ilustrační foto: iStockphoto

Neschopná eNeschopenka. Stát zachraňuje projekt, který se moc nepovedl

Stát chytřetéma 7 a více min čtení

V současné vlně kašle, angíny a chřipky zažívá eNeschopenka svůj zátěžový test. Co se vlastně od tohoto roku mění? Co vědí o nemocných zaměstnavatelé? A jak si s nimi rozumí lékaři? Jak rychlý tento přesun do digitálního prostředí doopravdy je?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

V současné vlně kašle, angíny a chřipky zažívá eNeschopenka svůj zátěžový test. Co se vlastně od tohoto roku mění? Co vědí o nemocných zaměstnavatelé? A jak si s nimi rozumí lékaři? Jak rychlý tento přesun do digitálního prostředí doopravdy je?

Související článek

Šéf ICT Unie Zajíček: Do pěti let bude státní správa digitální

Zdeněk Zajíček je jednou z nejvýraznějších postav českého e-Governmentu. Předseda ICT Unie, distingovaný právník, který rozjížděl Czech Point a který vyjednává podporu digitálním vizím i v poslaneckých klubech KSČM a SPD. Zároveň tvrdí, že český digitální stát se může směle měřit s Británií a Dánskem. A nevidí problém třeba v tom, abychom si firmu namísto na úřadu zakládali v bance.

Od začátku roku můžou zaměstnavatelé nově získávat v elektronickém prostředí informace o nemoci svého zaměstnance. Zaměstnavatelé, lékaři, nemocní i stát – ti všichni se shodnou na tom, že mít rychlý přístup k informacím o nemoci jim zjednoduší život.

Jen letos se podle ministerstva práce a sociálních věcí mají firmám zvýšit náklady na nemocné o 5,1 miliardy korun. Nečeká nás přitom žádná epidemie. Jde o důsledek zrušení takzvané karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci, během nichž zaměstnanci neměli nárok na náhradu mzdy. A protože nyní zaměstnavatelé finančně zajišťují první dva týdny nemoci svých pracovníků, rádi by věděli, zda jejich pracovníci skutečně nemocní jsou.

„Zaměstnavatel se o nemoci svého zaměstnance nedozví on-line nic.“

Nejen k tomu má sloužit eNeschopenka. Jejím úkolem je sdružovat informace, které se nyní ztrácejí v několika systémech ČSSZ, což může pomoci při kumulaci různých dávek. Má obsahovat data vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti, informace o ošetřujícím lékaři, ale také i místě pobytu nemocného zaměstnance a o rozsahu a době jeho vycházek. Jednoduše má být odpovědí na otázku, zda je zaměstnanec nemocný a kdy jej může zaměstnavatel zkontrolovat.

Jenže systém má na odeslání informací zaměstnavateli až osm dní. „To už je ale osmdesát procent zaměstnanců zpátky v práci!“ říká Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů České republiky. A v tom, že situace je absurdní, se shodne i s předsedou Sdružení praktických lékařů Petrem Šonkou. „Zaměstnavatel se o nemoci svého zaměstnance nedozví on-line nic. Do databáze eNeschopenek bude mít totiž přístup pouze ČSSZ,“ vysvětluje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zmíněných osm dní příliš nekomentuje, ale na náš dotaz sdělilo, že považuje za vhodné změnit právní úpravu tak, aby orgány nemocenského pojištění měly povinnost sdělit tyto údaje zaměstnavatelům neprodleně, protože při elektronické on-line komunikaci nebude rychlá odezva problém.

Deset let starý plán

Plán na fungující on-line systém neschopenek odstartoval už v roce 2009, kdy začaly vznikat první analýzy. Jenže celý plán se při střídání vlád zadrhnul. Podle původních plánů se měl projekt kompletně rozjet na začátku letoška, aktuálně to vypadá na příští rok. Pokud nenastanou změny.

„Nové vedení ministerstva vstoupilo do projektu ve chvíli, kdy stačilo sledovat nastavený pracovní plán a na jeho konci slíznout smetanu za jeho uvedení do praxe k 1. lednu 2019. Místo toho se koncem roku 2017 začaly šířit řeči o odložení projektu, později o jeho úplném zastavení,“ řekl nám Daniel Galuszka za Piráty.

Související článek

Pirát Profant: Kdyby Babiš uměl používat aspoň e-mail, možná by pochopil, co je dobré zavést

Česko potřebuje funkční e-government. Slyšíme to ze všech stran. A to i z úst premiéra Andreje Babiše, jeho hnutí i členů nové vlády. Povede se to někdy? Budeme vůbec někdy moct podávat daňové přiznání pohodlně z domova během pár kliknutí? Dočkáme se systému, kdy kterýkoliv lékař koukne do počítače a zjistí o pacientovi vše, čím si zatím prošel a jaké léky užívá? Přestanou někdy státní úřady utrácet miliardy korun za nespolupracující IT systémy? Jaký je vlastně skutečný stav e-governmentu v Česku? Tomuto tématu se se dlouhodobě věnuje poslanec Pirátů Ondřej Profant.

V roce 2017 šéfovala ministerstvu práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová. Ta předložila řadu důvodů, proč eNeschopenku není možné spustit (podrobněji se jim věnujeme v samostatném boxu). Nicméně její důvody Galuszka rozporuje. „Ke zpoždění projektu eNeschopenka došlo kvůli odchodu jak externích, tak interních klíčových osob a jejich nenahrazením. Kritické pak bylo nezadání dvou klíčových analýz, a to i přes ústní i písemné urgence útvarům, které tak mohly učinit. Snaha současného vedení o zásadní odložení projektu nebo jeho zrušení může vést k úplnému zastavení prací na eNeschopence,“ uvedl Galuszka už v červnu minulého roku. Práce se sice nezastavily úplně, vydaly se ale jiným směrem, než byl původní plán.

Chcete pracovat digitálně? Vytiskněte pět papírů!

Přes všechny potíže už ale komunikovat o nemoci s úřady ze strany lékařů možné je. Jenže v ordinacích tento způsob oblibu nezískal, volí si ho zhruba tři procenta lékařů. Elektronické hlášení je totiž dobrovolné – a je to práce navíc.

„Lékař má České správě sociálního zabezpečení reportovat elektronicky a současně papírově. Na každou eNeschopenku padne pět papírů,“ popisuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Schválně – podívejte se sami. Dalším papírem je rozhodnutí o ukončení pro zaměstnavatele, který jej zas dále předává okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ).

Fakt, že příliš lékařů elektronickou formu nepoužívá, ministerstvo práce a sociálních věcí neznervózňuje. „Vzhledem k tomu, že elektronická forma je pro lékaře povinná od 1. července 2019, nelze posuzovat dosavadní počet lékařů, kteří možnost elektronického hlášení již využívají,“ vysvětluje Barbara Hanousek Eckhardová, mluvčí ministerstva.

Na propojení zapomeňte

Hodnotit celý systém tak snad bude možné od července. Tou dobou se zkrátí i čas, který mají lékaři na podání informací – do následujícího pracovního dne místo současných tří pracovních dní. Povinná elektronizace má totiž chod informací urychlit na všech stranách a konečně snad přinese efekt i zaměstnavatelům: „Umožní se tak OSSZ pružněji reagovat na žádost zaměstnavatele o sdělení informace o dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnance, a to především v těch případech, kdy zaměstnanec svou oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli buď nesplní, nebo si bude chtít zaměstnavatel tyto skutečnosti sám ověřit,“ věří Barbara Hanousek Eckhardová.

Dobrého ale pomálu. Tím totiž změny zatím končí. Když v květnu loňského roku popisovala ministryně financí Alena Schillerová plánované propojení systémů Finanční správy s veřejnými registry, zmínila i eNeschopenku. Vysvětlovala, že propojení s ní je vzhledem ke vzájemné nekompatibilitě obou systémů jen obtížně představitelné. To potvrzuje i ministerstvo práce a sociálních věcí, podle nějž současná podoba jeho systému „technicky neumožňuje připojení na aktuální centrální registry zaměstnavatelů a zaměstnanců a podporu při vyplňování nezbytných údajů, zbylé části stávajícího formuláře budou muset lékaři v druhé polovině roku 2019 tisknout“.

Úplné elektronizace se má oblast dočkat příští rok, kdy budou elektronické služby napojeny na centrální registry České správy sociálního zabezpečení. Odtud se konečně budou údaje načítat a na lékaři bude jen jejich kontrola. „Jediným formulářem, který pravděpodobně zůstane v papírové podobě, bude Průkaz práce neschopného pojištěnce,“ slibuje odpovědné ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stačí doufat, že systém bude fungovat?

Řada firem ani nečeká, že by měly nastat nějaké změny, a se současným systémem se naučily žít. Například v Raiffeisenbank zpracovávají jednu průměrnou nemocenskou zhruba dvacet minut, což vidí jako příjemnou dobu. Jako „minimální“ hodnotí administrativní zatížení spojené s agendou třeba IT společnost Algotech, přestože dodává, že by se administrativní zatížení v podnikatelském sektoru mohlo pořád snižovat.

Související článek

Vít Rakušan: V digitalizaci a zavádění chytrých řešení jsme neuvěřitelně zaspali

Vítu Rakušanovi na podzim skončí druhé volební období, které tráví v čele kolínské radnice. Město, které proslavila snad jen okolní rovinatá krajina a festival dechovek, se mu za osm let podařilo přeměnit na jedno z nejprogresivnějších chytrých měst v Česku. Chytré technologie tady začali zavádět mezi prvními, takže za ně nikdy neutráceli přemrštěné částky. Především je ale přizpůsobují konkrétním potřebám obyvatel města, kteří se je naučili používat.

O aktuální informace o nemocech svých zaměstnanců však firmy zájem mají. O to silnější, že vyplácejí náhradu mzdy i v případě velmi krátké pracovní neschopnost. „My zaměstnavatelé po funkčním systému eNeschopenek voláme už dlouho,“ říká Vít Jásek.

Do procesu by chtěly zanést své požadavky všechny strany. Podle zaměstnavatelů i lékařů se však jejich požadavky v systému neprojevily. Přitom Sdružení praktických lékařů a Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP v pracovních skupinách působily. „Pokud problematika nebude řešena komplexně po dohodě všech zainteresovaných stran, zavedení dosud navrženého systému znamená pouze komplikaci bez reálného efektu,” uvádí Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství.

Práce na eNeschopenkách ale stále běží. Brzy mají přibýt nové povinnosti pro lékaře a příští rok bude proces plně elektronický. Návrh potřebného zákona však zatím poslanci neprojednali a ministerstvo počítá s tím, že bude zcela jistě předmětem diskusí. Může proto dojít k významným změnám.

Související článek

Ministr zdravotnictví: Pacienti o digitalizaci stojí, nelze ale jít silou proti lékárníkům

V digitalizaci zdravotnictví Česko výrazně zaostává, vláda naráží na silný odpor lékárníků i lékařů. Spustila sice projekt elektronického receptu, ale dál se nedostala. Proti silným profesním sdružením sice nechce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jít silou, ale i tak doufá, že se situace změní. 

„Nelze proto předjímat konečné řešení,“ vysvětluje Barbara Hanousek Eckhardová. „Jen doufám, že se letos podaří systém plně zprovoznit, aby k 1. lednu 2020, od kdy bude povinný, opravdu fungoval a byl přidanou hodnotou,” říká výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů České republiky Vít Jásek.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama