Zdroj: FEL

Nad Prahou létal roj dronů, který se sám rozhoduje, jak splní zadaný úkol

Věci chytřeAktuality 2 min čtení

Vědci ze skupiny multirobotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT, vyvinuli roj autonomních dronů, které komunikují mezi sebou a rozhodují se samy bez vnější asistence člověka. Systém by mohl být v praxi nasazený například při monitorování lesů či průmyslových objektů nebo při výstavbě budov.  Roj autonomních dronů vědci už využívají při monitorování historických interiérů.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Vědci ze skupiny multirobotických systémů, která působí na Fakultě elektrotechnické ČVUT, vyvinuli roj autonomních dronů, které komunikují mezi sebou a rozhodují se samy bez vnější asistence člověka. Systém by mohl být v praxi nasazený například při monitorování lesů či průmyslových objektů nebo při výstavbě budov.  Roj autonomních dronů vědci už využívají při monitorování historických interiérů.

Související článek

Pražský hrad posiluje ochranu. Hradní stráž bude využívat drony a autonomní vozidla

Hradní stráž plánuje do pěti let využívání dronů i autonomních vozidel. Nasazeny by byly především při střežení zámeckého areálu v Lánech. Podle vypracované koncepce si také pořídí mobilní strážnici, která umožní střežení dočasných prezidentských sídel.

Vytvořením systému, který by drony ovládal, se zabývali studenti FEL během letní školy. Měli za úkol připravit systém, který bude autonomně ovládat skupinu dronů a vyřeší nějakou úlohu. Roje měly co nejrychleji vyfotit v terénu různě rozmístěné praporky.

„Zaměřujeme se na místa, kam se nemůže dostat člověk, který by je tam ovládal. Dron tam létá sám a je vhodné jich tam mít víc. Typickým příkladem jsou operace, kdy se stane nějaké neštěstí, případně hoří les, a my potřebujeme získat informace z toho prostředí na více místech a co nejrychleji,“ popsal využití vedoucí skupiny Martin Saska. Drony tak například při požárech mohou lokalizovat místa, kde by se mohl oheň dále šířit. O takové využití  se podle Sasky už zajímají například hasiči.

Drony se v těchto případech chovají autonomně, orientují se v prostředí, dokážou se vyhýbat překážkám a vědí i o sobě navzájem. Stroje využívají počítače s prvky umělé inteligence, řadu senzorů a kamer na vnímání okolí. Počítače vyhodnocují data, podle kterých se následně drony rozhodují.

Související článek

Návštěvníky pařížské olympiády by mohly převážet autonomní elektrické drony

Zatímco Praha stále bez výsledku řeší dopravní napojení letiště na síť metra či železnice, Paříž plánuje centrum francouzské metropole s jedním ze svých leteckých přístavů propojit s pomocí elektrických autonomních dronů.

Skupina, ve které je 15 vědců z ČVUT a dalších zhruba 25 studentů, pracuje na systému plně šestým rokem. Náklady na vývoj se podle Sasky vyšplhaly na několik desítek milionů korun.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama