Zdroj: CEITEC

Pokus o brněnský CERN. Špičková věda se dělá v centru CEITEC

Stát chytřetéma 5 min čtení

Zatímco Praha je administrativní a obchodní srdce Česka, Brno se profiluje jako jeho vědecký mozek. Čtrnáct vysokých škol a osm ústavů Akademie věd doplnilo před několika lety centrum excelentní vědy CEITEC. Více než tisícovka zaměstnanců v něm bádá například v oblastech robotiky, nanotechnologií nebo biotechnologií.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Zatímco Praha je administrativní a obchodní srdce Česka, Brno se profiluje jako jeho vědecký mozek. Čtrnáct vysokých škol a osm ústavů Akademie věd doplnilo před několika lety centrum excelentní vědy CEITEC. Více než tisícovka zaměstnanců v něm bádá například v oblastech robotiky, nanotechnologií nebo biotechnologií.

Související článek

Po Sovětech tu zůstaly vybydlené domy. Teď se Milovice mají proměnit v české Silicon Valley

Divocí koně, zubři, pratuři a šakali. Vážení obyvatelé sovětskými vojsky zdevastovaného vojenského prostoru Milovice. V následujících letech by měli dostat sousedy z řad vědců a inovačních lídrů, kteří budou s rodinami obývat technologické městečko budoucnosti. Jeho podoba je zatím jen v hlavách několika vizionářů a malá část i na papíře. Už se ale ví, jak se bude jmenovat: City of the Future.

Středoevropský technologický institut, jak se excelentní vědecké centrum CEITEC nazývá, vznikl oficiálně v roce 2011, příprava ale samozřejmě probíhala několik let předtím a většina laboratoří byla budována ještě potom. Navíc nevznikal úplně na zelené louce, protože do něj byly částečně zařazeny již existující vědecké týmy z jiných brněnských institucí. Dnes CEITEC láká vědce z celého světa a spolu s dalšími institucemi dotuje návrat českých vědců, kteří před lety vyjeli do ciziny, a nyní by se rádi vrátili.

Nepřehlédnutelná část kampusu

V současné době sídlí CEITEC zejména ve dvou velkých areálech u dvou velkých vysokých škol. Část spadající pod Masarykovu univerzitu se stala nedílnou součástí nově vzniklého kampusu v brněnské čtvrti Bohunice, který univerzita budovala zhruba ve stejné době, kdy CEITEC vznikal. Aktuálně sídlí v kampusu Masarykovy univerzity třicet šest výzkumných skupin. Druhou velkou část má pod palcem Vysoké učení technické v Brně, které ve svém kampusu Pod Palackého vrchem hostí šestnáct výzkumných skupin. O zbylých sedm skupin se pak dělí Akademie věd, Veterinární a farmaceutická univerzita, Mendelova univerzita a Výzkumný ústav veterinárního lékařství.

U zrodu CEITECu stály všechny zmíněné instituce dohromady. Původní představa byla, že na vybudování centra vědecké excelence získají z evropských fondů asi 15 miliard korun. I když byl projekt ohodnocen jako nejlepší ze všech podaných, museli se nakonec spokojit s částkou okolo 5 miliard korun.

„Po krácení rozpočtu následovalo nepříjemné redukování,“ vzpomíná dnes jeden z otců zakladatelů, profesor Radimír Vrba, který vede CEITEC VUT. „Dva výzkumné programy jsme museli zrušit a u zbývajících se musela znovu analyzovat potřeba nákupu přístrojů a výstavba nových laboratoří,“ připouští Vrba. Ani to ale nebylo bez problémů.

Tehdejší zákon o veřejných zakázkách byl navržen pro stavbu jednoduchých budov, jako jsou například nákupní centra. Počítal proto s účastí minimálně dvou soutěžících firem v každém výběrovém řízení, což byl u některých specializovaných laboratoří problém. Naštěstí se zákon časem změnil a CEITEC se podařilo dostavět do dnešní podoby.

Související článek

Předpověď počasí v ohrožení? Američané se bojí, že kvůli síti 5G nepůjde předvídat velké bouře

Nová 5G síť přináší velká očekávání. Zákazníci mobilních operátorů doufají ve větší konkurenci, nižší ceny a rychlejší přenos dat. Česká vláda se těší na zisk osmi miliard korun do rozpočtu a operátoři na rozšíření služeb a nárůst tržeb. Někdo však tluče na poplach – meteorologové.

„Tato komplikace nám ale významně zpozdila nástup budovaných vědeckých týmů a dosažení plného publikačního výkonu,“ dodává Radimír Vrba. Do toho navíc přišla změna vládní metodiky financování vědy – zrušení takzvaného kafemlejnku. Vláda totiž přestala odměňovat vysoké školy a výzkumné instituce podle aktuálního množství a kvality vědeckých publikací a začala hledat nový systém. Systém se stále hledá, a než se najde, vyplácí vláda fixní částku podle vědeckého výkonu před třemi lety.

Roční rozpočet přes půl miliardy

„To pochopitelně vůbec nekopíruje naše rostoucí výkony v počtu kvalitních publikací ve vědeckých časopisech. Ročně přicházíme o významných pár desítek milionů,“ vypočítává Vrba a přidává srovnání se zahraničím: „Obdobné instituce excelentního výzkumu sdružené v Německu pod Max Planck získávají z těchto zdrojů asi 70 až 85 procent ročních nákladů. Nám institucionální podpora stěží pokrývá necelých dvacet procent.“

V současné době proto žije CEITEC zejména z grantů, nikoliv ovšem výhradně českých. Snaží se o získání prestižních ERC grantů, které jsou financovány přímo z rozpočtu Evropské unie a dávají i zahraničním vědcům možnost pracovat na svých projektech za podmínek, na které jsou zvyklí. Aktuálně má CEITEC čtyři ERC granty a pracuje na získání dalších prostředků z neméně prestižního programu Horizon 2020. Roční rozpočet celé instituce přesahuje půl miliardy korun.

Kromě špičkového výzkumu se CEITEC snaží i o komerční spolupráci. Má k dispozici špičkově vybavené laboratoře, o které je mezi firmami zájem. Podílí se také na výchově nových vědců v doktorských studijních programech, ať už ve spolupráci se zakládajícími univerzitami, nebo ve vlastních.

Příroda i technika

Zatímco Masarykova univerzita se ve svých laboratořích zaměřuje na zkoumání živé přírody, tedy obory jako neurovědy, molekulární medicína nebo genomika, VUT se orientuje spíše na vědy technické. Většinu své činnosti dělí do dvou oblastí: pokročilých nanotechnologií a mikrotechnologií a pokročilých materiálů.

„Za zmínku stojí i mnoho významných evropských projektů v programech Horizont 2020, jako je excelentní projekt FET OPEN a z poslední doby také projekt Teaming RICAIP,“ pochvaluje si Radimír Vrba. „Prostředky z něj podpoří stavbu výzkumných laboratoří a testbedu pro pokročilou průmyslovou výrobu, což umožní i samotnému Brnu stát se lídrem v této oblasti a Průmyslu 4.0.“

Že se v CEITECu nedělá jen základní výzkum, který kromě pár vědců nikoho dalšího nezajímá a jehož praktický přínos se ukáže až po mnoha dalších letech, dokazuje i náš starší článek. Pod výzkumné centrum CEITEC totiž spadá i Laboratoř teleprezence a robotiky, která vyvíjí široce používané záchranářské roboty Morpheus a Orpheus.

Související článek

Šéf odborů Středula: Téma zdaňování robotů je zcela jistě k diskusi

Tři sta deset tisíc lidí zastupuje největší odborová organizace v zemi – Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). V jejím čele od roku 2014 stojí Josef Středula, jenž velmi dobře vnímá nástup Průmyslu 4.0, který je spojený i s tím, že řadu zaměstnanců v různých profesích vystřídají roboti. Roli odborů to ale podle Středuly nesníží, spíše naopak.

„Zaměstnáváme kvalitní vědce, kteří jsou velkým příslibem budoucí excelentní vědy, a naše výsledky jsou ukázkou toho, že samotná věda a její podpora má hluboký smysl,“ věří šéf CEITEC VUT. „Věřím, že se najde racionální model pro podporu všech center excelence napříč republikou a umožní nám intenzivní rozvoj excelentní vědy, protože je to podle mého názoru jedna z nejúčelnějších investic,“ uzavírá Vrba.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama