ilustrační foto: iStockphoto

Kde studenty učí programovat auta budoucnosti? A kde se stávají pány robotů? Zeptali jsme se na českých vysokých školách

Stát chytřetéma 5 min čtení

Na podání přihlášek na vysokou školu zbývá něco přes týden. Jakou školu zvolit, když se technologie mění pod rukama? Kde se roky studia vyplatí? A proč by o matfyzu měli přemýšlet i ti, co je středoškolské počty moc neberou? 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Na podání přihlášek na vysokou školu zbývá něco přes týden. Jakou školu zvolit, když se technologie mění pod rukama? Kde se roky studia vyplatí? A proč by o matfyzu měli přemýšlet i ti, co je středoškolské počty moc neberou? 

Související článek

Král 3D tisku z Holešovic: Češi jsou ohromně tvořiví, je dobré dát jim příležitost

Nemá tak slavné jméno jako Jaromír Jágr nebo Petra Kvitová, ale v tom, co dělá, je možná ještě slavnější. Osmadvacetiletý Josef Průša patří k největším světovým výrobcům 3D tiskáren a na jeho „farmu“ do pražských Holešovic se jezdí dívat lidé z Evropy i ze zámoří. Průša přitom podle svých slov zůstává klukem, co si rád hraje. Je to vidět i na jeho dalších aktivitách.

Jako by nestačily strasti maturitních písemek, budoucí absolventy středních škol čeká další zásadní rozhodnutí. V nejbližších dnech se musí rozhodnout, kterému oboru se budou věnovat následující tři nebo pět let, a pak případně celý život. Pokud budeme předpokládat, že věk odchodu do důchodu se ustálí někde kolem 65 let, vybírají letošní maturanti, co je bude živit ještě v roce 2065!

Pro srovnání si můžete představit, že maturujete v roce 1973 a máte odhadnout, jak bude vypadat trh práce v roce 2019. Dokázali byste odhadnout nástup počítačů, zavrhnout ruštinu a přiklonit se k angličtině, odhlásit se z kurzů psaní na stroji, stáhnout přihlášku z tehdy módní zemědělské školy a přestat memorovat informace, které dnes snadno dohledáte na internetu?

Vysokoškoláků je málo

I když to někdy vypadá opačně, vysokoškoláků je v ČR pořád málo. Podle statistik nastoupí na vysokou školu necelé dvě třetiny mladých, z nich ale jen polovina vydrží až do konce. Celkový podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí se tak v aktuálních ročnících pohybuje někde okolo jedné třetiny.

Ve srovnání se zeměmi na západ od nás máme co dohánět. Přitom v podstatě všichni vysokoškoláci tak získají dobře placenou a prestižní práci, a to bez ohledu na obor studia. Jejich nezaměstnanost je v podstatě nulová. To vše se ale může změnit, pokud přijde zásadnější ekonomická krize, nebo podíl vysokoškoláků výrazněji vzroste.

Související článek

„Sci-fi filmaři se trefili, mýlili se vědci,“ říká nejlepší český vědec, který vyvíjí nanoroboty

Jsou nanotechnologie požehnáním, nebo naopak skrytou hrozbou? Dokážou léčit nemoci, jak to prorokoval Karel Zeman a jak o tom zpívali Tata Bojs, nebo se jich máme bát, jak radil spisovatel Michael Crichton, autor například Jurského parku?

Prozatím ale nemají problém ani přísloveční kulturní antropologové, kteří často slouží politikům jako vzor neužitečnosti některých oborů. Čím to? Pokud přijme zaměstnavatel vysokoškoláka, ať už je jeho obor studia jakýkoliv, má v podstatě záruku, že dostává člověka schopného komunikovat anglicky, pracovat v týmu, vyhledávat a analyzovat informace, přemýšlet nad nimi a jít dlouhodobě za stanovým cílem po dobu několika let. A takové dovednosti se hodí v jakémkoli zaměstnání. 

Musíte chápat podstatu

Takzvaná technologická změna probíhá v podstatě od 19. století. Přinejmenším od nástupu počítačů se musí všichni vyrovnat s všudypřítomnou automatizací výroby. „Pracovní trh obecně vyžaduje stále větší adaptabilitu a ochotu se učit, ať už bereme koncept Průmyslu 4.0 v úvahu, nebo ne,“ říká Martin Vlach, proděkan pro propagaci Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „Odpovědí matfyzu na tuto situaci je co nejsystematičtější vzdělání, které zaručuje, že člověk dobře chápe podstatu věcí,“ dodává Vlach.

Že se v případě Průmyslu 4.0 nejedná z pohledu vysokých škol o nic zásadně nového, potvrzuje i Miloš Hernych z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity Liberec: „Pod pojmem Průmysl 4.0 se vesměs skrývají dovednosti, které jsou součástí výuky na naší fakultě už delší dobu. Možná se dnes jen trochu mění pohled firem na vzájemné propojení jednotlivých zařízení či vyhodnocování dostupných dat.“

Související článek

3D tisk zbraní. Přichází doba, kdy si doma vytisknete vlastní pistoli

O tisku zbraní pomocí 3D tiskáren se hovoří už dlouho. Pro některé z oboru jde o pohádku, která nemá reálný základ, ale třeba americké úřady se této možnosti tak obávaly, že nechaly zablokovat internetové stránky amerického kryptoanarchisty Codyho Wilsona, na kterých nabízel ke stažení plánky na výrobu tištěné zbraně Liberator. Je načase se začít bát, jestli váš soused nemá doma arzenál vytištěných zbraní?

Fyzikální zákony nebo programátorské principy se zkrátka moc nemění, a pokud je člověk pochopí, může na jejich znalosti kdykoliv v budoucnu stavět. „Nelze mechanicky říci, že některý předmět bude člověk potřebovat do smrti a jiný nikdy. Univerzitní vzdělání formuje celkový postoj k životu. Zásadní je rozvoj kritického a analytického myšlení obecně,“ říká Vlach z matfyzu.

Jinými slovy, pokud si někdo představuje, že vystuduje jeden obor, který pak bude vykonávat až do odchodu do důchodu, pak se mýlí. Vysoká škola není učiliště, které by studenty mělo připravit na jedno konkrétní povolání. Spíše dává důkladný základ, umožňující přecházet v budoucnu od jednoho povolání k druhému a přizpůsobovat se změnám na trhu práce.

„Snažíme se, aby si absolventi ze školy odnášeli nikoliv znalosti konkrétních technologií a softwarů, ale schopnosti se dále učit novým věcem. Zastáváme názor, že dnešní absolventi si v praxi nevystačí se školními znalostmi, ale budou se muset celý svůj profesní život neustále vzdělávat,“ doplňuje Hernych z liberecké univerzity.

Bez firem to nejde

I přesto se obě zmíněné vysoké školy významně přátelí s řadou firem. Matfyz má vlastní partnerský program pro společnosti, kde je například mentoringový program pro studenty či řešení firemní problematiky i s ohledem na Průmysl 4.0 či Big Data. Technická univerzita Liberec otevře od září nový studijní obor Mechatronika, který vznikl ve spolupráci s průmyslovými partnery, obsahuje povinnou praxi ve firmách a inovuje program Elektronika a informatika tak, aby zahrnoval více smart řešení.

Související článek

Nové datové centrum T-Mobile: místo, které bude fungovat i v případě války

Datové centrum. Hm, nuda, řeklo by se. Prostě hala plná počítačů. Ale tohle datové centrum je jiné. Má tvar sedmičky a unikátní způsob chlazení s využitím podzemní nádrže. Jeho význam je takový, že je zahrnuto do kritické infrastruktury státu. Je napojeno na více optických kabelů, vzniklo na „zelené louce“ a bylo navrženo a postaveno přímo jako datové centrum. Na rozdíl od většiny jiných podobných budov se tedy nejedná o zařízení, které mělo původně jiný účel. Vítejte v DC7 – nejnovějším datovém centru společnosti T-Mobile.

Oba proděkani se shodují v tom, že nejlepší uplatnění nabízejí technické a přírodovědné obory. „Naši absolventi si mohou vybírat z nepřeberné nabídky velmi kvalitních a velice dobře placených pozic v Česku i zahraničí,“ potvrzuje Miloš Hernych. Oba ale připouštějí, že studium těchto oborů je výrazně náročnější a není pro každého.

„To, co se v matematice, fyzice nebo informatice dělá na vysoké škole, se velmi podstatně liší od středoškolské výuky. Mnoho talentovaných lidí tak dává přednost humanitním vědám, protože jim střední škola ani nenaznačí, jak mohou být přírodní či technické vědy krásné, zajímavé a užitečné i pro běžný život,“ poznamenává Martin Vlach z matfyzu. „Pokud vystudují na správné škole, nebudou ovládáni Průmyslem 4.0, ale naopak jej budou sami ovládat a utvářet,“ dodává .

To ale neznamená, že by nemělo smysl studovat jiné školy než čistě technické. I Společnost 4.0 bude potřebovat lékaře, právníky, učitele a řadu dalších profesí. Zkrátka proto nepřijdou ani absolventi humanitních a sociálních věd.

„Z analýz trhu práce vyplývá, že i absolventi humanitních a sociálních studijních programů získávají kvalitní a dobře placené zaměstnání,“ říká Tomáš Katrňák, vedoucí katedry sociologie Masarykovy univerzity, který se trhu práce dlouhodobě věnuje. „Například absolventi sociologie umí kriticky promýšlet dopady nasazování nových technologií a jejich nezamýšlené důsledky.“

Související článek

Žádné vyřvávání před hospodou. V Dolních Břežanech opilce nahlásí chytrá lampa

Začít stavět Smart City je mnohem snazší, než by se mohlo zdát. Stačí veřejné osvětlení. Chytré technologie lze do ulic libovolné obce dostat právě prostřednictvím pouličních lamp, našlapaných elektronikou a nejrůznějšími senzory. Umí třeba pohlídat i rušení nočního klidu.

Dnes už totiž často není problém v technologickém řešení, ale řeší se nejrůznější právní a etické otázky. Připomeňme například nekonečné debaty o tom, koho má v případě nouze srazit samořiditelné auto nebo kdo je zodpovědný za jeho nehodu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama