Zdroj: Redakce

Budoucnost lidstva? Nový orgán vytiskneme na 3D tiskárně a cpát se budeme rozemletými cvrčky

Trendy & tipytéma 6 min čtení

Světová špička mezi vědci a inženýry se sjela na vídeňskou konferenci Pioneers 19, aby napověděla, jak bude vypadat budoucnost planety. Ukázalo se, že než léčit nemocné orgány, bude lepší je prostě vytisknout. Zvládne to i 3D tiskárna za 115 tisíc. Stejně tak si budeme vyrábět i potraviny, třeba na dlouhých meziplanetárních cestách, až už nám Země bude příliš malá. A přikusovat k nim budeme energetické tyčinky podobné těm dnešním, ovšem z cvrčků. Sci-fi klišé? Konference Pioneers 19 naznačila, že spíš reálná budoucnost.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Světová špička mezi vědci a inženýry se sjela na vídeňskou konferenci Pioneers 19, aby napověděla, jak bude vypadat budoucnost planety. Ukázalo se, že než léčit nemocné orgány, bude lepší je prostě vytisknout. Zvládne to i 3D tiskárna za 115 tisíc. Stejně tak si budeme vyrábět i potraviny, třeba na dlouhých meziplanetárních cestách, až už nám Země bude příliš malá. A přikusovat k nim budeme energetické tyčinky podobné těm dnešním, ovšem z cvrčků. Sci-fi klišé? Konference Pioneers 19 naznačila, že spíš reálná budoucnost.

Související článek

„Umělá inteligence ve skutečnosti neexistuje, stroje potřebují lidský mozek,“ říká nejznámější český neurolog Vladimír Beneš

Málokdo u nás ví o lidském mozku víc než profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Z podstaty své práce se zabývá i otázkou umělé inteligence a názor na ni má celkem jednoznačný. „Počítač neumí myslet,“ říká chirurg, jehož pracovna připomíná spíš než nemocniční místnost kabinet ředitele Brumbála z Harryho Pottera.

Co nastane, až Země přestane lidem stačit? Tomuto tématu po celé dva dny konference Pioneers 19 nešlo uniknout. Na většině akcí, kde se představují technologické novinky, hraje prim jejich praktické využití v práci, při vydělávání peněz, v komunikaci nebo při zábavě. I to se ve Vídni řešilo, ale hlavní pozornost se směřovala jinam.

Tón udala už první panelová diskuse nazvaná „Stane se z nás meziplanetární druh?“. Účastníci, k nimž patřil ředitel inovačního programu NASA Omar Hatamleh či renomovaný podnikatel a investor ze Silicon Valley Guillermo Söhnlein, věří tomu, že se kolonizací jiných planet bude muset zabývat už generace, která v současnosti přichází na svět. „Není problém doletět na Mars, to je v zásadě technikálie,“ prohlásil Söhnlein. „Mnohem důležitější je vymyslet, jak mimo Zemi vytvořit prostředí, v němž bude možné dlouhodobě žít.“ Podle něj je právě toto téma aktuálně cílem masivních investic jak z vládního, tak i ze soukromého sektoru. Hatamleh zase v diskusi odpověděl i na kritický dotaz, jaký mají smysl miliardy dolarů proudící do kosmického výzkumu, který stejně planetu nezachrání. „Nezachrání planetu, zato může zachránit nás,“ odpověděl lakonicky.

Ucho z 3D tiskárny

Ze soukromé sféry se Pioneers tradičně účastní především zástupci technologických startupů. To může budit představu „punkových“ firem z garáže, jenže především v USA už dnes situace vypadá úplně jinak – startupy zakládají špičkoví odborníci, kteří dokážou získat miliardové investice a jsou schopni flexibilnější a často efektivnější práce než velké koncerny.

K takovým firmám patří i Cellink, společnost, která v posledních letech udělala obrovský krok při reprodukci tkání pomocí 3D tisku. Její generální ředitel Eric Gatenholm plný sál doslova uhranul, když předvedl 3D tiskárnu za pouhých 5 tisíc dolarů, tedy cca 115 tisíc korun, na níž lze podle jeho slov vytisknout ze speciálního materiálu funkční lidské ucho. „Léčit pomocí farmaceutik je drahá a nespolehlivá cesta,“ prohlásil. „Málokdo si uvědomuje, že trvá v průměru dvanáct let, než se lék dostane od počátečních kroků k pacientovi. Navíc osm z deseti léků tuhle cestu nedokončí. Vyrobit postiženou tkáň či orgán znovu je mnohem lepší.“ Rozhovor s Ericem Gatenholmem brzy vydáme.

3D tiskárna na vídeňské konferenci Pioneers 19 -

Gatenholma na pódiu vystřídal Mark Post z Maastrichtské univerzity, který vede program 3D tisku potravin. V současné době se soustředí zejména na burgery – strukturu mletého masa lze totiž dobře uměle napodobit. „Náš první burger bychom ve stánku asi neprodali, stál dva a půl tisíce dolarů (asi 57 tisíc korun, pozn. red.). Dnes se bez problémů vejdeme pod desetidolarovou hranici. Biotechnologické maso je zdravější než skutečné – má v sobě všechny potřebné výživné látky a nemá negativní účinky. A samozřejmě je mnohem šetrnější k planetě, co se uhlíkové stopy týče,“ uvedl Mark Post.

Související článek

Další hrozba z východu. Světu hrozí rozdělení na dva internety. Svobodný a čínský

Číně se podařilo něco nečekaného. Ještě v roce 2011 čínští komunisté panikařili ze schopnosti obyvatel organizovat s pomocí internetu protesty a demonstrace. Po nástupu současného prezidenta Si Ťin-pchinga ale přišla změna ve způsobu uvažování vládnoucí strany. Spočívá v myšlence, že než možnosti internetu radikálně omezovat, je lepší ho využít ke kontrole společnosti. Dnes je tak čínský internet regulován a cenzurován nejpřísněji a nejefektivněji na světě. Vládě přitom pomáhají i firmy jako Huawei nebo ZTE, před kterými varuje i náš Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost.

Mobil zčásti nahradí lékaře

Další zástupkyně americké NASA, Kerry McGuire, šéfka softwarového vývoje pro meziplanetární lety, hovořila o využití umělé inteligence při dobývání vesmíru. Pokročilé systémy na palubách kosmických lodí si totiž nevystačí se současnými algoritmy a budou muset v různých situacích reagovat autonomně, jinak hrozí problémy. „To, o čem se mluví jako o vyšší formě umělé inteligence, bude pro meziplanetární výpravy naprostou nutností. Tím pádem vesmírný výzkum opět, jako už mnohokrát v historii, ovlivní zásadním způsobem každodenní technologii,“ uvedla.

O uplatnění umělé inteligence ve zdravotnictví přednášel lékař, vědec a podnikatel Daniel Kraft z firmy Exponential Medicine. Ta se zabývá zejména systémy rozšířené a virtuální reality pro simulace operací a dalších zákroků, případně pro diagnostické účely. V následujících letech se podle něj dočkáme senzorů v telefonech a dalších zařízeních, které budou měřit nejrůznější zdravotní údaje. Nahradí tak nutnost jít na vyšetření k lékaři. Podle Krafta telefon zvládne třeba i běžný test moči – testovací proužek stačí v příslušné aplikaci vyfotografovat a výsledky se okamžitě zobrazí na displeji. „Umělá inteligence nikdy nenahradí živé doktory, ale ti lékaři, kteří ji budou používat, rychle vystřídají ty, kteří se jí brání,“ zakončil přednášku bonmotem.

Startupy, kam se podíváš

Návštěvníky ovšem nečekaly jen přednášky – na chodbách barokního palácového komplexu Hofburg vyrostla spousta stánků, v nichž se nejrůznější startupy představovaly osobně. K těm nejnavštěvovanějším patřil stánek firmy GenomTec, která vyrábí (zatím ve stadiu prototypu) pozoruhodné zařízení umožňující snadné a rychlé testování biologického materiálu všeho druhu (sliny, moč, krev apod.). Výsledky jsou hotové za pouhých dvacet minut a výrobci slibují velký přínos zejména v diagnostice.

Související článek

Alza dobyla Maďarsko a teď zelený emzák zaútočí na Německo. Útok povede Tomáš Havryluk

Alza je dnes největší internetový obchod Česka. Jedním z lidí, kteří mají na jeho fungování v Česku i za hranicemi největší vliv, je Tomáš Havryluk (38), jenž je z pozice místopředsedy představenstva zodpovědný za všechny strategické projekty. Proč vlastně Alza neprodává vlastní cloud, co by si vzal z Alibaby a jaká věc by v dopravě byla lepší než autonomní vozy?

Další šikovnou diagnostickou pomůckou se může stát chytrý detektor firmy HT Bioimaging. Funguje v podstatě jako velmi citlivý hloubkový teploměr a využívá skutečnosti, že tkáň vykazující patologické změny má jinou teplotu než tkáň zdravá. Podle zástupců firmy lze tímto způsobem diagnostikovat rakovinu úst, prostaty, plic, tlustého střeva, kůže apod. V současné době vrcholí testy, do konce roku 2020 by měla být hotová certifikace pro EU.

A do třetice diagnostika: D-Eye aneb kapesní oftalmoskop, který lze připojit přímo ke smartphonu. Slouží k neinvazivnímu vyšetření očí a v kombinaci s chytrou aplikací odhalí celou řadu očních chorob, o nichž se momentálně nedozvíme bez návštěvy specialisty.

Samozřejmě ne všechny zúčastněné firmy cílí na zdravotnictví. Velký zájem vzbudil například stánek společnosti Komra Vision, která nabízí kapesní spektrometr sloužící mimo jiné k analýze půdy. Stačí nabrat malé množství zeminy do zásobníku a nechat detektor chvilku zkoumat její složení. Zařízení pak sdělí pH půdy, obsah fosfátů a dalších látek. Normálně tato procedura probíhá v laboratoři a trvá několik dní, s Komra Vision ji zvládne každý sám za pár sekund. Kromě toho přístroj dokáže třeba analyzovat složení mléka a upozornit na jeho případnou kontaminaci závadnými látkami, což je podle výrobců palčivý problém třeba v současné Číně. Komra Vision už se prodává, stojí přibližně pět tisíc korun.

Češi zabodovali s tyčinkami z cvrčků

Fandové do aut zase oblehli stánek polské společnosti InMotion, která představila skener, který libovolný vůz objede po kabelu položeném kolem vozu. Při tom pořídí sérii 360stupňových snímků, z nichž složí vizualizaci. Vypadá lákavě pro provozovatele autosalonů, ale mimo jiné tak může odzvonit i nejrůznějším podvodům při prodeji – skener bez problémů pozná, jestli auto bylo bourané, respektive jestli jsou na něm některé díly měněné. Díky UV analýze dokáže také zjistit, jak dlouho byly jednotlivé součástky vystavené venkovnímu světlu.

Podle Daniela Vacha ze Sens se jedná o potravinu budoucnosti – pokud porovnáme cvrčky a hovězí maso, potřebujeme k produkci 1 kg proteinu mnohem méně vody a dalších zdrojů a produkujeme nesrovnatelně méně skleníkových plynů. -

A velký shluk zájemců neustále postával i před stánkem české firmy Sens, jediného tuzemského zástupce na Pioneers. Na první pohled to působilo překvapivě – nebyly tu k vidění žádné chytré přístroje ani aplikace, jen obyčejné müsli tyčinky a cukrovinky. Ovšem ve skutečnosti obyčejné nebyly ani trochu – místo mouky je firma vyrábí z rozemletých cvrčků.

Související článek

„Sci-fi filmaři se trefili, mýlili se vědci,“ říká nejlepší český vědec, který vyvíjí nanoroboty

Jsou nanotechnologie požehnáním, nebo naopak skrytou hrozbou? Dokážou léčit nemoci, jak to prorokoval Karel Zeman a jak o tom zpívali Tata Bojs, nebo se jich máme bát, jak radil spisovatel Michael Crichton, autor například Jurského parku?

Podle Daniela Vacha ze Sens se jedná o potravinu budoucnosti – pokud porovnáme cvrčky a hovězí maso, potřebujeme k produkci 1 kg proteinu mnohem méně vody a dalších zdrojů a produkujeme nesrovnatelně méně skleníkových plynů. Chuťově jsou cvrččí tyčinky zcela v pořádku a kdoví, třeba se s nimi jednou setkáme na těch meziplanetárních raketách, kde se skutečným steakům patrně moc dobře dařit nebude…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama