Foto: iStockphoto.com

Zemědělci dál masakrují tisíce bezbranných srnčat. Mláďata může ochránit dron

Věci chytřetéma 4 min čtení

Zemědělci vyjeli na louky a začali sekat. To znamená pohromu pro lesní zvěř, která vyvádí mláďata, jež před rychlými žacími stroji neuniknou. Zachraňovat je ale můžou drony s termokamerami. 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Zemědělci vyjeli na louky a začali sekat. To znamená pohromu pro lesní zvěř, která vyvádí mláďata, jež před rychlými žacími stroji neuniknou. Zachraňovat je ale můžou drony s termokamerami. 

Související článek

Facebook příští rok spustí vlastní virtuální měnu. Dostala název libra

Internetový gigant Facebook chce v první polovině příštího roku spustit vlastní virtuální měnu nazvanou libra. Plánovaná digitální měna je součástí snahy podniku o expanzi v oblasti internetového obchodu a globálních plateb.

Jsou to smutné obrázky – roztomilá srnčata zmasakrovaná žacím strojem, kterým instinkt velí zůstat ve skrýši a za žádnou cenu z ní nevylézat. Odhaduje se, že senosečům každý rok padne za oběť na šedesát tisíc mláďat srnčí zvěře. Zemědělcům ukládá zákon povinnost spolupracovat na ochraně životů zvířat s myslivci, ale ne vždy to účinně funguje. Nyní mohou využít také nejmodernější techniku.

Levná termokamera za 15 tisíc

Podobně jako se využívá termokamera při hledání pohřešovaných osob, lze ji využít i při hledání zvěře. S termokamerou v ruce se dá louka projít, což je ta nejlevnější varianta. Potřebný přístroj vyjde na méně než patnáct tisíc korun. Termokameru je možné umístit i přímo na žací stroj a její obraz pak přenášet na tablet, který sleduje obsluha stroje. Jako zcela nejefektivnější se ale ukázalo umístit kameru na dron, který vzlétá brzo ráno, ideálně mezi čtvrtou a šestou hodinou ranní, aby byl co nejvyšší kontrast mezi teplým zvířecím tělem a okolním prostředím.

Mládě srny leží na místech sečení často v takzvaného zálehu, kam ho odložila matka, která ho dochází pravidelně kojit do doby, dokud není samostatné. Z tohoto pohledu jsou tato místa jako úkryt před predátory ideální, jenže před žacím strojem jsou srnčata zcela bezmocná. Obrovská sekačka jede rychle a zvíře se místo útěku ještě víc přikrčí a zůstane na místě.

Účinnější než psi

Myslivci si použití termokamery na dronu pochvalují. Je prý stoprocentní, což se o jiných metodách, například procházení pole se psem nebo plašení pomocí různých rušičů, říct nedá. Pochopitelně se tímto způsobem dají objevit a následně vyplašit i další zvířata, například bažanti nebo zajíci, kteří by před žacím strojem také neunikli. Navíc jde o metodu velmi rychlou. Projít velkou louku trvá několik hodin, navíc není jistota, že se podaří objevit všechna mláďata. Dron s kamerou oproti tomu všechna zvířata odhalí za pár minut.

Související článek

Zloděj u vás doma? Koukněte na mobil a okřikněte ho přes chytrou kameru!

Období dovolených a opuštěných domů a bytů je tady. A zloději toho toho dokáží využít. Vykradení domácnosti zažil každý šestý Čech a dvě třetiny z nás znají někoho, komu se doma zloději procházeli. Stoprocentní ochrana neexistuje, ale výraznou pomoc představují chytré alarmy s bezpečnostními kamerami.

Cestou použití dronů při záchraně srnčat se před čtyřmi lety vydala i Jihočeská univerzita, která jen loni prozkoumala plochy o celkové výměře 250 hektarů. „Při jednom náletu je to 35 hektarů denně, kdy vynášíme okolo patnácti nehybných srnčat. Když naklesáme na záleh, jsou tam další kusy, které utečou, plus zajíci a bažanti, ty plašíme, aby byli před sekačkou ve střehu a pak případně utekli,“ řekl pilot dronu Jakub Polenský ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Dron při letu vystoupá až do výšky osmdesát metrů a při objevení schovaného zvířete klesne, aby ho vyplašil. Pokud jde o mládě, které odmítá utéct, dobrovolníci ho přenesou.

Co brání většímu využití této metody záchrany zvěře? Je to hlavně její finanční náročnost. „Použití bezpilotních letadel s termokamerou by mohlo být velkým přínosem při detekci zvěře před senosečí. Současná praxe ale není příliš operativní a díky použití drahých multicoptér a termokamer ani ekonomická,“ potvrzuje Petr Lněnička z firmy Vertical Images, která se zabývá natáčením pomocí dronů. Drony, které se pro tento účel dají použít, stojí i desítky tisíc korun a další podobnou částku je potřeba počítat na pořízení termokamery. Není proto moc pravděpodobné, že si tuto techniku budou zemědělci pořizovat sami. Pokud ale budou mít možnost si ji vypůjčit, mohlo by se zachránit mnoho nejen srnčích životů.

Bez dobrovolníků by to nešlo

Do boje za záchranu malých srnců a dalších zvířat se zapojila také Česká zemědělská univerzita. Na její půdě před lety vznikla aplikace a webový portál Senoseč online, která propojuje zemědělce s myslivci a dobrovolníky, kteří díky ní mohou při senoseči nabídnout své služby. Aplikaci hodnotí ministerstvo životního prostředí kladně. Počet přihlašovaných sečených míst, dobrovolníků i zachráněných zvířat se zvyšuje.

Související článek

Drony na Plzeňsku budou shazovat náklad. Pomůžou tak hasičům v náročném terénu

Krizové události, jako požáry či výbuchy, budou na Plzeňsku nově monitorovat speciální  senzory přenášené do epicenter pomocí dronů. Senzory měří teplotu, vlhkost a hodnoty nebezpečných látek a určují směr jejich postupu. Hasičům pomohou efektivně zvládnout krizovou situaci hlavně v těžko dostupném terénu.

Projekt Senoseč online prokazatelně nese ovoce. V prvním roce provozu portálu a před spuštěním mobilní aplikace se díky němu podařilo zachránit stovku zvířat a dát dohromady dva tisíce zaregistrovaných uživatelů. V roce 2016 už to bylo 553 zvířat a počet registrovaných uživatelů z řad zemědělských podniků, zemědělských pracovníků, myslivců i dobrovolníků vzrostl o dalších 1400. Pozitivní je, že tato čísla od té doby každoročně rostou. Výrazně tomu pomohlo i spuštění aplikace pro mobilní telefony.

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama