Zdroj: Redakce

Digitální atmosféra se v Česku mění. Vydrží Babišova vláda nasazené tempo?

Stát chytřetéma 7 a více min čtení

Atmosféra na konferenci ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) v Hradci Králové se oproti minulosti proměnila. Zatímco loni řečníci spíš slibovali, letos všichni bez ohledu na stranickou příslušnost chrlili čísla dokazující, kolik projektů eGovernmentu se od loňska spustilo, kolik jich ještě spustí a jak to pomůže lidem. Odpovídaly jejich prezentace skutečnému světu?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Atmosféra na konferenci ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) v Hradci Králové se oproti minulosti proměnila. Zatímco loni řečníci spíš slibovali, letos všichni bez ohledu na stranickou příslušnost chrlili čísla dokazující, kolik projektů eGovernmentu se od loňska spustilo, kolik jich ještě spustí a jak to pomůže lidem. Odpovídaly jejich prezentace skutečnému světu?

Související článek

Pirát Profant: Kdyby Babiš uměl používat aspoň e-mail, možná by pochopil, co je dobré zavést

Česko potřebuje funkční e-government. Slyšíme to ze všech stran. A to i z úst premiéra Andreje Babiše, jeho hnutí i členů nové vlády. Povede se to někdy? Budeme vůbec někdy moct podávat daňové přiznání pohodlně z domova během pár kliknutí? Dočkáme se systému, kdy kterýkoliv lékař koukne do počítače a zjistí o pacientovi vše, čím si zatím prošel a jaké léky užívá? Přestanou někdy státní úřady utrácet miliardy korun za nespolupracující IT systémy? Jaký je vlastně skutečný stav e-governmentu v Česku? Tomuto tématu se se dlouhodobě věnuje poslanec Pirátů Ondřej Profant.

Hlavním bodem celého programu konference ISSS bylo slavnostní zahájení. Tradičně šlo o sérii projevů a krátkých vystoupení přibližně třiceti hostů, o kterých se dá říct, že tvoří tvrdé jádro českých digitalizátorů. Vladimír Dzurilla, Věra Jourová, Andrej Babiš, Jan Hamáček, Zdeněk Zajíček, Ivan Bartoš a mnozí další. Zajímavější projevy se poznaly podle toho, že v nich zazněl alespoň náznak nějaké kritické reflexe současného stavu, kdy Česko pořád ještě zdaleka nepatří k evropským digitálním premiantům, případně nástin řešení, jak se kýženému stavu přiblížit.

Určitě stálo za to poslouchat místopředsedkyni Senátu Miluši Horskou, která bez příkras hovořila o generační propasti provázející současné změny. „Starší generace se digitalizace obává, nikdo jí nevysvětlil, k čemu je dobrá. Zato pro mladé lidi jsme pořád sto let za opicemi, stačí, když vycestují do zahraničí a vidí, jak to vypadá jinde,“ upozorňovala Horská.

Málo kritiky, hodně (sebe)chvály

Podnětně působil i projev eurokomisařky Věry Jourové, která z titulu své funkce sleduje přechod k digitální společnosti na celoevropské úrovni. Jourová vyzdvihla úspěchy zdejších digitálních firem, přičemž konkrétně jmenovala Avast, Kiwi či Seznam.

Související článek

Vladimír Dzurilla maká na tom, aby Česko bylo digitální stát. Ministrem být nechce

Od české vlády dostal obrovský úkol – zařídit, aby Česko bylo digitální zemí, kde moderní technologie ve spojení s úřady budou dělat život Čechů příjemnější. Plány má na několik let dopředu a oproti mnoha jiným věří, že se mu je podaří naplnit. Vladimír Dzurilla.

Pokud se má ovšem naše země na mezinárodní scéně prosadit, je třeba, aby politická reprezentace utlumila vzájemné spory a alespoň v tomto ohledu táhla za jeden provaz. „To je základní charakteristika úspěšných zemí – a právě tohle nám bohužel dělá problém,“ posteskla si eurokomisařka.

Šéf Pirátů Ivan Bartoš to ovšem vidí trochu jinak. Podle něj už v politice shoda zavládla, což dokládá široku podporou návrhu zákona o právu na digitální služby. Ten nedávno získal 137 podpisů napříč dvousetčlennou Poslaneckou sněmovnou.

Většina účastníků vůbec působila dojmem, jako by digitalizace v Česku byla už úspěšně završená záležitost. Je samozřejmě dobře, že premiér Babiš už neprezentuje jako největší úspěch digitalizace zavedení EET jako loni, ale i tentokrát jeho projevu chyběla jakákoli vize. Místo toho chválil několik stovek „implementačních záměrů pro naplnění základní strategie Digitálního Česka“, ať už to znamená cokoli. Překvapivě ploše vyzněl i projev vedoucího muže české vládní digitalizace Vladimíra Dzurilly.

Související článek

Neschopná eNeschopenka. Stát zachraňuje projekt, který se moc nepovedl

V současné vlně kašle, angíny a chřipky zažívá eNeschopenka svůj zátěžový test. Co se vlastně od tohoto roku mění? Co vědí o nemocných zaměstnavatelé? A jak si s nimi rozumí lékaři? Jak rychlý tento přesun do digitálního prostředí doopravdy je?

Ke konkrétním projektům, které politici chválili, patří především elektronický občanský průkaz a na něj navázaný Portál občana. Podle místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka už e-občanku používá 877 tisíc lidí, čímž se dramaticky snižuje například počet nutných návštěv na úřadech. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová si zase cení počínající digitalizace stavebního řízení, byť ta má za sebou zatím hodně nesmělé krůčky a stavební byrokracie je u nás pořád hodně přebujelá.

Česko, centrum excelence AI?

Po slavnostním zahájení se v několika sálech kongresového centra Aldis rozběhla řada více či méně odborných seminářů. K těm zajímavějším patřil panel s poněkud povšechným názvem Digitalizace společnosti. Ivan Pilný a Petr Očko z Ministerstva průmyslu a obchodu na něm mluvili o velkých plánech země na poli umělé inteligence – Evropská komise plánuje v příštích letech v EU zřídit čtyři „centra excelence“, z nichž jedno by podle obou pánů mohlo vzniknout právě v Česku. Totéž při slavnostním zahájení naznačila i eurokomisařka Jourová.

Konference ISSS, Věra Jourová -

Na stejném semináři zaujal i Martin Medek z České spořitelny, který představil koncept takzvaného otevřeného bankovnictví. Ten umožňuje tzv. multibanking, neboli výrazné zjednodušení bankovních operací, ale především možnost využívat bankovní systémy i v jiných oborech. Výhody jsou jasné – žádné jiné instituce nemají tak dobře a tak bezpečně vyřešené ověřování identity jako právě banky. Medek účastníkům názorně předvedl, jak se lze pomocí bankovní autentifikace přihlásit například do loterijního serveru. Bankovní systém podle něj ale najde uplatnění především ve státní správě – koneckonců třeba v Estonsku právě na tomto základě kdysi vznikl tamější systém digitálního občanství, který dnes pro jeho průkopnickou úlohu obdivuje celý svět.

Bez tramvajenky i pobíhání po úřadech

Na semináři o chytrých městech vystoupil například Michal Fišer z firmy Operátor ICT, která postupně vyvíjí „chytrou Prahu“. Představil novinky v projektu Lítačka. Tou hlavní je fakt, že plastová karta, která slouží jako časová jízdenka ve veřejné dopravě, postupně přestává plnit funkci datového nosiče a stává se pouhým identifikačním prostředkem. Veškeré informace o cestujících jsou uložené v cloudu a revizor nebo průvodčí si je přečte na svém terminálu. Výhody jsou jasné – už letos přestane být karta fyzicky zapotřebí a její roli převezme obyčejná aplikace v telefonu, přes kterou půjde jízdenky rovnou kupovat.

Související článek

Díky digitálnímu státu k nám přišly tisíce zahraničních firem, říká estonský expremiér Rõivas

Příběh Estonska fascinuje celý svět – malá země, přes půl století okupovaná Sověty, se změnila v digitální velmoc, z níž si berou příklad nejvyspělejší země planety. Jak se to vlastně povedlo?

Velkou pozornost přitáhl i panel o digitalizaci stavebního řízení, o němž tak sebevědomě při zahájení hovořila ministryně pro místní rozvoj Kateřina Dostálová. Václav Nebeský ze stejného ministerstva ve velmi optimistickém stylu představil Portál stavebníka a Digitální technickou mapu, tedy dva projekty, které by měly časem stavební náležitosti pro soukromníky a firmy výrazně zjednodušit. Vývoj obou systémů je zatím v začátcích, ale už nyní jsou například veřejně k dispozici informace o vlastnících infrastruktury v okolí jednotlivých pozemků. „To může vypadat jako maličkost, ale kdo někdy stavěl, ví, kolik času a běhání po úřadech dokáže taková informace ušetřit,“ prohlásil Nebeský.

Související článek

Šéf ICT Unie: Digitální stavební řízení se dá rozjet za rok

Délka stavebního řízení patří k velkým bolákům Česka. Předseda ICT Unie Zdeněk Zajíček tvrdí, že do roka by proces získání stavebního řízení mohl být zdigitalizovaný. Klíčové ale je, jestli se podaří využít peníze z Evropské unie.

Podle Martina Kupky, poslance za ODS a starosty středočeských Líbeznic, ovšem zjednodušování stavebního řízení nebude úplně snadné a vyžádá si hodně odvahy. „Znamená to razantní zeštíhlení – méně úředníků, méně dotčených orgánů. A všichni víme, jak neradi si úředníci ruší vlastní místa,“ upozornil Kupka.

Zapomeňte na NEN. Konečně

Systém NEN, sloužící pro elektronické zadávání veřejných zakázek (a jeden z největších průšvihů elektronizace státní správy, který jde na účet Ministerstva pro místní rozvoj), snad směřuje do finále. Během uplynulého roku se podařilo NEN dostat z tristního stavu, kdy se dal používat výhradně v Internet Exploreru a programátoři vyměnili jeho databázi. Od 1. července 2018 je navíc podle vládního usnesení jeho používání povinné, takže objem zakázek v něm vzrostl ze 40 na 64 miliard korun. Nicméně ani to nepomohlo NENu stát se konkurenceschopným vůči jiným systémům pro elektronické zadávání, a tak se Ministerstvo pro místní rozvoj odhodlalo k razantnímu kroku.

Související článek

Když zamrzne peklo: jak dopadne spojení digitalizace státní správy a grafického tendru

Neustále držte krok s dobou, i když se v digitálu pohybujete denně. Prázdná fráze. Co se ale stane, pokud se rozhodnete jít proti proudu a navzdory všem očekáváním to uděláte přesně naopak? Jak mocný bude takový nástroj ve spojení s českým švejkováním? Vítejte v Česku 2018.

Rozhodlo se koupit konkurenční aplikaci FEN, přes kterou v současnosti jde přibližně osmdesát procent veřejných zakázek, a provozovat ji nadále ve vlastní gesci. FEN se tak stane hlavní součástí projektu NIPEZ 2.0. (Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek), přičemž samotný NEN je její klíčovou součástí. FEN, přejmenovaný na Rozcestník zakázek, spojuje data z pěti samostatných systémů a ministerstvo ho spustí ve své režii v první polovině dubna. Samotný NEN do něj připojí až v dalších týdnech. Ano, jde o šťastný konec, ale ten přišel až po více než miliardě korun vynaložené na vývoj systému, který byl beznadějně zastaralý ještě předtím, než se vůbec dostal do ostrého provozu.

Právo ve věku digitalizace

Samostatné prezentace se dočkal i klíčový justiční projekt, eSbírka. Ta byla na ISSS k vidění v předběžné verzi – od 15. října loňského roku totiž probíhá její implementace. Na jednom místě a zdarma budou k dispozici aktuální a státem zaručené texty všech právních norem včetně možnosti zobrazit si jejich historický vývoj. K dispozici bude i odůvodnění textu, metodika a jeho kontext v právu EU. Celý systém by měl mít stejnou funkčnost na desktopu i na mobilních zařízeních.

Konference ISSS -

Největší přínos eSbírky by se ale měl projevit při vzniku zákonů. V současnosti totiž není vždy jasné, o čem se vlastně hlasuje, protože se pracuje jen s textem změn – jde o ono známé „V paragrafu 253 se v odstavci „a“ nahrazuje slovo „některým“ slovem „každým“. Ambicí eSbírky je vyznačování navrhovaných změn v plném textu zákonů v režimu podobném revizím ve Wordu. Je samozřejmě otázka, nakolik to pomůže při lepší tvorbě práva u poslanců, kteří slepě hlasují podle pokynů šéfa klubu, ale u těch, kterým na kvalitních zákonech záleží, by to pomoci mohlo.

Tvorba zákonů tak bude probíhat v jednotném prostředí a v plných textech. Odpadnou i konverze (a s nimi o možnosti chyb) z listiny do finální elektronické podoby.

V plném provozu by eSbírka měla být od roku 2021 (obvykle uváděný rok 2020 ve skutečnosti znamená 31. 12. 2020). Na celém projektu úzce spolupracuje Poslanecká sněmovna, Senát, Úřad vlády; v dalších fázích by se měly zapojit i kraje a obce, takže by všechny právní předpisy mohly být na jediném místě.

Co se ze všech prognóz, slibů a plánů podaří naplnit, uvidíme v Hradci Králové za rok. Anebo ještě dříve, v každodenním životě?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama