foto: iStockphoto.com

Krásný nový čínský internet: „internetová suverenita“ nabízí místo svobody tuhou kontrolu

Stát chytřeanalýza 7 a více min čtení

Financial Times přinesly 27. března obsáhlou analýzu Madhumity Murgii a Anny Gross zabývající se čínským projektem „nového internetu“. Jak vyplývá z dalšího textu Financial Times, na rozvoji tohoto projektu se podílí nejen čínské politické vedení, ale i tamní technologické firmy.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Financial Times přinesly 27. března obsáhlou analýzu Madhumity Murgii a Anny Gross zabývající se čínským projektem „nového internetu“. Jak vyplývá z dalšího textu Financial Times, na rozvoji tohoto projektu se podílí nejen čínské politické vedení, ale i tamní technologické firmy.

Související článek

Je čínský high-tech boj s koronavirem jen Potěmkinovou vesnicí?

Řízení společnosti s pomocí moderních nástrojů se v Číně intenzivně rozšiřuje. Digitální experimenty a technologický pokrok země často šokují západní média. Nejinak tomu je i během koronavirové epidemie. Jde ale o skutečný pokrok, nebo jen o povedené PR?

Už koncem září loňského roku čínští inženýři předložili v sídle OSN v Ženevě delegátům zastupujícím zhruba 40 zemí při Mezinárodní telekomunikační unii (ITU) návrh na inovaci v podobě tzv. „nového IP“. Podle Financial Times (dále jen FT) se jedná o „alternativní formu internetu, která by měla nahradit technologickou architekturu, na jejímž základě internet funguje již více než půl století“. Pro Čínu by přechod k této alternativní verzi internetu znamenal vyřešení letitých problémů s nezbytným a nákladným cenzurováním pomocí tzv. „velkého firewallu“ – internetové obdoby Velké čínské zdi chránící domácí prostředí Číny před „vpády“ informací zvenčí. Napomohlo by také k zajištění „internetové suverenity“ (网络主权), konceptu, který Čína – a spolu s ní země jako Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie – již několik let aktivně prosazují. V celosvětovém měřítku by takové pojetí zajistilo přímou kontrolu států nad obsahem sdíleným prostřednictvím internetu, což by na jednu stranu oslabilo moc internetových gigantů, jako jsou Google a Facebook, ovšem na druhou stranu by to znamenalo konec svobodného internetu se všemi jeho pozitivními i negativními důsledky.

A pak tu je otázka nutného hardwaru, který „internetovou suverenitu“ dokáže zajistit. Pokud by jej také zajišťovala primárně Čína, dostala by se tím kontrola celého internetu do rukou této velmoci. To je ostatně i riziko spojené s budováním 5G sítí, o němž se již několik let bouřlivě diskutuje v mnoha zemích. V tomto případě s „novým IP“ by však šlo o čistě systémovou záležitost, protože kontrola shora je samou podstatou navrhované architektury nového internetu.

Nestabilní internet

Řešení nového standardu klíčových síťových technologií jako alternativu k existujícímu systému nabídla v rámci ITU, v jejímž čele od roku 2014 stojí čínský telekomunikační inženýr Čao Chou-lin, ve spolupráci s čínskými státními telekomunikačními operátory China Unicom a China Telecom a ministerstvem průmyslu a informačních technologií skupina Huawei. Návrh standardu je založen na jakési „internetové DNA“, identifikující jednotlivé počítače. Jde o kombinaci TCP (transmission control protocol – protokol, kterým mezi sebou v internetu komunikují jednotlivé počítače) a IP (tedy identifikací konkrétního počítače). V čele projektu otevřeně podporovaného čínskou vládou stojí podle FT Richard Li, vedoucí výzkumu ve Futurewei, společnosti pro výzkum a vývoj působící v kalifornském Silicon Valley a přidružené k Huawei. V prezentaci určené delegátům ITU v září v Ženevě označili zástupci Huawei stávající internetovou infrastrukturu za „nestabilní“ a „zdaleka nepostačující“ nárokům digitálního světa blízké budoucnosti. Současný internet popisují jako „relikt“, který dosáhl limitu svých technologických možností a je ho třeba nahradit něčím novým. Protiklad stabilní – nestabilní má však v oficiálním čínském žargonu široké společenské konotace. Onu „nestabilitu“ současného internetu lze chápat zároveň jako jeho „destabilizační potenciál“. Čínští inženýři argumentují potřebou internetu sloužit špičkovým technologiím budoucnosti, jako jsou samořízená auta nebo holoportace, ovšem v první řadě jde o kontrolu, a tudíž i moc a peníze.

Související článek

Máme se bát Číny? Aneb moderní technika může být i nepřítel

Jak se žije v zemi, kde je pod kontrolou každý váš pohyb, každá navštívená webová stránka i sebemenší bankovní transakce? A jak se na tomto stavu podílejí špičkové technologické firmy, jejichž produkty běžně používáme?

Financial Times citují připravovanou publikaci, jejímiž autory jsou zástupci Velké Británie při ITU působící v Oxford Information Labs. Ti ve svém článku varují, že „nové IP“ by umožnilo „detailní kontrolu zabudovanou v samotných základech sítě“ a „centralizované řízení internetu, a potenciálně i jeho uživatelů, shora dolů, což implikuje hrozbu pro lidská práva“. Zároveň by to Číně poskytlo rozhodující vliv v rámci klíčového „konfliktu o vládu nad internetem“, který se má stát tím hlavním „bitevním polem“ politických a ekonomických zájmů ve 21. století, jak píše Laura DeNardis ve své knize z roku 2014 nazvané The Global War for Internet Governance. Ostatně, o podobné „převzetí internetu“ se již Čína v ITU pokusila v roce 2012. Tehdy se však do věci vložily americké technologické firmy a USA a evropské státy Čínou předloženou rezoluci ustavující první požadavky na „právo na svrchovanost“ států v kyberprostoru odmítly podepsat.

Odborníci i vlády západních zemí se však nyní – na základě zkušeností z minulých let – shodují v tom, že je potřeba internet nějakým způsobem regulovat. Skandály jako ten kolem Cambridge Analytica a koncentrace kontroly nad internetem, a tedy i ohromné moci (a bohatství), v rukou několika amerických korporací, z nichž nejvýraznější jsou Apple, Google, Amazon a Facebook, ukazují, že internet zásadním způsobem určuje nejen jak komunikujeme, ale zároveň i přetváří to, jak myslíme a žijeme. Představuje tak, slovy autorů z FT, „zásadní zlom v našem společenském řádu“, v němž dochází k manipulaci veřejného diskurzu, narušení demokracie a nárůstu možností kontroly obyvatel pomocí online technologií. Internet se stává veřejným prostorem, kde bude v budoucnu nezbytné udržovat „lepší veřejnou hygienu.“ A vlády, včetně těch demokratických, jsou připraveny v tom hrát větší roli než dosud.

Regulace a větší přístup k osobním datům?

Představy v jednotlivých státech se ovšem dost zásadně liší. Spojené státy, Velká Británie a Evropská unie počítají se zavedením větší regulace v rámci stávajícího systému spolu s umožněním většího přístupu k osobním datům uživatelů pro zpravodajské a bezpečnostní složky. Jak uvádějí FT, „čínský návrh nového IP je mnohem radikálnější a mohl by zakódovat systém nucené centralizované vlády přímo do technologických základů internetu.“ Není překvapivé, že tato myšlenka imponuje zemím, jako jsou Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie, které Čínu v rámci ITU dlouhodobě podporují. Části tohoto systému jsou údajně podle některých delegátů ITU již ve stádiu budování a jednotlivé země je mohou brzy začít testovat.

Související článek

Čína to nevzdá. Proč Huawei ze sítí českých operátorů jen tak nezmizí?

Podle zpráv z médií to působí, že čínský telekomunikační a technologický gigant Huawei je škodná, kterou je potřeba vyhnat z lesa. Loni před ním a další čínskou firmou ZTE varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), některé státy ho vyřadily z dodávek pro telekomunikační sítě a Američané z Huawei udělali jednu z karet v obchodní válce, kterou s Čínou s různou mírou intenzity vedou. Realita je ale oproti politické hře o poznání jiná, jak ve svém komentáři píše Ondřej Malý.

Podle známé harvardské socioložky Shoshany Zuboffové, autorky knihy The Age of Surveillance Capitalism, si již nyní mohou vlády vybrat mezi „dvěma verzemi internetu“ – „vykořisťovatelskou, tržně orientovanou kapitalistickou“ a „autoritářskou verzí“, přičemž obě staví na sledování a sběru dat svých uživatelů. Nyní je klíčovým úkolem pro USA a evropské země, aby vybudovaly právní a technologický rámec pro skutečně demokratické fungování internetu. Bývalý zástupce Nizozemska v ITU Niels ten Oever pro FT řekl:

„Internet měl být neutrální infrastrukturou, ale změnil se v nástroj politické kontroly. Čím dál tím častěji je jeho infrastruktura využívána pro politické cíle – a pro ekonomické a fyzické utlačování lidí, jak jsme to již viděli v Kašmíru, Myanmaru nebo v kauze Snowden. [...] Zásadní otázkou pro mě je, jak vybudovat veřejnou síť na základě soukromě vlastněné infrastruktury? Jak vymezit role státu a soukromých firem?“

Technologie se za současného stavu vyvíjejí za účelem zisku a (mezinárodnímu) internetu dominují americké firmy, které také získávají přístup k veškerým datům. I v očích mnoha evropských odborníků je čas na změnu. Kýženou alternativou by podle Oevera mohlo být zvýšení demokracie a transparentnosti online, posílení práv uživatelů, a naopak oslabení moci technologických gigantů i vlád. Mnoho států se však namísto toho může přiklonit k čínskému receptu, jak se to ostatně již děje. Ten se mimo jiné vyznačuje úzkou spoluprací mezi technologickými giganty, vládou a bezpečnostními složkami. Navrhované čínské řešení tak počítá s centralizovaným řízením a sdílením dat mezi jednotlivými vládami pro potřeby AI, velkých dat a dalších aplikací. Umožňovalo by monitorování i omezování přístupu každého uživatele internetu. Zároveň by to zajistilo pekingskou vládou již několik let prosazovanou „internetovou suverenitu“, protože každá země by vlastně měla svůj vlastní internet, který by si sama mohla regulovat.

Siova podprahová suverenita

Samotný termín internetová/kybernetická suverenita či svrchovanost se v čínském ideologickém slovníku začal systematicky objevovat v roce 2014, kdy jej prezident Si Ťin-pching představil během první Světové internetové konference (世界互联网大会, World Internet Conference) v čínském Wu-čenu. Podle svědectví tehdy zahraniční účastníci, včetně zástupců předních amerických i evropských technologických firem, dostali v noci pod dveře svých pokojů návrh společného prohlášení o uplatňování zásad „národní kybernetické svrchovanosti“. Své případné připomínky měli předložit ten samý den do osmi ráno a organizátoři očekávali, že prohlášení poté všichni podepíší. Tento nátlakový pokus sice nevyšel, čínské úsilí o suverenitu na internetu však ani poté nepolevilo. V prosinci 2014 navštívil USA a Silicon Valley tehdejší ředitel kanceláře ústřední vedoucí skupiny pro internetovou bezpečnost a informatizaci, instituce jinak známé pod zkratkou CAC (Cyberspace Administration of China) Lu Wej, jehož média označovala za čínského „internetového cara“. Mimochodem Lu byl později z pozice sesazen, v únoru 2018 vyloučen z komunistické strany a v říjnu stejného roku odsouzen ke čtrnácti letům vězení za korupci. Ještě před svým kariérním pádem, tedy v době návštěvy USA, však publikoval text v angličtině nazvaný „Cyber Sovereignty Must Rule Global Internet“, v němž mimo jiné vyzývá: „Měli bychom navzájem respektovat kybernetickou svrchovanost [našich států], vládu nad internetem a kulturní rozdíly. [..] Působení amerických firem v Číně ukazuje, že ti, kdo respektují čínské zákony získávají příležitost podílet se na čínské inovaci internetu a vytvářet nezměrné hodnoty, zatímco ti, kdo volí opozici, sami sebe izolují a budou čínským trhem nakonec odvrženi.“

Související článek

Čína tajně instaluje turistům do mobilů špiónskou aplikaci

Turista, který navštívil Čínu, našel po návratu ve svém mobilu podezřelou aplikaci. Bezpečnostní odborníci zjistili, že program stahuje z telefonu kontakty, textové zprávy a přihlašovací údaje a předává je čínské vládě. Aplikaci instaluje turistům čínská pohraniční stráž.

Toto stále platí, pozice Číny je však nyní ještě silnější než dříve. Čínští internetoví giganti jako Baidu, Tencent, Alibaba a další hrají stále zásadnější roli nejen na domácím čínském trhu, ale i ve světě, a stejnou měrou narostl i vliv technologických firem zajišťujících telekomunikační a internetové služby.

Frustrující propustný internet

O čínské služby jeví zájem stále více zemí, včetně některých evropských. Rusko, Írán a Saúdská Arábie už dokonce některé z vizí prosazovaných Pekingem uvedly do praxe. Například Rusko zhruba před rokem začalo zavádět legislativní kroky směřující k odizolování ruského internetu od zbytku světa. Írán a Saúdská Arábie dokázali úspěšně blokovat přístup k mezinárodnímu internetu pro vlastní občany v době nepokojů.

Podle Financial Times nyní odborníci diskutují o tom, zda se čínské vize státní kontroly nad internetem posouvají od defenzivní strategie, motivované snahou autokratických režimů odstřihnout vlastní občany od mezinárodního svobodného internetu, k aktivní snaze o globální prosazení autoritářské verze internetu. Jinými slovy, zda má Čína nyní ambice své vize vyvážet za hranice vlastní i spřízněných autoritářských režimů. Autor knihy The Great Firewall of China: How to Build and Control an Alternative Version of the Internet James Griffiths pro FT komentoval:

„Propustný globální internet je pro čínské cenzory frustrující. Vynakládají obrovské náklady a úsilí [na jeho kontrolu], ale pokud by se daly tyto problémy téměř úplně odstranit využitím automatizovanějších a technických procesů, něčeho, jako je např. nové IP, bylo by to pro ně fantastické.“

Související článek

Čína používá technologii na rozeznání tváře na ujgurskou menšinu

Technologie na automatické rozpoznávání tváře je vládou Číny nadmíru oblíbená. Nyní vyplynulo, že díky této technologii sleduje i místní muslimskou komunitu Ujgurů. Tvrdí to zpráva, kterou otiskl deník New York Times jehož reportérům se podařilo získat seznam čínských vládních veřejných zakázek.

Prosazení a vybudování nové verze internetu by dokázalo efektivně blokovat přístup lidí po celém světě k „politicky nebezpečným informacím“ a cenzuře by to ušetřilo spoustu úsilí a peněz.

Podle Griffithse „průkazná schopnost kontrolovat a intenzivně sledovat dění na domácím internetu, aby se zamezilo jeho využití pro burcování lidí proti vládě, spolu s ekonomickým úspěchem domácích internetových firem“ činí čínskou vizi internetu „neuvěřitelně atraktivní pro autokratické režimy po celém světě.“

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama