foto: iStockphoto.com

Stapro: chytré zdravotnictví v soukromých rukou

Firmy chytřerozhovor 7 a více min čtení

Také se těšíte na dobu, kdy se budete moci k lékařům objednávat pomocí online formulářů, podobně jako když si rezervujete hotely na Bookingu? Státní zdravotnictví to asi ještě nějakou dobu neumožní, ale soukromé firmy ano. Jednu z nich vám dnes představíme.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Také se těšíte na dobu, kdy se budete moci k lékařům objednávat pomocí online formulářů, podobně jako když si rezervujete hotely na Bookingu? Státní zdravotnictví to asi ještě nějakou dobu neumožní, ale soukromé firmy ano. Jednu z nich vám dnes představíme.

Související článek

Příliš digitalizované nemocnice?

V půlce března si Češi pod tlakem vládních omezení pomalu začali uvědomovat, že situace kolem koronaviru je skutečně vážná a nehodí se ji podceňovat. A do toho tři brněnské nemocnice ohlásily okamžité zrušení většiny výkonů kvůli hackerskému útoku. Brno naštěstí dočasné omezení péče zvládlo, na obnově provozu se ve velké míře podíleli dobrovolníci. Ale co to znamená pro budoucnost zdravotnictví?

S chytrostí našeho zdravotnictví je to pořád takové ošemetné. Jistě, eRecepty a eNeschopenky fungují, bez toho už by nám vlak opravdu zmizel za zatáčkou. Ale když dojde na tak základní věc jako IT výbavu v nemocnicích, je to tristní. Nejen v odlehlých regionech, ale i v Praze kolikrát mívají jen obstarožní počítače s dávno nepodporovanými systémy typu Windows XP, takže v zabezpečení tamějších systémů zejí díry jako ve starém kožichu. Nemocnice se tak stává snadnou kořistí pro hackery, podobně jako při známých případech v Benešově či v Brně. A o moderních rezervačních online systémech, jaké fungují ve vyspělejších zemích, si můžeme nechat jen zdát. Totéž platí pro elektronickou zdravotní dokumentaci, kterou lze v naléhavých případech otevřít třeba načtením čipu na občanském průkazu nebo na kartičce pojišťovny. Přitom to jsou věci, které dovedou zachránit život.

V takové situaci není divu, že do hry vstupují pružnější a akceschopnější soukromé firmy. Jedna z nich se jmenuje Stapro. „Děláme toho spoustu – klinické i manažerské systémy, mobilní aplikace i databáze. Pro veřejnost je asi nejzajímavější propojení nemocnic se záchrankami a Portál pacienta,“ představuje společnost produktový manažer Daniel Rzyman.

Kde všude vaše firma působí?

Vlastní centra máme v sedmi krajích – v Plzeňském, Ústeckém, Středočeském, Jihočeském, Pardubickém, Olomouckém a Moravskoslezském. Umožňujeme tamním zdravotnickým institucím, aby spolu snadno komunikovaly a sdílely data prostřednictvím sítí elektronického zdravotnictví, říkáme jim TransMISE. V rámci nich si nemocnice a záchranné služby můžou vyměňovat informace, jsou tu k dispozici náhledy volných lůžek a další data.

Související článek

Kybernetických útoků na české nemocnice přibývá, loni jich hackeři napadli pětinu

V Česku se množí kybernetické útoky na zdravotnická zařízení. Od začátku letošního roku hackeři napadli Fakultní nemocnici v Brně a nedávno Psychiatrickou nemocnici v Kosmonosech. Loni v prosinci zaútočili na nemocnici v Benešově a před dvěma lety na plicní nemocnici v Janově.

Jak fungují ty sítě?

Nemocnice zadávají informace o pacientech nebo volných kapacitách do systému, přičemž nemusí jít jen o ten náš, mohou využívat i řadu jiných, jsou vzájemně kompatibilní. My je přes naše datové rozhraní pošleme k tazatelům, což jsou třeba záchranky nebo jiné nemocnice v jiných krajích. A z TransMISE proudí data i do Portálu pacienta, odkud se k nim dostanou externí lékaři mimo tyto nemocnice. Data jsou tak v rámci jedné sítě dostupná všem, kteří s nimi potřebují pracovat, což je v našich podmínkách unikátní.

Znamená to tedy, že když někde dejme tomu leží pacient v bezvědomí, tak v nejbližší nemocnici – pokud je do systému zapojená – najdou jeho záznamy, ačkoli nemají jeho kartu, a dozvědí se, jaké komplikace má, jaká pomoc pro něj připadá v úvahu a jaká ne?

Ano, přesně tak. Hlavním aktérem celého systému je Záchranná služba, která díky němu získá o pacientovi důležité údaje. Přímo v sanitce si záchranáři mohou zobrazit výpis z jeho karty – naše data se zobrazí přímo v jejich aplikaci, kterou standardně používají. Tu neděláme my, ale firma EMD, aplikace se jmenuje MZD neboli Mobilní zadávání dat. My jsme jim tam integrovali okno, do kterého záchranáři zadají rodné číslo pacienta. A pokud ho má kterákoli z připojených nemocnic v databázi, za pár vteřin se zobrazí anamnéza, historie lékařských zákroků, hospitalizace, přehled užívaných léků, prostě vše potřebné.

Rodné číslo je jediný povinný identifikační znak?

Naše systémy umějí pracovat i s dalšími, třeba s číslem občanky nebo pasu. Problém je v tom, že systémy v nemocnicích bývají klidně dvacet let staré, a tehdy se opravdu používala jen rodná čísla.

Související článek

Budoucnost zdravotnictví: prohlídky přes webkameru nebo vyšetření robotem

Koronavirová krize naučila praktické lékaře vystavovat eRecepty, vypisovat eNeschopenky i ordinovat na dálku. Skutečná telemedicína to ale ještě není, i když v řadě ohledů jsou k tomu technologie připravené. Jak by mohl praktický lékař vypadat už za pár let?

Co se stane v případě, že je pacient v bezvědomí a nemá u sebe doklady, takže záchranka rodné číslo nezjistí?

Záchranáři pacienta zadají jako anonymní osobu. A až se pacient probere a sdělí o sobě potřebné údaje, vše se do databáze doplní. Pokud už v ní pacient byl, záznamy se automaticky propojí.

Co se v záchrance děje dál?

Posádka záchranky si přímo v aplikaci může vytvořit výjezdový protokol, v němž se uvádějí všechny potřebné informace o zásahu. A když dorazí do nemocnice, předají ho – samozřejmě v elektronické formě, nic se netiskne. Tím pádem nehrozí, že by se nějaké informace ztratily, všechno je v systému zálohované.

Jak často jsou při výjezdech tyhle informace záchrance k dispozici?

Co vím, tak v „našich“ krajích asi v osmi z deseti případů. Tím neříkám, že je záchranáři pokaždé využijí – když jde o kritickou situaci, snaží se prostě zachraňovat životy, v takovém případě je moc nezajímá, že má pacient nějakou alergii. Ale pokud na to prostor je, většinou si ty záznamy prohlížejí. V absolutních číslech to znamená asi 16 tisíc náhledů do zdravotnické dokumentace měsíčně a 18 tisíc předaných protokolů.

Jaké další funkce systém má?

Třeba hodnocení výjezdů, co se týče stanovení správné diagnózy. Vedení Záchranné služby od nás může pravidelně dostávat zprávy o tom, jak si jejich záchranáři stojí – samozřejmě anonymně, ale i tak je to cenná informace. Například se tak zjistí, že záchranáři nejčastěji chybují při diagnostice drobných úrazů, třeba povrchního poranění nosu. V takovém případě může vedení vyslat tým na cílené školení.

Související článek

Jak eNeschopenky na poslední chvíli zachránily české zdravotnictví

Pamatujete si ještě na dobu, kdy praktičtí lékaři nadávali na složitost elektronických neschopenek? Dnes jsou rádi, že něco takového existuje. A problém jim teď nedělají ani eRecepty nebo konzultace přes webkameru. Že by se v českém zdravotnictví začalo blýskat na digitální časy?

Další velmi cennou funkcí je náhled na stav volných lůžek v reálném čase v celém kraji. Je to dlouhý seznam, který si záchranáři mohou filtrovat podle nemocnic, funkcí a podobně. Nebo si můžete zobrazit jen lůžka s volnými plicními ventilátory, což se samozřejmě hodilo v koronavirové krizi.

Na začátku jste zmínil Portál pacienta. Co to je a co je na něm tak cenného?

Jde o komplexní informační a komunikační systém, který propojuje pacienta, lékaře, nemocnici a další poskytovatele služeb. Lékaři tu mají k dispozici zdravotní dokumentaci pacienta, takže systém funguje jako online výpis z karty. Pacient se může objednávat na vyšetření či konzultace, kromě toho je tu k vidění přehled léků, které bere. V rámci portálu můžou vznikat i komplexní zdravotní plány.

Všechno je samozřejmě přísně důvěrné a dobře zabezpečené, ochrana informací plně odpovídá požadavkům GDPR a dalším normám. Vše jsme ostatně testovali v praktickém provozu, jako partner pro pilotní studii se nabídl Moravskoslezský kraj.

Podobné portály ovšem fungují i v jiných zdravotnických zařízeních, byť většinou soukromých. V čem je váš Portál pacienta lepší?

Protože nemocnici dává stoprocentní jistotu, že komunikuje skutečně s daným pacientem, což jinde není pravidlem. Pomohla nám v tom mimo jiné Národní identifikační autorita neboli NIA, která funguje od července 2018 a ověřuje identitu uživatelů internetových systémů, třeba pomocí elektronické občanky.

Související článek

Cukrovka, nemocné srdce i ledviny. Nemoc pomůže odhalit chytré tetování

Němečtí vědci vyvinuli chytré tetování, které dokáže odhalit a monitorovat chronické choroby. Mění svou barvu v reakci na změny koncentrace glukózy, albuminu a hladiny pH v krvi. Je tak možné mít pod kontrolou například cukrovku,  onemocnění srdce nebo ledvin.

Jak to funguje v praxi?

Aby občan mohl Portál pacienta využívat, musí nějak ověřit svou identitu. Pokud nemá elektronickou občanku, existují i jiné možnosti – třeba Moravskoslezský kraj dává pacientům možnost ověřit totožnost prostřednictvím libovolné nemocnice. Vytvoříte si v systému profil, jako poslední krok si vytisknete žádost o registraci, zajdete si s občankou do nemocnice, tam vás ověří a jste v systému.

Co potom můžete jako pacient dělat?

Například se můžete objednat do nemocnice na vyšetření. Stačí vyplnit jednoduchý formulář. Najdete si nemocnici a oddělení, web zobrazí volné časové sloty a vy se do některého z nich zaregistrujete. Není to o nic těžší než si objednat libovolný produkt v jakémkoli e-shopu. A hodně výhodné je to i pro nemocnice – ty si nemusejí nic instalovat ani se nikam registrovat, stačí, když volné sloty evidují v rámci svých informačních systémů. Portál pacienta je s nimi propojený, takže se na web vše dostane automaticky.

Tenhle objednávkový systém se týká vždy jen jedné nemocnice?

Vůbec ne, v tom je právě jeho síla. Jako pacient vidíte všechny svoje objednávky ve všech zdravotnických zařízeních, která jsou do systému zapojena. Takže když si vás nějaké zařízení pozve za pár týdnů na kontrolu, celou dobu o ní víte a ještě se vám bude připomínat.

Funguje systém i v nějaké mobilní aplikaci?

Zatím ne, jen v prohlížeči. Ale jede spolehlivě a mobilní má vzniknout v blízké budoucnosti.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama