spoustu širokoúhlých fotek ze všech možných úhlů v HDR režimu, aby nebyly plné přepalů a utopených stínů. Ty pak otevřete v grafickém programu, který z nich udělá kruhové panorama. A pak se všechno hezky ručně namapuje na konkrétní místa v plánu muzea tak, aby pohled v každém bodě odpovídal skutečnosti. Batoh s trackerem se použít nedá. Je to docela zdlouhavý proces, navíc jsme ho samozřejmě nemohli dělat za plného provozu muzea, což znamenalo, že jsme museli fotografovat po nocích.

Co všechno je na mapách z muzea k vidění?

Všechny chodby, schodiště a velká část výstavních prostor, ale také místa, která jsou běžně veřejnosti nedostupná. Kupříkladu kopule, ze které je opravdu krásný výhled na Prahu. Díky výtečné spolupráci s vedením muzea jsou v některých prostorách k vidění i exponáty, které v současnosti ve veřejně přístupných sbírkách chybí. Však se každý může přesvědčit sám – stačí myší chytit žlutého panáčka, symbol Street View, a přesunout ho na budovu muzea, všechno se spustí samo.

Virtuální prohlídky ovšem nejsou jedinou novinkou, kterou Google mapy v poslední době uživatelům nabídly. Povíte nám něco bližšího o těch ostatních?

Tou nejdůležitější je určitě AR neboli rozšířená realita v mobilní verzi map pro Android, případně iOS. Když si ve městě zadáte do mapy nějaký cíl, vidíte v části displeje běžnou mapu a v druhé části reálné záběry svého okolí. Systém vám ukazuje, na jakém rohu kam zahnout, a do toho ještě přidává informace o zajímavostech v dohledu a v nejbližším okolí. Orientaci v neznámém prostředí to posouvá na úplně jinou úroveň – v podstatě máte jistotu, že už nikde nezabloudíte.

Související článek

Mapy od Google nově navigují v prostředí reálné ulice. Stačí namířit mobil s kamerou

Společnost Google přinesla majitelům telefonu s operačním systémem Android novou funkci, která usnadní orientaci při pěším hledání cíle. Do služby Google Mapy totiž zapracovala rozšířenou realitu, díky které se na displeji telefonu zobrazuje navigace zakomponovaná do reálného prostředí ulice, po níž majitel telefonu právě kráčí. 

A chystá se něco podobně zajímavého i v blízké budoucnosti?

Intenzivně pracujeme na službě, o kterou je mezi uživateli veliký zájem – jde o možnost kombinovat ve městě různé způsoby dopravy. Když chcete dojet na kole na nádraží, pak odjet vlakem do jiného města a tam si vzít dejme tomu taxík na určitou adresu, znamená to několik hledání v různých aplikacích nebo systémech. My to chceme změnit, byli bychom rádi, kdyby lidé všechny potřebné informace našli v našich mapách.

A samozřejmě se pořád snažíme vylepšovat i informace o místním prostředí. Přijedete na víkend do města, kde jste v životě nebyli, a hledáte nejlepší místo na romantickou večeři. V současnosti si zadáte pár klíčových slov do vyhledávače a podle odpovědí si pak zjišťujete další informace nebo hledáte polohu. To je zbytečně zdlouhavé, Google mapy to časem zvládnou samy – a bude se to týkat i složitějších otázek.

Co provázanost s aktuální místní nabídkou služeb? To je také úkol, který se dnes řeší v několika krocích v různých aplikacích…

Přesně tak, to je další úkol do budoucna. Přijedete do města a pohledem do mapy zjistíte nejen to, kde jsou kolem vás jaké hospody, ale také se dozvíte, v jakých z nich právě dnes večer hraje živá hudba, případně jaké kapely jsou na programu. Časem tohle všechno chceme uživatelům nabídnout, ale ještě chvíli to potrvá – orientace nejen v prostoru, ale i v čase je z technického hlediska vážně dost tvrdý oříšek.

Související článek

Google Mapy ukážou, jak moc je narvané metro, tramvaj nebo autobus

Aktualizace oblíbených Google Map přináší nové funkce pro všechny, kteří cestují MHD v Praze a dalších městech ve světě. Nechybí mezi nimi ani Brno. Google nově nabízí možnost ukázat, jak je konkrétní spoj obsazený cestujícími.

V současnosti je velmi důležitou součástí Google map uživatelské hodnocení a recenze jednotlivých zařízení – od památek po restaurace a bary. Když se lidé rozhodují, kam jít na večeři, jsou recenze jiných návštěvníků často nejdůležitějším vodítkem…

Přesně tak. To je jeden z hlavních fenoménů dnešní doby – lidé tolik nespoléhají na články v médiích a profesionální recenzenty, jako spíš na dojmy a zkušenosti ostatních uživatelů. Na tomhle stojí všechny servery typu Trip Advisor nebo Booking, a samozřejmě to obrovskou roli hraje i pro nás.

Jenže občas je to trochu dvojsečné. Někdy se z hodnocení stává nástroj nekalé kampaně s cílem nějakému zařízení ublížit – ať už z konkurenčních důvodů, nebo třeba proto, že se daný podnik nějak eticky nebo názorově profiluje a určité skupině to není sympatické. Jak se k tomu stavíte?

To je velký problém a je nám jasné, že ho musíme systémově řešit. Není možné nechat vše jen na uživatelích – máme zodpovědnost za to, že je systém nejen funkční, ale také že ho nikdo nezneužívá. Máme zavedené systémy, které recenze prohledávají a pátrají po podezřelém chování, a hodnocení, která porušují pravidla, automaticky mažeme. Pracujeme na tom, aby k tomu docházelo ještě před zveřejněním – aby se tyhle falešné recenze na mapy ani nedostaly. A stále častěji se nám to také daří, i když v tom samozřejmě máme ještě spoustu práce.

A tohle hlídají živí lidé, nebo umělá inteligence?

Kombinace obojího. V téhle oblasti je strojové učení velmi účinné.

Související článek

Google, Facebook, Amazon či Apple si v Česku připlatí. Vláda odsouhlasila vyšší zdanění digitálních gigantů

Vláda premiéra Andreje Babiše v pondělí schválila zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Vyšší zdanění se tak dotkne především nadnárodních gigantů typu Facebook nebo Google. V praxi by to podle odhadu ministerstva financí mělo v příštím roce do rozpočtu přinést 2,1 miliardy korun, v dalších letech pak pět miliard korun ročně. Pokud zákon schválí Parlament a podepíše ho prezident, mohl by začít v polovině příštího roku.

Ono to všechno po technické stránce vypadá dost náročně. Jaké technologie hrají ve vývoji map v současnosti hlavní roli?

Nejdůležitější novinkou při tvorbě map je v posledních letech bezesporu umělá inteligence, respektive strojové učení. Za tímhle účelem se musí vytvořit takzvaný golden set, základní sada obrazových materiálů, čítající tisíce fotek. Ty se zkopírují do počítače a pak mu jako dítěti vysvětlujeme, že na některých z nich silnice je a na některých není. A počítač se záhy naučí, jak taková silnice na mapě vypadá, a dokáže ji tam sám dokreslit. Tím pádem se učí z příkladů, nikoli pomocí exaktního programování. Nám to ohromně uvolňuje ruce a šetří čas.

Rozpoznávání silnic je jednoduchý a srozumitelný základ, ale u něj úloha umělé inteligence v mapování pravděpodobně nekončí…

Samozřejmě že nekončí. Máte pravdu, že silnice v otevřené krajině jsou pro inteligentní stroje jednou z nejjednodušších učebních látek, od nich se postupuje ke složitějším útvarům – počítač se z leteckých a satelitních fotografií učí poznat obrysy budov, trajektorie ulic mezi nimi apod. Algoritmy pro strojové učení neustále zdokonalujeme.

Když jsme u toho vývoje a zdokonalování, jak je to vlastně s aktualizacemi Street View? Třeba Berlín nebo Londýn se člověku doslova mění před očima, o asijských městech ani nemluvě – dokážete to v aplikaci dostatečně reflektovat?

Aktualizace Street View je samozřejmě logisticky nesmírně náročná záležitost. Dnes se v něm zobrazí zhruba šestnáct milionů kilometrů ulic. To se nedá aktualizovat průběžně, takže se soustředíme právě na ta místa, kde dochází k největším změnám. Ale ani tak nedokážeme všechny tyhle lokality aktualizovat každý rok. Každopádně se ve Street View můžete podívat do historie, jak v daném místě aktualizace probíhaly a ze kdy je poslední verze.

Související článek

Soukromí s aplikacemi v mobilu je iluze. Nejsme anonymní tečky na mapě, ukázal projekt New York Times

Kde bydlíte? Kde pracujete? V kolik a kam vodíte svoje děti do školy, na kroužky? Kde jste byli minulý víkend v restauraci? Jak dlouho? A kdo tam byl s vámi? Otázky pro Velkého Bratra? Ale vůbec ne. Pro téměř libovolnou firmu stojící za vámi používanou aplikací otázky, na které snadno dokáže získat odpověď. Platí to pro vás i Arnolda Schwarzeneggera. Jak je to jednoduché, ukázal investigativní seriál deníku New York Times.

Česko je specifické tím, že tu mají Google mapy silnou lokální konkurenci. Mapy.cz sice nenabízejí rozšířenou realitu nebo sofistikované informace o místním prostředí, ale pár důležitých předností oproti vám mají. Mluvím hlavně o turistických a cyklistických mapách, případně o stahování do offline režimu. Obojí dnes funguje po celém světě. Je to pro vás inspirace, nebo to nepovažujete za důležité?

Obecně si myslím, že je skvělé mít konkurenci – posouvá nás to dál a pro uživatele je to velká výhoda. To, co kolegové ze Seznamu dělají, je podle mě skvělé, koneckonců sám Mapy.cz rád používám. My ovšem, coby globální lídr, zákonitě jdeme trochu jiným směrem – musíme nabízet to, co zajímá lidi po celém světě. A to turistické mapy značených cest přes všechny jejich přednosti nejsou, ve velké části světa se vůbec nepoužívají. Tím pádem na nich nepracujeme a zatím se s tím ani nechystáme začít.

A co offline režim?

Ten Google mapy mají, ačkoli ho zdaleka nestavíme tak do popředí jako Mapy.cz. Náš offline režim funguje trochu jinak – nestahujete celé státy nebo velké regiony jako u konkurenční aplikace, ale jen města a jejich nejbližší okolí. Zase vycházíme z toho, co uživatele po celém světě podle nejrůznějších průzkumů zajímá nejvíc.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama