Ilustrační foto: Istockphoto

Průlom v digitalizaci státu na spadnutí?

Stát chytřekomentář 3 min čtení

Česko i přes poměrně nadějný začátek někdy před deseti lety systematicky zaostává v zavádění moderních technologií do veřejné správy. Stát sice má řadu informačních systémů, jenže ty spolu data nesdílejí. Pro lepší řízení státu nemá taková elektronizace žádný smysl.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Česko i přes poměrně nadějný začátek někdy před deseti lety systematicky zaostává v zavádění moderních technologií do veřejné správy. Stát sice má řadu informačních systémů, jenže ty spolu data nesdílejí. Pro lepší řízení státu nemá taková elektronizace žádný smysl.

Související článek

Česku zoufale chybí optický internet. Podpora jeho zavedení má zabránit vylidňování venkova

Co brání Česku v rychlejším rozvoji optických sítí? Zoufale pomalé stavební řízení, laxní přístup obcí i špatná informovanost mezi uživateli, kteří se spokojí s nižšími standardy, ačkoli by mohli chtít víc. O tom všem se mluvilo na tiskové konferenci institutu CEVRO, který na toto téma připravil obsáhlou studii s všeříkajícím názvem „Jak rozvíjet rychlý a stabilní internet ve městech a obcích České republiky?“

Je to logický důsledek toho, jak se u nás elektronizace veřejné správy dosud provozovala – jejím hlavním smyslem nebylo zjednodušit život občanům, ale usnadnit práci úředníkům. Hlavní brzdou bylo, že podle úředníků ta či ona změna navrhovaná některým z politiků není možná, protože pro ni není opora v zákoně – a jak známo, úředník nemůže dělat nic, co mu zákon výslovně neukládá. A protože pak ti samí úředníci nemají zájem spolupracovat na sepsání příslušného zákona, nemůže se nikdo divit, že jsme na tom, jak jsme.

Objevují se spíše drobné posuny, často na popud poslanců, tak jako třeba mně se vloni podařilo protlačit povinnost pro ministerstvo dopravy, aby alespoň ty majitele aut, kteří mají datovou schránku, v dvouměsíčním předstihu informovalo o končící platnosti technické prohlídky jejich vozů. Tato novinka reálně funguje od 1. dubna.

Občan má právo na poskytnutí služby ze strany úřadu v digitální formě – pokud o to stojí.

To ale není žádná systematická práce – a děje se to i proto, že stát vlastně ani neví, jaké všechny agendy zpracovává. Jestli je nedělá na různých místech opakovaně, k čemu vlastně slouží a kterou z nich by bylo možné zrušit. A jsem si jistý, že některé na zrušení jistě zralé jsou. Proto jsem se také loni pustil do spolupráce na přípravě zákona, který by na elektronizaci veřejné správy šel z druhé strany. Neohlížel by se na to, co úředníci elektronizovat dovolí, ale naopak by jasně řekl, že občan má právo na poskytnutí služby ze strany úřadu v digitální formě – pokud o to stojí.

Související článek

Digitální komunikaci občanů podpořilo 137 poslanců

Návrh zákona o právu na digitální služby podepsalo 137 z dvou set poslanců sněmovních stran. Zákon, který má občanům garantovat možnost komunikovat se státem digitálně, má podporu všech poslaneckých klubů. Jeho návrh bude podán do Poslanecké sněmovny.

Stát pak bude muset do jednoho roku od účinnosti zákona vytvořit katalog služeb veřejné správy, tedy uskutečnit zásadní inventuru všech agend, které provádí, a všech služeb, které poskytuje občanům. A následně vyškrtnout, propojit nebo upravit ty, které se opakují. Potom bude mít pět let na to, aby tyto služby digitalizoval – umožnil občanům jednat vůči státu digitálně.

Občan ale získá řadu dalších práv. Zákon například postaví na stejnou úroveň osobní jednání, tedy podpis formuláře někde na úřadě, s jednáním na dálku, tedy digitálně. Když dá občan souhlas, aby úřady sdílely všechny jeho údaje, nebude je muset znovu a znovu vyplňovat do stejných digitálních prohlášení a žádostí, protože se budou předvyplňovat samy, jak to známe z různých registrací na internetových obchodech nebo třeba u elektronického bankovnictví. A pokud by snad úřad ke službě zapsané do katalogu nenabídl elektronický formulář, vznikne mu povinnost přijmout podání občana v jakémkoli z běžných datových formátů. Důležité je také podotknout, že digitální přístup občana ke státu má být právem, nikoli povinností. Nechceme k digitální komunikaci se státem nikoho nutit násilím. Podle návrhu zákona také nebude nutné, aby s sebou každý nosil několik různých plastových kartiček – úředník, policista nebo třeba kontrolor jen na základě jména a bydliště zjistí, jestli máte platné řidičské oprávnění, takže nebudete potřebovat řidičský průkaz.

Možná bude zákon k úředníkům přísný. Ale ze statistik digitální úspěšnosti české veřejné správy je zřejmé, že už nejde spoléhat na vlastní aktivitu úřadů, protože zaostávání za úrovní služeb poskytovaných úřady v jiných zemích – o soukromých firmách ani nemluvě – by se jen prohlubovalo. Proto jsem rád, že jsme návrh zákona podali Poslanecké sněmovně k projednání, a to s podpisy 137 poslanců. Doufám, že úřady ho budou brát spíš jako ponouknutí k aktivitě než jako hrozbu.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama