foto: Shutterstock

Miomove: místo chytrých běžeckých bot chytrá zdravotní obuv

Věci chytřerozhovor 7 a více min čtení

Kdyby loňský rok proběhl normálně, možná by vaše nové běžecké boty měly chytrou stélku od firmy Miomove. V pandemické éře je ale všechno jinak a tak se s tímto názvem budeme nejspíš setkávat spíše u zdravotních pomůcek. O zajímavém podnikatelském příběhu jsme si povídali se zakladatelkou firmy Barborou Malaníkovou.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Kdyby loňský rok proběhl normálně, možná by vaše nové běžecké boty měly chytrou stélku od firmy Miomove. V pandemické éře je ale všechno jinak a tak se s tímto názvem budeme nejspíš setkávat spíše u zdravotních pomůcek. O zajímavém podnikatelském příběhu jsme si povídali se zakladatelkou firmy Barborou Malaníkovou.

Související článek

Nejkreativnější český startup? Firma, která vyvinula aplikaci na čtení pohádek

Soutěž Creative Business Cup 2021, v rámci které představil CzechInvest ty nejlepší startupy z oblasti kulturních a kreativních průmyslů, zná své vítěze. První místo a možnost reprezentovat Českou republiku na globálním finále online z Kodaně vyhrál startup Readmio. Jeho mobilní aplikace doprovází čtení pohádky zvukovým podkresem, hraným automaticky na základě rozpoznání předčítaných slov, a tím oživuje rodinný zážitek.

„Chceme podporovat aktivní životní styl a vracet lidi k přirozenému pohybu,“ vypráví mladá manažerka. „A protože jsme vývojářská firma zaměřená na využití moderních technologií, napadlo nás vytvořit systém tlakových a pohybových senzorů, který by se dal využít coby součást různých wearables. První produkt, do kterého jsme ho před rokem a něco instalovali, byla chytrá stélka do běžeckých bot, která monitoruje nejrůznější aspekty běhu – dopad, došlap, odraz a podobně. Z dat, které senzory ve stélce nasbírají, lze dát dohromady spoustu cenných informací, které se přehledně zobrazí v mobilní aplikaci.“

Proč jste se zaměřili zrovna na běžecké boty?

To je jednoduché – s kolegou, s nímž firmu vedeme, oba rekreačně běháme. Začalo to jen tak pro zábavu, jenže on to vzal trochu vážněji, začal trénovat s fyzioterapeuty a dozvěděl se to, co většina zapálených běžců ví – že při běhu záleží hlavně na došlapu. A ten je pouhým okem prakticky neviditelný, pokud nejste vyloženě expert, asi nepoznáte, jestli někdo našlapuje dobře nebo jestli dělá nějaké chyby. Tak jsme se rozhodli, že to vyřešíme pomocí svého systému senzorů – v té době nic podobného na trhu nebylo.

A jak jste to vyřešili?

První verze byla ta zmíněná stélka. Vypadá jako klasická tvarovaná vložka do běžeckých bot, má v sobě ovšem po celé ploše vestavěné senzory, které měří tlak, otřesy a další veličiny. Původní model měl poměrně výraznou klenbu, protože se do ní musela ukrýt řídící jednotka s baterií, elektronikou a Bluetooth čipem, který zajišťuje spojení s telefonem.

K čemu konkrétně celý systém slouží, jaké informace se z něj dají získat?

Vytvořili jsme ho tak, aby byl pro běžce co nejcennější. Hodně nám s ním pomohl známý trenér a propagátor běhání Miloš Škorpil, kterého jsme požádali o spolupráci a jemu se náš nápad zalíbil natolik, že se stal naším ambasadorem. I s jeho pomocí jsme algoritmy nastavily tak, aby dokázaly především vyhodnotit, jestli při došlapu dopadáte na špičku, na střed chodidla nebo na patu. Podle odborníků je nejlepší dopadat na vnější střední část chodidla a postupně přesouvat tlak dopředu na vnější hranu a odlepit se od země palcem. Tím pádem jsme dali dohromady takový základní vzorec postupného zapojení jednotlivých senzorů, kterého by měl běžec dosáhnout, a nastavili jsme systém tak, aby hodnotil, nakolik se k tomuto cíli uživatel blíží.

Jak to uživatel pozná?

Uvidí to v té telefonní aplikaci, o které jsem mluvila na začátku. Mimo jiné si tam můžete zobrazit chodidla a na nich vidíte, na jaká místa na nich dopadáte, jaké body a oblasti nesou největší zátěž, jak se tlak přenáší a podobně. Grafické zobrazení je opravdu názorné, na chodidle jsou vidět barevné body a oblasti, trochu to připomíná teplotní mapy z předpovědi počasí, ale barvy neoznačují teplotu, ale tlak a sílu nárazu. Modrá je nejslabší, červená nejsilnější. Kromě toho si v aplikaci samozřejmě přečtete i nejrůznější statistické údaje, grafy a podobně.

Tohle jsou funkce, které běžec ocení v klidu doma, po sprše a v pohodlném křesle. Dokáže systém pomáhat i při běhu?

Související článek

Jaká bude budoucnost sportu? Digitální díky 5G, předpovídá Ericsson

Sportovní a mediální průmysl čelí dvěma trendům. Prvním je zvyšující se průměrný věk fanouškovské základny. U klasických sportů se pohybuje mezi 40 a 64 lety a u esportu činí zhruba 25 let. Druhý trend představují neustále rostoucí hodnoty dohod o mediálních právech pro vysílání živých sportovních přenosů. Oba tyto faktory podtrhují potřebu digitální transformace sportu a médií, argumentuje společnost Ericsson.

Jistě. Senzory pracují v reálném čase a tudíž hlásí aktuální stav. Běháte? Pak jistě znáte ten stav, kdy si řeknete „dneska dám deset kilometrů“, rozběhnete se a ten daný cíl prostě chcete stůj co stůj splnit, kdybyste měl padnout. Děláme to všichni. Ale ze zdravotního hlediska to rozhodně není ideální – když je člověk unavený, začne časem dělat chyby, zbytečně tělo zatěžuje a občas by to vážně chtělo zastavit a nechat tělo odpočinout. A právě tohle vám naše senzory poradí, když je to opravdu zapotřebí. Podle toho, jak našlapujete, se to totiž pozná spolehlivě.

Jak je to s výdrží baterie a s jejím dobíjením?

Používáme standardní lithiovou baterii podobného typu, jaká se běžně užívá v chytrých hodinkách a podobných přístrojích. V té první verzi, kterou jsme vyrobili, se dobíjela přes obyčejný port Micro USB. Běžným hodinkám odpovídá i výdrž – měla by dosáhnout minimálně dvanácti hodin stálého provozu včetně připojení přes Bluetooth, které je energeticky poměrně náročné. Pokud tedy neběháte vyslovené ultramaratony, nestane se vám, že by vám při tréninku či při závodě energie došla, jestliže si před ním zařízení dobijete. Stav baterie je samozřejmě vidět v aplikaci, takže ho máte vždy pod kontrolou.

Už podruhé jste zmínila, že jde o první verzi. Znamená to, že se potom projekt ještě nějak zásadněji měnil?

Ano. Časem jsme totiž přišli na to, že samostatná stélka není úplně praktická. Ta elektronika v ní byla dost křehká, navíc stélku v běžecké botě chcete občas vyprat a to v tomhle případě nebylo možné. Proto jsme nakonec celý koncept zásadně změnili – samostatnou stélku jsme nechali plavat a místo toho jsme se rozhodli celý systém senzorů i elektroniky vestavět přímo do podrážky boty. A tím pádem jsme začali hledat partnera, který by pro nás takové boty začal vyrábět.

Kde jste ho hledali? U nás, nebo i v zahraničí?

Tady i tam. Díky agentuře Czechinvest, které tímto chci hodně poděkovat, jsme získali hodně kontaktů na trhu v USA. Předloni to vypadalo, že se nám tam podaří uspět, zúčastnili jsme se několika veletrhů, plánovali jsme spolupráci s americkými výrobci. Na těch veletrzích jsme vzbudili takový zájem, že nám bylo líto, že s sebou stélky nemáme fyzicky, protože bychom jich hned nejspíš spoustu prodali. Budoucnost jsme si malovali v růžových barvách. Jenže to nevyšlo a museli jsme původní plány úplně překopat.

Nevyšlo? Proč, co se stalo?

Související článek

Sportovci začali kvůli koronaviru pořádat virtuální závody

Po skrečování všech možných utkání a závodů kvůli pandemii koronaviru se sportovní klání přesunula alespoň do světa počítačových her. Vítěz cyklistické Tour de France z roku 2018 Geraint Thomas nebo jeho krajan Adam Yates pořádají online závody pro amatéry i profesionály. O víkendu se také konala virtuální Velká cena Austrálie formule 1, která alespoň symbolicky nahradila kvůli koronaviru zrušený úvodní závod nové sezony F1. Zúčastnil se jí pilot Lando Norris z McLarenu, ale také fotbalový brankář Thibaut Courtois z Realu Madrid.

To je jednoduché – přišla pandemie a ze dne na den všechno změnila. Celkem záhy jsme pochopili, že teď na nové běžecké boty nebo příslušenství není vůbec vhodná doba.

Vážně? Mně připadalo, že v lockdownu naopak obliba běhání stoupla – co jiného se taky dalo dělat, že. Sám mám za uplynulou sezónu naběháno jako snad nikdy…

To sice ano, ale když si někdo online kupoval boty nebo jinou součást výbavy, skoro vždy vsadil na známou jistotu, rozhodně se lidem nechtělo zkoušet něco úplně nového. Stélky nebo boty bychom prostě neprodali skoro žádné, to nemělo smysl. V té Americe jsme se během léta a na začátku podzimu ještě pokoušeli nabídnout firmu k akvizici, ale ani tohle nevyšlo, i když nám v tom pomáhala KPMG.

Co jste tedy udělali?

Oslovila jsem zdejší firmy, s nimiž jsme předtím navázali kontakty, a společně jsme přemýšleli, jestli náš systém nepůjde využít jinak a jinde. A nedávno jsme se domluvili na spolupráci s jednou brněnskou společností, která vyrábí zdravotnické pomůcky. Takže jsme úplně změnili strategii a přinejmenším v téhle první fázi nebudeme mít senzory v běžeckých botách, ale ve zdravotní obuvi.

Jaké funkce budou takové boty mít? Jak budou pacientům pomáhat?

Senzory fungují stejně jako u běžeckých bot – vyhodnocují tlak při nášlapu a při odrazu a ukazují jeho rozložení po celé ploše chodidla. U zdravotnické obuvi sledují ovšem poněkud jiné údaje – nejdůležitější je vyhodnotit, jaká část chodidla nese dlouhodobě největší zátěž a kde tudíž dochází k největšímu opotřebení. To je cenné třeba pro lékaře, kteří se starají o pacienty s diabetickou nohou, kteří mají chodidla znecitlivělá a tudíž nepoznají, že si škodí. Pak může docházet k nepříjemným zraněním. Senzory to poznají bez problémů, takže lékař může pacientovi poradit, co dělat, aby k poškození nedocházelo.

Mají zdravotní boty ještě další funkce?

Související článek

V ČZU chtějí chytrý kampus budoucnosti. Spolu s T-Mobile staví nejmodernější 5G Stand Alone kampusovou síť

Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) podepsala se společností T-Mobile Czech Republic memorandum o dlouhodobé spolupráci, která zahrnuje vybudování komplexně digitalizovaného kampusu a dalších univerzitních pracovišť na nejnovější 5G Stand Alone s využitím IoT platformy. V příštích čtyřech letech chce ČZU dokončit komplexní digitalizaci, spočívající ve vytvoření digitálního ekosystému zaměřeného na vědy o živé přírodě.

Jistě, třeba přesné počítání kroků – podstatně přesnější než třeba chytré hodinky s gyroskopem a akcelerometrem, které spletete běžným pohybem zápěstí. Senzor v podrážce dokáže s jistotou určit, zda ke kroku došlo nebo ne. Když lékař tyhle údaje potřebuje, od našich bot je dostane. Informace o zátěži při chůzi a o počtu kroků se dají velmi dobře využít i při rehabilitaci.

A tahle zdravotní verze se na rozdíl od té plánované běžecké dočká realizace?

Ano, aspoň teď to tak určitě vypadá. Zmíněná partnerská firma má dostatečnou kapacitu na to, aby chytré boty s naší technologií vyráběla sériově. V současné době usilovně pracujeme na tom, abychom na ně dostali licenci pro certifikovaný zdravotnický prostředek. Nejpozději do září bychom je chtěli mít na trhu.

Senzory a elektronika budou tedy v podrážce?

Časem snad ano. V té první verzi jsme se vrátili k úplně původnímu nápadu a senzory budou ve stélce. Elektroniku jsme instalovali do externí krabičky, kterou si klient připevní k noze u kotníku. V téhle první verzi budou boty sloužit k rychlým testům u lékařů v ordinacích, postupně je dostanou pacienti i domů.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama