ilustrační foto: shutterstock

Krok k digitalizaci zdravotnictví. Zákon o elektronickém zdravotnictví propojí jednotlivé digitální ostrůvky

Trendy & tipyanalýza 4 min čtení

Digitalizace zdravotnictví, v Česku dlouhodobě očekávaná, v příštím roce snad zažije větší posun. Do Parlamentu totiž konečně doputoval zákon o elektronickém zdravotnictví. Měl nastavit základní digitální infrastrukturu našeho zdravotnictví. Co si jako klienti zdravotního systému máme pod digitalizací ve zdravotnictví představit a jaké výhody nám to může přinést?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Digitalizace zdravotnictví, v Česku dlouhodobě očekávaná, v příštím roce snad zažije větší posun. Do Parlamentu totiž konečně doputoval zákon o elektronickém zdravotnictví. Měl nastavit základní digitální infrastrukturu našeho zdravotnictví. Co si jako klienti zdravotního systému máme pod digitalizací ve zdravotnictví představit a jaké výhody nám to může přinést?

Související článek

Hejtman Vysočiny Běhounek: V mnoha směrech nahrazujeme slabé ministerstvo zdravotnictví

Jiří Běhounek není jen hejtman Kraje Vysočina, je i výraznou postavou českého digitálního světa. Kraj, který řídí, je z pohledu digitalizace oproti jiným regionům Česka výrazně napřed, některé jeho projekty dokonce nahrazují aktivity státu. Jak to pomáhá jeho obyvatelům?

Nejprve je třeba říci, že nežijeme úplně v digitálním temnu. I v českém zdravotnictví existují ostrůvky pozitivní digitální deviace. Některé kraje, např. Kraj Vysočina, budují svou vlastní elektronickou infrastrukturu. Mnoho lékařů a nemocnic již dlouho posílá zabezpečeně dokumentaci nebo laboratorní výsledky formou eZprávy. Mnohé fakultní nemocnice vytváří programy telemonitoringu např. pacientů s kardiovaskulárními chorobami. Dosud ale chyběla státní koncepce a hlavně základní standardy pro výměnu dat nebo kybernetickou bezpečnost.

Právě to by měl přinést nový zákon, který definuje tři základní stavební kameny systému elektronického zdravotnictví. Prvním jsou autoritativní registry poskytovatelů, tedy lékařů a zdravotnických zařízení, které umožní jednoznačnou identifikaci v digitálním systému výměny dat. Druhým jsou tzv. interoperabilní datové standardy pro výměnu dat mezi jakýmikoli subjekty poskytujícími zdravotní služby. A zákon by rovněž měl jednoznačně definovat bezpečnostní standardy, které zaručí ochranu citlivých zdravotních dat v kyberprostoru.

Co získají nemocnice, lékaři a zdravotní pojišťovny?

Související článek

Jak mohlo vypadat očkování proti covidu-19 v digitalizovaném zdravotnictví

Pozor. Toto není utopie. To, co budu popisovat, v některých zemích skutečně funguje a pomáhá k efektivitě a přívětivosti zdravotního systému. Ne náhodou je Izrael tak rychlý v očkování proti covidu-19. Je to také proto, že má velmi dobře digitalizovaný zdravotní systém. Data tečou a klienti s lékaři komunikují za pomoci digitálních technologií.

Pro poskytovatele zdravotní péče znamená nový zákon (“Zákon o elektronickém zdravotnictví a bezpečném sdílení dat mezi poskytovateli zdravotních služeb”) lepší organizaci a koordinaci služeb spolu s možností sdílet zdravotní a administrativní data. S novelou rovněž přijdou nové modely úhrady ze zdravotního pojištění za vzdálené monitorování pacienta. Ty dosud chyběly a často byly překážkou využívání technologií pro vzdálenou péči o pacienta. Chytré využívání digitální komunikace, strukturovaný sběr požadavků pacientů on-line či automatizace rutinních úkonů přináší do ordinací velké časové úspory.

Víme to z vlastní zkušenosti. Naše platforma MEDEVIO je schopna šetřit lékařům a sestrám desítky minut času denně. Nemusí je trávit na telefonu nebo běžnou administrativou a mohou je věnovat úkonům, které vyžadují vyšší odbornost. Otevírá se tak i prostor pro další zvýšení kvality zdravotní péče bez nutného zvýšení nákladů. Digitalizace vede k tomu, že informace od pacientů budou dostupnější a lékaři či zdravotní zařízení budou mít možnost rychleji reagovat na změny jejich zdravotního stavu.

Související článek

Otevřená data jsou cesta jak se zlepšit. Pokud dáme pozor na soukromí.

"Až současná pandemie naplno odhalila, v čem všem jsme zaspali a co teď musíme narychlo dohánět," zaznělo 8. března na zahájení konference Open Data Expo „Když se Estonsko rozhodlo v roce 1996 pro postupnou digitalizaci celé státní správy, považovala to řada odborníků po celém světě za módní výstřelek, kterým se chudý postsovětský stát snažil odlišit od svého okolí. Po patnácti letech už bylo jasné, jak prozíravý a dobrý krok to byl, a ostatní země, nás nevyjímaje, se vydaly na podobnou cestu, na níž jsme se Estonsku dívali z pořádné dálky na záda.“

Zdravotní pojišťovny konečně dostanou možnost propojit své administrativní systémy s elektronickými záznamy pacientů. Jedinou podmínkou je, aby s tímto krokem pacienti souhlasili a viděli v ní výhody. Pojišťovny získají možnost lépe se starat o své klienty a efektivněji je provázet sítí smluvních poskytovatelů. Budou moci cíleně motivovat lékaře a pacienty lepšími úhradami za vyšší kvalitu a skutečně dosažené výsledky léčby. Nebudou jen platit za vykázané výkony a objem, ale poprvé také za měřitelnou kvalitu poskytované péče.

Nejvíce výhod pro pacienty

Největší změnu by ale měli během příštích let pocítit sami klienti zdravotního systému, zejména pacienti. Vidím tři oblasti s velkým potenciálem pro výrazné zlepšení. Pacienti by měli dostat přístup ke všem svým zdravotním datům, ať už leží kdekoliv, což je v mnoha evropských zemích již standard. Výrazně se tak posiluje zdravotní gramotnost, protože každý má možnost kontroly zdraví a nemoci, včetně možnosti lépe se rozhodovat společně s lékařem o léčebných možnostech. Elektronizace dat také poskytne konzumentům zdravotních služeb informace o tom, jaká zařízení a jak léčí i jaké jsou kapacity různých poskytovatelů. Budou si tak lépe moci vybrat zařízení, kterému chtějí svěřit své zdraví. V neposlední řadě okamžitá dostupnost elektronických zdravotních záznamů umožní mnohem širší poskytování zdravotní péče na dálku, včetně monitorování a nových modelů péče o chronicky nemocné.

Ke každé změně vede první krok

Související článek

Kraje potřebovaly data od státu, ten jim je nechtěl dát. Zasáhnout musel spolek na podporu autistů

Spolku Děti úplňku se podařilo dát dohromady mapu obsahující informace o lidech s diagnostikovaným autismem. Jednoduše vypadající projekt Mapa autismu je ve skutečnosti malým zázrakem. Vyžádal si měsíce příprav a složité vyjednávání se státem.

Je pravda, že máme v elektronizaci zdravotních dat zpoždění minimálně 10 - 15 let za skandinávskými státy nebo třeba Estonskem, minimálně 5 let za Německem. Zároveň nám toto zpoždění dává příležitost poučit se, kudy vede správná cesta. Věřím, že po přijetí zákona dojde k akceleraci elektronizace zdravotnictví, data začnou více proudit a my všichni budeme se svými lékaři a zdravotními zařízeními mnohem více komunikovat na dálku a využívat různé možnosti telemedicíny či technologií pracujících ve prospěch našeho zdraví.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama