Ilustrační foto: Istockphoto

Stát nestíhá kontrolovat rozpadající se mosty. Jeho roli přebírají soukromé firmy

Firmy chytřerozhovor 4 min čtení

Spadlá lávka v Troji, na uzavření zralý Libeňský most a k celkové výměně už téměř odsouzený Železniční most. A to je jen Praha. V Česku je přitom dvacet až třicet tisíc mostů, z nichž v podobně neveselém stavu je mnoho dalších. K řadě z nich chybí dokumentace a nedostatečné jsou i jejich kontroly. Stát a obce mosty hlídat a opravovat nestíhají. Pak nastupují soukromé firmy.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Spadlá lávka v Troji, na uzavření zralý Libeňský most a k celkové výměně už téměř odsouzený Železniční most. A to je jen Praha. V Česku je přitom dvacet až třicet tisíc mostů, z nichž v podobně neveselém stavu je mnoho dalších. K řadě z nich chybí dokumentace a nedostatečné jsou i jejich kontroly. Stát a obce mosty hlídat a opravovat nestíhají. Pak nastupují soukromé firmy.

Související článek

Česku zoufale chybí optický internet. Podpora jeho zavedení má zabránit vylidňování venkova

Co brání Česku v rychlejším rozvoji optických sítí? Zoufale pomalé stavební řízení, laxní přístup obcí i špatná informovanost mezi uživateli, kteří se spokojí s nižšími standardy, ačkoli by mohli chtít víc. O tom všem se mluvilo na tiskové konferenci institutu CEVRO, který na toto téma připravil obsáhlou studii s všeříkajícím názvem „Jak rozvíjet rychlý a stabilní internet ve městech a obcích České republiky?“

Praha roky péči o své mosty zanedbávala. Určitě přitom nebyl zádrhel v tom, že by magistrát nevěděl, že mu mosty patří. Tento problém už ale platí o řadě menších mostních konstrukcí rozesetých po celé republice. „Vlastníci mostů v mnoha případech vůbec nevědí, že mají nějaký most ve správě a že se o něj musejí starat. To je problém číslo jedna,“ říká Vojtěch Dobrovský, jednatel společnosti Dumo Solutions, která se monitoringem a ochranou mostních konstrukcí zabývá už dvacet let. Dubrovský ale upozorňuje i na další fakt. Tím je povinnost dělat pravidelné mostní prohlídky. „A my jim k tomu dodáváme informační systém jménem Mostař.Net, ve kterém tyto mostní prohlídky ukládají a archivují,“ vysvětluje Dubrovský.

Proč je ke kontrole mostů potřebný informační systém?

Řekněme, že není vysloveně nutný, ale v digitální době je rozhodně přínosem. Dřív se všechno dělalo na papíře a mnoho firem u toho ze setrvačnosti zůstává dodnes. Tím pádem je výstupem z prohlídky pár listů papíru ve formátu A4 plus fotodokumentace, což na úřadě velmi často zapadne v nějakém archivu a dál se s těmi informacemi nedá nijak pracovat.

„Vlastníci mostů často ani nevědí, v jakém stavu mosty jsou a co s nimi dál dělat.“

A vaše řešení funguje jak?

Mostaři, kteří prohlídku provedou, ji zadají do našeho systému, a vlastník mostu, což může být obec, Správa a údržba silnic, větší město nebo třeba Ředitelství silnic a dálnic, má na jednom místě uložené informace o všech svých mostních objektech. Máte tam fotodokumentaci, informace o stavu mostu a celkovou klasifikaci na stupnici jedna až pět. Pokud most dostane pětku, měl by ho vlastník okamžitě zavřít, což je teď docela aktuální téma – na nedávné pražské události si asi všichni dobře vzpomínáme. A takových mostů s pětkou je bohužel hodně po celé republice. Jejich vlastníci často ani nevědí, v jakém stavu tyhle mosty jsou a co s nimi dál dělat.

I těm dokážete pomoci?

Ano, v takovém případě dokážeme zprostředkovat kontakt mezi vlastníkem a mostaři, tedy firmami, které mosty opravují. Máme totiž štěstí, že mostaři v našem systému dělají docela rádi – systém není jen pro koncového zákazníka, tedy pro obec, ale je příjemný i pro dodavatele. Ti v něm najdou jednoduchý a funkční formulář, do kterého průběh a výsledky prohlídky zapisují, což jim usnadňuje práci.

Pokud se tedy starosta nějaké menší obce se starým mostem nevyzná v technických procedurách a netuší, co má dělat, tak ve vašem systému najde něco jako návod k použití?

Je to tak. Angažujeme se i v několika sdruženích mostařů, která působí celorepublikově, takže máme v podstatě po celém Česku kontakty na lidi oprávněné ty prohlídky provádět. Starosta, o němž mluvíte, si z nich může libovolně vybírat.

Související článek

„Umělá inteligence ve skutečnosti neexistuje, stroje potřebují lidský mozek,“ říká nejznámější český neurolog Vladimír Beneš

Málokdo u nás ví o lidském mozku víc než profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Z podstaty své práce se zabývá i otázkou umělé inteligence a názor na ni má celkem jednoznačný. „Počítač neumí myslet,“ říká chirurg, jehož pracovna připomíná spíš než nemocniční místnost kabinet ředitele Brumbála z Harryho Pottera.

Vaše firma má zkušenosti i s monitoringem a prohlídkami mostů. Začali jste s tím už před dvaceti lety, děláte to dodnes?

Ano, je to důležitá součást naší práce. Jen už to funguje úplně jinak než dřív – dnes máme technické pomůcky, které nám práci hodně usnadňují. Na mysli mám hlavně drony.

Jak se zkoumá most dronem?

Drony jsou skvělé pro kontrolu nepřístupných míst obecně, a na mostech je takových míst spousta. Představte si vysoký most nad údolím – abyste se dostali pod něj nebo z boku, potřebujete plošinu, která stojí deset tisíc korun na hodinu. Když uděláme vizuální prohlídku pomocí dronu s kamerou, dostaneme se maximálně na částku o řád nižší.

Používáte nějaký speciálně upravený dron, nebo si vystačíte s běžným sériově vyráběným modelem?

Žádnou speciální úpravu nepotřebujeme, stačí nám úplně obyčejný DJI Phantom 4 Pro. Mnohem důležitější než nějaká nadstandardní výbava je umět s dronem dobře létat, abyste ho o ten most nerozbili. Při prohlídce ho často musíme manévrovat do úzkých prostor, včetně nejrůznějších otvorů, škvír a průduchů. Kromě toho je důležité, že máme licenci od Úřadu pro civilní letectví, takže můžeme provádět komerční činnost s bezpilotními prostředky. To o sobě zdaleka nemůžou říct všechny firmy, které v posledních letech nakoupily drony a začaly s nimi podnikat.

Jsou mostní prohlídky jedinou činností, v níž vám drony pomáhají, nebo toho s nimi děláte víc?

Podílíme se třeba na tvorbě ortofotomap s vysokým rozlišením. S vysokou přesností dokážeme počítat kubatury sypkých hmot a pomáháme tvořit i 3D modely s realistickou texturou.

Související článek

Drony hlídají, aby nepadaly mosty. Kdy se to projeví v praxi?

Libeňský most, železniční most mezi Výtoní a Smíchovem, most u stanice metra Vltavská. Pražské mosty, které jejich správci nechali zchátrat tak, že je čeká generální oprava, někde hrozí i úplná demolice. Nejspíš by k tomu nedošlo, kdyby jejich stav bylo možné monitorovat pomocí dronů. Už se to sice děje, ale pro mnoho mostů v Česku je pozdě. Tisíce dalších je však ještě možné zachránit před stržením.

A kde v rámci republiky všude působíte?

Jsme regionální firma – fungujeme zatím výhradně v Hradeckém a Pardubickém kraji, což ovšem není úplně malá plocha, zabírá sedminu republiky. Spolupracujeme s obcemi, městy i institucemi pro správu silnic. Největším a nejznámějším objektem, který hlídáme, je trojúrovňová dálniční křižovatka u Opatovic, jedna z nejmodernějších v republice.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama