Foto: iStockphoto.com

Co si (o vás) šeptají lidé ve firmě? Robot vám to řekne

Věci chytřetéma 6 min čtení

Potřebujete zjistit od zaměstnanců, jak se jim ve firmě líbí. Nebo možná spíš to, co jim vadí? Výtky vám z podřízených kolegů do očí nejspíš řekne málokdo, a proto přichází na řadu konverzační robot se specializací na výzkum spokojenosti zaměstnanců.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Potřebujete zjistit od zaměstnanců, jak se jim ve firmě líbí. Nebo možná spíš to, co jim vadí? Výtky vám z podřízených kolegů do očí nejspíš řekne málokdo, a proto přichází na řadu konverzační robot se specializací na výzkum spokojenosti zaměstnanců.

Související článek

Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů Světa chytře v roce 2019

V roce 2019 jsme vám přinesli přes šedesát původních rozhovorů s vědeckými, průmyslovými i politickými špičkami Česka i zahraničí. Věnovali jsme se v nich digitalizaci společnosti, nastupující síti 5G, umělé inteligenci, životu v chytrých městech, projektům spojených s vesmírem, ekologií, robotice nebo 3D tisku. Nechybělo ani téma vznik a šíření fake news. Připomínáme rozhovory, které by byla škoda minout.

Podle společnosti LMC, která provozuje například server Jobs.cz, jsou lidé s roboty ochotní sdílet názory na fungování firmy, pro níž pracují. A to mnohem snáz, než když to samé mají probírat s někým ze svých nadřízených. Při rozhovoru s robotem zaměstnanci snáze prozradí i to, s čím by chtěli pomoci nebo co by se ve firmě mělo vylepšit. A právě proto vznikl robot Arnold. Personální oddělení a vedení firem tak díky němu mají nástroj pro zjištění loajality i zpětné vazby a názorů na fungování firmy od každého zaměstnance. Znamená to konec šeptandy ve firemní kuřárně?

Problém jsou šuplíkové zprávy

Za zrodem Arnolda stojí společnost LMC, kde vznikají textové scénáře pro konverzační roboty. A Arnold stojí na jejich vrcholu. Michal Osuský, šéf projektu na vývoj Arnolda, je přesvědčen, že nasazení konverzačních robotů pro personální oddělení firem představuje praktické a funkční řešení, jak konečně získat důvěryhodné odpovědi zaměstnanců. Jiné formy na získávání názorů uvnitř firmy totiž podle Osuského valné výsledky nepřináší.

„Upřímně řečeno, je to docela katastrofa. Naprostá většina nástrojů selhává ve své primární funkci. Tedy v rozumné míře a bez nátlaku sbírat kvalitní data, vyvozovat z nich konkrétní závěry a doručovat je správným lidem,“ vysvětluje Osuský, podle něhož jsou pak často výsledkem takzvané šuplíkové zprávy, tedy takové, kdy se odprezentuje výsledek průzkumu plný nesrozumitelných grafů, který následně všichni odloží do šuplíku.

S Arnoldem to má být jinak. Cesta k němu ale nebyla jednoduchá. Aby robot dobře fungoval a dokázal získat od uchazečů relevantní data a přinést strukturované výsledky, bylo potřeba ho vyvinout úplně od začátku. Vývoj vlastního robota byl navíc spíše nutností. Ukázalo se to totiž praktičtější než převzít už fungující řešení. „Před lety z našich analýz vyplynulo, že neexistují nástroje, které by fungovaly správně. Většina z nich byly podivné dotazníky, špatně přeložené věci ze zahraničí, bez možnosti efektivního zpracování získaných informací a odpovědí,“ vysvětluje Michal Osuský.

Související článek

Šéf UnitX: „Za tři roky budou chytré kamery tak levné, že si je pořídí každé druhé město“

Mediální prostor v souvislosti s chytrými technologiemi zaplňují hlavně články a reportáže o kamerách, které jsou schopné obličej snímané osoby automaticky spojit s její identitou. Nebo zprávy, které popisují možnosti zneužití třeba dat z mobilního telefonu, který každý z nás nosí v kapse. Už méně se ale mluví i tom, že chytrá řešení dokáží odbourat fronty na úřadech nebo usnadnit vyplňování nepřehledných formulářů. Tedy pomoci s něčím, co řešíme skoro denně.

Kromě toho se v LMC z průzkumů mezi velkými zaměstnavateli dozvěděli, že až devadesát procent velkých firem nějaký nástroj pro zjištění zpětné vazby zaměstnanců používalo, ale nebyli s ním spokojeni. „Spousta firem nástroj na zjišťování spokojenosti zaměstnanců dokonce sama zkoušela vyvíjet a často se dopracovala k nějakému výsledku. Nikomu se ale nepodařilo podchytit všechny funkce, které by potřebovali,“ říká Osuský, jenž zároveň zdůrazňuje, že Arnold není chatbot – je to konverzační robot, který je zaměřený na jednu konkrétní oblast. Rozdíl oproti chatbotovi spočívá v tom, že chatbota se ptá člověk, zatímco konverzační robot Arnold se ptá sám.

Konverzace s robotem musí bavit

Osuský potvrdil, že při vývoji konverzačních robotů měli v jedné věci zcela jasno – lidi musí konverzace bavit a hlavně motivovat ke sdílení pravdivých názorů. A to je závislé na tom, jak dobře se napíše scénář pro robota, který bude lidi ve firmě oslovovat a zpovídat. Díky vhodně zvoleným otázkám může zaměstnavatel získat detailní informace, zjistit úroveň spokojenosti svých zaměstnanců, zpětnou vazbu na důležitá firemní rozhodnutí apod.

Související článek

Osmdesát tisíc a notebook k tomu. Dá se stát programátorem bez diplomu v kapse?

Chcete v novém roce změnit kariéru a uvažujete o lukrativním místě v IT? Dobrá zpráva je, že lidí v oboru je kritický nedostatek. Ta špatná ovšem říká, že ne každý rekvalifikační kurz vás na dobře placené místo připraví. Jak poznat kvalitu a na co se při hledání kurzu zaměřit?

Scénář obsahuje dopředu schválenou strukturu otázek (obsah konverzací), na které se odpovídá prostřednictvím různých platforem. Na dotazované tak mohou vyskakovat dotazníky například ve Facebook Messengeru, prostřednictvím platformy Feedyou, ale i jinde.
Na správné fungování Arnolda má vliv i fakt, že za jeho vznikem stojí multidisciplinární tým, který zahrnuje psychology, sociology, metodology, statistiky, výzkumníky i specialisty na intervence. „Ke každé součásti Arnolda jsme našli potřebné experty, posadili jsme je do jedné místnosti a nechali je pracovat,“ říká Osuský.

Pro zajímavost, při spuštění konverzačního robota Arnold jeho tvůrci napsali na třicet sedm témat z oblasti HR (loajalita, engagement, zpětná vazba od nadřízených...). A podle Osuského není problém napsat další scénář na požadované téma zadavatele či upravit stávající. Při tvorbě scénářů konverzací se autoři zaměřují na to, aby byly otázky co nejjednodušší. „Když zkoumáme engagement, což je oblíbené HR téma, nemůžeme se zeptat: Jak jste engageovaní? Já si vždycky připomínám, že na otázky musí umět odpovědět i moje babička,“ uvažuje Michal Osuský.

Jako důkaz potvrzení jeho slov může posloužit testovací rozhraní robota Arnolda na téma spokojenost. Vyzkoušet si ho můžete ZDE. Vyhodnocení z odpovědí se pak ukládá do přehledných výstupů, podívat se můžete na testovací rozhraní i na téma zjištění spokojenosti se zpětnou vazbou od nadřízených. Výstupy se můžou hodit jak pro oddělení lidských zdrojů, tak pro vedoucí jednotlivých týmů i pro vedení firmy.

Související článek

Číňanky si stále častěji platí virtuální milence. Kolik za nový typ lásky zaplatí?

Mladé Číňanky mají nový způsob, jak vyřešit partnerské vztahy. Platí si virtuální milence. Společníky na vzdálenou komunikaci si pronajímají prostřednictvím populárního serveru WeChat nebo aplikace Taobao.

Zkušenosti z praxe zatím ukazují, že zadavatelé průzkumu se mohou dozvědět někdy až překvapivě nečekané informace, kdy jsou zaměstnanci například nespokojeni s výkonem přidělených počítačů, nebo jim vadí nastavení úrovně chlazení u klimatizace ve společných prostorách… Samozřejmě se ale řeší hlavně složitější situace, například když se ukáže, že tým není spokojený se svým vedoucím. A právě k němu výsledky průzkumů velmi často chodí.

„Z firem víme, že přehled o tom, co si lidé myslí, potřebuje především každý teamleader. To jsou lidé, kteří si kolegy vybírají, pracují s nimi, řeší s nimi problémy a měli by znát jejich názory. Existuje několik výjimek. Když předěláváte systém vzdělávání, report nesmí jít za teamleaderem, ale na HR. K leaderovi také nesmí jít report v případě, že z něj vyplývá, že se nechová správně. Arnold v tom případě udělá výhybku a posílá výstup jeho nadřízeným,“ říká Osuský.

Jak moc si bude povídat

Kolik stojí využití Arnolda? Zájemci o jeho služby musí počítat s tím, že vydají přibližně stokorunu za jednoho osloveného zaměstnance. Podle objemu zadání a množství oslovených lidí se dá dostat i na cenu kolem pětadvaceti korun za zaměstnance.
„Rád říkám, že Arnold je nástroj pro udržování vztahu se zaměstnanci. To je analogie k péči o zákazníka, ale směřuje dovnitř firmy. Chceme po něm hlavně to, aby ho zaměstnanci rádi používali, aby byl srozumitelný a aby produkoval přehledné výsledky. Chceme, aby bylo okamžitě vidět, jestli je výsledek výzkumu dobrý, nebo špatný, co se přesně stalo a co s tím můžu jako manažer dělat,“ vysvětluje Michal Osuský.

Související článek

Zatímco nakupujete, robot od Volkswagenu sám nakrmí vaše e-auto elektřinou

Elektřina v osobní dopravě je hit. Roste počet prodaných elektroautomobilů a rekordní je i množství elektřiny odebrané v dobíjecích stanicích. A právě na pohodlné dobíjení se zaměřila i automobilka Volkswagen. Ta chce řidičům nabízet servis v podobě robota, který vyhledá zaparkované auto bez dostatečného množství energie, přiveze k němu baterii s energií a vůz sám nabije.

Kromě firem v Česku, které Arnolda už používají, funguje také u klientů v Polsku a na Slovensku. V roce 2020 pak zamíří i na Balkán, konkrétně do Bulharska, Maďarska, Rumunska. V plánu je ale také jeho uplatnění na západě – pracovat bude pro klienty ve Francii a v Německu.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama