Foto: iStockphoto.com

Máme se bát Číny? Aneb moderní technika může být i nepřítel

Stát chytřereportáž 6 min čtení

Jak se žije v zemi, kde je pod kontrolou každý váš pohyb, každá navštívená webová stránka i sebemenší bankovní transakce? A jak se na tomto stavu podílejí špičkové technologické firmy, jejichž produkty běžně používáme?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak se žije v zemi, kde je pod kontrolou každý váš pohyb, každá navštívená webová stránka i sebemenší bankovní transakce? A jak se na tomto stavu podílejí špičkové technologické firmy, jejichž produkty běžně používáme?

Související článek

Čína to nevzdá. Proč Huawei ze sítí českých operátorů jen tak nezmizí?

Podle zpráv z médií to působí, že čínský telekomunikační a technologický gigant Huawei je škodná, kterou je potřeba vyhnat z lesa. Loni před ním a další čínskou firmou ZTE varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), některé státy ho vyřadily z dodávek pro telekomunikační sítě a Američané z Huawei udělali jednu z karet v obchodní válce, kterou s Čínou s různou mírou intenzity vedou. Realita je ale oproti politické hře o poznání jiná, jak ve svém komentáři píše Ondřej Malý.

Ještě nedávno jsme si mysleli, že moderní technologie osvobozují, že jsou s totalitou podobně neslučitelné jako hospodářská prosperita. Jenže především čínská realita posledních let nás z téhle iluze vyléčila – dnes už víme, že i diktatura může být ekonomickou a dokonce i technologickou velmocí a že kvalitní technika ve špatných rukou slouží k utužení autoritářské moci. Teď je na nás, abychom se s tím nějak vyrovnali a přitom si udrželi své hodnoty i přesto, že to nemusí být nejsnazší a nejlevnější cesta.

Tato myšlenka se jako refrén táhla konferencí nazvanou Beyond Huawei (Nejen Huawei) s podtitulem Jak si Evropa zvyká na čínskou technologii a jaké to má důsledky, kterou v Akademii věd ČR uspořádal sinologický think-tank Sinopsis.

Čínský vývoj posledních sedmdesáti let shrnul ředitel Sinopsis Martin Hála: „Komunistická historie země má v zásadě tři hlavní fáze. První byla éra Mao Ce-tunga – megalomanského samovládce, který naštěstí neměl dost technických prostředků k tomu, aby své vize uskutečnil ve velkém, ale i tak po něm zbyly miliony mrtvých. Pak přišel Teng Siao-pching, který od ortodoxních komunistických principů do určité míry ustoupil, aby zachránil zemi před kolapsem. A třetí etapou je období Si Ťin-pchinga. Ten se do velké míry vrátil k Maově pojetí a utužil diktaturu, ale zároveň má k dispozici obrovskou ekonomickou a technologickou sílu. Velká data a umělou inteligenci nepoužívá k tomu, aby Číňanům vylepšil život, ale aby je dostal ještě pod větší kontrolu.“

Související článek

„Nechat si zavádět 5G od Číny je pro Západ nepřijatelné riziko,“ říká australský analytik

Australan Alex Joske ví o vlivu Číny na jiné země své. Jako analytik pracuje v Australském institutu pro strategickou politiku, který podpořil zákaz přístupu Huawei na australský trh. Čínský gigant se ho následně pokusil prostřednictvím masivní reklamní kampaně zničit. V našem rozhovoru si i na základě této zkušenosti nebral ani trochu servítky, co se čínského vlivu na Západě týče.

Orwellovská noční můra

Jakousi „laboratoří digitálního leninismu“, tedy zkušebním prostorem, kde si pekingští vládci zkoušejí možnosti moderních technologií pro utužení diktatury, se stala západočínská provincie Sin-ťiang s muslimskou menšinou Ujgurů. Pro autoritářské vládce ideální prostředí, zvlášť když se dají tvrdá opatření schovat za záminku boje proti separatismu, případně islámskému terorismu.

„Peking od začátku desátých let stupňoval tlak a pak využil vhodnou příležitost k zahájení represí – tou byl teroristický útok jedné místní skupiny při návštěvě Si Ťin-pchinga v roce 2014,“ vysvětloval v dalším příspěvku Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu Akademie věd. „Pak se mašinérie rozjela naplno a stovky lidí začaly mizet v koncentračních táborech. Ale z technologického pohledu je stejně děsivý vývoj takzvané Integrované společné operační platformy, tedy jakéhosi sběrného místa podrobných informací o Ujgurech. Jsou tu údaje z občanských průkazů, záznamy z všudypřítomných kamer s rozpoznáváním obličejů, informace z policejních stanovišť i pouličních kontrol, data z aplikací, které si obyvatelé Sin-ťiangu musejí povinně instalovat do telefonů, informace o bankovních transakcích, prostě všechno. Když jste součástí takového systému, nejste mimo kontrolu ani na sekundu.“

Související článek

Aukce 5G se podle ministra Havlíčka nejspíš zpozdí. I tak ale věří, že nový operátor přijde do Česka už příští rok

Příští rok bude v Česku klíčový z pohledu zavádění 5G sítí. Vláda chystá aukci kmitočtů pro 5G. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by do státního rozpočtu měla přinést miliardy korun a do Česka i čtvrtého operátora, který ještě sníží ceny. Ještě před standardním pokrýváním celé země se ale 5G spustí ve vybraných pěti městech.

Kromě Integrované společné operační platformy zneužívají úřady v Sin-ťiangu moderní technologie i mnoha jinými způsoby – nedávno svět oběhla zpráva o tom, že policie využívá umělou inteligenci k výběru „vhodných kandidátů“ pro zadržení a umístění do lágru. A v současné době začíná podle Klimeše „sin-ťiangizace“ celé Číny – systém, který nahání hrůzu i zkušeným čtenářům Orwella nebo Zamjatina, opouští „zkušební laboratoř“ a úřady ho začínají zavádět i v dalších oblastech. „Vláda se snaží tvrdit, že tím předchází kriminalitě, ale ve skutečnosti praxe svědčí o opaku – pod kontrolou jsou i naprosto bezúhonní občané, u nichž nic nenasvědčuje žádným sklonům k nezákonnému chování. Je to zkrátka plošná záležitost a šíří se velmi rychle,“ varoval Klimeš.

Huawei: z premianta hrozbou?

Jak název konference napověděl, čínský vývoj v posledních letech symbolizuje (kromě prezidenta Si) především jedno jméno – firma Huawei. „Je nutné mít neustále na paměti, že vedení Huawei bylo vždy úzce svázané se špičkami Komunistické strany Číny,“ vysvětloval ve svém příspěvku Filip Jirouš ze Sinopsis. „V současné době jde expanze firmy v Evropě ruku v ruce s politickým působením Pekingu v našem regionu – nic to nedokazuje lépe než případ českého prezidenta Zemana, který na obranu Huawei neváhal napadnout naše vlastní tajné služby. Zaútočil na vlastní úřady kvůli jedné z mnoha zahraničních firem na našem trhu. To je naprosto bezprecedentní.“

Jiný způsob, jakým si Čína získává vliv na evropské scéně, popsala Didi Kirsten Tatlowová z německé organizace Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik (Německá společnost pro zahraniční politiku). Jako příklad si vybrala průmyslové město Duisburg, jeden z největších evropských vnitrozemských přístavů, ležící v „ocelovém srdci“ země, tedy v Porúří. Do Duisburgu se již léta soustředí aktivity čínských firem – říká se mu čínská brána do Evropy.

Související článek

František Vrábel: Prezident Zeman je hlásnou troubou dezinformační scény

Dezinformace, fake news, hybridní válka. Pro mnohé námět nekonečných debat na sociálních sítích, pro Františka Vrábela každodenní práce. Jeden z nejúspěšnějších datových analytiků na světě si nebere žádné servítky, co se týče hodnocení zdejší mediální gramotnosti, stavu médií nebo třeba úlohy Facebooku a dalších sociálních sítí…

Ne nadarmo – vede sem přímá železniční linka z Pekingu, každý týden sem přiváží čínské zboží na třicet nákladních vlaků. A čínský vliv zapůsobil i na zdejší veřejné mínění. „Podle nedávných průzkumů věří 95 procent místních lidí, že by se Evropa bez čínské podpory neobešla, že jsme na Číně závislí. Tohle přesvědčení je jednak v rámci Německa anomálie – nikde jinde v zemi Čína takovou důvěru nemá – a za druhé je to hloupost. Evropská unie je největší obchodní partner Číny, ne naopak. Ne že by Čína nebyla pro EU důležitá, ale naše vazby směřují hlavně na Západ do USA. Jenže propaganda tady už udělala své,“ argumentovala Tatlowová. Za povšimnutí stojí i fakt, že když Duisburg vybíral dodavatele na vybudování městského chytrého systému, zakázku získala společnost Huawei.

Řešení: rázný postup

Huawei i další čínské firmy dlouhodobě odmítají, že by byly prodlouženou rukou pekingské diktatury, a argumentují tím, že zkrátka nabízejí nejlepší služby za nejlepší ceny – podobně jako u telefonů. Podle účastníků konference by ovšem ryze ekonomické hledisko mělo jít v tomto případě stranou. Riziko, že se evropská datová infrastruktura ocitne pod kontrolou Pekingu, je tak vážné, že je zkrátka zapotřebí hledat jiná řešení, i kdyby byla méně výhodná.

Hovořilo se také o tom, jak se k hrozbám staví vlády různých evropských zemí – zatímco v Německu mají čínské firmy široké pole působnosti a Polsko se podle dalšího účastníka Łukasze Sareka zatím nedokáže dohodnout na jednotné strategii, ve Francii se rozhodli chránit svou infrastrukturu efektivněji a v srpnu 2019 přijali zákon, jemuž se okamžitě začalo přezdívat „zákon o Huawei“.

Související článek

Lhali Rusové? Umělá inteligence odhaluje temná místa válečných konfliktů

Jak usvědčit Rusko, že se aktivně účastnilo bojů na Ukrajině? Podle čeho odhalit viníky zvěrstev na Blízkém východě? Britská výzkumná agentura k tomu používá moderní softwarovou technologii a strojové učení – a díky nim vycházejí na světlo mimořádně důležitá fakta o současném světě.

Podle něj se sice čínské firmy smějí ucházet o veřejné zakázky, ale vláda má právo je okamžitě vyloučit v případě, že by existovaly obavy o ohrožení národní bezpečnosti. Podle většiny účastníků konference je to ale málo. „Jedinou správnou cestou je pořízení seznamu firem, které se na porušování lidských práv v Číně podílejí, a následný zákaz jejich přístupu k veřejným zakázkám v celé Evropské unii,“ uzavřel diskusi Ondřej Klimeš.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama