Foto: iStockphoto.com

IFA 2019: Kam kráčíš, chytrá domácnosti?

Věci chytřetéma 6 min čtení

Nejrůznější systémy pro chytré domovy jsou na berlínském veletrhu IFA vidět na každém kroku. Při čekání na 5G se rychlý vývoj z předchozích let zpomalil, to ale neznamená, že by se nebylo na co dívat…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Nejrůznější systémy pro chytré domovy jsou na berlínském veletrhu IFA vidět na každém kroku. Při čekání na 5G se rychlý vývoj z předchozích let zpomalil, to ale neznamená, že by se nebylo na co dívat…

Související článek

Nastupuje nová síť Li-Fi. Internet díky ní poběží prostřednictvím světla. Stačí jen rozsvítit

Li-Fi. Ano, čtete správně a ne, není to ani překlep, ani neznalost autorky článku. Skutečně se jedná o Li-Fi. Podobnost se všeobecně známým termínem Wi-Fi ale není čistě náhodná. Naopak.

Když technologie pro chytrou domácnost přišly před několika lety do módy, vypadalo to ve výstavních halách mnoha velkých firem jako ve sci-fi filmu. Případně v legendární povídce Raye Bradburyho, který propojený domácí systém s mrazivou přesností předpověděl už před sedmdesáti lety (naštěstí zatím nedošlo na atomovou katastrofu, po níž se děj povídky odehrává). Jednotlivé přístroje od Grundigu, Samsungu a dalších firem si spolu povídaly, různě na sebe mrkaly a pípaly a vzájemně se koordinovaly. Vypadalo to krásně a návštěvníci to sledovali v úžasu, ale mělo to jeden háček – v mnoha případech šlo jen o prototypy pro výstavní účely, které se vůbec nedostaly na trh. A pokud ano, byly tak drahé, že si je stejně mohla dovolit jen hrstka zájemců.

Čeká se na 5G

Letos těchto výstřelků výrazně ubylo – systémy pro chytrou domácnost se z kategorie módních extravagancí přesunuly do běžné spotřební kategorie, běžně se prodávají a spoustu z nich si může dovolit prakticky každý. To je nepochybně dobrá zpráva. Horší zpráva je, že je to celé trochu nuda, tedy přinejmenším v porovnání s bradburyovskými expozicemi. Nejdůležitější součástí chytrých domovů se v současné době stalo hlasové ovládání prostřednictvím asistenta Google, Alexy či podobných technologií.

Jak se na veletrhu ukázalo, lze dnes slovním povelem řídit téměř vše od zámku na dveřích přes domácí elektroniku všeho druhu až třeba po rolety na oknech nebo splachování. To je samo sebou příjemné a pohodlné – situací, kdy má člověk plné ruce a hlasové ovládání přijde vhod, je jistě spousta. Nějaké výraznější propojování jednotlivých přístrojů do chytrých sítí se ovšem stále nekoná. Především proto, že firmy očividně trochu tápou, jakou technologii pro propojování použít, a čekají, až se konečně v praxi spustí technologie 5G, která by se v téhle oblasti měla stát standardem.

Související článek

Průmysl, o kterém se nemluví. Česko má ke kosmu mnohem blíž, než si myslíte

O českém kosmickém průmyslu se moc nemluví. To ale rozhodně neznamená, že neexistuje. Nejenže funguje, ale v posledních deseti letech prudce roste. Zapojených je do něj kolem šedesáti firem, které se dělí o zakázky atakující miliardu korun. V Česku tak vzniká například zařízení, bez kterého by se na družících za miliardy korun nerozvinuly životně důležité listy solárních panelů. Velkou roli v účasti Česka na evropského kosmického programu má Karel Dobeš.

Jenže o 5G se zatím, navzdory optimistickým předpovědím, pořád spíše jen mluví a ostrý start se odsouvá. A do technologií, které by (nejen) domácí konektivitu zvládly, se firmám už očividně nechce moc investovat. Ještě loni se v Berlíně často hovořilo o nástupu takzvaných narrow-bandových systémů typu Sigfox nebo NB-IoT, jejichž největší výhodou je velice nízká spotřeba energie (baterie v běžném čidle vydrží i několik let) a malý objem přenášených dat. Letos jako by zmizely ze světa.

Výrobci nejčastěji sázejí na běžné Wi-Fi spojení, případně na kabely. A do hry se místy vrací dokonce i odepisované Bluetooth, které třeba firma Yale nabízí jako jednu z možností pro ovládání svých chytrých zámků. „Je pravda, že to většinu informovanějších lidí překvapí,“ usmívá se manažerka Yale Angelique Charbonnierová. „Jenže Bluetooth má jednu nespornou výhodu – máme ho každý v telefonu, takže lze zámek používat v libovolných podmínkách,“ dodává.

Obavy o bezpečnost připojení podle ní nejsou na místě. „Jistěže samotné připojení přes Bluetooth není zrovna neprůstřelné, ale my si své systémy umíme zabezpečit opravdu účinně. Rozhodně se nespoléháme na samotnou technologii.“ I u Yale ale podle Charbonnierové berou současný stav jen jako přechodné stadium při čekání na 5G.

Chytré přístroje od velkých i malých

Co tedy v Berlíně bylo konkrétně k vidění? Z velkých firem nabídla patrně nejzajímavější ucelenou sestavu LG, nazvala ji ThinQ Home. Není tak spektakulární jako ty v úvodu popisované sci-fi systémy, ale zato nabízí některé opravdu praktické výhody. Hodně povedená je třeba chytrá trouba, kterou ocení především lidé, jimž se nepovedlo proniknout do kulinářského umění. Pokud si totiž přinesete domů nějaké polotovary a nevíte, co přesně s nimi, stačí v aplikaci od LG vyfotit obal. Aplikace ho najde v internetové databázi a následně nastaví troubu na správnou teplotu, čas a režim pečení, takže stačí počkat, až program doběhne, trouba zacinká a je hotovo. Velmi podobně funguje u LG i pračka se sušičkou – pozná, jaký typ oblečení do ní naložíte a dokonce i to, nakolik je špinavé, a podle toho zvolí optimální program.

Spousta firem se zaměřila na inteligentní zabezpečení domácností – kromě zmíněné Yale třeba Homematic nebo Nuki. Velkým trendem v tomto ohledu je podpora systémů typu AirBnB, tedy odemykání na dálku pro klienty ubytovacích služeb. Běžným standardem jsou také chytré termostaty a systémy vytápění či klimatizace – tady se prosazují například značky Tado nebo Ring.

Související článek

Hodinky, které se dobijí teplotou lidského těla. Co dalšího nabízí veletrh IFA?

Berlínský technologický veletrh spotřební elektroniky IFA, který je jednou z největších akcí svého druhu na světě, už tradičně začíná akcí ShowStoppers. Setkávají se na ní dva světy – novinky tu představují obří světové firmy i začínající startupy z garáže. Každý má pro sebe pár čtverečních metrů, všichni jsou si tudíž rovni, a kdo je opravdu dobrý, má šanci vyniknout…

A pokud by někomu připadalo, že podobné technologie jsou sice funkční, ale málo zábavné, nabídla mu IFA i několik zajímavých perliček. Do kategorie chytré domácnosti lze bezpochyby zařadit třeba slovinskou firmu Chipolo s jednoduchou, ale nesmírně cennou maličkostí – přívěskem na klíče nebo kartou do peněženky, které lze v případě potřeby „prozvonit“. Kdy jste naposledy klíče či peněženku zoufale hledali, nejlépe ve stresu, že vám uletí letadlo nebo divadlo začne bez vás? S Chipolem, za které dáte zhruba sedm stovek, se vám to nestane. A má ještě jednu výhodu, možná větší: s připojením přes Bluetooth funguje sice jen na krátkou vzdálenost, ale zato si pamatuje, kde jste klíče či peněženku měli naposled. Tím pádem nemusíte v obavách přemítat, jestli jste daný předmět ztratili na ulici, nebo ho zapomněli třeba v práci – aplikace vám to prozradí.

Spoustu návštěvníků přitáhla i „první digitální desková hra na světě“, Square One francouzské firmy Wizama. Sedíte s rodinou nebo kamarády u stolu, házíte kostkou, taháte figurkami po herním plánu, vykládáte karty, prostě jako u her Monopoly, Osadníci, Carcasonne a podobně. Jenže herní plán je ve skutečnosti velký dotykový displej se spoustou senzorů a figurky, kostky i karty mají čidla. „Square One tak nabízí to nejlepší z obou světů – společnost se sejde pohromadě a lidé doopravdy hrají spolu, což u digitálních her chybí, a zároveň je hraní pohodlné, ale především máte na výběr spoustu různých her,“ vysvětluje Ilinca Spita z Wizamy. Square One přijde na trh na podzim a sada včetně deseti her bude stát 400 eur (cca 10 tisíc Kč).

Společná platforma v nedohlednu

U systémů pro chytrou domácnost už se dlouho diskutuje o tom, zda by neměly fungovat na nějaké jednotné platformě, pro kterou by bylo možné jednotlivá zařízení vyrábět – zjednodušeně řečeno, šlo by o něco jako Android pro domácí techniku. Ovšem ani současný vývoj nenaznačuje, že by něco podobného mělo reálně nastat.

Související článek

Česko pokrývá další telekomunikační síť. Slouží internetu věcí

Společnost Sigfox dokončila v tuzemsku výstavbu sítě pro tzv. internet věcí (IoT). Síť pro bezdrátovou komunikaci zařízení mezi sebou pokrývá 96 procent české populace. Její výstavba stála desítky milionů korun. Podílela se na ní společnost Sigfox a operátor T-Mobile.

Před časem se o základ společného systému pokusila firma Fibaro, ovšem nepříliš úspěšně. A tím pokusy v zásadě končí. „Každá firma, která v téhle oblasti působí delší dobu, do svého řešení investovala spoustu peněz a samozřejmě touží po tom, aby se jim vrátily,“ vysvětluje Jürgen Klohe ze společnosti Homematic. „Proto chceme, aby si lidé, kteří si pořídili náš systém, i nadále kupovali naše výrobky – čidla, ovladače, další zařízení. A proprietární systém je mimo jiné do značné míry zárukou kvality, protože vše je odzkoušené a dokonale odladěné, jako třeba u Apple.“ Podobně se vyjadřují i další manažeři, takže na nějaké společné řešení zatím asi můžeme zapomenout.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama