foto: Shutterstock

Redakce SvětChytře.cz hodnotí – jak se za tři roky posunula digitalizace země?

Stát chytřekomentář 7 a více min čtení

Svět chytře právě dnes začíná čtvrtý rok své existence. A při té příležitosti jsme se rozhodli – zcela subjektivně – zrekapitulovat, co se za tu dobu v oblasti digitalizace státu a společnosti podle našeho názoru posunulo a z čeho máme radost. A paleta to je široká.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Svět chytře právě dnes začíná čtvrtý rok své existence. A při té příležitosti jsme se rozhodli – zcela subjektivně – zrekapitulovat, co se za tu dobu v oblasti digitalizace státu a společnosti podle našeho názoru posunulo a z čeho máme radost. A paleta to je široká.

Související článek

Česko se v digitálu zlepšuje. Evropská špička se nám přesto vzdaluje

V Evropě patříme mezi digitální vyzyvatele. Tuto roli nám přiřkla studie McKinsey, která analyzuje tuzemskou digitalizaci a státy z oblasti střední a východní Evropy porovnává s digitálně vyspělými státy. Plyne z ní, že přestože v řadě digitálních oblastí ČR výrazně roste, evropská špička roste ještě rychleji.

Od měst, která začínají být doopravdy chytrá, přes rychlou, i když vynucenou digitalizaci v posledním půl roce, počínaje zdravotnictvím a školstvím, ale sahající třeba i do kultury, až po zákony a úřady, které by s digitalizací naší země mohly opravdu pohnout kupředu. Co se tedy podle nás od prosince 2017 změnilo konkrétně?

Tomáš Doseděl: lepší komunikace se státem a online rezervace téměř všude

DATOVÉ SCHRÁNKY A BANKOVNÍ IDENTITA. Možnost komunikovat s úřady prostřednictvím datové schránky mají Češi už řadu let. Poslední dobou ale přibývá způsobů, k čemu dalšímu lze datovou schránku využít. S datovou schránkou se přihlásíte třeba na portál správy sociálního zabezpečení, můžete odesílat podání finanční správě, a co víc, rozjel se portál občana.

Právě na tomto místě by se měly v budoucnu všechny digitální služby sdružovat; už teď je jich tam pěkná řádka. Rezervy ale stále máme – městských samospráv se zatím připojilo asi deset, zdravotnická zařízení jen čtyři. Doufejme, že v tomhle směru se náš stát brzy a rychle zlepší. Navíc to vypadá, že se v lednu konečně začne rozjíždět i bankovní identita. Díky tomu se digitální služby státu, krajů, obcí i nejrůznějších institucí zpřístupní v podstatě všem občanům. Tedy těm, kteří mají u některého z finančních ústavů internetové bankovnictví.

Související článek

Co brání tomu, abychom měli občanky v mobilech?

Asi každý někdy přišel o doklady. Jde o nepříjemnou záležitost – vyběhávat nové stojí spoustu nervů a času. Teď si ale představte, že byste měli doklady bezpečně uložené doma a místo nich používali jejich digitální dvojčata, která by se dala zobrazit na displeji mobilního telefonu. To slibuje projekt eDokladovka, se kterým přišla Státní tiskárna cenin.

ONLINE REZERVACE. Ale teď z jiného soudku. Před rokem jsem si pochvaloval, jak můžu díky rezervačním portálu typu Booking snadno zařídit dovolenou i služební cestu. A ještě z komentářů ostatních předem poznám, který hotel je dobrý, a kterému se raději vyhnout. Povinné uzemnění všech aktivit v době aktuální epidemie rozšířilo mánii online rezervací na další části ekonomiky. Aby zajistili, že pacienti nebudou čekat dlouhé hodiny v čekárně, zavedli objednávkové systémy mnozí lékaři. Restaurace zase doplnily otevřená výdejová okénka systémem umožňujícím objednávku konkrétního poledního menu na konkrétní čas. Mimo dobu obědů pak nabízejí rozvoz na objednávku i ti, kteří se tomu dlouho bránili.

Pevně doufám, že obojí zůstane zachováno i v době pocovidové. Že si pacienti znovu nevymůžou zrušení lékařských rezervačních systémů, aby mohli v čekárně jako dřív diskutovat o politice nebo o počasí. Že mi restaurace i v budoucnu umožní, abych si ráno vybral, co chci obědvat, a nechal si to připravit na okamžik, kdy mám na oběd dostatek času a klidu.

Rani Tolimat: šikovní lidé, co nás dokážou vytáhnout z průšvihu

MOZKY TU JSOU. Pandemie odhalila nečekané a nevídané: v Česku nejenže žijí nesmírně chytří (a po zásluze úspěšní) lidé, ale navíc dokážou věnovat obrovskou energii a spoustu práce pro společnou věc, když to situace vyžaduje. Komunity jako Covid19.cz, Česko.Digital nebo parta na ČVUT od prvního dne krize převzaly iniciativu a vymýšlely velké věci – ministerský web, call centrum 1212, základní systém pro chytrou karanténu, systémy pro distanční vzdělávání apod. A nejlepší prognózu vývoje epidemie nedělali epidemiologové a už vůbec ne oficiální zdravotničtí statistici, ale datoví analytici jako René Levinský, Jan Kulveit, Pavel Řehák nebo parta z CERGE-EI. Že to stát nedokázal využít nebo v některých případech vyloženě sabotoval, to je zas jiná píseň.

KYBERBEZPEČNOST. Před třemi lety to v obecné představě znamenalo maximálně tak antivirus v počítači, dnes se situace dost zlepšila. Máme Avast (a tak trochu i ESET), tedy firmy, které hodně dupou třeba do zabezpečení domácností nebo internetu věcí obecně, a s nástupem nových politiků do parlamentu (zejména Pirátů) se témata kyberbezpečnosti konečně dostávají i do veřejné debaty a začínají zajímat veřejnou správu. Ještě tam zdaleka nejsme, ale pokud se to bude vyvíjet dál podobně, třeba se někdy dostaneme k mindsetu digitálně vyspělejších zemí, totiž že v tomhle případě nezáleží na tom, kdo je vlevo a kdo vpravo. Kyberbezpečnost je totiž univerzální hodnota.

Související článek

Bezpečnostní rada schválila novou strategii kyberbezpečnosti Česka, řešila i 5G

Bezpečnostní rada státu schválila strategii kybernetické bezpečnosti ČR. Vedle toho se zabývala i plněním doporučení Evropské komise o bezpečném zavádění sítí 5G, která navazuje na unijní soubor opatření pro zabezpečení sítí 5G, tzv. 5G Toolbox.

CHYTRÁ MĚSTA. Budu lokálpatriot, takže mi jde hlavně o chytrou Prahu: vypadá to, že se nám snad Brňáci (zejména kolega pode mnou) už nebudou moct tak bezostyšně vysmívat. Už nemáme jen málo použitelné Golemio – aplikace jako Pragozor, Moje Praha, Změňte to nebo chystaná nová verze Lítačky nás posouvají k civilizovanějšímu světu, kde nejsou nutné drobné do parkovacího automatu, při zpoždění tramvaje člověk může rychle najít alternativní cestu a na opravu chodníku se nebude muset čekat měsíc. Ještě se ale máme co učit, třeba vídeňský nápad na speciálního úředníka pro dohled nad dírami v zemi (kvůli optickým kabelům) je zatím nedostižný, a přitom to skoro nic nestojí.

Ivo Kocera: Brno jede!

DATOVÝ PORTÁL BRNA. Už více než dva a půl roku provozuje Magistrát města Brna a jeho oddělení dat, analýz a evaluací zajímavý datový portál data.brno.cz. Na něm jsou volně ke stažení a prostudování data posbíraná napříč městskými organizacemi. Snadno na něm strávíte hodiny. Ačkoliv nyní zde trhá rekordy v návštěvnosti podstránka statistiky Covidu v kraji, podstatně více mne baví desítky poutavě grafických interpretací dat – čichová, pocitová a hluková mapa, mapa kvality života v Brně, stavu městské zeleně nebo teplot v ulicích Brna; jsou tu třeba i nečekané zdroje, například mapa pítek po městském centru, mapa procentuálního stoupání ulic či evidence sražené zvěře na silnicích.

Související článek

Pípni a jeď: zjistili jsme, jak se daří novince v šalinách a autobusech

Brňáci nemusí od počátku léta shánět papírové jízdenky. Stačí vytáhnout mobil nebo kartu a pípnout si v terminálu ve voze MHD. Necelé tři měsíce provozu projektu přinesly rekordní čísla, což překvapilo i autory projektu. Dobře si stojí i projekt Brno iD, který brněnský dopravní podnik plánuje dál rozvíjet.

HROMADNÁ DOPRAVA PRO BUDOUCNOST. Brno se letos v červenci přidalo ke světovým metropolím a rovněž tuzemským městům, kde se pro jízdu v MHD nemusí shánět papírová jízdenka. Projekt s názvem Pípni a jeď zažil obrovský úspěch u cestujících, který překonal očekávání autorů projektu v Dopravním podniku města Brna. Jen během letních měsíců jej využilo 400 000 cestujících! Za pozitivní odezvou stojí jednoduché používání – nastoupím do MHD, přiložím platební kartu (nebo mobil s NFC platbou), tzv. pípnu, a jedu. Žádné jízdenky po kapsách nejsou třeba a když vystoupím do 15 min a pípnu zase, jedu ještě levněji.

Ivo Minařík: zákon a koordinátoři

DIGITÁNÍ ÚSTAVA. Podle mě jde o poněkud nadnesené označení zákona o právu na digitální službu (12/2020 Sb.), ale ve výsledku jde o velmi chvályhodný výsledek poslanecké iniciativy, za kterou stáli poslanci všech (ano, opravdu všech) parlamentních stran. Však také tenhle zákon prošel velkou většinou hlasů, vyhrál soutěž Zákon roku a všeobecně vzbuzuje velká očekávání. Stručně řečeno by měl zajistit, že stát bude muset komunikovat digitálně v situacích, ve kterých je to možné, pokud si to občan bude přát – jeho klíčovou věta zní poněkud složitě: „Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.“ Zákon byl přijat v prosinci 2019, a celý první rok probíhala na úřadech inventura agendy a rozhodování, které je možné digitálně dělat a které ne. V následujících čtyřech letech by přechod na digitální komunikaci měl opravdu proběhnout. Uvidíme, jestli se velká očekávání podaří naplnit.

Související článek

Pomůže rychlému internetu 13 úředníků víc než 14 miliard?

S otázkou, jak zrychlit (a v některých případech vůbec umožnit) budování rychlého internetu, se český stát vyrovnává dost dlouho a zatím nepříliš úspěšně. Poté, co k cíli nevedlo ani téměř 14 miliard dotací vypsaných právě na budování rychlých sítí, přichází ministerstvo průmyslu a obchodu s jinou strategií. Zřizuje síť regionálních koordinátorů, kteří budou pomáhat místním samosprávám.

OPTICKÝ ÚŘAD. Jásat nad vznikem nového úřadu sice vypadá poněkud šíleně, ale Broadband Competence Office by mohl v tuzemsku výrazně zrychlit výstavbu optické sítě. Jeho hlavní cíl je „prosazování a napomáhání koordinace při výstavbě/rekonstrukci liniových staveb s rozvojem vysokorychlostních sítí“. To, přeloženo do češtiny, znamená pomoc starostům a všem ostatním, kdo chtějí v nepřehledné změti zákonů (přičemž zdaleka nejde jen o ten stavební) a dotací vysekat cestu pro skutečnou dálnici blízké budoucnosti – optické kabely. Právě optika je totiž cesta, jak doopravdy zrychlit český internet a změnit naše životní zvyky. Jenže prostředí je tak složité, že řada starostů se o možnostech, jak v jejich obci podpořit rozvoj sítí ani nedozví. Anebo jim přijdou, především v menších místech, tak složité, že to ani nezkusí. A právě tady by noví úředníci, placení z fondů EU, mohli pomoci velmi výrazně.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama