foto: Shutterstock

Telemedicína v ČR aneb kam nás posunul covid

Stát chytřekomentář 5 min čtení

První i druhá vlna pandemie koronaviru nás zastihla nepřipravené. Vlastně můžeme být rádi, že naše zdravotnictví nezkolabovalo a můžeme být vděčni všem doktorům, sestrám a dalšímu zdravotnímu personálu nebo i vojákům za jejich nasazení. Jednu pozitivní věc, ale pandemie dokázala – už i české zdravotní pojišťovny díky ní začaly lékařům proplácet úkony prováděné na dálku. Co se tedy za poslední rok v českém zdravotnictví změnilo a jaké výzvy před námi stále zůstávají? Zamyslel se nad tématem Tomáš Doležal, generální ředitel Medevio.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

První i druhá vlna pandemie koronaviru nás zastihla nepřipravené. Vlastně můžeme být rádi, že naše zdravotnictví nezkolabovalo a můžeme být vděčni všem doktorům, sestrám a dalšímu zdravotnímu personálu nebo i vojákům za jejich nasazení. Jednu pozitivní věc, ale pandemie dokázala – už i české zdravotní pojišťovny díky ní začaly lékařům proplácet úkony prováděné na dálku. Co se tedy za poslední rok v českém zdravotnictví změnilo a jaké výzvy před námi stále zůstávají? Zamyslel se nad tématem Tomáš Doležal, generální ředitel Medevio.

Související článek

Digitalizace zdravotnictví je díky covidu aspoň na půli cesty

První vlna koronavirové pandemie dokázala zlomit odvěký odpor zdravotnictví k digitalizaci. Konečně se začaly vydávat dlouho odkládané eNeschopenky, rozjelo se objednávání do ordinací a lékaři začali vyšetřovat přes internet. K pořádnému digitálnímu obratu ale rozhodně nestačí nahradit psací stroj počítačem.

Příchodem pandemie onemocnění Covid-19 v jarních měsících zaznamenala telemedicína obrovský rozmach. Ze dne na den se pacienti začali obávat kontaktu s jinými pacienty v čekárnách u lékaře a izolovali se doma. Stále ale trpěli zdravotními problémy, které potřebovali se zdravotníky konzultovat. Navíc se jich mnoho setkalo s rizikovými kontakty nebo dokonce zaznamenali příznaky onemocnění. V takovém stavu pak nemohli opouštět izolaci. To je situace, která přímo vybízí k rozmachu vzdálených konzultací s lékaři, tedy telemedicíny jako takové. Například v USA podíl uživatelů telemedicíny vzrostl z 11 % na 76 %. Data z Francie dokonce ukazují nárůst podílu vzdálených konzultací během prvního týdne v březnu z 0,1 % na 28 %.

Tři nástroje v Česku

V České republice se hlavním telemedicínským nástrojem stal telefon a také systém eReceptu. Připomeňme, že eRecept umožňuje vystavení receptu na léky pro konkrétního pacienta na dálku a navíc jej přímo zašle pacientovi do telefonu. Lékaři začali zvát své pacienty na přesný čas, aby se v ordinacích nepotkávali a mnoho konzultací řešili a řeší telefonicky. Vedle eReceptu, který je povinný od ledna 2018, a eNeschopenky, která funguje od ledna 2020, je jediným novým výdobytkem digitalizace českého zdravotnictví eŽádanka. Ta ale funguje jen pro vyšetření na Covid-19, ale k dobru jí musíme přičíst, že propojuje lékaře, hygienické stanice a odběrová místa. Nebýt eReceptu a eNeschopenky, velmi pravděpodobně by české zdravotnictví zkolabovalo již v první vlně, nebo by docházelo k ještě rychlejšímu šíření nemoci.

Ptáte se proč je u nás telemedicína omezená na de facto tři nástroje? Odpověď je jednoduchá. Až do března 2020 české zdravotní pojišťovny neproplácely telemedicínské výkony ze zdravotního pojištění. Takže vzdálenou konzultaci dělal lékař zdarma. Příchodem první vlny se ale pojišťovny rychle přizpůsobily a již 16. března Všeobecná zdravotní pojišťovna umožnila vykazovat cílené vyšetření na základě elektronické konzultace pacienta s lékařem pomocí telefonu, e-mailu nebo videokonzultace. Rychle následovaly další zdravotní pojišťovny a nyní máme cca 10 telemedicínských výkonů, které už je možné provádět na dálku, podobně, jako přímo v ordinaci lékaře. Tyto pojišťovnami hrazené telemedicínské úkony jsou určeny nejen všeobecným praktickým lékařům nebo praktickým lékařům pro děti a dorost, ale také ambulantním specialistům a zejména klinickým psychologům, psychiatrům nebo logopedům, jejichž nástrojem je zejména slovo.

Telemedicína už i u nás?

I čeští lékaři tak teď mohou s pacientem za přesně daných podmínek telefonovat nebo pořádat videohovory a dostanou za to zaplaceno od zdravotních pojišťoven. Tyto úkony nazýváme synchronní telemedicínou, protože se dějí v reálném čase a obě strany hovoru musí být v jeden čas přítomny na telefonní lince nebo on-line. Jak se ale zdá, tato možnost neřeší komunikační přetíženost českých ordinací. Lékař potřebuje mít dost času a klidu na pacienty v ordinaci a nemůže vyřizovat desítky telefonátů denně.

Proto české zdravotnictví potřebuje také nástroje asynchronní telemedicíny, jako chat, sdílení dat, vyplňování údajů ze strany pacientů do zabezpečených dotazníků, rozhodovací algoritmy, chat-boty nebo vzdálené automatické monitorování zdravotního stavu. Tyto nástroje zdravotnímu personálu odlehčí nebo aspoň komunikaci přesměrují na někoho jiného, případně ji přesunou do časového okna, kdy se na ní mohou lékaři soustředit.

Související článek

Kyberútočníci si pochutnávají na zdravotnictví. Ohrožují lidské životy

Právě v době, kdy by se potřebovala co nejvíc soustředit na boj proti koronaviru, řeší zdravotnická zařízení stále častěji technické problémy. V nemocnicích, centrech pro výzkum léků a dalších organizacích, které bojují s pandemií, se rozšiřují kyberútoky. Cíle jsou rozesety po celém světě a nevyhýbají se ani Česku.

Zásadní otázkou je, zda podle těch, kdo rozhodují o úhradách zdravotní péče, budeme potřebovat telemedicínu i poté co pandemie covidu odezní. Podle mě o tom nelze pochybovat. Větší digitalizace, včetně rozšíření telemedicínských služeb, je jednou z mála možností, jak i do budoucna udržet dostupnost zdravotní péče v ČR. Vyhlídky však nejsou příznivé. Čeští lékaři a zejména ti v první linii rychle stárnou a jejich kapacity se nedostatečně rychle obnovují v podobě nových mediků. Průměrný věk českých praktických lékařů je 56 let a více než jedna třetina jich je ve věku vyšším než 60 let. Také samotná populace rychle stárne a bude vyžadovat stále více zdravotní péče.

Zdravotní kontakt i na dálku. Pro všechny

Není to ale jediný důvod proč věříme v nevyhnutelnost rozvoje telemedicíny i v ČR. Vnímáme zde potenciál k přenosu určitého procenta zdravotních kontaktů do virtuálního prostoru. Přeci jen má Česká republika vysoký počet kontaktů mezi pacientem a lékařem. K lékaři jdeme v průměru 8krát za rok, přitom většina zemí EU si vystačí s nižším počtem a skandinávské země či Portugalsko dokonce se 3-4 návštěvami za rok. Odhadem 20 až 30 % kontaktů, zejména těch jednodušších a administrativních, je možné provádět na dálku, a ještě navíc s úsporou času. Telemedicína poskytuje technologii a pravidla k tomu, aby tato vzdálená komunikace probíhala bezpečně a efektivně.

Související článek

Tyto chytré aplikace do telefonu pomůžou českému zdravotnictví

Pandemie koronaviru představuje zásadní výzvu pro český zdravotnický systém. Proto je nezbytné do něj přinést nová řešení, která pomůžou jeho každodennímu provozu. Několik takových řešení se představilo v akceleračním programu Zdravá myšlenka 2020.

Pandemie nemoci covid-19, která skokově zvýšila potřebu vzdálené komunikace mezi pacientem a lékařem, tak znamená pro české zdravotnictví příležitost na dlouhodobou změnu. Díky lepšímu využití komunikačních technologií můžeme šetřit a racionalizovat vzácný čas lékařů a sester a také klienti zdravotního systému nemusí zbytečně do ordinací a čekáren. Vedle toho je tu obrovský potenciál využití zdravotních dat k lepší prevenci, časnější diagnostice a koordinaci léčby.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama