zdroj: Archiv redakce

Registrační očkovací systém: potíže na startu

Stát chytřetéma 5 min čtení

Ministerstvo zdravotnictví spustilo otevřený registrační systém pro očkování proti covidu, byť zatím jen pro občany starší 80 let. Vyzkoušeli jsme, jak funguje.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Ministerstvo zdravotnictví spustilo otevřený registrační systém pro očkování proti covidu, byť zatím jen pro občany starší 80 let. Vyzkoušeli jsme, jak funguje.

Související článek

Raul Rikk: Digitalizovaný stát Estonsku pomohl ustát koronavirovou krizi

Jak se bránit obchodům, které podle kupeckých počtů vypadají výhodně, ale ve skutečnosti představují bezpečnostní riziko do budoucna? Proč je digitální společnost při zvládání koronavirové pandemie úspěšnější než ta tradičněji zaměřená? A do jaké míry mohou být riskantní elektronické volby? Více o tom říká Raul Rikk, který v Estonsku odpovídá za kybernetickou bezpečnost.

Očkování proti koronaviru je jedinou cestou zpět k normálnímu životu. Na tom se shodnou odborníci i vlády po celém světě, ovšem přístup k vakcinaci co největšího množství obyvatel se liší – na jedné straně jsou premianti typu Izraele, Spojených arabských emirátů, Dánska nebo Velká Británie, na druhé pak státy, které příchod očkovacích látek poněkud zaspaly. Dosud jsme se řadili spíše do druhé skupiny, dnes ráno se to ovšem mělo změnit – tým Chytré karantény spustil systém registrace pro běžné obyvatelstvo. Zatím jen pro nejstarší skupinu seniorů, ale i to je důležitá věc a příbuzné nad osmdesát let máme, takže vzhůru do toho.

První krok – pozor na číslo

Když rozkliknete registrační formulář, jako první po vás chce telefonní číslo. Na to následně přijde potvrzovací SMS s kódem, který vás pustí k samotné registraci. A tady se skrývá první háček – systém se tváří tak, jako by se jednalo o zcela samostatný krok, takže jsem zadal číslo vlastní a čekal, že při vlastní registraci své starší příbuzné budu moci zadat její údaje. Omyl, původní zadané číslo už v systému napevno zůstane a nelze ho měnit. Pokud tedy registrujete někoho jiného (třeba proto, že senior v rodině počítač moc neovládá a chcete mu pomoci), je nutné už na začátku zadat jeho číslo a pak si vyžádat potvrzovací SMS, anebo počítat s tím, že nadále všechny zprávy (třeba o volném termínu) budou chodit jen vám a vy je budete muset přeposílat.

Čeká se na kód

Tato varianta mi nepřipadala praktická, takže jsem spustil celý proces znovu a tentokrát už zadal číslo zmíněné příbuzné. V tu chvíli už byl ovšem systém tak zahlcený, že jsem na potvrzovací SMS čekal marně – podle twitterového vyjádření týmu Chytré karantény bylo ve frontě 40 tisíc SMS, přičemž systém jich odesílal maximálně 20 za vteřinu.

Během několika hodin pak byla frekvence odesílaných SMS zvýšena na desetinásobek.

Původní varianta o rychlosti 20 zpráv za vteřinu by znamenala nutnost vyčkávat déle než půl hodiny za podmínky, že by počet nových žadatelů nestoupal. Pokud se někomu stane něco podobného, je zapotřebí trpělivě čekat – pokud lidé obnovili stránku nebo požádali o nový kód, původní žádost přestala platit a neplatný pak byl i kód, když jim konečně přišel. V mém případě to trvalo něco přes zmíněnou půlhodinu.

V čem byl zakopaný pes?

Proč ke kolapsu došlo? Na to odpověděl Jiří Grund, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí: „Hlavní problém byl v tom, že nám dopředu o žádné ověřovací SMS nikdo neřekl ani slovo. S lidmi z týmu Chytré karantény jsme přitom byli celý minulý týden v kontaktu, řešili jsme ovšem úplně jiné věci, především automatické odpovědi na lince 1221. Kdybychom věděli dopředu, že nějaké SMS bude, rozhodně bychom provozovatelům poradili, aby nastavili větší kapacitu. Což následně udělali mobilní operátoři, kteří systém sice vůbec neprovozovali, ale navýšením kapacity mu následně hodně pomohli. Hodinu po startu už systém odesílal 50 SMS za vteřinu a k zahlcení nedocházelo.“

Chybějící koordinaci s operátory potvrzuje i tweet Petra Jonáka z T-Mobile:

Jakmile kód dostanete, čeká vás poměrně jednoduchý formulář se základními údaji – číslo pojištěnce (pro české občany jde o rodné číslo), jméno, zdravotní pojišťovna, adresa, e-mail. Je pravda, že být systém ještě o něco chytřejší a provázaný s databází pojišťoven, mělo by číslo pojištěnce stačit a zbytek by se mohl doplnit automaticky, ale ani takhle není vyplnění složité. Někteří uživatelé ovšem referovali na sociálních sítích, že zprvu systém odmítal brát devítimístná rodná čísla, což je dokonale absurdní, neboť senioři jiná nemají – desetimístná se používají až od roku 1953. Ovšem tenhle problém nejspíš provozovatelé stránky během chvíle opravili, já se s ním nesetkal.

Bez angličtiny to nepůjde...

Tím ovšem moje osobní zkušenost končí – v době, kdy mě konečně systém k registraci pustil, už byly všechny vypsané termíny obsazené a systém mi jen ohlásil, že mám smůlu a příbuzná si musí termín zarezervovat (s dalším PIN kódem, který jí přišel) někdy v budoucnu. První den systém vypsal jen 3000 termínů, což je v porovnání s nabídkou ve zmíněných vyspělejších zemích opravdu žalostně málo.

Nevítaná hláška se navíc na webu objevila jen v angličtině, což je u služby pro lidi přes 80 let poněkud na pováženou, a při pokusu o přepnutí webu do češtiny stránky spadly úplně. A podle zpráv na sítích web na uživatele hovoří výhradně anglicky i v případě, že vás k registraci pustí. V angličtině se například zobrazí obrázková captcha (systém ověření, že žadatel není robot), takže doufejme, že senioři znají aspoň základy.

V současné době už tedy systém registrací funguje bez větších potíží, byť samozřejmě bez možnosti konkrétního objednání – kapacity by se údajně měly denně navyšovat. Systém tedy aspoň zčásti běží. Snad šlo jen o počáteční obtíže a autoři na nich ještě zapracují, důležitějších úkolů před námi vážně mnoho nestojí…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama