Foto: iStockphoto.com

Jak mohou silničáři pomoci rychlému internetu

Města chytřekomentář 3 min čtení

Asi nikdo nepochybuje, že je u nás potřeba co nejrychleji rozšířit pokrytí území rychlým internetem a sítěmi nové generace. Stát si ovšem pořád láme hlavu, jak to udělat. Pomoci mu přitom mohou silničáři.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Asi nikdo nepochybuje, že je u nás potřeba co nejrychleji rozšířit pokrytí území rychlým internetem a sítěmi nové generace. Stát si ovšem pořád láme hlavu, jak to udělat. Pomoci mu přitom mohou silničáři.

Související článek

Špatné silniční i datové propojení brzdí český venkov v rozvoji

Člověk nemusí být zrovna raketový inženýr, aby přijal tezi opakovanou odborníky na urbanismus po několik dekád: Když nezajistíte dobré propojení mezi městy a venkovem, lidé se namísto dojíždění z venkova raději odstěhují. Pak je ale potřeba řešit problémy hned dva – přelidněná města s nedostupným bydlením a stagnující venkov. Bohužel, přesně to se stalo v České republice.

Všechny dosavadní pokusy státu o rozvoj rychlého internetu zatím víceméně selhaly a vláda dokonce nebyla schopna využít ani čtrnáct miliard korun vyčleněných právě na rozvoj rychlých sítí. Je pravdou, že se masivním dotacím bránili i samotní správci sítí. V nastavovaných grantových podmínkách viděli oprávněné riziko pokřivení současného konkurenčního prostředí a znehodnocení dosavadních investic.

Nemáme naštěstí problém s páteřní sítí, tedy s napojením center všech regionů a oblastí, ale máme zásadní problém, jak rychlé optické připojení dostat do míst s menší hustotou osídlení, do menších obcí, do vzdálenějších sídel. Stát se vlastně tváří, že je mu to jedno, jenže neřešením této situace jen přispívá k vylidňování venkova. A naopak, potřebné řešení by pomohlo udržet víc lidí na venkově, protože by byli schopni své pracovní povinnosti obstarat na dálku, a tak snáze zkombinovat výhody práce pro městské firmy s výhodami života na venkově.

I bez zmíněných dotací se s uvedenou situací snaží vypořádat menší provozovatelé nebo správci sítí, kteří své lokální sítě budují právě v takových místech, často s podporou obcí. Lze najít inspirující příklady dobré praxe, kdy sdružení obcí vytvářejí pro správce sítí příznivé podmínky, a dokonce jim zásadně zlevňují vstup na obecní pozemky. Kdo ovšem i v těchto případech selhává a nijak nepomáhá, je opět stát. Protože k tomu nemá vhodné nástroje.

Související článek

„Stejně jako má každý v bytě vodovod, měl by mít i optický kabel,“ říká Martin Adam z T-Mobile

„Čau lidi, mám pro vás dobrou zprávu – naše krásná země se na žebříčku složitosti stavebního řízení propracovala na skvělé 156. místo, což znamená, že jsme předehnali Pásmo Gazy a dotahujeme se na Uruguay. Naše ministryně na tom prostě mákla.“

Třeba Správa železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic a další státem ovládané organizace by mohly nabízet soukromým správcům sítí, že jim během staveb nebo rekonstrukcí silnic a železnic umožní připoložit vedení sítí do tělesa silnice nebo dráhy, do dělicího pruhu dálnice nebo třeba na mosty.

Dokažte, co dokázat téměř nelze

Pravdou je, že to legislativa připouští již dnes, ale fakticky je to znemožněno povinností doložit, že by alternativní vedení bylo neúměrně finančně náročné. Což se samozřejmě dá prokázat jen velmi složitě. Proto je nezbytné upravit zákony tak, aby správci komunikací mohli pomoci rychlému internetu mnohem snáze. A přesně v tomto duchu připravujeme spolu s Hospodářskou komorou a zástupci správců sítí návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Podobná úprava by pak byla potřebná i v zákoně o drahách.

Další vyzkoušenou cestou je, že stát nebo kraje nebudou investovat do sítí jako takových, ale pouze do chráničky, do níž si své kabely položí správci sítí na základě otevřeného výběrového řízení.

Související článek

Nastupuje nová síť Li-Fi. Internet díky ní poběží prostřednictvím světla. Stačí jen rozsvítit

Li-Fi. Ano, čtete správně a ne, není to ani překlep, ani neznalost autorky článku. Skutečně se jedná o Li-Fi. Podobnost se všeobecně známým termínem Wi-Fi ale není čistě náhodná. Naopak.

Možná ještě víc než u silnic ŘSD (a později i drah SŽDC) to bude důležité u silnic II. a III. třídy, které vlastní kraje a jejichž síť je mnohem hustší. Díky tomu by tato „drobnost“ byla skutečným průlomem, jak co nejsnáze dostat digitální infrastrukturu do nejmenších obcí. Nebude to ze dne na den, ale bude to rozhodně rychlejší, než když se spolehneme na dosavadní způsob, kdy pro postavení jakéhokoli vedení musí investor absolvovat mimořádně zdlouhavý proces, protože prochází přes pozemky mnoha a mnoha vlastníků.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama