Foto: iStockphoto.com

Pražská městská knihovna se mění. Knihy si každý bude moct vypůjčit sám

Trendy & tipytéma 6 min čtení

Vytáhnete knihu z regálu, položíte ji na vyhrazené místo v zařízení připomínajícím pokladnu a je hotovo, můžete si ji rovnou odnést. A když ji vracíte, odveze ji ke správné polici automaticky řízený pás. To není sci-fi, právě takhle bude za pár měsíců fungovat Městská knihovna v Praze.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Vytáhnete knihu z regálu, položíte ji na vyhrazené místo v zařízení připomínajícím pokladnu a je hotovo, můžete si ji rovnou odnést. A když ji vracíte, odveze ji ke správné polici automaticky řízený pás. To není sci-fi, právě takhle bude za pár měsíců fungovat Městská knihovna v Praze.

Související článek

Pravda, nebo lež? Otestujte se, jestli dokážete odlišit fake news a skutečnou zprávu

Mohou člověka vzdělání, věk nebo zkušenosti chránit před dezinformacemi, fámami, či městskými legendami? Schopnosti české populace odhalit nevěrohodnou informaci mapuje T-Mobile v testu „Pravda, nebo lež? Realita, nebo fikce?“.

V digitální době se mění i knihovny. Místo někdejších důstojných a konzervativních „chrámů vědění“ rostou všude po světě moderní architektonické perly, které zdaleka neslouží jen k půjčování knih – mnohdy jde o multifunkční zařízení s kiny, restauracemi, koncertními sály či hernami s virtuální realitou.

Od rána do večera je v nich pořádně živo, často se stávají dominantním prvkem celého okolí. Třeba knihovna Oodi v Helsinkách, Královská knihovna v Kodani nebo Univerzitní knihovna v německém Freiburgu patří mezi stejně atraktivní turistické cíle jako starobylé paláce či muzea – ale především nabízejí spoustu skvělých služeb místním obyvatelům.

V tuzemských podmínkách do této moderní kategorie patří třeba Národní technická knihovna v pražských Dejvicích nebo Krajská vědecká knihovna v Liberci. Zato pražská Městská knihovna zvenčí i zevnitř působí jako typický zástupce oné staré konzervativní třídy – mramorové schodiště a obklady stěn, těžké dřevěné dveře a velebné ticho instituce, která v paláci na Starém Městě slouží čtenářům od roku 1903. Jenže toto platí jen na první pohled, ve skutečnosti postupně zavádí chytré funkce a služby, díky nimž si v mnohých ohledech nijak nezadá s výše zmíněnými moderními premianty.

RFID čipy: revoluce v knihovnictví

„Tou největší změnou, kterou od letoška chystáme, je systém půjčování a vracení knih pomocí automatizovaného systému využívajícího radiofrekvenční identifikace čipy, zkráceně RFID,“ vysvětluje mluvčí knihovny Lenka Hanzlíková. „Aby to mohlo fungovat, museli jsme těmito čipy vybavit veškerý knižní fundus, tedy půldruhého milionu knih. Bylo to spousta práce, ale stálo to za to. Teď, když máme knihy očipované, můžeme v knihovnách začít instalovat takzvané self-checky neboli automatické skenery, které načtou knihy, pak čtenářskou průkazku a máte vypůjčeno.“

Související článek

Poslechněte si hlas egyptského kněze starého 3000 let. Promluvil díky 3D tisku

Britským vědcům se podařilo reprodukovat hlas kněze z prastarých Théb, pro které se dnes používá název Luxor. Použili k tomu 3D tisk. Ve své práci chtějí jít ještě dále a zjistit, jak kněz Nesyamun mluvil.

Self-check v hlavní budově knihovny na Mariánském náměstí jsme mohli vyzkoušet osobně a funguje spolehlivě. Vypadá trochu jako samoobslužná pokladna v hypermarketu – knihy položíte na vymezenou plochu, u snímače na okamžik přidržíte průkazku do knihovny a je hotovo.

„V současné době už se dá přes systém vypůjčovat, ale hlavní změna přijde v následujících měsících,“ tvrdí Hanzlíková. Nejpozději od května by totiž měly fungovat i automatické pásové linky pro vracení knih. A to bude skutečně převratný krok – v tu chvíli totiž bude veškerý proces půjčování i vracení plně automatizovaný, s knihovníky vůbec nepřijdete do styku. Bude to pohodlnější a především rychlejší.

I v zapadlých pobočkách

A pozor, zmíněné převratné změny se nebudou týkat jen centrální knihovny na Mariánském náměstí, ale kompletní sítě poboček, jichž v současnosti na území Prahy funguje čtyřicet tři. „To je naše velká výhoda oproti většině jiných knihoven – knihy můžete vracet v libovolné pobočce, je úplně jedno, že jste si je půjčili jinde. V současné době máme self-checky v sedmadvaceti knihovnách, během jara budou ale v kamenných knihovnách všude, chybět budou jen v našich bibliobusech neboli pojízdných pobočkách,“ potvrzuje Lenka Hanzlíková.

Díky automatické obsluze bude navíc hned vidět, kde se kniha fyzicky nachází. Self-checky jsou propojené s knihovnickým systémem. Tím pádem bude on-line vidět, kam si pro knihu případně rovnou zajít, než ji knihovníci přemístí do pobočky, kde má trvale své místo.

Související článek

Vladimír Dzurilla chystá jednotku rychlého digitálního nasazení. Bude hasit problémy ministrů

Vladimír Dzurilla je člověk, kterého si premiér Andrej Babiš na Úřad vlády vybral jako zmocněnce pro oblast IT a digitalizace. Má tak především na starosti koncepci Digitální Česko. Jejímu prosazování v prostředí českých úřadů, kde panuje strach z inovací, má pomoci něco jako jednotka rychlého digitálního nasazení. Bude složená z různých specialistů, kteří budou s digitalizací státu pomáhat zrovna tam, kde to bude nejvíc hořet.

Automatický systém je skutečně rychlejší, než když výpůjčky a vracení řeší knihovník za pultem, o tom není sporu. A pro mnohé bude patrně i pohodlnější, jak mluvčí knihovny tvrdí. Mimo jiné proto, že k jeho obsluze ani nepotřebujete speciální knihovní průkazku – místo ní lze použít třeba Lítačku nebo In-kartu Českých drah, studenti si mohou půjčovat knihy na ISIC a učitelé na ITIC.

Otázkou ovšem zůstává, jestli si nový systém všichni klienti opravdu oblíbí víc než současné praktiky – do knihovny zdaleka nechodí jen milovníci moderních technologií a mnohým čtenářům může kontakt s knihovníky chybět. Ostatně ty zmíněné samoobslužné pokladny v hypermarketech také zdaleka nevyhovují všem.

„Jenže naše self-checky jsou opravdu mnohem intuitivnější a uživatelsky příjemnější,“ vysvětluje Jan Stejskal, který má zavádění moderního systému na starosti. Celá procedura se skládá jen ze dvou jednoduchých úkonů. Právě proto knihovna zvolila RFID čipy, a ne klasické čárové kódy – ty je potřeba ke čtečce správně natočit, což spoustě lidí dělá problémy. „U RFID na poloze nezáleží. Tím pádem systém zvládne opravdu každý, včetně seniorů, kterým třeba může moderní technika dělat obavy,“ dodává Stejskal.

Související článek

Štvala je šikana ve škole. Tak vymysleli aplikaci, se kterou prorazili už v patnácti zemích světa

Pořádně našlápnuto ke globálnímu úspěchu má aplikace proti šikaně, za kterou stojí trojice brněnských středoškoláků. V Česku funguje pod názvem Nenech to být, v zahraničí ji znají jako FaceUp. Čím zaujala uživatele i investory, kteří do ní vložili už několik milionů korun? Hlavně tím, že děti jejím prostřednictvím mohou rychle, pohodlně a anonymně nahlásit, že jim někdo ubližuje nebo že vidí šikanu u jiných.

Knihovníci zbyteční nebudou

Pokud v novém systému nebudou zapotřebí knihovníci, jak s nimi knihovna nadále naloží? „V tom je další velká výhoda moderní technologie,“ usmívá se Lenka Hanzlíková. „Knihovníci jsou přece studovaní experti, mají minimálně střední odborné vzdělání, mnohdy i vysokoškolské. Knihovna je obrovský organismus a oni se v něm výborně vyznají, dokážou poradit na nejrůznější témata, můžou fungovat jako kvalifikovaní průvodci. Ovšem stát za pultem a vydávat nebo přebírat knihy, to moc kvalifikovaná práce není. Takže nový systém ve skutečnosti uvolní knihovníkům ruce – rozhodně nehrozí, že bychom jich kvůli němu potřebovali méně.“

A co se stane, až začne automatický systém fungovat naostro? Vyhlásí knihovna modernizaci za ukončenou, nebo hodlá v zavádění technologií jít ještě dál? „Samozřejmě chystáme další kroky,“ ujišťuje Jan Stejskal. Jedním z nich je třeba rozšíření možné identifikace čtenáře – v prvním kole bude zapotřebí fyzická karta, třeba už zmíněná Lítačka nebo čtenářský průkaz. Knihovna ale bude pracovat na tom, aby u self-checků fungovaly i telefony nebo chytré hodinky.

Související článek

Předseda Pirátů Bartoš: „Kauza Huawei nebyla nafouknutý balónek“

V Parlamentu procházejí důležité zákony a vláda tvrdí, že digitalizace jede jako dobře namazaný stroj. Vliv má i to, že na některých věcech se poslanci dokážou shodnout napříč stranami. Příkladem může být takzvaná digitální ústava, díky které obyvatelé Česka mají během pěti let mít možnost komunikovat s úřady a státem elektronicky z pohodlí domova nebo z mobilního telefonu. Jednou z vůdčích postav prosazení tohoto zákona byl Ivan Bartoš, předseda Pirátů.

„Technicky to není žádný velký problém. A do budoucna máme i ambicióznější cíle – po pásech, které knihy automaticky rozvezou na správná místa, bychom se rádi pustili do chytrých regálů, opět díky RFID technologii. Na centrálním panelu si vyberete knihu a hned se dozvíte, kde je uložená – příslušný regál na vás může třeba začít blikat, takže nebudete muset hledat podle čísla a abecedy. Možností je vážně hodně,“ uvažuje Jan Stejskal.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama