foto: iStockphoto.com

Zpackané IT zakázky? Ty stát umí

Stát chytřeanalýza 7 a více min čtení

IT systém na Ministerstvu práce a sociálních věcí, e-shop pro nákup dálničních známek nebo archiv kulturních památek. Ani jedna ze státních zakázek nepatří mezi ty, na které budou politici s radostí vzpomínat. Přinášíme analýzu poslance Ondřeje Profanta, která shrnuje nepovedené IT zakázky ve veřejné správě.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

IT systém na Ministerstvu práce a sociálních věcí, e-shop pro nákup dálničních známek nebo archiv kulturních památek. Ani jedna ze státních zakázek nepatří mezi ty, na které budou politici s radostí vzpomínat. Přinášíme analýzu poslance Ondřeje Profanta, která shrnuje nepovedené IT zakázky ve veřejné správě.

V posledních dnech vzbudila velký zájem veřejná zakázka na informační systém pro online prodej dálničních známek (EDAZ) za 401 milionů Kč bez DPH. Smutnou pravdou je, že to opravdu není jediná zpackaná IT zakázka ve veřejné správě. Pojďme si připomenout ty minulé.

EET a ADIS

Premiér Babiš se na dotazy médií, politiků i veřejnosti opakovaně zaklínal mimo jiné i tím, že EET je ukázkový projekt, který je udělaný levně. Ve skutečnosti z kontrolního závěru NKÚ víme, že je EET desetkrát předražené a prohlubuje vendor lock-in IBM (vendor-lock je závislost odběratele na dodavateli, pozn. red.). Celé EET je naroubované na ADIS, tedy na velmi zastaralý systém z 90. let.

Související článek

Nevím, odkud je EET, ale z chytrého světa ne

Senát nedávno odmítl vládní novelu zákona o evidenci tržeb, kterou před necelým měsícem v Poslanecké sněmovně prosadily vládní strany. Jejím cílem bylo rozšířit povinnost pořídit si EET i na další obory, například řemeslníky a lékaře. Z pohledu státu jde o projekt, který by se měl – půjčím-li si jméno tohoto webu – označit visačkou „svět chytře“. Jenže nic není, jak se zdá. Lze snad jen připustit, že jde o fungující IT systém.

Samotný ADIS (bez EET) stál celkem minimálně 6 miliard Kč. Nabízí ale jen minimální automatizaci, a tak úředníci musí otrocky přepisovat data z jedné tabulky do druhé. Finanční správa se teď chystá vysoutěžit nový systém. Budu sledovat, jak se jim to bude dařit, ale vendor lock-inu se minimálně do roku 2023 nezbaví. IBM totiž jako dodavatel drží autorská práva k ADISu, a může si tak diktovat podmínky.

ISMS a CRAB

CRAB je zkratka pro Centrální registr administrativních budov, který by měl státu lépe spravovat jeho majetek. Jde ale jen o „lepší excelovou tabulku”, která již stála přes 700 milionů Kč. Navíc obsahuje asi jen desetinu administrativních budov státu čili ani přes takové náklady neplní svůj účel. Dodavatelem bylo opět IBM.

U souvisejícího Informačního systému majetku státu audit Evropské komise našel nesrovnalosti za 181 milionů. Hlavní důvod? Používání netransparentního jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu se zákonem. Celkem tento systém, pod který spadá i CRAB, stál přes 1,5 miliardy. Za předražený jej označila i studie Deloitte.

Abych ale nebyl jen kritický, na provoz CRABu se v roce 2019 povedlo vysoutěžit nového dodavatele, který nabídl cenu 6,6 milionu ročně. Oproti IBM se za rok ušetří 60 milionů.

NEN

Veřejné zakázky jsou relativně složité. Je zcela logické udělat jeden systém, který zaručí správnost procesu. Jeho plný název je Národní elektronický nástroj, známý je pod zkratkou NEN. Jeho příprava začala v roce 2009 a trvala deset let. A ministerstvo pro místní rozvoj ji nezvládlo.

Systém je napsaný v nepodporované technologii MS Silverlight. Tedy technologii, kterou sám Microsoft zavrhl. User experience, tedy spokojenost a intuitivnost práce se systémem, je otřesná. Systém často vypadává, nereaguje, a vloni se dokonce „ztratila” data o desítkách zakázek a úřady je musely vyhlásit znovu (bližší informace přinesly například server iDnes nebo SeznamZprávy).

Související článek

Když zamrzne peklo: jak dopadne spojení digitalizace státní správy a grafického tendru

Neustále držte krok s dobou, i když se v digitálu pohybujete denně. Prázdná fráze. Co se ale stane, pokud se rozhodnete jít proti proudu a navzdory všem očekáváním to uděláte přesně naopak? Jak mocný bude takový nástroj ve spojení s českým švejkováním? Vítejte v Česku 2018.

Na jeho nepřehlednosti vydělávají úředníci ministerstva pro místní rozvoj, kteří organizují školení za tisíce korun místo toho, aby se snažili systém udělat co nejpřívětivější. Interpeloval jsem kvůli tomu na plénu Sněmovny ministryni Dostálovou (za ANO). Odpověď jsem zatím neobdržel.

NEN stál již přes 600 milionů korun a je vypsaný další tendr na 150 milionů, dle všeho opět šitý na míru firmě Tesco SW, která systém provozuje.

MS 2014+

Stejně jako veřejné zakázky jsou složité i dotace. Existence fungujícího centrálního portálu by velmi usnadnila firmám a obcím možnosti, jak o dotace žádat. Proto vznikl systém MS2014+, což je jednotný monitorovací systém, do kterého vkládají žadatelé své žádosti o evropské dotace ze všech operačních programů v období 2014–2020 – vyjma dotací v zemědělství. Bohužel to dopadlo jako vždycky…

Dodavatelem systému MS 2014+ byla opět firma Tesco SW. Zakázka byla tak zpackaná, že EU odmítla poskytnout dotaci 820 milionů, a systém se proto zaplatil ze státního rozpočtu. Na MMR dokonce zasahovala Policie ČR, a to kvůli podezření na předražení o celkem 1,2 miliardy.

Ve výběrovém řízení totiž dvě firmy, které by spolu neměly mít nic společného, podaly úplně stejnou nabídku včetně grafů. Lišily se jen cenou, Tesco SW bylo levnější. U dalších zakázek si to prohodily a zakázku vyhrála druhá firma, Datasys (s Hewlett Packard jako subdodavatelem).

OK svět

MPSV je v obrovském vendor lock-inu firmy OKsystem. Od doby, kdy OKsystem na MPSV začal dodávat (tedy od poloviny devadesátých let), inkasoval již více než 7 miliard korun. Třeba v roce 2016 přikleplo ministerstvo práce a sociálních věcí téhle firmě zakázku bez soutěže za více než miliardu.

Kvůli kauze OKsystem dokonce skončil ministr Drábek (TOP 09) a jeden úředník šel na tři roky do vězení – snažil se OKsystem vydírat.

Související článek

Běhání po úřadech nekončí. Digitalizace systému žádostí o sociální dávky se o dva roky odkládá

Ačkoliv nám vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem slibuje něco jiného, lidé žádající o sociální podporu, příspěvek na péči nebo o dávku pro zdravotně postižené budou nejméně další dva roky nesmyslně obíhat úřady s papírem v ruce.

Nedávný pokus vymanit se z vendor lock-inu OKsystemu dopadl špatně. Když ministryně Marksová (ČSSD) vypověděla smlouvu na IT pro výplatu dávek, vyčíslil NKÚ dopady tohoto podpisu na 250 milionů a potenciálně až na jednu miliardu.

Nyní se ale ministryni Maláčové povedlo vysoutěžit systém pro sociální dávky u jiné firmy, za cenu o 600 milionů nižší, než kterou nabídl OKsystem. OKsystem ale soutěž napadl u antimonopolního úřadu (ÚOHS) s argumentem, že takto levně se zakázka udělat nedá. Následně MPSV tuto levnou nabídku vyloučilo, ale podle ÚOHS znovu neoprávněně. Každopádně smlouva s OKsystem musela být znovu prodloužena.

Czechiana

Czechiana je systém, který má sbírat a ověřovat data o objektech národního kulturního dědictví. Jde tedy o velký digitální archiv veškerých kulturních památek počínaje chráněnými budovami až po knihy. Jeho problém není ani tak cena, i když půl miliardy se zdá být příliš. Problémem je duplicita a zbytečnost celé Czechiany. Již nyní totiž agregátoři data sami vytvářejí, archivují a posílají do Europeany. Europeana je evropský portál kulturního dědictví, kde najdete spoustu fotografií a uměleckých děl ze sbírek evropských kulturních institucí. Pokud vás zajímá historie a umění, doporučuji si ji proklikat: europeana.eu.

Jenže Czechiana má být jen vložená vrstva s přidaným jednotným vyhledáváním. Tento mezičlánek se zdá být nadbytečný. Dané prostředky by se spíše měly rozdat kulturním institucím, které své sbírky digitalizují, na posílení jejich infrastruktury.

Související článek

Ministerstvo kultury zrušilo podezřelý IT projekt za 450 milionů

Ministr kultury Lubomír Zaorálek oznámil zrušení zakázky na kulturní portál Czechiana, za kterou měl stát zaplatit 450 milionů korun. Ministr uvedl pochybnosti o účelnosti projektu a uvedl, že nechá provést audit. Na problematickou zakázku Zaorálka už dříve upozornil pirátský poslanec Ondřej Profant.

Ve čtvrtek 27. února došlo ke zvratu – ministr kultury Lubomír Zaorálek oznámil zrušení této zakázky. Ministr uvedl pochybnosti o účelnosti projektu a také informaci, že provede audit. Pan ministr také řekl, že projekt připravovaný od roku 2015 měl na starosti jen jeden zaměstnanec a jinak jej kompletně outsourcovala advokátní kancelář Rowan Legal. To považuji za tristní.

IZIP

Další IT zakázka, která skončila před soudem, byly elektronické zdravotní knížky. Ty měla dodat společnost IZIP. Systém měl lékařům usnadnit předávání dat o pacientech, v praxi se ale nikdy neuskutečnil. Teď v prosinci dokonce padl první rozsudek – dva manažeři dostali nepravomocně šest let vězení za podvod. Škoda? Podle soudu minimálně 170 milionů korun.

Obrana

Problémy s IT zakázkami se nevyhýbají ani ministerstvu obrany, kde navíc nevhodně nastavený IT systém může být závažným bezpečnostním rizikem pro ČR. Audit na ministerstvu odhalil, že mezi roky 2006 a 2009 utratili za IT neuvěřitelných 10 miliard korun. Podle auditu ministerstvo trpí „špatně uzavřenými smlouvami, nedostatečnou kontrolou kvality, nevhodným řízením, decentralizovanými nákupy a chybějí mu odborníci“.

Registr vozidel

Registr vozidel spuštěný v roce 2012 sice stál jen 36 milionů Kč, ale za to vyvolal chaos a jeho nefunkčnost pocítili občané na vlastní kůži. Na úřadech se totiž po jeho spuštění tvořily hodinové fronty. Takto důležitý systém nebyl pořádně otestován a běžné provozní zatížení prostě nezvládl.

 
Projekt Dodavatel Resort Začátek projektu Celková cena Minimální předražení
EET IBM MF 2016 895 000 000 Kč 800 000 000 (hlidacstatu.org)
ADIS IBM MF 1993 6 100 000 000 Kč (finanční správa, po odečtení nákladů na EET) -
ISMS a CRAB IBM MF 2010 1 500 000 000 (Deloitte) 750 000 000 (odhad Deloitte)
NEN Tesco SW MMR 2010 600 000 000 -
MS 2014+ Tesco SW, HP a Datasys MMR 2013 2 500 000 000 (Policie ČR) 1 200 000 000 (odhad Policie ČR)
OK svět OKsystem MPSV 1993 7 000 000 000 (ekonomickydenik.cz) ?
Czechiana - MK 2019 449 494 564 ?
IZIP IZIP, a. s., dnes Zdravel MZ 2001-2012 1 800 000 000 1 800 000 000 (systém nikdy nefungoval)
Registr vozidel ATS-Telcom MD 2012 37 000 000 -

 

Trocha chvály na závěr?

Existují ale i pozitivní příklady. Dobře fungující registr smluv (ISRS) v roce 2016 stál 1 200 000 Kč bez DPH. Dalším úspěchem státní správy je portál otevřených dat MF ČR, které resort připravil in house. Jako relativně úspěšný lze označit i Portál občana, který sice nebyl nutně nejlevnější, ale je postaven na kvalitní architektuře. Tento Portál bude také klíčový pro další rozvoj eGovernmentu a pro to, aby občan měl všechny služby na jednom místě.

Problémem však je, že v ČR nevidíme reálnou snahu IT zakázky řešit. Státy, které mají úspěšný eGovernment, mají jednu agenturu s velmi talentovanými lidmi, které IT zastřešuje a reálně do něj zasahuje. V ČR vládní zmocněnec dává ruce pryč od kterékoliv konkrétní zakázky, protože „to je přece věcí daného úřadu“. To jsme viděli u systému dálničních známek i projektu Czechiana. Dokud se toto nezmění, tak se ani kvalita služeb nemůže zvýšit.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama