Foto: iStckphoto

Kam po základní škole? Gympl, nebo průmyslovka? Jaké vzdělání je pro Průmysl 4.0 nejlepší?

Stát chytřetéma 5 min čtení

Ještě do konce února se mohou letošní deváťáci rozhodovat, na kterou střední školu si podají přihlášku. O čtyři roky později sice část z nich nastoupí na vysoké školy, všichni by ale měli už dnes přemýšlet, čím se budou po studiu živit. Je lepší studovat odbornou školu, když stále více práce přebírají roboti, nebo se spíš vyplatí obecné vzdělání z gymnázia?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Ještě do konce února se mohou letošní deváťáci rozhodovat, na kterou střední školu si podají přihlášku. O čtyři roky později sice část z nich nastoupí na vysoké školy, všichni by ale měli už dnes přemýšlet, čím se budou po studiu živit. Je lepší studovat odbornou školu, když stále více práce přebírají roboti, nebo se spíš vyplatí obecné vzdělání z gymnázia?

Související článek

Jak se dělá úspěšná průmyslovka, kde by chtěl studovat každý

Smíchovská střední průmyslová škola je fenomén, jehož pověst dávno překročila hranice Prahy. Z kdysi obyčejné střední školy se stala instituce plná moderních a chytrých technologií. Funguje tu vývojářská laboratoř internetu věcí, programátorské centrum virtuální reality či venkovní letová zóna pro drony a aktuálně se staví modelová chytrá domácnost. Zdejší maturanti se dostávají na elitní vysoké školy u nás i v cizině, při studiu řídí firmy v Číně a stánek školy bývá na veletrzích obsypán zájemci o přijetí. Kde se bere tolik nadšení a kvalitní práce v prostředí, které nemá zrovna nejlepší pověst, totiž ve středním odborném školství?

Čtyři roky střední školy utečou jedna dvě. A je skoro jisté, že letošní prváci budou za čtyři roky nastupovat na trh práce, který bude ve srovnání s tím dnešním odlišný. Stále víc totiž bude prošpikovaný roboty a umělou inteligencí. Na zavádění změn ve studijních plánech je tak nejvyšší čas. A je lepší, když to škola dělá ve spolupráci s firmami.

„Dlouhodobá spolupráce s partnery nás vedla k tomu, abychom naše školní vzdělávací programy inovovali,“ potvrzuje Marie Potůčková, zástupkyně ředitele Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno.

To potvrzuje i Pavel Jankovský, ředitel SPŠ, SOŠ a SOU Hradec Králové. Varuje ale před nereálnými ideami některých firem. „Představa, že by vyučený student či maturant byl přesně takzvaně vyrobený pro konkrétní firmu, je samozřejmě nesmyslná.“ I přesto, že většina studentů této školy dostává pracovní nabídky už na povinných praxích ve firmách, myslí v Hradci Králové také na budoucnost. „Samozřejmě dochází k větší míře robotizace a automatizace ve strojírenství i elektrotechnice s přirozeným propojením oboru informační technologie. V rámci mantinelů vzdělávacích programů se postupně mění jejich zaměření tak, abychom obstáli v měnící se praxi,“ dodává Jankovský.

Pokud se škola zaměřuje přímo na informační technologie a automatizaci dlouhodobě, těží z nástupu Průmyslu 4.0. „Sledujeme růst poptávky po našich absolventech, která přichází nejen z elektrotechnického průmyslu, ale nově ze strojírenských podniků, ve kterých se zvyšuje podíl automatizace,“ připouští Josef Kolář, ředitel VOŠ a SPŠE Olomouc.

Zformovat myšlení a naučit jazyk

Moderní technologie, které by neměly chybět ve školní výuce, vypočítává Ladislav Němec, ředitel SPŠ a VOŠ Brno. „Automatizace, robotika, informační technologie, virtuální nebo rozšíření realita, nanotechnologie, 3D tisk a další.“ Současně ale připomíná, že důležité je zvládnout technický a přírodovědný základ. „Pokud nechápete fyzikální principy, aplikovanou matematiku, principy základních technologií, těžko se vám buduje nadstavba potřebná pro zmiňovaný Průmysl 4.0.“

Související článek

Komu prospěje, když se děti učí programovat?

Zatímco v Česku naprostá většina základních škol nedokáže děti správně učit pracovat s počítačem, v USA přes čtyřicet procent amerických základních škol učí žáky programovat. Je dobré si brát zámoří jako vzor? Není tlak na počítačovou gramotnost jen marketingová akce softwarových firem? Nebo si tak IT společnosti nenápadně pěstují programátorský dorost, který pomůže srazit vysoké mzdy v oboru?

 „Znalost programování, kybernetický pohled na svět a obecně analyticko-logické myšlení bude pro práci na všech pozicích v průmyslu výhodou,“ doplňuje Kolář ze SPŠE Olomouc. Všichni ředitelé se pak shodují na nezbytnosti znalosti jazyků a vypěstování studijních návyků.

„Nejpodstatnější je samozřejmě nutnost motivovat žáky k celoživotnímu učení, protože hotového odborníka škola nikdy nevyprodukuje. Toho utváří až životní praxe v podnětném prostředí,“ uvádí Pavel Jankovský. A Josef Kolář mu dává za pravdu: „Nastupující generace zřejmě bude častěji měnit práci. Z tohoto důvodu význam flexibility ještě poroste.“

Obory budoucnosti

Existují samozřejmě i specializované obory, které s nástupem Průmyslu 4.0 počítají. Například SPŠ a VOŠ Brno vychová ročně dvě stovky absolventů oboru strojírenství, který se po obecně technickém dvouletém základu dělí na řadu moderních specializací. „Jde například o automatizaci a robotiku, mechatroniku, programování CNC, konstrukci se zaměřením na AR, VR a 3D technologie,“ vypočítává ředitel Ladislav Němec, který zároveň upozorňuje, že jeho škola patří k těm skvěle vybaveným. „Asi technologicky nejzajímavějšími jsou laboratoř pro virtuální a rozšířenou realitu, nová CNC technika, nové prvky automatizace, robotiky a celá řada dalších nových moderních technologií.“

Inovacím směrem k moderním technologiím se nebrání ani SPŠ, SOŠ a SOU Hradec Králové. „Naše škola nabízí maturitní obory elektrotechnika se zaměřením na automatizované systémy, nebo stejný obor se zaměřením na počítačové systémy, strojírenství se zaměřením na 3D modelování a na programování CNC strojů a tentýž obor se zaměřením na automatizační techniku, respektive robotiku,“ říká ředitel Jankovský.

Související článek

FabLab je ráj brněnských kutilů. Nabízí 3D tisk i řezání laserem

Co si tak vyrobit IoT čidlo, které nelze běžně koupit? Nebo třeba vlastní stolní hru, longboard nebo 3D model čerpadla? Proč ne, jenže je k tomu potřeba dílna s odpovídajícím vybavením. A přesně taková, navíc přístupná komukoliv, je k dispozici v Brně. Jmenuje se FabLab a na víc než sto osmdesáti metrech čtverečních dává možnost plnit si kutilské sny.

Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví nedávno zavedla nové obory kybernetická bezpečnost a bezpečnost dat. VOŠ a SPŠE Olomouc posiluje od tohoto školního roku výuku automatizace jak teoreticky, tak především prakticky.

A co na to gymnázia?

Zdálo by se, že zlaté dno mají řemesla a odborné obory na průmyslových školách. Získat logické myšlení a znalosti jazyků lze ale samozřejmě i na gymnáziu. „Podle statistik Úřadů práce ČR netvoří absolventi gymnázií největší počty nezaměstnaných, naopak se na trhu práce dobře uplatňují. A to i tehdy, když po maturitě ve studiu dál nepokračují,“ říká Aleš Janoušek, ředitel Gymnázia Luďka Pika z Plzně.

Připouští ale, že většina absolventů jeho školy pokračuje na vysokých, případně vyšších odborných školách. „Společnost bude i nadále potřebovat lékaře, inženýry nebo ekonomy. Robot nenahradí psychologa, etika či filozofa.“ A právě široce zaměřené vzdělání a úzký kontakt gymnázia s vysokými školami dává absolventům možnost volit z široké nabídky škol i povolání.

I na gymnáziu se navíc dají získat solidní programátorské dovednosti, myslí si Pavel Štěpánek, absolvent Mendelova gymnázia v Opavě. „Existuje seminář z informatiky, kroužky robotiky a další aktivity. Bohužel ale nejsou plošně cílené na všechny studenty, takže někteří školu opustí absolutně nepolíbeni těmito dovednostmi.“

Nechte dveře otevřené

Ne každý ale musí mít maturitní zkoušku. „Ideální je, když rodiče i žák při výběru oboru realisticky zhodnotí, na co opravdu stačí, aby nebyl stresován požadavky kladenými na studium maturitního oboru, když by z něj byl dobrý řemeslník,“ radí Pavel Jankovský, jehož škola připravuje mimo jiné i umělecké kováře, které robot nejspíš jen tak nenahradí.

Související článek

Král 3D tisku z Holešovic: Češi jsou ohromně tvořiví, je dobré dát jim příležitost

Nemá tak slavné jméno jako Jaromír Jágr nebo Petra Kvitová, ale v tom, co dělá, je možná ještě slavnější. Osmadvacetiletý Josef Průša patří k největším světovým výrobcům 3D tiskáren a na jeho „farmu“ do pražských Holešovic se jezdí dívat lidé z Evropy i ze zámoří. Průša přitom podle svých slov zůstává klukem, co si rád hraje. Je to vidět i na jeho dalších aktivitách.

Specializovat se na kreativní obor je rozhodně jedna z cest, jak si i po nástupu Průmyslu 4.0 zachovat práci. Další možností je vybudovat si solidní technický základ, na kterém se bude dát i v nepředvídatelné budoucnosti vystavět jakákoliv konkrétní kariéra. Jinými slovy, není důležité dostat na střední škole do hlavy deset programovacích jazyků. Pokud se student seznámí s novými technologiemi a zvládne základy algoritmizace, bez problémů se za deset let, až dostuduje, naučí konkrétní jazyk i v dnes zatím nepředstavitelné práci.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama