Foto: iStockphoto.com

Chcete zrychlit internet v obci? Přečtete si, co je potřeba pro to udělat!

Města chytřetéma 6 min čtení

Bydlíte v menší obci, kde jediné připojení k internetu je pomalé a nespolehlivé Wi-Fi? Nečekejte, až vám poskytovatel připojení natáhne kabely ke každému domu nebo stát nabídne neuvěřitelně lákavé dotace. Ani jedno se totiž nemusí stát. Rychlý internet je ale podobná nezbytnost jako vodovod. Jak to tedy udělat, abyste se nemuseli mýt u studny?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Bydlíte v menší obci, kde jediné připojení k internetu je pomalé a nespolehlivé Wi-Fi? Nečekejte, až vám poskytovatel připojení natáhne kabely ke každému domu nebo stát nabídne neuvěřitelně lákavé dotace. Ani jedno se totiž nemusí stát. Rychlý internet je ale podobná nezbytnost jako vodovod. Jak to tedy udělat, abyste se nemuseli mýt u studny?

Související článek

Česku zoufale chybí optický internet. Podpora jeho zavedení má zabránit vylidňování venkova

Co brání Česku v rychlejším rozvoji optických sítí? Zoufale pomalé stavební řízení, laxní přístup obcí i špatná informovanost mezi uživateli, kteří se spokojí s nižšími standardy, ačkoli by mohli chtít víc. O tom všem se mluvilo na tiskové konferenci institutu CEVRO, který na toto téma připravil obsáhlou studii s všeříkajícím názvem „Jak rozvíjet rychlý a stabilní internet ve městech a obcích České republiky?“

Nároky na rychlost a spolehlivost internetu neustále rostou. To, co představovalo před deseti lety vrchol, je dnes nedostatečné a lze očekávat, že poptávka po rychlostech bude stoupat strmě výš. Podle studie institutu CEVRO, soukromé vysoké školy, se objem přenášených dat mezi roky 2017 až 2022 dokonce ztrojnásobí. Bohužel s dostatečnou kapacitou internetové přípojky může dnes v tuzemsku mimo větší města počítat jen málokdo. A pro připojení domácností není LTE (ani přicházející 5G sítě) příliš vhodné. Budoucnost patří optice.

Jenže hlavně menší obce postrádají dostatečně rychlé připojení prakticky od základu. Nevede k nim totiž přípojka s dostatečnou kapacitou k hlavní páteřní síti, tedy k internetové dálnici. Čím dále se obec od „dálnice“ nachází, tím těžší je přesvědčit komerční firmu, aby do ní vybudovala spojení s vysokou kapacitou. To je velmi nákladné, a čím méně obyvatel v obci bydlí, tím delší je návratnost takové investice. Platí úměra, že čím menší a odlehlejší dané místo je, tím menší je šance, že bude napojena na „rychlý drát“. Nejdražší přitom kupodivu není cena optického kabelu, ale výkopové práce. Šanci na zavedení optiky snižují i vysoké požadavky obcí, které často po poskytovateli připojení chtějí velmi vysoká věcná břemena. Sice si tak do obecní kasy mohou zajistit o něco vyšší jednorázové příjmy, ale celý projekt kvůli tomu může zkrachovat a ve výsledku nebude ani příjem obci, ani optická síť pro obyvatele.

Stát se pokouší, ale…

Stát o tomto probému ví a o aktivitu se pokouší. Bohužel ale spíše s menším než větším úspěchem. Například vypsaný dotační program, který měl odlehlým obcím zabezpečit internet o rychlosti alespoň 30 Mb/s skončil blamáží. Stát sice v roce 2017 na pokrytí nepřipojených oblastí Česka rychlým internetem nabídl jedenáct a půl miliardy korun, jenže o dotaci požádaly jen tři firmy, které si rozdělily řádově desítky milionů korun. Internetové firmy ovšem nezájem dopředu avizovaly kvůli nejasným podmínkám a nejistotě, zda dotace kvůli možným rozporům s pravidly EU nakonec dostanou. Letos v květnu proto stát vypsal výzvu novou, ovšem už jen s miliardou korun a doplňující informací, že v případě většího zájmu ministerstvo průmyslu celkovou sumu pro tento účel navýší.

Související článek

Martin Kupka: Cesta k lepšímu Česku vyžaduje mnohem víc moderních technologií

Co se rychlého internetu týká, je na tom Česko na evropské poměry dost bídně. Průměrná rychlost internetového připojení je pouhých 8 megabitů za sekundu, což nestačí ani pro streaming filmů ve vysokém rozlišení, natož pro celkovou digitalizaci země. Aby se to změnilo, je nutné mimo jiné budovat ve velkém optické sítě, což ovšem v našich krajích naráží na spoustu překážek. Místopředseda a poslanec ODS Martin Kupka o tom ví hodně – s touto problematikou se setkává nejen v parlamentu, ale i jako dlouholetý starosta středočeských Líbeznic.

Ani firmy, které poskytují připojení, ani stát samy o sobě příliš nepomohou. Zkušenosti ukazují, že obce si musí v první řadě pomoci samy. Ne, že by měly sítě budovat samy, jejich role je vytvořit pole, kde mohou jednotlivé subjekty spolupracovat. Jako ukázku této spolupráce lze zmínit například iniciativu Místní akční skupiny Nad Prahou. Jsou v ní sdruženy tři desítky obcí, které se nacházejí kolem Prahy (mezi nimi i progresivní Líbeznice se starostou Martinem Kupkou v čele), neziskové organizace, podnikatelé a další subjekty. Tato skupina uzavřela memorandum za rychlý internet, jehož cílem je „zajistit v co nejkratším čase možnost moderního připojení k internetu všech občanů, domácností a firem tak, aby neutrpěl majetek měst a obcí MAS Nad Prahou, zejména zpevněné komunikace, a zároveň nebyla nijak omezena možnost konkurenčních nabídek připojení.“ Kromě jiného se obce zavazují k tomu, že budou pravidelně informovat například o opravách komunikací, veřejných prostranství a staveb, což může poskytovatel připojení využít právě k budování sítě. Jaké konkrétní kroky můžete udělat?

Ukažte, že rychlý internet zjednodušuje život!

Poptávka stimuluje nabídku. Zastupitelstvo samo by mělo vysvětlit občanům, jak jim rychlý internet ušetří čas, co vše lze prostřednictvím internetu vyřídit. V ideálním případě by měla jít obec příkladem sama a nabídnout občanům přes internet některé služby. Kdo si jednou na využívání takových služeb zvykne, sám začne objevovat další a pozná, že dostatečně rychlý a spolehlivý internet je pro něj plus.

Zjistěte, jaký je o rychlý internet zájem. 

Proveďte v obci průzkum, které z domácností a organizací by o rychlý internet stály. Seriózní průzkum může firmu poskytující připojení k internetu přesvědčit, že v obci bude po internetu patřičná poptávka a budování rychlé sítě se vyplatí. Jistě, když se zeptáte v místní hospodě, nejspíš se osazenstvo shodne, že WiFi stačí. Zeptejte se ale v prostředí, kde je digitální komunikace běžná, a uvidíte. (Nebo, pokud je v obci zastupitelstvo pasivní, si zkuste takový jednoduchý průzkum mezi sousedy udělat sami. Jistě, bude to stát nějakou námahu a čas, ale když starosta uvidí, že polovina lidí rychlý internet v obci chce, myslíte si, že se nebude snažit?).

Související článek

Bez obřích pand a stánků s trdelníkem. Vídeň má recept, jak uhlídat veřejný prostor

Všudypřítomné stánky s trdelníky, nesmyslné třímetrové figuríny pand a ledních medvědů, pivní vozítka, krámky s matrjoškami a dalšími cetkami. Takhle vypadá veřejný prostor v Praze. A pak je tu Vídeň, kde na nic takového nenarazíte.

Kdo obec připojí?

Prověřte všechny možné firmy, které by mohly u vás přípojku budovat. Oslovte je a pravidelně informujte o dění v obci. Díky tomu můžete vytvořit tržní prostředí a získat nejlepší podmínky pro vybudování přípojky. Pojistíte se také proti možným výpadkům jednoho vybraného poskytovatele tím, že za něj budete mít připravenou možnou náhradu.

Plánujete výstavbu či rekonstrukci? Řekněte to včas!
Plánujete rekonstrukci vozovky nebo chodníku? Včas na tuto skutečnost upozorněte poskytovatele internetového připojení. Pokud jim nabídnete, že firma „pouze“ položí kabely a o veškeré další práce se postaráte vy, můžete si vysloužit třeba novou internetovou přípojku. Poskytovatel internetu jistě rád využije možnosti nemuset se starat o zábor prostranství a vysvětlování obyvatelům, proč se nějakou dobu vyhýbat výkopům v ulici.

Obec tak ve výsledku ušetří čas i peníze a obyvatelům nabídne rychlejší připojení. O tom, že tahle cesta je laciná a spolehlivě funguje, se přesvědčily nejen malé obce; přesně takhle se optické sítě do každé domácnosti vybudovaly ve Vídni. A naopak – stále existují obce, které rekonstruují stovky metrů chodníků a na otázky, jestli bude v chodníku optická síť, odpovědí, že to nebylo součástí projektu.

Související článek

Konec obav z pavouků i stresu při prezentaci. Jihočeská firma uspěla s virtuální realitou

Začne to pavoukem ve sklenici, pokračuje se pavoukem na ruce a v konečné fázi jich po člověku lezou třeba desítky. I tak se dá léčit arachnofobie, když vsadíte na virtuální realitu. Ta totiž neslouží jen ke hraní her. Dá se díky ní zbavit i trémy z vystupování před lidmi nebo s minimálními náklady a bez rizika vzniku škody zacvičit nového zaměstnance.

Spolupracujte s obcemi v okolí

Ptejte se v okolních obcích, jaké kroky v budování rychlejšího internetu plánují. Zjistíte-li nějakou iniciativu, zkuste se k ní připojit. Pokud se buduje rychlý internet, firmu oslovte a nabídněte svou součinnost.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama