Foto: Jan Martinec

T-Day: Když T-Mobile otevře dveře pro studenty

Firmy chytřereportáž 6 min čtení

Jak se pracuje v korporátu? Co se stane, když vypadne mobilní připojení? Kde se ukládají „velká data“ a jak se analyzují? Co je to společenská odpovědnost firmy a jak se projevuje v praxi? Na tyto (a mnohé další) otázky dostali středoškolští studenti odpověď na celodenní konferenci T-Day, kterou pro ně uspořádal operátor T-Mobile.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak se pracuje v korporátu? Co se stane, když vypadne mobilní připojení? Kde se ukládají „velká data“ a jak se analyzují? Co je to společenská odpovědnost firmy a jak se projevuje v praxi? Na tyto (a mnohé další) otázky dostali středoškolští studenti odpověď na celodenní konferenci T-Day, kterou pro ně uspořádal operátor T-Mobile.

Související článek

Český gymnazista přišel na to, jak fotografové můžou díky umělé inteligenci vydělat víc peněz

Student Gymnázia Jana Ámose Komenského v severočeském Dubí Michal Doubek přišel se zcela novým způsobem, jak s pomocí umělé inteligence výrazně zrychlit vystavování fotografií ve fotobankách a tím i zvětšit možnosti výdělku pro fotografy, kteří svoje snímky do fotobank umísťují.

Už třetí ročník T-Day se konal tento týden v sídle T-Mobile v pražských Roztylech. Zúčastnilo se ho několik desítek studentů především z technických středních škol, kteří si v tematických blocích mohli prohlédnout místa, kam se za běžných okolností veřejnost nedostane, poslechnout si zajímavé přednášky a na vlastní oči se přesvědčit, co vlastně práce pro mobilního operátora obnáší. Mnozí z nich tak s překvapením zjišťovali, že se rozhodně nejedná jen o telefonování, pokrývání země signálem a následné inkasování spousty peněz, jak si část veřejnosti občas mylně představuje.

Už v úvodním ranním bloku vzbudila velký zájem přednáška Tomáše Vintrlíka o tom, jak se budují optické sítě, tedy základní prvek rychlého internetového připojení příští generace. Současní středoškoláci svět bez internetu neznají, a proto bylo zajímavé poslouchat, jak si představují jeho další budoucnost.

Virtuální realitu si bylo možné vyzkoušet naživo. Studenti se dozvěděli i o projektu Virtuální slepecká hůl, který ve spojení s asistenčními centry dokáže „vidět za nevidomého“, a pomáhat mu tak v orientaci na ulici, v budovách apod. -

Většina představ se točila kolem virtuální reality, probíraly se možnosti práce na dálku a samozřejmě i on-line hraní, což jsou přesně témata, kterých se budování optických sítí bytostně týká. Velmi živo bylo i na prezentaci Lucie Staré ohledně šíření signálu v pražském metru – Praha v posledních měsících konečně dotahuje evropské metropole od Londýna po Sofii, kde je signál v podzemní dráze již dlouho běžným standardem, a mladí to samozřejmě oceňují. Ovšem ukázalo se, že i to má svá úskalí. „Teď už ty telefony nepustíme z ruky vůbec nikdy,“ okomentoval situaci jeden ze studentů.

Virtuální slepecká hůl

Spoustu zájemců zlákala i přednáška Radima Kalfuse z T-Mobile a docenta Jiřího Choda z Elektrotechnické fakulty ČVUT nazvaná Technologie, které pomáhají – Virtuální slepecká hůl. V rámci tohoto projektu se T-Mobile podílel na vývoji asistenčního systému, který tvoří brýle s kamerou a nástavec na slepeckou hůl s GPS modulem a ovládacími tlačítky. Systém slouží ke komunikaci s asistenčními centry, jejichž personál v případě potřeby dokáže „vidět za nevidomého“, a pomáhat mu tak v orientaci na ulici, v budovách apod. Při přednášce mimo jiné došlo i na otázku, jaký význam bude mít pro podobné služby nastupující technologie 5G.

Související článek

„Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci,“ říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Podle Jiřího Choda velmi zásadní – a nejde tak ani o samotnou kvalitu připojení, která už je teď vcelku dostačující, ale spíš o rychlou odezvu sítě. „Během práce na projektu jsme zjistili, že si třeba brýle s kamerou musíme vyrobit sami. Na trhu je spousta modelů typu Google Glass, ale všechny mají latenci kolem jedné vteřiny, což zdravému člověku stačí, ale nevidomému rozhodně nikoli – během téhle doby může do něčeho vrazit, spadnout ze schodů a podobně. My potřebujeme odezvu kolem jedné milisekundy.“

Oba přednášející využili téma i k širšímu výkladu o společenské odpovědnosti firem, především velkých korporací. Nepřekvapilo, že právě tato otázka měla pro studenty velký význam – pro mnohé z nich je právě angažovanost v nejrůznějších sociálních projektech jedním z důležitých kritérií, podle nichž si budou vybírat místo.

Dohledové centrum

Vůbec největší účast z celého dopoledního bloku měla prohlídka dohledového centra. „Když máte nějaký problém s připojením, rychlostí internetu a podobně, sice voláte na call centrum, ale řeší se to v téhle místnosti,“ uvedl Michal Trejbal z T-Mobile, který následně vysvětlil, jak se řeší nejčastější problém při provozu sítě – výpadek napájení.

Studenti si v sídle T-Mobile mohli prohlédnout i dohledové centrum, které díky velké projekční obrazovce může připomínat středisko po řízení vesmírných letů. -

Návštěvníci se tak dozvěděli, že v celé zemi funguje 3 500 distribučních bodů, přes něž se signál šíří, a úkolem firmy je zajistit, aby žádný z nich nezůstal bez proudu. „Systém je nastavený tak, že se v případě výpadku běžného napájení aktivuje baterie, která by měla vydržet zhruba čtyři hodiny. A do té doby dokážeme dopravit na libovolné místo některý z našich dieselových generátorů, aby se postaral o další zásobení proudem. Za běžného počasí tenhle systém bez problémů funguje. Horší je to třeba v případě prudké bouře, kdy proud vypadává v rozvodné síti plošně – to je sice spíš problém distributorů energie než náš, ale na to se zákazníci moc neptají. V takovém případě můžeme mít se signálem problém hlavně v malých městech, kde není mnoho základnových stanic – v Praze většinou nic nepoznáte, na venkově ano. Prioritou je v takovém případě udržet aspoň volání, takže internet někdy schválně krátkodobě vypínáme,“ vysvětloval Trejbal.

Související článek

Česko má ve světě umělé inteligence velké ambice. Ostravský superpočítač je jen začátek

Evropa hodlá zásadně posilovat digitalizaci a využití umělé inteligence. Buduje proto síť napříč celým kontinentem, kterou staví na takzvaných superpočítačích. Strojích o takovém výpočetním výkonu, že podle strůjců této myšlenky mohou změnit rozvoj průmyslu i celé společnosti. Jedním z důležitých bodů této sítě je i Česko.

Po obědě proběhlo několik vědomostních soutěží, jejichž výherce čeká exkurze do centrály Deutsche Telekomu (mateřské firmy T-Mobile) v Bonnu. Poté následoval odpolední blok zaměřený především na technologie budoucnosti. Studenty hodně zaujala přednáška Tomáše Malovce o tom, jak budou zanedlouho vypadat call centra – právě tady se ve velkém měřítku bude prosazovat umělá inteligence v podobě robotických asistentů, kteří by na základě strojového učení měli vyřešit problémy zákazníků rychleji a efektivněji než živí operátoři.

Adéla Ráčková studentům vysvětlila, jak firma zpracovává „big data“, tedy velké množství informací nasbíraných v rámci provozu sítě, a jak se tato data využívají například k odhadům chování zákazníků, na základě čehož se pak nastavují například tarify či nejrůznější slevové akce. Hovořilo se i o dalších možnostech využití – mladé návštěvníky zaujal mimo jiné fakt, že na základě údajů mobilních operátorů lze s relativně velkou přesností určit počet účastníků masových akcí.

Související článek

Co se nám líbí? Dvanáct digitálních radostí Česka podle redaktorů Světa chytře

Co se nám v redakci Světa chytře líbí chytře digitálního? Co často používáme a pokaždé z toho máme radost? Žádné složité rozbory, čistě subjektivní dojem každého z nás. A tady máte výsledek.

Velkou účast měla i prohlídka showroomu pro internet věcí, kterou vedl David Týr. V téhle oblasti už měli někteří studenti nějaké předchozí zkušenosti – ve škole i mimo ni se podíleli na vývoji a výrobě nejrůznějších čidel, ovládacích systémů či cloudových řešení. V showroomu i na souběžné přednášce Matěje Řády o 5G se mimo jiné řešilo, zda se pro provoz IoT zařízení nejlépe hodí narrow-bandové technologie typu Sigfoxu, na který u T-Mobile podle Týra sázeli dosud, nebo právě nová pátá generace internetového připojení, která se v Evropě chystá na velký start.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama