foto: iStockphoto.com

Virtuplex: Když virtuální realita není žádná hračka

Firmy chytřereportáž 6 min čtení

Stavíte obchodní prostor nebo kancelář? Díváte se na holé stěny nebo výkresy či počítačové vizualizace a přemýšlíte, jak se bude skutečnost lišit od krásných představ? Existuje jednoduché řešení – celý prostor si projít ve virtuální realitě.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Stavíte obchodní prostor nebo kancelář? Díváte se na holé stěny nebo výkresy či počítačové vizualizace a přemýšlíte, jak se bude skutečnost lišit od krásných představ? Existuje jednoduché řešení – celý prostor si projít ve virtuální realitě.

Související článek

Pražská firma vyvinula první české virtuální kino

Společnost Brainz Immersive z pražských Vinohrad vytvořila jako první česká firma virtuální kino. Prostřednictvím speciálního softwaru a headsetu umožňuje Brainz VR Cinema divákům ocitnout se přímo v trojrozměrném filmu, který se navíc spustí na všech sledovacích zařízeních současně. Společnost již dodala službu na několik českých filmových festivalů, nyní míří do zahraničí.

Virtuální realita je s námi už hezkých pár let, zatím ale jako by se pořád nedokázala odpíchnout od země – respektive od herního průmyslu, kde její využití zhusta začíná i končí. Je samozřejmě krásné, že můžeme na vlastní kůži zažít vzdušný souboj s Godzillou, šermování světelnými meči i Velkou cenu Monaka ve formuli 1, ale opravdu technologie může sloužit jen zábavě? Každý si přece dokáže vybavit spoustu jiných možností jejího využití, ať už v obchodě, v průmyslu nebo ve vzdělávání… Tak proč by to nemělo jít?

Na velikosti záleží

„Problém je v prostoru,“ vysvětluje Pavel Novák, spoluzakladatel a obchodní ředitel firmy Virtuplex, která se na „seriózní“ využití virtuální reality již řadu let specializuje. „Na většině míst, kde virtuální realita funguje, je málo místa. Je to dáno dostupným prostorem a technologií trackingu. Člověk tak buď musí sedět v nějakém křesle, nebo pro sebe má jen pár metrů na každou stranu, než ho zastaví mříž. Tímhle způsobem se dá třeba ve virtuálním prostoru opravovat pračka, ale rozhodně nevyužijete celý jeho potenciál.“

Ve Virtuplexu se ovšem rozhodli využít možností virtuálního prostoru naplno a vybavili si pro ten účel rovnou celou halu. Stojí v průmyslové zóně v Horních Počernicích, kousíček od dálnice z Prahy na Mladou Boleslav. Celý její vnitřní prostor zabírá 600 metrů čtverečních, ve kterých se ve virtuálním prostředí může najednou pohybovat až šest lidí.

Související článek

Dům rozkoše budoucnosti? Zákazníkům nabízí virtuální radovánky i umělé panny

Chytré technologie a virtuální realita ovlivňuje leccos, nově i nejstarší řemeslo. Můžete si myslet, že některé prožitky nahradit nejde, ale podle všeho to nebude tak docela pravda.

„Na tomhle prostoru mozek virtualitu vnímá úplně jinak než v běžných situacích,“ vysvětluje Novák. „Když se v běžné VR místnosti potřebujete přesunout o pár metrů dál, nezbývá než se teleportovat. To samozřejmě podvědomě vnímáme jako nerealistické, a tudíž si pořád připadáme odtržení od skutečnosti, podobně jako v počítačové hře. Kdežto u nás prostě na dané místo dojdete. Váš mozek tím pádem zapomene na to, že jsme v Počernicích, a přestane mezi virtuálním a skutečným prostředím rozlišovat.“

Showroom jako živý

Nejlépe se vše vysvětluje na názorných příkladech, takže jdeme do akce. Na záda dostáváme batoh s počítačem (váží nějaká tři kila a je ergonomicky skvěle tvarovaný, takže o něm člověk ani neví), na oči nasazujeme vcelku pohodlné brýle a vyrážíme do haly. Jako první nám Novák do brýlí nahrává prostředí, kde se výhody VR na velkém prostoru podle něj vysvětlují nejlépe – showroom firmy Škoda, což je jeden z velkých zákazníků Virtuplexu.

Prostor je opravdu velkorysý – mimochodem, vznikl pro zastoupení Škody v Indii, kde je česká automobilka velmi populární. Nachází se v něm šest vozů a spousta další výbavy – interaktivní stůl, reklamní panely, dokonce i zcela věrně působící kávovary. A skutečně tu není potřeba pro pohyb žádných ovladačů, teleportace ani jiných rušivých vlivů, takže po pár minutách musíme dát Pavlu Novákovi za pravdu. Člověk se prochází autosalonem od jednoho vozu k druhému a úplně zapomene na to, že se nachází ve virtuálním prostředí a showroom není skutečný.

Tedy až do chvíle, kdy chcete do některého z aut nastoupit – dovnitř samozřejmě můžete, interiéry jsou zcela věrné a propracované do nejmenších detailů, ale dveře se otevřít nedají. Do vozu tak prostě vstoupíte zvenčí skrz karosérii jako duch. „Tohle hodláme v další fázi vývoje vyřešit rovněž, dveře se budou normálně otevírat,“ slyším z neznáma Novákův hlas.

Před přechodem do dalšího prostředí si dáváme chvilku pauzu a Pavel Novák nám vysvětluje, proč je vlastně pro firmy dobré virtuální realitu využívat. „Klient třeba měl dvě varianty dispozice budoucího obchodního prostoru. V běžné formě máte možnost se buď rozhodnout pro jednu z nich, nebo pokud je to pro vás extrémně důležité, postavit dva mockupy a na nich varianty zhodnotit. Ve VR tuto studii udělali za jeden den. Finančně jestli máte jednu variantu či čtyři nehraje už moc rozdíl. Výsledkem samozřejmě nebyla varianta A či B, ale kombinace obou, která se následně zrealizovala. V tomto úzce spolupracujeme s naším partnerem firmou umdasch Story Design, která často realizuje řešení, která u nás testujeme. Skvěle se tak propojuje VR řešení se skutečnou realizací.

Jiná firma si zase nechala udělat vyvýšené patro a pak se ukázalo, že je to dost nepraktické pro zaměstnankyně, které chtěly nosit do práce sukně. Časté jsou taky námitky bezpečnostního oddělení stran dostupnosti únikových prostor. Zkrátka nikdy nedokážete dopředu myslet na všechno – a pak už je pozdě. Ve virtuální realitě si každý detail můžete prohlédnout přesně tak, jak se s ním potom budete denně setkávat v praxi. A když něco nesedí, není problém to bezbolestně změnit.“

Když výkres nestačí

V podobném duchu to funguje i v dalších prostředích, jimiž nás Novák postupně provází. V novostavbě rodinného domu si prohlížíme návrh koupelny a kuchyně, což jsou údajně časté kameny úrazu: „Architekt navrhne koupelnu včetně vany, umyvadla a další pevné výbavy tak, aby vše vypadalo co nejlépe, ale už neřeší, že si pak obyvatelé třeba kromě pračky pořídí i sušičku – a najednou vznikne problém s místem. Nebo jiný příklad: Kuchyň je sice hezká, ale oknem dopadá jen málo světla, takže je nutné svítit i přes den uměle.“

Následuje knihkupectví, kde se ve virtuální realitě dají velmi dobře nastavovat optimální vzdálenosti mezi regály, a pak banka, v níž zadavatelé prý často řeší například umístění kávovarů nebo sedaček pro čekající klienty. „Máme zkušenost, že sebelepší zadání není dokonalé, ač o něm klient přemýšlí týdny. Prostě není nic lepšího než si vše prohlédnout v praxi. Jakmile v daném prostředí strávíte aspoň tři hodiny, máte celkem jasnou představu, jaké to v něm bude každý den.“

Vždycky je co vylepšovat

Hala s virtuální realitou láká dostatek klientů, což ovšem podle Nováka neznamená, že by nebylo na čem pracovat. „Možností vylepšení je spousta. Především se chystáme propojit virtuální prostředí s reálným – třeba v návrhu banky si budete moci sednout na skutečnou židli k virtuálnímu stolu. Ve vizualizaci obchodu se zase bude dát jezdit se skutečným nákupním vozíkem mezi virtuálními regály. To celý zážitek posune zase o úroveň dál a klienti budou mít ještě realističtější představu o tom, jak bude daný prostor vypadat, a hlavně fungovat ve skutečnosti.“

Po technické stránce není celý systém tak náročný, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Virtuální realita je v zásadě optimalizace počítačové 3D grafiky,“ vysvětluje Novák. „Prostě potřebujete pořádně výkonné počítače, které zvládnou rychlé renderování – mluvím zhruba o 150 snímcích za vteřinu v rozlišení 4K, což je hodně, ale dá se to zvládnout. A samozřejmě je zapotřebí rychlá odezva – ideální je latence pod 10 milisekund. I z tohoto důvodu pro nás bude nejspíš hodně velkým přínosem technologie 5G, ačkoli až v praxi uvidíme, jak se vlastně projeví.“

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama