foto: IPPS

Digitální Česko: Lídrem budeme tehdy, až cesta mezi Prahou a Brnem zabere 40 minut

Stát chytřetéma 7 a více min čtení

Dva dny, které měly za úkol posunout Česko z pohledu digitálního věku o několik pater blíž k těm nejúspěšnějším zemím. V pražském Černínském paláci se na konci minulého týdne sešli vrcholní čeští i evropští politici, členové Evropského parlamentu, poslanci jednotlivých členských zemí i velká jména vědy a byznysu. Celé dva dny se tu debatovalo o podobě světa, jaký na nás v blízké i vzdálenější budoucnosti čeká, a zejména o tom, jakou roli má naše země v tomto světě hrát.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Dva dny, které měly za úkol posunout Česko z pohledu digitálního věku o několik pater blíž k těm nejúspěšnějším zemím. V pražském Černínském paláci se na konci minulého týdne sešli vrcholní čeští i evropští politici, členové Evropského parlamentu, poslanci jednotlivých členských zemí i velká jména vědy a byznysu. Celé dva dny se tu debatovalo o podobě světa, jaký na nás v blízké i vzdálenější budoucnosti čeká, a zejména o tom, jakou roli má naše země v tomto světě hrát.

Související článek

Pirát Profant: Kdyby Babiš uměl používat aspoň e-mail, možná by pochopil, co je dobré zavést

Česko potřebuje funkční e-government. Slyšíme to ze všech stran. A to i z úst premiéra Andreje Babiše, jeho hnutí i členů nové vlády. Povede se to někdy? Budeme vůbec někdy moct podávat daňové přiznání pohodlně z domova během pár kliknutí? Dočkáme se systému, kdy kterýkoliv lékař koukne do počítače a zjistí o pacientovi vše, čím si zatím prošel a jaké léky užívá? Přestanou někdy státní úřady utrácet miliardy korun za nespolupracující IT systémy? Jaký je vlastně skutečný stav e-governmentu v Česku? Tomuto tématu se se dlouhodobě věnuje poslanec Pirátů Ondřej Profant.

Čtvrteční úvod patřil politikům – na pódiu se vystřídali premiér Andrej Babiš, ministr zahraničí Tomáš Petříček, evropská komisařka Věra Jourová a europoslankyně Martina Dlabajová a Dita Charanzová. Premiér hovořil zejména o úspěších vládních programů, byť jeho slova přítomným mohla zaznívat dosti pozoruhodně. Hovořit třeba o zdařilé digitalizaci stavebního řízení v zemi, kde získat stavební povolení znamená absolvovat dlouhé kolečko na různých úřadech a trvá to mnohem déle než ve většině států EU, se může zdát poněkud troufalé. Totéž platí pro elektronické dálniční známky, které také premiér vychvaloval – na Slovensku nebo v Rakousku je mají dávno, u nás se jich možná dočkáme příští rok. Ale snad lze Babišova slova brát aspoň jako jistý závazek do blízké budoucnosti, když už je pronesl na tak důležitém mezinárodním fóru.

Další řečníci z politické sféry zmínili i rizika spojená s novou dobou – možný negativní vliv digitálních technologií na diplomatické vztahy, technologické vyloučení starších a méně vzdělaných lidí, případně technologické zaostávání Evropy vůči USA i nevyzpytatelné Číně. Vše ovšem s vědomím, že je digitalizace hotová věc a není cesty zpět.

Česko a umělá inteligence

Pak už přišel čas na hlavní panelové diskuse. Hned ta první patřila k nejlepším – měla název Česká republika jako srdce Evropy umělé inteligence. Jejími účastníky byli eurokomisařka Věra Jourová, renomovaný odborník na digitální věk Michal Pěchouček z ČVUT a náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko. Pro Michala Pěchoučka je umělá inteligence cestou k lepší budoucnosti v mnoha oborech, zejména ve zdravotnictví či v odpadovém hospodářství, kde může pomoci nejen vyspělým zemím, ale i státům třetího světa. Česko podle něj patří do světové špičky hned v několika disciplínách, především v kybernetické bezpečnosti – globální úspěch domácího Avastu rozhodně není náhoda. V tomto oboru bychom podle Pěchoučka mohli být platní pro celý západní svět při obraně před hrozbami z méně přátelských oblastí planety.

Související článek

Dan Přibáň: Co jsme viděli v Číně, by vyděsilo každého

Dan Přibáň projel s trabanty Afriku, postsovětské země, Jižní Ameriku, Austrálii i část jihovýchodní Asie. Průjezd Čínou ale považuje za nejhorší dny, jaké kdy zažil. Deptalo ho spojení moderní techniky a režimu, který se lidskými právy a svobodami příliš nezdržuje. V praxi to představovalo obří rentgeny aut na hranicích, všudypřítomné kamery nebo povinně instalovaný sledovací software v mobilu. „Neuměl jsem si představit, že by něco takového mohlo existovat. Tak masivní využití technologií jsem v životě neviděl. Čína využívá moderní techniku dost odpudivým způsobem,“ říká patrně nejznámější český cestovatel současnosti.

Věra Jourová s přínosem umělé inteligence souhlasila, nicméně vyjádřila obavy z temnějších stránek digitalizace. Zdravotnictví či justici podle české eurokomisařky hrozí jistá dehumanizace – umělá inteligence by proto neměla rozhodovat o hodnotových otázkách. Velká část diskuse byla věnovaná i soupeření Západu a Číny. Podle Michala Pěchoučka je řešení snadné – Evropa a USA by měly utužit spolupráci po vzoru euroamerických vědeckých týmů, které dosahují skvělých výsledků. Rovněž je zapotřebí tlumit spory mezi vědeckou a podnikatelskou komunitou. V závěru došlo i na otázku, co by Česku nejlépe pomohlo v postupu do vyšší světové ligy. Zatímco Petr Očko hovořil trochu nešťastně o chytrých dálnicích, což v zemi věčně rozkopané D1 a šnečí výstavby jinde působí spíš jako špatný vtip, Michal Pěchouček měl jasno: „Rychlovlak mezi Prahou a Brnem. Až bude přesun mezi centry obou měst trvat čtyřicet minut, můžeme se o té vyšší lize bavit.“

Doprava a budoucnost práce

Druhý panel se týkal inteligentní mobility a dopravy. Politiky zastupovala europoslankyně Dita Charanzová a ministr dopravy Dan Ťok, za podnikatelskou sféru se zúčastnil Mark Boris Andrijanič z Uberu a Bohdan Wojnar za Škodu Auto. Diskutující doplnil ještě akademik Tomáš Svoboda z ČVUT. Většina debaty se točila kolem autonomních aut – zatímco podnikatelé se na ně zjevně těší, ministr Ťok se tvářil spíše skepticky, kdy až úsměvně působil jeho argument, že je dobré brát podporu moderních technologií s rezervou, neboť řidičům nelze brát potěšení z jízdy. Nepříliš optimisticky vyzněla i zmínka o tom, že stále není připravená jednotná evropská legislativa, bez níž se autonomní auta jen tak nerozjedou, pokud se tedy nechtějí zastavit na hranicích.

Jsou lidé, pro které je řízení potěšení a nemůžete jim ho zakázat, reagoval ministr Ťok na odhad, podle kterého by samořídící vozy ve firemních flotilách mohly ušetřit zhruba tři hodiny času, věnovaného právě řízení, denně. -

Zajímavěji se rozjela následná diskuse o budoucnosti práce, do níž se zapojila europoslankyně Martina Dlabajová, estonský poslanec a bývalý premiér Taavi Roivas, Aleš Chmelař z ministerstva zahraničních věcí a francouzský manažer Nicolas Colin. Chmelař měl zajímavý postřeh týkající se nástupu Průmyslu 4.0. Podle něj jde teprve o třetí dalekosáhlou společenskou změnu v dějinách civilizace. Tou první byla neolitická revoluce a následný nástup zemědělství. Druhou pak první revoluce průmyslová, díky níž začali lidé chodit pravidelně a dlouhodobě do jedné práce. Současným nástupem digitální éry tato praxe naopak končí, práce se nadále rozvolní a diverzifikuje, vzniknou nové formy úvazků apod. Martina Dlabajová na Chmelařovy myšlenky navázala, když uvedla, že není jasné, jaké dovednosti budou za patnáct dvacet let zapotřebí a jak budou vypadat profese budoucnosti, základním předpokladem úspěchu bude tudíž všestrannost a flexibilita.

Související článek

Ondřej Veselý: Čech, který v Bruselu hlídá, aby nás umělá inteligence nezničila

Etika a umělá inteligence. Téma, které roky řeší vědci po celém světě. Stačí totiž překvapivě málo a roboti můžou změnit fungování světa tak, jak ho známe dnes. Jedním z odborníků na etiku a technologie je i Ondřej Veselý, jenž je členem skupiny Evropské komise, která posuzuje, jestli firmy vývojem technologií neohrožují lidskou společnost.

Uber? Samozřejmě, není co řešit!

Následná debata o nových formách ekonomiky ovšem ukázala, že mezi Českem a státy s rozvinutější úrovní digitalizace pořád existují podstatné rozdíly. Nejvíc se to projevilo, když bývalý estonský premiér Taavi Roivas dostal dotaz, zda je podle něj přínosem tzv. uberizace ekonomiky. Podle něj dozajista ano. A je to natolik samozřejmé, že se vážně míněné otázce očividně podivil. „Připadá mi neuvěřitelné, že to ještě někdo zakazuje,“ prohlásil, což v zemi, kde se Uber legálně drží jen s obtížemi, způsobilo slyšitelnou reakci publika. Podle Roivase jde ovšem o ideální příklad, jak se soukromý sektor stará o zavedení nového a funkčního ekonomického modelu. Riziko daňového úniku pro něj není žádný argument. „Veškerá data o jízdách a tržbách se přece ukládají. Stačí jednoduše na konci měsíce každému řidiči sečíst výdělky, strhnout zákonem dané procento coby daň, a je to vyřešené,“ pokračoval Rovais. Ano, v Estonsku to tak očividně je.

„Připadá mi neuvěřitelné, že Uber ještě někdo zakazuje,“ prohlásil bývalý estonský premiér Taavi Roivas. -

Poslední čtvrteční panel byl věnován regulaci a etice umělé inteligence. Za velký byznys se zúčastnili Milan Zubíček z Googlu a Zsuzsanna Mátrai z maďarského Microsoftu. Oba mluvili o nutnosti seberegulace velkých firem, které dnešnímu světu umělé inteligence vládnou. Pro Zubíčka je hranicí například rozpoznávání tváře – právě proto ho Google záměrně nepoužívá. Mátrai mu ovšem oponovala, že i tato technologie může sloužit dobrým účelům. Jako příklad uvedla třeba pátrání po pohřešovaných dětech. Podle ní je prostě nutné dodržovat a sdílet jasné etické standardy, samotná technologie za nic nemůže. Expertka na právo umělé inteligence Alžběta Krausová ovšem zdůraznila, že seberegulace nestačí, v mnohých případech se bez pevného legislativního rámce neobejdeme. Zmiňovala přitom autonomní auta, případně automatické zbraně.

Související článek

Otestovali jsme internet věcí T-Mobile

O internetu věcí, nebo také IoT (Internet of Things), mluví dnes skoro každý. Jenže většinou jde o systémy vznikající na míru, poměrně složité a komplexní – třeba pro dodavatele energií, vodárny nebo velké logistické firmy. My jsme otestovali konkrétní a hotové řešení, které stačí vyndat z krabičky, spustit a jednoduše nastavit. Poskytuje ho T-Mobile a cílí na malé a střední podnikatele. Jak funguje?

I inovace má své hranice

V úvodu druhého dne zaujal přítomné především emotivní projev evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Margarethe Vestager. „Inovace jsou důležité, ale nikoli za cenu základních hodnot – demokracie, svobody či zdravé konkurence,“ prohlásila. Právě proto podle ní dostal rekordní pokutu Google, jenž zneužil sílu svého vyhledávače pro poškozování konkurentů, respektive pro zvýhodnění svých partnerů při vyhledávání. Stejně bedlivě podle Margarethe Vestager sleduje Evropská komise fúze velkých hráčů, které také mohou konkurenční prostředí ohrozit. „V digitálním světě platí úplně stejné zásady,“ zdůraznila eurokomisařka. „Technologie je skvělý pomocník, ale nesmí utvářet naši budoucnost – tu máme v rukou my.“

Inovace jsou důležité, ale nikoli za cenu základních hodnot – demokracie, svobody či zdravé konkurence,“ prohlásila evropská komisařka Margarethe Vestager a dodala: „Technologie je skvělý pomocník, ale nesmí utvářet naši budoucnost – tu máme v rukou my.“ -

Další panelová diskuse se zaměřila na blockchain coby jedinečnou technologii pro zabezpečení digitálních dat. Většina lidí ji zná díky kryptoměnám, ale podle diskutujících, k nimž patřili například Peteris Zilgalvis z oddělení pro digitální inovace Evropské komise nebo generální ředitel Mastercard pro ČR, SR a Rakousko Miroslav Lukeš, blockchain využijeme i v celé řadě jiných oblastí, třeba pro certifikáty diplomů či jiných úředních listin. I malým firmám podle nich dává blockchain stejné možnosti jako technologickým gigantům.

Budoucnost vzdělávání

Jasným vrcholem druhého dne byl poslední panel s názvem Vzdělávání pro digitální věk. Zúčastnili se ho ministr školství Robert Plaga, ekonom a pedagog Pavel Kysilka, Louise Kampmannová z Dánské agentury pro digitalizaci a také osmnáctiletý středoškolský student Adam Skokan, jinak úspěšný vývojář z Asociace virtuální a rozšířené reality. Tón udal ministr Plaga. „Staré paradigma, kdy jste po škole nastoupili do podniku a dalších čtyřicet let dělali to samé, je definitivně mrtvé.“ Stejně jednoznačně odmítl snahu některých hejtmanů o zavedení tzv. nepodkročitelného minima (cut-off), které by bránilo méně nadaným studentům dosáhnout maturity. „Je to nesmysl, tím léčíme leda tak minulé problémy,“ uvedl ministr.

Související článek

Portál Atlas prodal za stovky milionů. Dnes připravuje firmy na novou éru Průmyslu 4.0

Jiří Čáp byl ve správný čas na správném místě. Se svým spolužákem z ČVUT Janem Tomčíkem z kraje 90. let zachytili nástup internetu, což vyvrcholilo založením portálu Atlas, za který investoři v roce 2008 zaplatili přibližně půl miliardy. Čáp se následně našel v projektech spojených s vesmírem. Spolupracoval například na vývoji superpočítače Amálka pro český kosmický program a podílel se na vývoji softwarů pro Evropskou kosmickou agenturu či NASA. Dnes působí jako ředitel společnosti Sprinx, která na příchod nové ekonomické éry v podobě Průmyslu 4.0 připravuje malé i velké firmy.

Pavel Kysilka Roberta Plagu doplnil výkladem, v čem má škola dnes nezastupitelnou úlohu. Podle někdejšího šéfa České spořitelny nejde o dril, nýbrž o vštěpování dovedností, které budou v digitálním věku klíčové. K nim patří zejména schopnost rozlišovat kvalitu informačních zdrojů, adaptabilita na nové trendy, kreativita, přesvědčivost a schopnost týmové hry. Středoškolák Adam Skokan pak zmínil i potřebu nutné změny v přístupu učitelů. „Je hloupé zabavovat studentům ve školách mobily, když jde o tak šikovný a užitečný nástroj. Mnohem lepší by bylo, kdyby je i učitelé uměli pořádně využívat a se studenty to v hodinách praktikovali.“

„Cut-off skóre je nesmysl, tím léčíme leda tak minulé problémy,“ reaguje ministr Plaga na nápad, který nedávno přinesla Asociace krajů České republiky. -

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama