foto: iStockphoto.com

Evropa posílá peníze na české IT projekty. Občas skončí v kapsách dotačních parazitů

Stát chytřeanalýza 6 min čtení

Na rozvoj informačních a komunikačních technologií v Česku poslala Evropská unie od roku 2007 přes pět miliard korun. Stovky projektů mohly rozvinout nová ICT řešení nebo datová centra. Jenže když se na rozdávané peníze zaměřil Nejvyšší kontrolní úřad, zjistil, že velká část z nich šla místo malým firmám těm velkým anebo rovnou na nákupy nesmyslných věcí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Na rozvoj informačních a komunikačních technologií v Česku poslala Evropská unie od roku 2007 přes pět miliard korun. Stovky projektů mohly rozvinout nová ICT řešení nebo datová centra. Jenže když se na rozdávané peníze zaměřil Nejvyšší kontrolní úřad, zjistil, že velká část z nich šla místo malým firmám těm velkým anebo rovnou na nákupy nesmyslných věcí.

Související článek

Stát na rychlý internet nevyplatil žádné dotace. Pokrytí rostlo jen díky investicím firem

Mezi lety 2015 a 2019 mělo ministerstvo průmyslu a obchodu v plánu vyplatit 13,8 miliardy korun z evropských dotací na rozšíření vysokorychlostního připojení k internetu v Česku. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu však nevyplatilo ani korunu. Peníze nakonec skončily v jiném dotačním titulu.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na rozdělování evropských dotací na IT projekty Ministerstvem průmyslu a obchodu. Konkrétně šlo o dva operační programy, které běžely od roku 2007. Za tu dobu jimi proteklo přes 7,3 miliardy korun evropských i českých peněz. Výsledek kontroly, zveřejněný loni v září, si úředníci za rámeček rozhodně nedají.

Ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu odešla ministerstvu v rámci kontrolní akce k programovému období operačních programů Podnikání a inovace a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost řada výtek. Ty se dají shrnout jednoduše: peníze chtělo ministerstvo hlavně nějak utratit a neřešilo přitom smysluplnost samotných projektů. Finance pro malé firmy spolkly velké korporace a úředníci odsouhlasili nákupy, které nedávají valný smysl: třeba dron nebo zrcadlovka, na kterou ministerstvo jednomu datovému centru poslalo víc než milion korun.

Proud peněz tam, kam nebyly určené, se pohybuje v řádech miliard. Podle kontrolní zprávy příjemci nadhodnotili investice za víc než 2 miliardy korun. To je téměř třetina z jejich celkového objemu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které rozdělování dotací spadá, uvedlo, že ještě před zveřejněním zprávy přijalo nápravná opatření, tudíž už při jejím vydání byla řada výtek neaktuálních. „Jinak se nastavil výpočet závazných indikátorů, upravily se podmínky výzvy, s příjemci dotace se daná věc probrala a nabídlo se řešení,“ vyjmenovává Štěpánka Filipová, mluvčí resortu. Změny navíc plánují i do budoucna. „Výzvy tohoto typu se už nebudou vyhlašovat, došlo také k personálním změnám ve věcně příslušném útvaru,“ doplňuje.

Jenže vedle projektů jmenovaných ve zprávě NKÚ ani některé z těch, které schvalováním úředníků ministerstva prošly hladce, po svém oficiálním ukončení nevykazují veřejně nic jiného než spolknuté peníze.

Portál, jaký svět neviděl

Představte si systém, který ulehčí všem stranám při jakémkoliv zdravotním úkonu. Budou do něj registrováni lékaři, zdravotnická zařízení, pacienti i obchodní zástupci farmaceutických společností. Lidé se budou moct snadno objednat k vybranému lékaři na vyšetření, lékaři lépe plánovat prohlídky, a ještě navíc ušetří čas, který pak budou moct nabízet k prezentacím farmaceutických zástupců ve formě aukce. Bude pocházet z Česka, ale zamíří dál: půjde nasadit v jakékoliv zemi EU. Takový portál by se v uplynulých měsících velmi hodil.

Související článek

Infokarta Covid-19 v mobilu: když stát „drží krok“ s moderními technologiemi

Ministerstvo zdravotnictví od března provozuje ve spolupráci se soukromou společností virtuální informační leták ohledně aktuálního vývoje kolem koronaviru. Proč to dělá, když ty stejné informace jsou na jejich nadprůměrně dobře zpracovaném webu? Letáku jsme se podívali na zoubek.

Zní to jako sen? Ale kdeže, takový portál už prý funguje. Podle záznamů byl projekt oficiálně dokončen před dvěma roky. Jmenuje se Burza času soukromých doktorů a portál pro komunikaci s pacienty. Z evropských peněz získal přes 5,5 milionu korun.

„On je u německých zákazníků,“ tvrdí Lukáš Tomášek, jednatel společnosti UBK, která jej podle všeho vyvinula. Ani v němčině však systém není dohledatelný a na otázku, co je jeho cílem a jak funguje, se jednatel omluvil s tím, že pospíchá na schůzku se zákazníkem.

Zkoušíme to tedy z druhé strany: dotace spadají pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, to nás však přesměrovává na pod něj spadající Agenturu pro podnikání a inovace, které firmy musejí výstupy z projektů prokázat. V agentuře se dozvídáme, že je možné poskytnout jen informace v rozsahu těch veřejně dostupných. A to jsou ty základní: plán projektu, jeho cena a třeba to, že burza stojí celkem 12,5 milionu korun. Náklady, které převyšují dotaci, měla pokrýt firma sama.

Dotační paraziti

UBK je jednou z mnoha firem, která to s dotacemi skutečně umí. Systém přidělování peněz totiž zvýhodňuje ty, kdo se v něm naučí pohybovat. K zisku dotace je zapotřebí sesbírat určitý počet bodů. Jinými slovy splnit mnoho podmínek: je třeba správné zaměření společnosti podle účelu konkrétních dotací, její zkušenosti s tímto účelem, umístění ve „správném“ regionu, a pak především to, co se dá postupem času naučit, tedy šikovně napsaný plán. UBK k evropským dotacím poskytuje rovnou poradenství a říká o sobě, že úspěšnost jí zpracovaných projektů je 97 procent. I pro sebe takto získává miliony: nedávno například na vzdělávání zaměstnanců, tvorbu různých webových aplikací nebo obecně zvyšování konkurenceschopnosti. Další projekty jsou v běhu.

Související článek

Byl hackathon zbytečný? Stát e-shop na dálniční známky nevyužije

Státní podnik CENDIS se rozhodl nevyužít systém e-shopu na dálniční známky, který na lednovém hackathonu vytvořila skupina 60 programátorů. Podle zástupců státu nesplňuje všechny podmínky, které od systému úřady vyžadují.

Společnost má své záznamy na webu Dotační parazit, který dává dohromady informace, kdo čerpá nejen státní dotace. Čím víc záznamů, tím častěji firma jako příjemce peněz figuruje. Jde přitom mezi jinými o poměrně nenápadnou společnost. Daleko častěji tu figuruje například firma KonekTel, jedna z těch, které zpráva NKÚ na straně 20 jmenovitě kritizuje s tím, že pro provoz datového centra potřebovala dron, profesionální zrcadlovku či kameru v hodnotě přes dva a půl milionu korun. Ministerstvo jí za tímto účelem poslalo přes 1,2 milionu. Jenže datové centrum pro svůj provoz obecně vyžaduje hlavně tři věci: počítače, prostor na ně a pro zajištění jejich bezproblémového chodu generátory energie a klimatizací. Jak v tom pomáhá profesionální fotoaparát, není vůbec jasné.

Společnost KonekTel celkově k loňskému dubnu z těchto programů získala 100 milionů korun. Takové částky se přitom rozdávaly ve velkém. Dalších 100 milionů z dotací podle NKÚ proudilo do místní pobočky koncernu Oracle, který zaměstnává desetitisíce lidí, nebo do tuzemské odnože nadnárodní firmy Red Hat, která aktuálně spadá pod IBM. Přitom cílem dotací je pomoci menším a středním firmám alespoň trochu srovnat výchozí podmínky s těmi velkými – jako jsou právě Oracle nebo IBM.

Co s tím?

Způsob, jakým čeští úředníci rozdělují dotace, je leckdy značně nesrozumitelný. Ne pokaždé za tím musí být zlý úmysl; stejně jako v případě zpackaných výběrových řízení na dodavatele IT systémů to často může být kombinace neznalosti a neochoty udělat cokoli navíc, než přikazuje zákon. To ale nic nemění na tom, že kvůli jejich mizerné práci se peníze dostávají k firmám, které za ně neudělají vůbec nic, přestože na papíře může být vše v pořádku.

Není ale divu, že zakázky na IT považuje řada lidí za černou díru na peníze.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama