foto: Shutterstock

Zapomeňte na návštěvy psychologa. Duševní zdraví je v digitální formě už i ve vaší kapse

Trendy & tipytéma 7 a více min čtení

Nějakou formou duševní poruchy teď podle odborníků údajně trpí každý pátý člověk. A stále víc jich hledá řešení v různých aplikacích. Ty už si našly svůj oficiální název: digital mental health, tedy psychické zdraví v digitálním prostředí. Pojem označuje moderní produkty, které pomáhají s duševní hygienou, ale i reálnými, lékařsky diagnostikovanými poruchami. Ty s původem v České republice se ujaly i v zahraničí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Nějakou formou duševní poruchy teď podle odborníků údajně trpí každý pátý člověk. A stále víc jich hledá řešení v různých aplikacích. Ty už si našly svůj oficiální název: digital mental health, tedy psychické zdraví v digitálním prostředí. Pojem označuje moderní produkty, které pomáhají s duševní hygienou, ale i reálnými, lékařsky diagnostikovanými poruchami. Ty s původem v České republice se ujaly i v zahraničí.

Související článek

Digitální zdraví na veletrhu CES: spousta čidel i netradiční roboti

Pokud se právě probíhající veletrh spotřební elektroniky CES dá charakterizovat jedním tématem, je to bezpochyby digitální zdraví. Záplavy nositelné elektroniky a měřidel všemožných tělesných projevů doplňuje tichá revoluce v sociální robotice.

Technika, který vás má naučit si všímat. Jednoduše znějící požadavek je ve skutečnosti pro mnoho lidí aktuálně nedostupný. Takzvaný mindfulness, určitý druh meditace, vyžaduje plně se soustředit na aktuální okamžik, což se odrazí – a je měřitelné – i na těle.

Mindfulness chce lidem přinést Národní ústav duševního zdraví v Praze, a finančně ho podporuje i Technologická agentura ČR. Zdejší projekt získal název VRBreathing, protože k němu lidi přibližuje virtuální realita a přesné měření dechu. „Smyslem projektu je zvýšit efektivitu tréninku všímavosti, kvůli jejímuž nedostatku profituje mnoho duševních a neurologických onemocnění. Základem tréninku je totiž schopnost zaměřit pozornost na bod v daném okamžiku. Tady a teď. To může být pro mnohé z nás složité, zvláště pak pro pacienty, kteří mají například poruchu pozornosti. Díky použití virtuální reality, která využívá 3D brýlí a speciálních sluchátek, bude možné odblokovat rušivé podněty okolního světa," vysvětlil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR.

Kromě brýlí systém zahrnuje ještě senzor dechu umístěný na respiračních pásech, které měří, jak člověk dýchá, a dokážou tedy určit, jestli správně využívá techniku Mindfulness. Národní ústav duševního zdraví pro tento projekt spojil síly s kolumbijským softwarovým inženýrem. Cílem je využít techniku nejen v klinickém prostředí, ale i v tom domácím. Za poslední dva roky takový digitální Mindfulness zkoušelo pod dohledem ústavu asi 600 lidí. Výsledky přístupu ještě nejsou veřejné – na to musí ústav připravit studii – ale už teď je jasné, že na lidi má znatelné dopady. „Člověk je po sedmi minutách v aplikaci schopný flexibilněji myslet. Nastaví se stav relaxace, lehce se sníží srdeční frekvence. Lidé popisují, že pak mají znatelně lepší náladu,“ vysvětluje Barbora Šouláková, řešitelka projektu.

VRBreathing používají kromě Národního ústavu duševního zdraví taky v centru Adicare, kde poskytují programy k léčbě závislostí, a v jednání jsou další spolupráce. Ač chce projekt pomoci pacientům s úzkostnou poruchou, zmíněných 600 lidí jsou především zdraví dobrovolníci. Projekt by se totiž v následujících měsících měl dostat komerčně mezi veřejnost. Cílem je oslovit kromě medicínské oblasti mimo jiné korporace, které by mohly relaxační techniky nabídnout svým zaměstnancům, ale taky třeba sportovce. Aktuálně je jen potřeba projít administračním kolečkem převedení licence z ústavu do firmy, která s projektem tímto způsobem bude moct zacházet.

Digitální deník

Související článek

Váš Facebook prozradí, zda trpíte duševním onemocněním

To, co dáváte na sociální sítě, o vás prozradí řadu věcí. Z příspěvků jde vyčíst, jakou hudbu posloucháte, jaké jsou vaše oblíbené filmy... Ale také se z nich někteří lidé dozví to, jestli náhodou netrpíte duševním onemocněním.

Pokud zrovna nejste fandové virtuální reality nebo senzorů dechu, můžete si najít kouče, přístupného kdykoliv a kdekoliv – má totiž podobu mobilní aplikace. Každý den vám položí jednu jednoduše znějící otázku: Co vás dnes rozesmálo? Co obvykle děláte ve volném čase? Kdyby váš život byl film, co by to bylo za snímek? Jak jste slavili poslední narozeniny? Pečlivě zaznamenává odpovědi a ukazuje, jak se vyvíjí vaše nálada – v takové podobě, aby bylo co nejjednodušší sami sobě porozumět. Většina práce na osobním rozvoji bude rozhodně na vás. Ostatně, od toho kouč je. Na vaše odpovědi nereaguje, nějaké vyjádření citů nečekejte.

Projekt s názvem VOS, který jeho tvůrci označují jako digitální deník, vznikl za pomoci profesionálů v oblasti psychologie a psychiatrie, od jeho spuštění jej za pouhý jeden měsíc vyzkoušelo 10 tisíc uživatelů. Teď jich přes 100 tisíc. Většina z nich jsou ženy a pochází ze zemí jako USA, Kanada a Turecko, aplikaci využívají zpravidla alespoň 2× týdně. Projekt přitom pochází z Prahy. Jeho globální ambice jsou jasné, kromě češtiny komunikuje anglicky a v dalších šesti jazycích.

Digitální deník a projekt VRBreathing jsou jen dvě ukázky aktuálního trendu, který digitální technologie otevírá péči o duševní zdraví. Samotné technologické řešení, které tyto projekty využívají, není ničím převratným: online propojení přes textové zprávy nebo video, notifikace v mobilu, případně nabídka relaxační hudby nebo sbírka kontaktů na profesionální psychoterapeuty. Nová je digitalizace, možnost přístupu k duševní očistě nebo rovnou pomoci, aniž by člověk musel někoho složitě vyhledávat nebo za ním docházet. Zdá se, že právě v této době se lidé takovým možnostem nebývale otevřeli.

Úspěšných projektů je v tuzemsku hned několik. Kromě VOS a VRBreathing je to především Mindpax zaměřující se na bipolární poruchu a psychotická onemocnění, Terap.io nabízející online sezení s terapeuty, nebo nezisková aplikace Nepanikař, která poskytuje zdarma psychologickou pomoc při problémech s depresemi, úzkostmi, sebepoškozováním i jinými problémy.

Textová terapie

Terap.io založil Chádí El-Moussawi s kamarádem Janem Sasínkem, a to kvůli náročným životním situacím, které překlenuli právě díky terapii. Společně s psychoterapeutkou Olgou Kunertovou se pak rozhodli vytvořit službu, která zjednoduší přístup k terapii všem.

Související článek

Digitalizace zdravotnictví je díky covidu aspoň na půli cesty

První vlna koronavirové pandemie dokázala zlomit odvěký odpor zdravotnictví k digitalizaci. Konečně se začaly vydávat dlouho odkládané eNeschopenky, rozjelo se objednávání do ordinací a lékaři začali vyšetřovat přes internet. K pořádnému digitálnímu obratu ale rozhodně nestačí nahradit psací stroj počítačem.

Je to jednoduše aplikace, která poskytuje terapeutická sezení online. Pro ty stydlivější třeba jen formou klasického hovoru nebo dokonce chatu. „O psanou formu terapie je mezi lidmi překvapivě velký zájem, nejčastěji ale stále preferují video,“ vysvětluje CEO platformy El-Moussawi.

Teď na Terap.io každý měsíc proběhne kolem 300 sezení. A jejich počet se stále zvyšuje, měsíčně přibude více než 100 nových klientů. Oproti létu je zájem o služby terapeutů třikrát vyšší.

„Nejčastěji se na nás obracejí lidé kvůli problémům ve vztazích, depresím, tíživé životní situaci, okrajově také kvůli závislostem. Narostl rovněž počet lidí, kteří se necítí dobře kvůli současné pandemické situaci, mají strach o své zdraví, o rodinu, děti či o práci,“ dodává El-Moussawi.

Nárůst psychických potíží lidí je podle autorů aplikací znatelný. Lidem se stejnými pocity je určeno i Nepanikař.cz. Aplikace bez ambicí zisku, zato se zhruba 140 tisíci staženími ze 151 zemí světa, funguje od března 2019.

„Poskytujeme krizovou pomoc v případě akutních psychických potíží,“ popisuje zakladatelka Veronika Kamenská. Ta si sama úzkostmi prošla a když hledala pomoc mezi mobilními aplikacemi, žádnou v češtině v té době nenašla. Přitom když má člověk panickou ataku, potřeba překládat ho ještě víc stresuje. V té své, kterou konzultovala s psychology i psychiatry, tak nabízí tipy, jak odvést pozornost od svého stavu – třeba díky počítání jednoduchých matematických rovnic, které pomáhají soustředit se na jinou činnost než na vlastní paniku. Pomáhá hledat pozitiva dne a nabízí třeba i dechová cvičení. Ale také třeba poradnu. „Mladá generace se nechce svěřit svým rodičům. A přitom bez jejich souhlasu nemůžou získat odbornou pomoc. My jsme tu jako určitá náhrada, i když nenahrazujeme odborné služby,“ dodává Kamenská, která věří, že aplikace už zachránila alespoň 100 životů.

Tam, kde Nepanikař raději odkazuje na odbornou pomoc, se nezastavil český medicínsko-techologický projekt Mindpax. Jeho digitální řešení bylo dokonce schváleno Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako první vůbec notifikovaný zdravotnický prostředek tohoto typu.

Mindpax se soustředí na bipolární poruchu, kterou trpí přibližně jedno procento světové populace, nebo psychotická onemocnění, včetně toho nejznámějšího, kterým je schizofrenie. „U bipolární poruchy mají na její vývoj vliv parametry jako spánek a aktivita pacientů. Zjistili jsme, že díky jejich sledování dokážeme předvídat, jakým způsobem se nemoc bude vyvíjet, a pomoci tak k efektivnější léčbě,“ popisuje Daniel Novák, vedoucí analytického týmu startupu Mindpax.

Související článek

Čekání na vakcíny: lékaři a kraje se neshodnou se státem. Centrální systém se doktorům nezdá, vzniká řada lokálních

Že pandemie vyžaduje od lékařů, krajů i starostů obrovské nasazení, je po mnoha měsících jasné zřejmě všem. Kam všude však musejí napínat své síly, může být pro mnohé lidi překvapením. Nedostává se totiž informací a jejich přenos vázne. Centrální systém, který by očkování řídil, v Česku sice existuje, ale kraje a lékaři mu vytýkají řadu nedostatků. Přicházejí proto s vlastními řešeními…

Dali tak dohromady systém, v rámci nějž webový portál, mobilní aplikace a senzor v náramku spolu zaznamenávají vývoj onemocnění. Mindpax monitoruje objektivní fyziologická data, nálady, situační faktory a celkovou vizualizaci denního režimu u pacientů. Ti v rámci aplikace sami zhodnocují svůj stav. Vyšší informovaností má systém pomoci pacientovi i jeho psychiatrovi lépe porozumět průběhu nemoci a pochopit ji.

Loni nástroj zaujal tuzemské investory, kteří mu poslali 35 milionů korun, což mu má pomoct mimo jiné s rozšířením do zahraničí. Aktuálně je kromě České republiky aktivní také v Německu nebo Jižní Africe. „A plánujeme náš záběr rozšířit z bipolární poruchy i na běžné deprese, kterými celosvětově trpí až 10 % populace,“ uvedl k investici CEO Pavel Nevický.

Raději robota

Řešit svůj stav technologiemi není přístup, který by vznikl jako důsledek koronavirové pandemie. Je ale zřejmé, že s jejím průběhem přišlo mnoho dat, dokazujících, že se stav řady lidí výrazně zhoršil – třeba podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla koronavirová situace uspíšila nárůst afektivních poruch jako jsou deprese a úzkosti i o desítky procent. Studie Oracle zase tvrdí, že pandemie negativně ovlivnila mentální zdraví 78 % světové pracovní síly.

Na zhoršení psychického stavu lidé reagují na první pohled možná zvláštně. Někteří to řeší nákupem domácích mazlíčků. Jiní se dívají právě po technologiích. Oracle ve studii s Workplace Intelligence uvádí, že o svém stresu a úzkosti v práci by 68 procent zaměstnanců hovořilo raději s robotem než s nadřízeným. A 8 z 10 lidí je otevřeno možnosti mít robota jako svého terapeuta nebo poradce.

Související článek

Aplikace zbrzdí deprese i snahy o sebevraždu. Za jejím vznikem stály vlastní problémy

Před dvěma lety u Veroniky Kamenské propuklo duševní onemocnění. Brněnská studentka Vysokého učení technického hledala pomoc i na internetu. Našla sice několik aplikací, jenže všechny byly jen v angličtině, navíc hodně jednostranně zaměřené. Přitom bylo jasné, že podobné problémy mají v Česku tisíce lidí. Veronika proto ještě se dvěma kamarády vytvořila aplikaci vlastní. Dostala název Nepanikař.

Lidé se totiž o své duševní problémy s dalšími lidmi dělit nechtějí. A věří, že u robotů získají víc objektivity nebo rychlé odpovědi. Jedním z nejvýznamnějších lákadel je to, že stroje zkrátka lidi nesoudí.

Jedním z velkých specialistů této otázky je společnost Soul Machines. „Vojáci s posttraumatickou stresovou poruchou spíš svěřili robotu než svému skutečnému nadřízenému,“ uvedla v rozhovoru pro Světchytře Rachael Rekart, která má v této společnosti na starosti otázku strojů a toho, aby působily lidsky. Je totiž pěkné mluvit s někým, kdo se blíží člověku. Ale vědomí, že své problémy řešíme se stroji, zásadně pomáhá. „Naši roboti pracují také pro firmu, která spravuje dluhy. Díky tomu se jich zadlužení lidé můžou bez rozpaků ptát na finanční záležitosti, kterým třeba tolik nerozumí, které je tíží a doteď si netroufli se o nich s někým poradit,“ vysvětlila jeden z příkladů Rekart.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama