Foto: www.robotiada.cz

Do Brna se sjelo přes 600 vynálezců robotů. Rybník všem vypálili Ukrajinci!

Věci chytřereportáž 4 min čtení

Z kraje měsíce se do Brna sjelo 380 robotů doprovázených svými 650 lidskými vládci od šesti do devatenácti let ze základních a středních škol. K vidění byl robot z Lega, který dokáže složit Rubikovu kostku, vyluštit sudoku nebo simulovat let včely. Mladé vědce pak čekalo sedm soutěžních disciplín. Jedna z nich spočívala v záchraně plyšového medvěda.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Z kraje měsíce se do Brna sjelo 380 robotů doprovázených svými 650 lidskými vládci od šesti do devatenácti let ze základních a středních škol. K vidění byl robot z Lega, který dokáže složit Rubikovu kostku, vyluštit sudoku nebo simulovat let včely. Mladé vědce pak čekalo sedm soutěžních disciplín. Jedna z nich spočívala v záchraně plyšového medvěda.

Související článek

Jak se dělá úspěšná průmyslovka, kde by chtěl studovat každý

Smíchovská střední průmyslová škola je fenomén, jehož pověst dávno překročila hranice Prahy. Z kdysi obyčejné střední školy se stala instituce plná moderních a chytrých technologií. Funguje tu vývojářská laboratoř internetu věcí, programátorské centrum virtuální reality či venkovní letová zóna pro drony a aktuálně se staví modelová chytrá domácnost. Zdejší maturanti se dostávají na elitní vysoké školy u nás i v cizině, při studiu řídí firmy v Číně a stánek školy bývá na veletrzích obsypán zájemci o přijetí. Kde se bere tolik nadšení a kvalitní práce v prostředí, které nemá zrovna nejlepší pověst, totiž ve středním odborném školství?

Soutěže se mohou zúčastnit týmy složené až ze čtyř lidí ve věku od nuly do devatenácti let včetně, a libovolného množství robotů. Letos se týmy rekrutovaly celkem z šesti zemí, i když těch českých byla většina. Své zástupce vyslaly do Brna základní školy, gymnázia, průmyslovky i domy dětí. Podmínkou účasti v Robotiádě bylo sestavit robota s použitím senzorů, motorů a řídicí kostky ze stavebnice Lego Mindstorms, další kreativitě pořadatelé meze nekladli.

Řada školáků v týmech složených až ze čtyř lidí pracovala na svých exponátech už od září, někteří upravovali a vylepšovali roboty i z předchozích ročníků. Například vítězové loňské soutěže ve sprintu z brněnského gymnázia Vídeňská snižovali hmotnost svého speciálu kvůli menšímu tření a ladili otáčky motoru k převodu kol. Po napínavém finále tuto disciplínu letos opanoval tým Nikita studentů z Gymnázia Tarase Ševčenka z ukrajinského Kyjeva.

Každým rokem nám počet přihlášených narůstá, letos byla téměř čtvrtina soutěžících ze zahraničí, nově přijely týmy z Ukrajiny a Maďarska. Velkou motivací pro soutěžící je také hlavní výhra – robotická stavebnice Lego Mindstorms,“ říká Ivo Hopp z Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, které Robotiádu pořádá. Podle něj je akce také přímou podporou robotických kroužků na školách, kterých je jen v Jihomoravském kraji okolo padesátky. 

Zahrajme si čáru

Soutěží se v sedmi disciplínách. První z nich nevyžaduje od robota příliš inteligence. Stačí, když projede co nejrychleji rovný desetimetrový úsek. Sprint po rovince se koná jak pro všechny roboty, tak speciálně pro roboty nepostavené ze stavebnice Lego.
Další dvojice kategorií se jmenuje freestyle a roboti v ní ukazují všechno, co dovedou. Mladší robotici (do osmi let věku) s roboty vyrobenými ze stavebnice Lego WeDo soutěží odděleně. Přehlídka je v tomto případě takřka neomezená. Objevují se robotické ruce napodobující plnohodnotnou protézu, ale také robotické plachetnice autonomně ovládající plachtu, nebo třeba roboti, kteří tančí na hudbu nebo zápasí s robotickými soupeři.

Mezi tradiční disciplíny, jejichž historie se traduje přinejmenším do osmdesátých let minulého století, patří sledování čáry. Organizátoři připraví jízdní dráhu, která je vyznačena jednou tlustou černou čárou. Robot má pomocí svých čidel čáru sledovat, a pohybovat se tak, aby z ní nevyjel.

Související článek

Čínské školy sledují své žáky. Používají k tomu čipy ukryté v uniformách

Čínský dohled nad obyvateli země využívající nejmodernější techniku se stále rozpíná. Pekingská radnice nedávno ohlásila, že pro své obyvatele od roku 2021 zavede bodový systém, který bude vycházet z téměř permanentního sledování. V jižní Číně pro změnu tamější školy pomocí chytrých čipů ve školních uniformách nepřetržitě hlídají své studenty. Třeba jestli nejsou za školou.

Čára se jezdí na čas, ale nezbytným kvalifikačním předpokladem je projet celou dráhu od začátku do konce. Robot samozřejmě po cestě potká různé nepříjemnosti, jako jsou zatáčky, zúžení, dvě čáry relativně blízko u sebe a podobně. V některých variantách disciplíny, která se ale na Robotiádě neobjevila, se musí také vyhýbat drobnějším překážkám nebo třeba navázat na krátké přerušení čáry.
Robot se při této disciplíně pohybuje autonomně, nikdo ze soutěžního týmu ho nesmí ovládat na dálku. Právě čára je disciplína, kterou řada týmů trénovala o přestávkách v celém prostoru Vida centra, aby si ještě na poslední chvíli ověřila, že jejich robot vše zvládne.

Medvěd jako rukojmí

Královské disciplíny Robotiády se týkají medvěda. Tedy plyšového. Nikdo se nemusí utkat s živým exemplářem z nedaleké brněnské zoo. Robot musí projet malým bludištěm, najít plyšovou hračku, jakýmkoliv způsobem ji uchopit a bezpečně dopravit zpět do výchozího bodu.

První varianta je výrazně jednodušší. Robot nemá žádnou inteligenci, jedná se vlastně o dálkově ovládané vozítko a týmy si v tomto případě mohou hlavně otestovat konstrukci. Soutěžící dálkově ovládá robota, provádí ho bludištěm a naviguje k medvědovi. Na pokyn soutěžícího se robot pokusí medvěda uchopit a následuje zpáteční cesta. Pokud robot medvěda upustí, zkouší ho soutěžící uchopit znovu.

Související článek

Kam po základní škole? Gympl, nebo průmyslovka? Jaké vzdělání je pro Průmysl 4.0 nejlepší?

Ještě do konce února se mohou letošní deváťáci rozhodovat, na kterou střední školu si podají přihlášku. O čtyři roky později sice část z nich nastoupí na vysoké školy, všichni by ale měli už dnes přemýšlet, čím se budou po studiu živit. Je lepší studovat odbornou školu, když stále více práce přebírají roboti, nebo se spíš vyplatí obecné vzdělání z gymnázia?

Výrazně složitější je soutěžní disciplína nazvaná Autonomní medvěd. Při ní je robot umístěn na start a zapnut. Od té doby je všechno na jeho čidlech a inteligenci. Musí se sám proplést bludištěm, nenechat se odradit zdmi ani úzkými rohy. Správně najít medvěda a libovolným způsobem ho uchopit. Projít s ním bludiště celou cestu zpět a nikde ho neupustit, ani při neopatrném nárazu do zdi. Není divu, že z 27 robotů, kteří se o autonomní záchranu medvěda pokusili, uspěli pouze tři.

Budoucí vládci robotů

I když některé disciplíny vypadají jednoduše a naši představu o inteligentních robotech splňuje vlastně jen jedna či dvě, má podobná akce velký smysl. „Vizí pořadatelů bylo a je koncipovat Robotiádu jako velký robotický den v Brně, kde se prezentují robotické kroužky základních a středních škol, zájmových klubů, vysokých škol i firem,“ plánuje Ivo Hopp.

Související článek

„Sci-fi filmaři se trefili, mýlili se vědci,“ říká nejlepší český vědec, který vyvíjí nanoroboty

Jsou nanotechnologie požehnáním, nebo naopak skrytou hrozbou? Dokážou léčit nemoci, jak to prorokoval Karel Zeman a jak o tom zpívali Tata Bojs, nebo se jich máme bát, jak radil spisovatel Michael Crichton, autor například Jurského parku?

Kromě toho dává Robotiáda prostor k setkání podobně zaměřených dětí z různých krajů Česka i ze zahraničí a z různých věkových skupin. „Turnaj také považujeme za významný motivační faktor pro práci v technických kroužcích a školách,“ říká Hopp. Za pár let se tak dnešní soutěžící nejspíš setkají v učebně podobně zaměřených vysokých škol a po promoci v nějaké firmě, která vyvíjí skutečné velké roboty.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama