Foto: Tomáš Hejzlar

Aukce 5G se podle ministra Havlíčka nejspíš zpozdí. I tak ale věří, že nový operátor přijde do Česka už příští rok

Stát chytřerozhovor 7 a více min čtení

Příští rok bude v Česku klíčový z pohledu zavádění 5G sítí. Vláda chystá aukci kmitočtů pro 5G. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by do státního rozpočtu měla přinést miliardy korun a do Česka i čtvrtého operátora, který ještě sníží ceny. Ještě před standardním pokrýváním celé země se ale 5G spustí ve vybraných pěti městech.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Příští rok bude v Česku klíčový z pohledu zavádění 5G sítí. Vláda chystá aukci kmitočtů pro 5G. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by do státního rozpočtu měla přinést miliardy korun a do Česka i čtvrtého operátora, který ještě sníží ceny. Ještě před standardním pokrýváním celé země se ale 5G spustí ve vybraných pěti městech.

Související článek

Rok 2010: Internet v mobilu měli jen 4 % Čechů. Teď ho mají dvě třetiny lidí

Chytrý mobil připojený na internet. Na začátku tohoto desetiletí skoro raritní záležitost. Dnes je situace naprosto odlišná. Chytrý mobil má nyní sedm osob z deseti. Mezi mladými do 24 let ho používá 99 procent z nich. Masivně přibývá i lidí, kteří jsou díky telefonu on-line. V roce 2010 používala internet na telefonu čtyři procenta Čechů, teď už jich jsou podle údajů Českého statistického úřadu dvě třetiny.

Dlouho očekávaná aukce kmitočtů pro 5G měla původně začít v lednu. Ministr Karel Havlíček ale upozorňuje, že je možné počítat se zpožděním několika měsíců. „Teď jsme maličko zvolnili. V srpnu přišlo poměrně důrazné negativní upozornění z Evropské komise ohledně sdílení sítí. V ní bylo jasně naznačeno konstatování, že dva operátoři skutečně mohou sdílením sítí vytvářet nekonkurenční prostředí. I když to je jen předběžná zpráva, na kterou budeme odpovídat a proběhne nad ní velká diskuse, je to určité varování,“ vysvětluje šéf ministerstva průmyslu a obchodu.

„Nechceme skloubit to, že budeme vyvracet Evropské komisi, že máme netransparentní prostředí, a zároveň rozjíždět tendr na čtvrtého operátora. Aukce ale pokračuje. Je možné, že se o několik měsíců zpozdí, že nebude vypsána v lednu, ale někdy na jaře. Několik měsíců nehraje zásadní roli. Jde o důležité rozhodnutí, které musí být perfektně připraveno, aby nehrozily arbitráže nebo jiné podobné problémy,“ dodává Karel Havlíček.

Bavíme se o aukci na 5G. Vy o ní ale zároveň hovoříte jako o aukci na čtvrtého operátora. Je tedy jasné, že čtvrtý operátor skutečně přibude?

Jasné není nikdy nic. Čtvrtý operátor se nejprve musí přihlásit. Cílíme na to, aby čtvrtý operátor přišel a ještě snížil ceny. Máme názor, že konkurenční prostředí si zaslouží rozšíření o nějakého dravce, o někoho, kdo s cenami ještě více pohne. Míříme k prostředí, které se podařilo nastavit třeba v Rakousku. To je pro nás vzor. I když chápu, že tam operátoři fúzovali, čemuž nemůžeme nikdy zabránit. Ale cenové relace tam jsou stále nízké. Zejména v nízkých tarifech.

Je nutné vnímat, že operátoři nejsou drancovníci, ale investoři, kteří vytvořili moderní a kvalitní prostředí.

Vyvíjíme poměrně velký mediální tlak a jednáme. Nemine týden, abych tu neměl šéfa operátora. A jsou to tvrdá jednání, kdy tlačíme na snižování cen. Je vidět, že v posledním půl roce se trh pohnul. Poslední mezinárodní studie říká, že ve vyšších tarifech dnes cenově patříme do první třetiny evropských zemí. V nízkých tarifech jsme ale stále v poslední třetině. Musíme být ale féroví. V tuzemsku operátoři vytvořili prostředí postavené na velmi dobrých a pokročilých technologiích. Technologické prostředí u nás patří k nejlepším v Evropě, ale běžný smrtelník si za to na první pohled nic nekoupí, protože se dívá na to, kolik platí měsíčně. To chápeme, a proto na operátory tlačíme. Zároveň je ale nutné vnímat, že operátoři nejsou drancovníci, ale investoři, kteří vytvořili moderní a kvalitní prostředí.

„Velmoci se obávají, že další případná válka nebude vedená jadernými zbraněmi, ale útoky se povedou kyberneticky. A tomu musí odpovídat i obranná infrastruktura,“ říká ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček. -

Na příští rok se také připravuje obrovský projekt, hub umělé inteligence Evropské unie v Praze. Nebyl v poslední době kvůli změnám v obsazení Evropské komise trochu upozaděný?

Centrum excelence Evropské unie pro umělou inteligenci je do určité míry virtuální centrum, na kterém budou participovat čeští i zahraniční aktéři. Snažíme se, aby mělo sídlo v Praze. Je to ale víceméně vědecký projekt, změna v rámci Komise na něj neměla příliš velký vliv.

V této oblasti budeme přihlašovat dva velké projekty. Jeden bude zaměřený na robotiku, druhý na bezpečnost. První projekt má třicet, druhý dokonce čtyřicet spoluaktérů z celé Evropy. Projekty řeší témata jako umělá inteligence pro oblast bezpečnosti firem, obyvatel i veřejných institucí, i robotiky a Průmyslu 4.0. Obě výzvy intenzivně zpracováváme, pracují na nich dva velké týmy. Takzvaná centra excelence budou celkem čtyři a my věříme tomu, že alespoň jedno by mohlo být v Praze. Celkem je v soutěži čtyřicet žadatelů.

Související článek

Průmysl, o kterém se nemluví. Česko má ke kosmu mnohem blíž, než si myslíte

O českém kosmickém průmyslu se moc nemluví. To ale rozhodně neznamená, že neexistuje. Nejenže funguje, ale v posledních deseti letech prudce roste. Zapojených je do něj kolem šedesáti firem, které se dělí o zakázky atakující miliardu korun. V Česku tak vzniká například zařízení, bez kterého by se na družících za miliardy korun nerozvinuly životně důležité listy solárních panelů. Velkou roli v účasti Česka na evropského kosmického programu má Karel Dobeš.

Údajně nejvíce soupeříme s Německem, Francií a Skandinávií…

Německo, Francie a Finsko mají tradičně nesmírně silné skupiny spolupracovníků. Troufám si ale tvrdit, že z východní Evropy jsme nejdál my. Máme hvězdný tým. Kromě našich nejlepších pracovišť i Technickou univerzitu v Mnichově a jako spolupartnera máme Oxfordskou univerzitu.

V oblasti umělé inteligence drží Česká republika prapor velmi vysoko, jsme respektovaní, ale předjímat, jestli uspějeme, nebo ne, nejde. Konkurence je obrovská, soutěže se účastní vlastně každá evropská instituce. V týmech je vždycky vedoucí instituce a takzvaní spoluřešitelé. Zajímavé je, že v obou našich týmech jsme hlavním řešitelem my. To není úplně obvyklé.

Kdo je v tomto případě „my“?

Hlavním řešitelem v obou projektech je ČVUT. Na ministerstvu obchodu a průmyslu pak pomáháme s koordinací týmu, se spoluprací s ostatními univerzitami a v rámci zahraniční spolupráce i na úrovni EU. Jednoznačně rozhodne vědecká kompetence, roli ale bude hrát i geografické rozdělení. Nedovedu si představit, že by jedna země ze čtyř center získala dvě, to by bylo velmi nešťastné. Je zapotřebí pohlídat i politickou úroveň.

Chceme, aby nás okolní svět vnímal jako zemi umělé inteligence.

Další podpora české umělé inteligence přichází z komerční sféry. Nedávno oznámil svou podporu České republice Microsoft…

S panem premiérem jsme jednali s prezidentem Microsoftu Bradem Smithem, který má obrovský zájem o to, aby Microsoft byl součástí našeho centra umělé inteligence. Chceme, aby nás okolní svět vnímal jako zemi umělé inteligence. Vytváříme proto i komerčněji orientovanou platformu, kterou chceme otevřít i pro mimoevropské hráče. Jedním z nich je Microsoft a zájem mají i další velké americké korporace, například IBM, GE, Cisco. Plánujeme mít několik center pro řešení nejzajímavějších problémů, které s umělou inteligencí souvisí. Nejde jen o bezpečnost a robotiku, ale také o autonomní řízení, služby, zemědělství, komunikaci občana se státem nebo průmysl, a to včetně kosmického. Umělá inteligence je všude.

Velmi zajímavá je také oblast obrany a průmyslu. Jsme nejprůmyslovější země Evropské unie, kde je jedním z nejskloňovanějších témat otázka kybernetické bezpečnosti. Velmoci se obávají, že další případná válka nebude vedená jadernými zbraněmi, ale útoky se povedou kyberneticky. A tomu musí odpovídat i obranná infrastruktura.

Na jaře jsme s panem premiérem navštívili univerzitu v Marylandu, kde jsou v umělé inteligenci na světové špičce a kde vysoce respektují naše výzkumníky. Nejsou ale jediní. Například US Naval Research LaboratoryUS Airforce Research Laboratory (pozn. red.: výzkumné laboratoře amerického námořnictva a letectva), využívají naše lidi pro tvorbu algoritmů v rámci teorie her pro odchytávání pirátů v různých mořích. V Česku jsme v řadě oblastí na světové špičce a byla by chyba toho nevyužít. Troufám si tvrdit, že po dlouhé době máme oblast, ve které můžeme ve světě hrát prim.

K tomu je ale zapotřebí spousta odborně zdatných lidí. Je to dlouhodobě udržitelné?

V oblasti umělé inteligence máme zhruba pět set seniorních vědců a přibližně pět set doktorandů a postdoktorandů. To je na velikost České republiky poměrně hodně. V resortu jsme vytvořili strategii umělé inteligence, která se týká nejen technologií, ale i rekvalifikací, zavádění etiky… To naši pozici ještě podporuje.

Související článek

„Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci,“ říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Když mluvíte o rekvalifikacích, uvažujete o tom, že do oblasti umělé inteligence budou přicházet lidé, kteří dělali něco jiného a o práci přišli?

Jestliže říkáme, že během dvaceti let bude možná polovina pracovního trhu spojena s umělou inteligencí, musí lidé chápat, co to je. Jsme technicky a vysoce inovativně orientovanou zemí, ale běžným lidem to někdy ti, kteří jsou v dané oblasti opravdu dobří, neumí vysvětlit.

Běžte a zeptejte se na ulici, co je umělá inteligence. Je to přitom součást běžného života: práce s daty a jejich tříděním, tvorba postupů. Když budeme komunikovat s úřadem, budeme komunikovat s chatbotem, ne s živou osobou. To je zapotřebí dostat mezi lidi.

Jde i o mladou generaci. I proto na základních školách zavádíme předmět technika. Připravujeme i systém duálního vzdělávání třeba pro lidi na učebních oborech. I proto směřujeme do této oblasti účelovou podporu výzkumu. A samozřejmostí je i běžná rekvalifikace, která naučí starší generaci s těmi nástroji pracovat.

Odhaduje se, že s nástupem autonomních aut přijde zhruba dvacet tisíc řidičů z povolání v republice o práci. A takových oblastí bude více.

Nesmíme se bát. Totéž se říkalo, když nastupovala první i druhá průmyslová revoluce, i když přišly první počítače a nahradily ruční práci účetních. Když se ale podíváte na čísla, zjistíte, že se míra nezaměstnanosti v té době snižovala. Dnes je v oblasti Průmyslu 4.0 nejdále Německo – a je tam rekordně nízká míra nezaměstnanosti. My jsme v zavádění těchto technologií vpředu a máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě a možná i ve světě. Lidé zkrátka budou dělat jinou profesi, budou používat jiné nástroje.

V Ambergu jsem navštívil asi nevyspělejší evropskou továrnu, která patří společnosti Siemens a kde pracuje přibližně 1 100 zaměstnanců. Dříve to byla klasická továrna s velkým podílem ruční práce. Dnes stejný počet lidí ovládá stroje pomocí chytrých přístrojů. Pracují mnohem komfortněji a továrna je čtrnáctinásobně produktivnější než dřív.

Navíc naplno přijde umělá inteligence zhruba za dvacet let, a to na pracovním trhu budou dnešní třicátníci a mladší. Moje generace – a už ta s počítači jakžtakž pracuje – tou dobou bude dávno v důchodu.

Běží soutěž pro města, jež přednostně získají technologii 5G, která se u nich bude testovat.

Jde tedy o revoluci, nebo to je jen evoluce a přirozený vývoj?

Myslím si, že to revoluce je. Čtvrtá průmyslová revoluce je založena na vzdálené správě dat, na internetu lidí i věcí. Místo nákupu věcí je pronajímám. Sdílení bude signifikantní. Čtvrtá průmyslová revoluce je proti předchozím příjemnější ve smyslu nákladů (které se dají lépe rozložit v čase, pozn. red.), ale nebezpečnější ve smyslu kyberútoků.To souvisí se zaváděním sítě 5G, což je dnes možná frekventovanější pojem, než je umělá inteligence. 5G bude klíčové pro průmysl, ale má nějaké reálné využití pro běžné koncové uživatele?

Je nepochybné, že 5G bude lépe sloužit pro průmyslové aplikace, pro služby spojené s dopravou. Ale využije ho i běžný člověk. Lidé chtějí sdílet, být propojeni maximální rychlostí, v nejlepší obrazové i zvukové kvalitě, vytvářet vlastní archivy, potřebují pracovat komfortně. 5G je k tomu první předpoklad. Dále tu je otázka dopravy, dopravních, bezpečnostních nebo zdravotních informací. To všechno 5G zjednoduší a hlavně zrychlí.

Související článek

Nástup 5G roztáčí kola dezinformací. Případ konkrétního webu ukazuje, že se na nich dá dobře vydělávat

Očekává se, že technologie 5G změní pojetí internetu, jak ho známe. Bude za tím stát především mnohem rychlejší odezva sítě. S 5G je ale spojena řada lživých a konspirativních teorií. Jak vznikají? A jak se šíří? Na to se podíval analytik Roman Máca z Institutu pro politiku a bezpečnost, který prozkoumal zákoutí dezinformačního webu AC24.cz.

Ale co se týče přenosové kapacity, je na tom 5G podobně jako LTE. Pro video tam nevidím příliš velký přínos, na rozdíl od dopravy nebo průmyslu.

Autonomní řízení se bez 5G vlastně nedá postavit. Dnes to už ale není otázka technologií, je to otázka rychlosti výstavby infrastruktury. Nedávno jsem se byl podívat v centru autonomních vozidel BMW, kde mají autonomní auta v podstatě připravená. Jestliže se hovoří o autonomních vozidlech prvního, druhého až pátého stupně, jsou ve finále. Diskuse tak už není o osázení auta čidly, ale o vybudování infrastruktury a legislativě. A to je nutné synchronizovat v celé Evropě.

Je k zavádění 5G hotová nějaká vládní strategie?

V tuto chvíli jsme strategii zavádění 5G přijali a odeslali na vládu. Má charakter jak technologického, tak i edukačního a marketingového rámce. Běží například soutěž pro města, jež přednostně získají technologii 5G, která se u nich bude testovat.

Jak soutěž vznikla?

Když jsme naznačili, že bychom ji chtěli vypsat, zvedla se ohromná vlna zájmu – přišlo padesát osm přihlášek. Proto jsme se rozhodli, že vybereme pět měst různé velikosti, kde 5G poběží dřív. Soutěž chceme vyhodnotit těsně před Vánocemi, takže pro vítězná města to bude pěkný vánoční dárek.

Související článek

„Stejně jako má každý v bytě vodovod, měl by mít i optický kabel,“ říká Martin Adam z T-Mobile

„Čau lidi, mám pro vás dobrou zprávu – naše krásná země se na žebříčku složitosti stavebního řízení propracovala na skvělé 156. místo, což znamená, že jsme předehnali Pásmo Gazy a dotahujeme se na Uruguay. Naše ministryně na tom prostě mákla.“

Jak to bude probíhat?

Na tom se musíme domluvit s operátorem. Město také musí splňovat určité předpoklady. Musí v něm být nějaké pokročilé technologie, musí existovat aplikace v dopravě, školství, oblasti bezpečnosti… Uvidíme, jak na tom konkrétní města jsou, a podle toho je s určitým předstihem nejspíš příští rok pokryjeme signálem 5G. Další pak budou následovat. Jízdní řád máme připravený do roku 2030. Milník by měl být rok 2025, kdy by mělo být pokryto 75 procent území, 95 procent měst nad 50 000 obyvatel a hlavní silniční a železniční koridory.

Co vyhrají města, která se soutěže účastní?

Prestiž a marketing a fakt, že budou v něčem napřed. Do ostatních měst přijde 5G rok až rok a půl poté. Chtěli jsme, aby vítězná města byla taková, kde mají technické zázemí, kde to umí zpropagovat a kde jsou srdcaři. A také kde to dokážou lidem vysvětlit a chtějí být vidět, ukázat, že jsou dobří. Chceme lidem předvést, co 5G umí a co vlastně znamená. I v malém městečku, které má pět tisíc obyvatel, začnou věci fungovat rychleji. Budeme se ptát lidí, dělat šetření a sdělovat to v uchopitelné podobě.

„Nedovedu si představit, že Německo bude mít Huawei ve svých technologiích, my ne, a ještě se jim budeme bránit,“ vysvětluje Karel Havlíček. -

Nebojíte se, že si města vyberou triviální aplikace? Mají na to mentální kapacitu?

Samozřejmě jim v tom pomůžeme. Ale já bych ani malá města nepodceňoval. Žijí tam mladí lidé, kteří mají brilantní přehled. To, že žijí v malém městě, neznamená, že jsou oproti velkým městům mentálně někde jinde. Všechno to je o lidech, o tom, jak je konkrétní člověk aktivní. Může být aktivní i na vesnici a udělat z ní super chytrou obec.

Soutěž vyhraje pět měst, v této chvíli v Česku působí tři operátoři. Budou ta města pokrývat všichni tři? Šest měst by se dělilo lépe…

To řeší kolega. Nevím, jestli se to udělá s jedním operátorem, nebo se všemi třemi. Ale to je technikálie.

Nedovedu si představit, že by různé evropské země vůči Huawei zaujaly různý postoj.

Dodavatel nejlevnější 5G technologie, Huawei, je pod silným tlakem, aby Česku nemohl dodávat své služby. Jenže cena technologie je v rámci částky za licence podstatná. Je to obchodní riziko operátorů?

Ano, je to podnikatelské riziko. Uvidíme, jaký bude celkový evropský přístup k Huawei. Různé evropské země k tomu přistupují odlišně. Třeba Německo dalo Huawei zelenou. My nikomu nebráníme, aby na český trh vstoupil, nikoho nevyřazujeme. Tvrdíme jedinou věc: Každý by měl mít při vstupu na český trh stejné podmínky. Musí rozhodnout parametry ekonomické, technické, bezpečnostní, referenční a tak dále. Jsem bytostně přesvědčený, že postoj ke globálním hráčům by neměl být lokální, ale globální, minimálně na úrovni Evropské unie. Nedovedu si představit, že by různé evropské země ve finále vůči Huawei zaujaly různý postoj.

Vezměte si nás a Německo. S Německem jsme svázání obchodně, jsme součástí jejich dodavatelsko-odběratelských řetězců, jejich průmyslových aplikací. V Česku je pět tisíc německých investorů. Nedovedu si představit, že Německo bude mít Huawei ve svých technologiích, my ne, a ještě se jim budeme bránit. V rámci Evropy by se mělo rozhodnout o jednotném postoji a jednotlivé země by to měly respektovat.

Související článek

Čína to nevzdá. Proč Huawei ze sítí českých operátorů jen tak nezmizí?

Podle zpráv z médií to působí, že čínský telekomunikační a technologický gigant Huawei je škodná, kterou je potřeba vyhnat z lesa. Loni před ním a další čínskou firmou ZTE varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), některé státy ho vyřadily z dodávek pro telekomunikační sítě a Američané z Huawei udělali jednu z karet v obchodní válce, kterou s Čínou s různou mírou intenzity vedou. Realita je ale oproti politické hře o poznání jiná, jak ve svém komentáři píše Ondřej Malý.

Ať bude rozhodnutí takové, nebo onaké, mělo by být vyvážené s ohledem na všechny faktory tak, abychom se nedostali pod tlak ekonomického nebo politického charakteru. Rozhodnutí by mělo být přijato s určitým nadhledem. A myslím, že takové rozhodnutí bude muset Evropská komise udělat v následujících měsících. Současný stav, kde si to každý dělá po svém, nemá logiku.

Co je podle vás největší překážka digitalizace v Česku?

Příliš velká komplikovanost, kterou si zavádíme do vztahů mezi občanem a státem, firmou a státem a koneckonců i mezi státem a státem, mezi státními institucemi navzájem. Vytvořili jsme si nesmírně komplikovaný systém, který sice funguje, ale tak, že primární efekt z něj nepřichází. Máme osm tisíc informačních systémů a osm stovek online nástrojů. Troufám si tvrdit, že většina z nich byla zaváděna v dobré víře, ale nekomunikují spolu a nesdílejí data. Nezjednodušují život občanům a firmám. Místo tužky a gumy máme počítač a myš, ale čas si tím nekrátíme a proces je stejný. A to je chyba. Pokud digitalizace nešetří čas, nedává smysl.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Kromě resortu průmyslu a obchodu zodpovídám i za vědu a výzkum. V Česku je patnáct poskytovatelů výzkumných zdrojů. Každý rok přerozdělujeme ze státních zdrojů asi třicet osm miliard a dalších deset miliard z evropských. A my je rozdělujeme prostřednictvím deseti informačních systémů. Když to pak chceme na Úřadu vlády provázat a sledovat, je to nesmírně komplikované. Měl by to být jeden systém, kde na jedno kliknutí zjistíme, jestli si nějaká instituce nezažádala pětkrát o jeden a týž projekt, nebo jestli na něj dokonce pětkrát nečerpá zdroje. A to neumíme. Na téhle poměrně jednoduché věci vidíte, jak si to stát sám komplikuje. Stejné to je i vůči občanovi.

Související článek

Šéf českého Siemensu: „Díky digitalizaci a 3D tisku se nám otevírá nový fascinující svět“

Deset let v čele firmy v lednu oslaví Eduard Palíšek, šéf skupiny Siemens Česká republika. Řízení této obří společnosti, která v Česku zaměstnává přes 13 tisíc lidí, s sebou v poslední době nese i jeden zásadní aspekt. Je jím masivní podpora a propagace konceptu Průmysl 4.0 a digitalizace českých firem.

Musíme sdílet data a nabízet řešení. Pokud například odešlu na bázi EET data o tržbách, měl by mi stát sám nabídnout daňové přiznání. To je zanedbaná věc. Nejde o investice, ale o jednoduché využívání. A na tom pracujeme.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama