Foto: iStockphoto.com

Hotovo 115 let po smrti autora. Pusťte si skladbu A. Dvořáka, kterou dokončila umělá inteligence

Věci chytřeAktuality 2 min čtení

V pátek večer v Praze zazněla závěrečná část třídílné skladby Antonína Dvořáka, kterou český skladatel začal psát před více než sto dvaceti roky. Za svého života ji nestihl dokončit. Povedlo se to až nyní. A to díky softwaru lucemburské firmy AIVA Technologies, který těží z práce umělé inteligence.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

V pátek večer v Praze zazněla závěrečná část třídílné skladby Antonína Dvořáka, kterou český skladatel začal psát před více než sto dvaceti roky. Za svého života ji nestihl dokončit. Povedlo se to až nyní. A to díky softwaru lucemburské firmy AIVA Technologies, který těží z práce umělé inteligence.

Související článek

Salvador Dalí opět žije. Po více než 30 letech od jeho smrti se s ním dá promluvit a udělat selfie

Je to více než třicet let, kdy svět opustil jeden z nejvýznamnějších umělců všech dob Salvador Dalí. S malířem se nyní ale díky nejnovějším technologiím umělé inteligence můžete dát opět do řeči. V muzeu Salvadora Dalího ve městě St. Petersburg na Floridě byla totiž otevřena nová expozice s názvem Dalí Lives, která umělce prostřednictvím moderní technologie přivedla  opět částečně k životu. 

AIVA/Antonín Dvořák: Z budoucího světa. Tak zní název třívěté skladby, jejíž poslední část v pátek 15. 11. v pražském Rudolfinu v zahrál orchestr PKF – Prague Philharmonia, který je složený z mladých absolventů hudebních škol. První větu letos na jaře v Bruselu zahrál přední český klavírista Ivo Kahánek, druhá pak v létě zazněla díky spolupráci PKF – Prague Philharmonia a punk-rockové kapely Vypsaná fixa na festivalu Rock for People.

Za nápadem dokončit Dvořákovo dílo stojí šéfové reklamní agentury Wunderman. Ti našli umělou inteligenci s názvem AIVA (Artificial Intelligence Virtual Artist), která je přímo zaměřená na komponování. AIVA od roku 2016, kdy vznikla, analyzovala už přes třicet tisíc hudebních děl a vytvořila si matematický model toho, co hudba vlastně je. Kromě toho také samozřejmě zpracovala přes stovku Dvořákových děl, aby byl výsledek její práce co nejbližší skladatelovu stylu. Jen to ji zabralo přibližně jeden měsíc času. „Bylo to pro ni poměrně složité, protože Dvořákova hudba není tak predikovatelná jako jiná,“ vysvětlil pro Český rozhlas spoluautor projektu Richard Stiebitz. Samotné komponování pak trvalo týden.

Související článek

„Umělá inteligence ve skutečnosti neexistuje, stroje potřebují lidský mozek,“ říká nejznámější český neurolog Vladimír Beneš

Málokdo u nás ví o lidském mozku víc než profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Z podstaty své práce se zabývá i otázkou umělé inteligence a názor na ni má celkem jednoznačný. „Počítač neumí myslet,“ říká chirurg, jehož pracovna připomíná spíš než nemocniční místnost kabinet ředitele Brumbála z Harryho Pottera.

Tvůrci projektu hovoří o tom, že jejich ambicí není konkurovat živým skladatelům, nebo je nahrazovat, ale naopak použít technologii k produkci hudby coby užitého umění, například jako kulisu k počítačovým hrám. „Zde může umělá inteligence nesporně radikálně urychlit a zlevnit produkci a přinést svým tvůrcům zasloužený zisk,“ myslí si klavírista Ivo Kahánek.

Třetí větu skladby nazvané Z budoucího světa, jak zazněla na pódiu Rudolfina, si je možné poslechnout na internetové stránce Českého rozhlasu, který ji na svých vlnách z pražského sálu posluchačům přenášel živě.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama