Foto: iStockphoto.com

Chytrá technika mění postiženým život. Bodují kamery a senzory mozkové aktivity

Věci chytřetéma 6 min čtení

Před dvaceti lety byl vrcholem techniky pro postižené dotykový displej za osmdesát tisíc korun, případně hůlka, kterou si člověk připevnil na čelo a pak s ní ťukal do klávesnice možná jen o něco málo levnějšího počítače. Dnes jsou k dispozici technologie na převod řeči na text, zařízení, které lze ovládat jen očima, nebo aplikace, které neslyšícího člověka během okamžiku spojí s tlumočníkem do znakové řeči. Všechno tohle bude k vidění v Praze.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Před dvaceti lety byl vrcholem techniky pro postižené dotykový displej za osmdesát tisíc korun, případně hůlka, kterou si člověk připevnil na čelo a pak s ní ťukal do klávesnice možná jen o něco málo levnějšího počítače. Dnes jsou k dispozici technologie na převod řeči na text, zařízení, které lze ovládat jen očima, nebo aplikace, které neslyšícího člověka během okamžiku spojí s tlumočníkem do znakové řeči. Všechno tohle bude k vidění v Praze.

Související článek

E-sporty na vzestupu. Hraním počítačových her se vydělávají miliony. Snaží se i Češi

Také jste jako mladí slýchávali, ať už necháte těch videoher a začnete dělat něco pořádného, protože tohle zabíjení času k ničemu nevede? Nebo to říkáte svým dětem? Pomalu, ale jistě to přestává být pravda – když je někdo opravdu dobrý, může z toho mít stejnou slávu i peníze jako profesionální sportovec.

Praha bude na konci března hostit dvacátý ročník konference INSPO, která se specializuje na informační a komunikační technologie pro lidi se zdravotním postižením. Co bude za pár měsíců k vidění, odhalilo setkání v pražském Evropském domě, na kterém se představily ty nejzajímavější projekty.

„Je úžasné sledovat, jak se vývoj kompenzačních pomůcek v poslední době zrychluje,“ pochvaloval si Jaroslav Winter ze sdružení BMI, které konferenci pořádá. V prvních letech 21. století bylo pro lidi s vážným pohybovým omezením téměř nemožné pracovat s počítačem. Už v roce 2005 ovšem konference INSPO představila novinky, které tuto situaci pomohly změnit. Vývojáři z ČVUT zde předvedli zařízení I4Control pro ovládání počítače očima, ovládání počítače hlasem s pomocí programu MyVoice zase ukázali pracovníci Technické univerzity Liberec. „V posledních letech se pracuje například s neurotechnologií, 3D tiskem, nanotechnologií, internetem věcí či umělou inteligencí. V roce 2020 k nim přibude virtuální realita,“ dodává Winter.

Chytrý slovník, který si sám oblíbil švédštinu

Jednou z nejzajímavějších novinek konference bude bezpochyby aplikace Beey, kterou vyvíjí firma Newton Technologies. „Jde o slovník pro neslyšící, který využívá neuronových sítí k okamžitému automatickému převodu řeči na text. Hodí se jak v běžné konverzaci, tak při poslechu zvukových záznamů nebo sledování filmů a videa,“ vysvětlil jeden z autorů aplikace Petr Herian.

Související článek

Digitální zdraví na veletrhu CES: spousta čidel i netradiční roboti

Pokud se právě probíhající veletrh spotřební elektroniky CES dá charakterizovat jedním tématem, je to bezpochyby digitální zdraví. Záplavy nositelné elektroniky a měřidel všemožných tělesných projevů doplňuje tichá revoluce v sociální robotice.

V současné verzi zvládá slovník osmnáct jazyků včetně češtiny. Herian s kolegy ho v Evropském domě předváděli naživo, takže se všichni přítomní mohli přesvědčit, že opravdu funguje. V naší mateřštině si spolehlivě a bez chyby poradil s přednáškou i rychlým rozhovorem, při sledování zpráv ze světa se osvědčil i v dalších řečech. Zajímavé podle autorů je, že software si z nějakého důvodu obzvlášť dobře dokáže poradit se švédštinou.

Umělá inteligence v aplikaci zvládá i další zajímavé kousky – například dokáže rozpoznat konkrétní hlas a uložit ho do databáze, kde si ho uživatel může pojmenovat, takže příště přesně ví, kdo mluví. Kromě toho systém všechny záznamy v textové podobě archivuje a umožňuje jejich fulltextové vyhledávání. Hledáte část dávné přednášky nebo televizní debaty? Není problém. „Tím pádem není systém určený jen pro sluchově postižené, ale třeba pro studenty nebo různé úřady. Už dnes ho používají různá obecní zastupitelstva a také Česká národní banka,“ uvedl Herian.

Není tu někde tlumočník?

Pro neslyšící je určena i aplikace Signslate, kterou představili Vojtěch Mrózek a Magda Jandusová. „Představte si, že se na ulici potká zdravý člověk s neslyšícím. Znají se, něco by si rádi řekli, ale běžně ke komunikaci potřebují tlumočníka a ten momentálně není k dispozici. A právě tohle naše aplikace řeší,“ vysvětlovala Jandusová. Stejně tak lze aplikaci použít například při řešení různých situací na libovolném úřadu.

Související článek

Generální ředitel T-Mobile: 60 % prostředků do optiky jsme loni nemohli investovat kvůli zdlouhavému stavebnímu řízení

Využívají čeští zákazníci více, či méně dat než ve zbytku Evropy? Přijde letos do Česka čtvrtý mobilní operátor? A co je zapotřebí k tomu, aby se z nás stala skutečně digitální společnost? O tom na tiskové konferenci hovořili dva lidé, pro které jsou tyto otázky každodenní realitou – generální ředitel T-Mobile CZ a Slovak Telecom José Perdomo Lorenzo a šéf českého T-Mobile Juraj Bóna.

Systém funguje velmi jednoduše – využívá živých tlumočníků z řad dobrovolníků, kteří jsou ochotní občas při podobných příležitostech vypomoci. Neslyšící si při potřebě domluvit se s někým, kdo neovládá znakovou řeč, jednoduše přes mobil nebo tablet „zavolá o pomoc“. Některý z dobrovolníků se úkolu ujme, zapne si v aplikaci kameru a neslyšící ho uvidí na displeji. Pak už konverzace může probíhat úplně běžným způsobem, jako kdyby tlumočník stál přímo s nimi.

Technika, která vrací řeč

Afázie je porucha nebo úplná ztráta řeči, k níž dochází nejčastěji po mrtvici nebo po úraze. Člověk, kterého postihne, se doslova musí učit znovu mluvit, podobně jako dvouleté dítě. „Samozřejmě k tomu nedochází po každé mrtvici, ale úplně ojedinělé to není – typickým příkladem, o kterém věděla celá země, byl před pár lety Václav Neckář,“ vysvětlovala Lucie Macková z Fakultní nemocnice na Vinohradech. „Problém je v tom, že lidé afázii vzhledem k jejím specifickým projevům mylně považují za poruchu intelektu, což je těžký sociální hendikep. Její rychlá a úspěšná léčba je proto nanejvýš žádoucí.“

Lucie Macková na konferenci představila webovou aplikaci jménem AFA Slovník, která může pacientům s afázií návrat do běžného života výrazně usnadnit a urychlit. Aplikace na první pohled připomíná dětské výkladové nebo cizojazyčné slovníky, je ale uzpůsobena právě pro konkrétní účel. Uživatelé se učí pojmenovávat běžné předměty kolem sebe, části těla a podobně. Samozřejmostí je hlasový výstup s pečlivou výslovností. Aplikace má dva režimy – výukový a testovací. „V současné době je k dispozici betaverze, kterou úspěšně používá osm set lidí. Finální verzi představíme příští rok,“ slíbila Macková.

Související článek

Rána pro Lime. Praha zakáže elektrické koloběžky na pěších zónách

Radnice Prahy 1 zavede zákaz vjezdu elektrických koloběžek a dalších strojů do pěších zón v centru. Zákaz se nedotkne jízdních kol, klasických elektrokol ani bezmotorových koloběžek. Pražané si pro vlastní elektrokoloběžky budou moci zažádat o souhlas k vjezdu na úřadu Prahy 1, obdobně jako pro automobily. Zákaz se dotkne především společnosti Lime, která v metropoli nabízí sdílené bílo-zelené elektrokoloběžky.

Ovládání očima – obor, kde se dějí velké věci

„Za dvacet let jsme došli od dřevěného spínače k sofistikované oční navigaci,“ zahájil svou prezentaci Jiří Menšík z firmy Petit, která se zabývá vývojem ovládacích systémů pro postižené. Vlastně se tak v závěru konference vrátil k úvodním slovům Jaroslava Wintera – i Petit, podobně jako celé INSPO, funguje už dvě desetiletí, a jeho zaměstnanci tak pamatují mnohé. „V roce 2001 jsme spolupracovali s docentem Jiřím Žváčkem, skvělým programátorem, který po úraze ochrnul na všechny čtyři končetiny, ale jako špičkový odborník nadále osobně kódoval webové stránky – například web České statistické společnosti. Používal k tomu tyčku, kterou držel v ústech a mačkal s ní klávesy na klávesnici. Dnes jsme opravdu o hodně dál,“ uvedl Menšík.

Vývoj kompenzačních pomůcek samozřejmě souvisí i s vývojem IT zařízení – v době dotykových přístrojů není nutné používat hardwarovou klávesnici a nejrůznější mechanické pomůcky podobné tyčce docenta Žváčka mají aktivní hroty pro kapacitní displeje. Rozvíjejí se ovšem i mnohem pohodlnější a efektivnější systémy, třeba ovládání programů očima.

Související článek

E-shop na elektronické dálniční známky za 400 milionů. Stát dodavatele vybral bez soutěže

Od ledna příštího roku už řidiči nebudou kupovat papírové dálniční známky. K jízdě po českých dálnicích bude potřeba elektronická viněta. Stát za čtyři roky provozu e-shopu, fungování aplikace pro mobily a provoz zákaznického call centra zaplatí 401 milionů korun. Dodavatele stát vybral bez výběrového řízení.

„Tady se také dějí veliké věci,“ uvedl Menšík. „Ještě před pár lety jsme pro oční ovládání používali těžké, neforemné a nepříliš komfortní brýle s kamerou. Dnes stačí nenápadná kamera pod monitorem, která oko snímá na více než metrovou vzdálenost s takovou přesností, že ji lze použít i na ovládání složitějších programů a webových stránek, kde záleží na každém milimetru. Nejenže se tak postiženým zpřístupní svět internetu, ale navíc mohou lépe komunikovat.“ Velkou novinkou je v tomto směru projekt BASIL – ten umožňuje ovládat počítač pomocí senzorů, které snímají mozkovou aktivitu. I ten bude na březnové konferenci INSPO k vidění.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama