foto: iStockphoto.com

Projekt Starlink: pokryje Elon Musk zeměkouli internetem z vesmíru?

Věci chytřetéma 7 a více min čtení

Zajímavé úkazy na obloze, nebo velký problém pro astronomy? Satelitní systém Starlink budí smíšené reakce. Každopádně jde o pozoruhodný projekt, jak připojit k internetu celou planetu – a možná nejen tu naši…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Zajímavé úkazy na obloze, nebo velký problém pro astronomy? Satelitní systém Starlink budí smíšené reakce. Každopádně jde o pozoruhodný projekt, jak připojit k internetu celou planetu – a možná nejen tu naši…

Související článek

V používání internetu jsme v EU průměrní. Nejčastěji jsou online naše děti

Statistický úřad vydal dokument Informační společnost v číslech – 2020, který toho o nás dost prozrazuje. Jak jsme na tom s používáním internetu? Jak moc jsou mezi námi rozšířené chytré telefony? A co naše děti – je pro ně internet už něco zcela přirozeného?

Jedním z důsledků koronavirové pandemie je prakticky vymetená obloha – letadla nám nad hlavami přelétají jen výjimečně, s ekonomickým útlumem se snížilo světelné znečištění. Na nočním nebi tak lze za jasných nocí sledovat řadu úkazů, kterých bychom si za normálních okolností nejspíš nevšimli.

Jedním z nich je teď i populární „vláček“ aneb řada svítících těles letících nad sebou, za sebou, případně vedle sebe. Na internetu se okamžitě vyrojila řada teorií, podle nichž se jedná o invazi mimozemšťanů či tajnou vesmírnou armádu. Skutečnost je mnohem jednodušší – jde o systém satelitů vypuštěných na oběžnou dráhu firmou SpaceX, za níž stojí známý americký miliardář a vizionář Elon Musk. Systém se jmenuje Starlink a má jednoduchý cíl: pokrýt celou planetu kvalitním internetovým signálem.

Pořádná vesmírná flotila

Projekt není úplně nový. První satelity vynesla raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu už skoro před rokem, v květnu 2019. Důvod, proč jich tolik vidíme právě teď, je jednoduchý – v březnu a dubnu proběhla pátá a šestá vlna startů, v obou případech po šedesáti kusech. Několik měsíců trvá, než se satelity dostanou na definitivní oběžnou dráhu, a než se tak stane, jsou ze Země dobře viditelné – pak už budou lidskému oku skryté.

V současné době krouží kolem planety zhruba 400 satelitů Starlink, jde ovšem o pouhý zlomek jejich celkového zamýšleného počtu. Na konci dekády by jich mělo být 12 tisíc. Jsou relativně malé – nové typy váží jen 227 kilo a o dostatečný přísun energie se u každé družice stará jediný solární panel. O navigaci v kosmickém prostoru se stará sofistikovaný systém senzorů, který mimo jiné zajišťuje i to, aby se satelity nedostávaly příliš blízko k sobě a aby nehrozila jejich srážka.

Kdy a za kolik?

Hlavním účelem je podle zástupců SpaceX jednotné pokrytí celé zeměkoule – především oblastí, kde jsou s konvenčním internetovým připojením stále problémy. Ve čtvrtek 23. dubna Musk osobně napsal na Twitter, že během několika měsíců začne „soukromé betatestování“ satelitního pokrytí. V prvním kole proběhne v odlehlých lokalitách v Kanadě a na severu Spojených států. Na podzim by se pak měl konat veřejný test a ještě letos mají mít zákazníci v uvedených oblastech satelitní internet běžně k dispozici. V příštím roce by pak měly následovat další regiony. Má-li k tomu opravdu dojít, musí se počet družic na oběžné dráze minimálně zdvojnásobit. To by ale neměl být problém – už v březnu firma SpaceX ohlásila, že vyrábí šest satelitů denně.

Související článek

Digitální technické mapy mají snížit náklady na zavádění vysokorychlostního internetu

Jasný přehled o tom, kudy vedou různé komunikace a kde se nachází technická infrastruktura, mají obsahovat digitální technické mapy. Krajům, které tyto mapy doposud nevedou, přispěje na jejich vznik stát. Pomůžou totiž mimo jiné i při zavádění sítí vysokorychlostního internetu.

Po technické stránce to vypadá, že by měl systém fungovat bez potíží – sám Musk údajně již koncem dubna poslal přes Starlink první tweet. Samozřejmě to neznamená, že stačí vyslat dalších pár set satelitů do vesmíru a bude hotovo. Aby služba fungovala ve velkém, je nutné vybavit příjemce speciálními terminály pro příjem signálu, ale především vytvořit obchodní model, na kterém se systém rozběhne. SpaceX momentálně řeší, zda bude připojení nabízet přímo zákazníkům, anebo zda jako prostředníky využije stávající mobilní operátory. Možná bude záležet i na konkrétní zemi, jakou variantu zvolí.

A pak je tu samozřejmě otázka ceny – celý projekt stojí spoustu peněz. Zatím vůbec není jasné, kolik koncoví zákazníci zaplatí, leccos ale naznačilo vyjádření prezidentky firmy Gwynne Shotwellové pro web Space News. „Miliony lidí ve Spojených státech platí měsíčně osmdesát dolarů za služby, které nestojí za nic,“ prohlásila. Pokud tím napověděla, jak by zhruba měsíční paušál měl vypadat, nebude to úplně levné (cena odpovídá zhruba 2000 korun), ale pro mnohé lokality mimo civilizaci by mohlo jít o jediné schůdné řešení. A v porovnání s cenami satelitního volání, které je v některých oblastech světa jedinou možností komunikace, je to pořád hodně málo.

Související článek

Krásný nový čínský internet: „internetová suverenita“ nabízí místo svobody tuhou kontrolu

Financial Times přinesly 27. března obsáhlou analýzu Madhumity Murgii a Anny Gross zabývající se čínským projektem „nového internetu“. Jak vyplývá z dalšího textu Financial Times, na rozvoji tohoto projektu se podílí nejen čínské politické vedení, ale i tamní technologické firmy.

Otázkou je, zda by se takový obchodní model vyplatil. Firma potřebuje, aby se jí vložená investice několikanásobně vrátila – nejen kvůli zisku, ale i kvůli plánům, které se satelitní technologií má. Musk i jeho spolupracovníci se totiž opakovaně nechali slyšet, že Země není jedinou planetou, na jejíž pokrytí se Starlink chystá. Druhý v pořadí by měl být Mars, na jehož kolonizaci má SpaceX rovněž velké plány.

Astronomové i vesmírné agentury skřípou zuby

Ač by Starlink měl lidstvu podle autorů projektu přinést mnoho dobrého, zdaleka nebudí jen nadšení. Několik stovek nových satelitů totiž pro oběžnou dráhu znamená z různých důvodů značnou zátěž. A až se stanou ze stovek tisíce, bude to ještě horší.

Již v loňském roce došlo na orbitě málem ke kolizi – jeden ze satelitů SpaceX, konkrétně model Starlink 44, se dostal nebezpečně blízko dráze meteorologické družice Aeolus, patřící Evropské kosmické agentuře (ESA). Agentura vyzvala Muskovu firmu, aby dráhu svého satelitu změnila, ale ta oznámila, že nic podobného dělat nehodlá, takže nakonec ustoupila ESA a Aeolus odklonila. Na jeho funkci to nemělo žádný vliv, ale ESA si od té doby opakovaně stěžovala na aroganci americké společnosti. Dodnes není jasné, proč SpaceX na (podle všeho oprávněnou) výzvu nereagovala, ale žádné další vyjádření od ní nepřišlo.

Související článek

Jako hrdina ze sci-fi a bondovek. Vesmírný architekt Tomáš Rousek hledí do budoucnosti lidstva

Lidí s povoláním „vesmírný architekt“ je na světě prý jen několik desítek. Zatím. Jejich počet nedávno začal rychle růst. Jedním z těch zkušenějších je i Tomáš Rousek. Čech, který sice procestoval hodně míst na Zemi, ale nepřestává hledět mimo ni. Někdy třeba pod mořskou hladinu, jindy vysoko nad oblaka. Na Zemi navrhuje chytré domy, ulice a celé městské čtvrti, jejichž součástí jsou chytré technologie i příroda. Ve vesmíru pracuje na něčem velmi podobném.

Nejvíc ale Muskovy satelity vadí astronomům – způsobují totiž poměrně značné světelné znečištění. Pouhým okem to ze Země nemusí být patrné, i když i na běžné pozorovatele může působit „vláček“ někdy rušivě a nepřirozeně. Mnohem větší problém ale se Starlinky mají profesionálové využívající speciální technologii pro zkoumání tzv. hlubokého vesmíru – používají dalekohledy s fotoaparáty, které na určité místo v kosmu exponují desítky minut. Teprve za takovou dobu se totiž na digitální snímač „nasbírá“ dostatek světla, aby v něm vynikly vesmírné objekty, které jsou pouhým okem neviditelné. A když během tak dlouhé expozice projede záběrem několik desítek svítících bodů, přijde celá práce vniveč. „Přelet satelitů znamená vážný problém, který nám výrazně ztíží zkoumání vesmíru,“ postěžoval si už loni známý britský astronom Darren Baskill.

Od té doby vyjádřila podobný názor celá řada Baskillových kolegů, například Jonathan McDowell z Harvardské univerzity. „Satelity mají podobnou svítivost jako slabší hvězdy. Jedné nebo dvou si nikdo nevšimne, ale když vám jich najednou po nebi letí dvě stovky, je to něco jiného. Jako by se celá obloha dala do pohybu,“ popsal vědec.

Související článek

Česko opět míří do vesmíru. Do několika let bude mít vlastní družice

Česká republika by mohla do několika let vyslat do vesmíru vlastní družice. Sloužily by aliančnímu satelitnímu centru SATCEN ČR, které provozuje Vojenské zpravodajství . Za úkol má vyhodnocovat pro NATO, ale i pro českou armádu a další instituce, snímky a data z vesmíru či letadel.

Na sílící kritiku už firma SpaceX zareagovala – mimo jiné natočila solární panely satelitů tak, aby se od nich paprsky neodrážely k zemi, a vybavila družice speciálním nátěrem, který světlo pohlcuje. A astronomové to oceňují, podle McDowella „je skvělé, že firma na odborné připomínky slyší“. Jeho kolega Jeremy Tregloan-Reed z univerzity v chilské Antofagastě dodal, že SpaceX zjevně bere obavy astronomů vážně a snaží se problém řešit. Uvidíme, jak se situace vyvine, až satelitů ještě několikanásobně přibude.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama