Alan Fabik; zdroj: CzechInvest

Hardwario: přístroje a systémy české firmy se díky využití IoT prosazují v zahraničí

Věci chytřerozhovor 7 a více min čtení

Prevence chyb ve výrobě automobilů, monitoring stavu stromů v lese, ale také péče o seniory v hospicech, vše pomocí internetu věcí. To vše nabízejí přístroje a systémy české firmy Hardwario, která se úspěšně (s přispěním agentury Czechinvest) prosazuje nejen doma, ale také ve Velké Británii.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Prevence chyb ve výrobě automobilů, monitoring stavu stromů v lese, ale také péče o seniory v hospicech, vše pomocí internetu věcí. To vše nabízejí přístroje a systémy české firmy Hardwario, která se úspěšně (s přispěním agentury Czechinvest) prosazuje nejen doma, ale také ve Velké Británii.

Související článek

Seznamte se: Síť Sigfox začíná měnit svět kolem nás. Doma i v průmyslu

Jedna krabička pohlídá kufry při odbavení do letadla, díky druhé se vám nezaběhne pes. Elegantní hodinky seniorům nejen sluší, ale navíc přivolají pomoc v nesnázích. Systém senzorů pro farmáře měří spoustu údajů v půdě i ovzduší a v mobilní aplikaci se zobrazí sofistikované mapy teploty nebo vlhkosti. Internet věcí má čím dál víc konkrétních podob. Vděčí za to i síti Sigfox.

„Už na začátku jsme zvolili jasný koncept – my se staráme výhradně o hardware a konektivitu, nikoli o jeho konečné využití. To necháváme na našich partnerech, kteří si u nás produkty a služby objednávají,“ vysvětluje spoluzakladatel firmy Lukáš Fabik. „Je vcelku jedno, zda se partnerská firma zabývá průmyslem, zemědělstvím nebo třeba sociálními službami, do toho my vůbec nemluvíme a nevidíme – prostě si vysvětlíme, co potřebují, a podle toho upravíme nabídku na míru. Tenhle přístup má velkou výhodu – obě strany se věnují tomu, co doopravdy umějí, což je ideální cesta k povedenému výsledku.“

Než se začneme bavit o jednotlivých projektech, mám jednu technickou otázku. Ve světě internetu věcí se v posledních letech odehrála malá bitva komunikačních formátů, do níž se zapojil především Sigfox, LoRA a NB-IoT, a následně se očekávalo, že vše smete nová technologie 5G a stane se hlavním standardem. Jak to vidíte vy, jaký systém používáte především a jaký má podle vás nejlepší budoucnost?

My celým tím procesem prošli od začátku, takže s jednotlivými formáty máme spoustu zkušeností. V počátcích internetu věcí dominoval Sigfox a my ho pochopitelně též používali nejvíc, poté jsme přibrali LoRA a NB-IoT. V současné době už u nás tyhle dvě mladší technologie převažují. Nedá se ovšem říct, která z nich je obecně lepší – záleží na typu projektu, především na druhu a počtu připojených zařízení. V současné době záběr rozšiřujeme o relativně novou technologii LTE-M, což už je v podstatě předstupeň 5G.

A mají podle vás pravdu ti, kteří tvrdí, že 5G časem starší technologie spolkne a zůstane jako jednotný standard?

Nejnovější vývoj ukazuje, že v rámci 5G frekvencí skutečně půjde dosáhnout toho, co má pro internet věcí největší význam – tedy nízkého objemu přenášených dat a především velmi nízké spotřeby energie, protože baterie v senzorech a dalších zařízeních musí vydržet někdy i celé roky. A v takovém případě se dá celkem jasně čekat, že 5G skutečně převládne a konkurenční systémy vytlačí, tedy přinejmenším na národní a mezinárodní úrovni. V lokálním měřítku se podle mě velmi pravděpodobně udrží i LoRA, fungující na trochu jiném principu než ostatní technologie.

V čem je její výhoda oproti 5G?

Související článek

Digitální 5G koridor Praha–Mnichov umožní provoz autonomním autům i tramvajím

Na konci loňského února byla podepsána deklarace o digitálním 5G koridoru Praha–Mnichov. Podle tehdejšího vyjádření ministra průmyslu a obchodu budou „5G sítěmi nepřetržitě pokryty všechny dopravní cesty, tedy dálnice a železnice, mezi Prahou a Mnichovem včetně transevropských dopravních sítí.“ Jinde se objevovala teze, že by to mohl být virtuální koridor, tedy že by se sdílely technologie.

Pokud si systém vystačí s malým, vskutku lokálním dosahem, pak je LoRA podstatně levnější. My ji používáme v případě, že klient vyžaduje konektivitu na malém prostoru, například v továrně, a zároveň chce tenhle prostor pokrýt velkým množstvím senzorů a dalších zařízení. Pakliže není nutné napojit systém na nějaký vzdálený centrální pult a všechno se opravdu odbývá v rámci jednoho továrního areálu, umí LoRA výrazně ušetřit náklady.

Pojďme ke konkrétním projektům, kterým se věnujete. Jaký z nich momentálně považujete za nejzajímavější?

Momentálně si asi nejvíc cením spolupráce se startupem Statotest, který se věnuje především statickému monitorování mostů a zdí a jejich preventivní ochraně. Firmu založil její současný generální ředitel Petr Klokočník pod vlivem dvou tragických událostí – pádu Trojské lávky přes Vltavu a zřícení dálničního mostu v Janově v Itálii. Kromě toho firma hlídá i průmyslové haly nebo střechy a k tomu všemu používá náš hub Chester – tedy modulární systém, do kterého umíme připojit senzory všeho druhu od teploměrů a vlhkoměrů přes tenzometry až třeba pro nejrůznější průmyslová čidla.

Čemu se Statotest věnuje konkrétně?

K jejich nejvýraznějším projektům patří monitoring Železničního mostu v Praze mezi Smíchovem a Výtoní, což je velice cenná a zároveň ohrožená technická památka. V současné době se firma začíná prosazovat i v zahraničí. My jim dodáváme hardware a konektivitu, software si píšou sami. Chester je velmi šikovný systém umožňující spoustu variant automatizace, robotizace nebo třeba jen vizualizace, záleží jen na tom, co klient potřebuje.

Abych se vrátil k tomu úvodnímu tématu, jaké přenosové technologie Chester využívá?

V současné verzi NB-IoT a LoRA, v chystaném provedení i LTE-M. Takže je celkem univerzální a dobře vybavený i do budoucna.

Související článek

Internet věcí už dávno není jen pro hračičky, říká Dalibor Lukeš z Iotoru

Chytré senzory vám mohou dát spoustu dat. Fígl je v tom, chytře je využít. Jak na to jsme se zeptali ředitele firmy Iotor, která vyvíjí řešení na bázi internetu věcí pro průmysl a facility management.

Statotest je očividně vaše srdcovka, obecně se ale o vás ví spíše díky jinému projektu, tedy díky spolupráci s automobilkou Škoda. V čem spočívá ten?

Tenhle projekt se rozjel díky naší úspěšné spolupráci s Microsoftem, využili jsme v něm systém Andon. To je v rámci průmyslové výroby velmi známá technologie, používá se k jednoduchému sdělování informací o stavu pracoviště, většinou má podobu úplně obyčejného semaforu se třemi barvami. Zelená znamená, že vše funguje v pořádku, oranžová značí problém a červená poruchu. Spousta systémů to hlásí sama, ale v nedostatečně automatizovaných provozech to není možné, takže technologie vyžaduje lidskou obsluhu. A právě v těchto místech naše systémy Škodovce pomohly – v počátcích spolupráce jsme použili stavebnici Tower, dnes už se tam využívá osvědčený Chester.

Škodovka ovšem není vaším jediným klientem v automobilovém průmyslu. Vaše služby využívá i koncern TPCA, tedy Peugeot, Citroen a Toyota…

I tady jsme napřed použili stavebnici, ale tenhle projekt je zaměřený na něco trochu jiného – na preventivní údržbu v rámci Průmyslu 4.0. Funguje to velmi jednoduše, základem systému je externí teploměr připojený k motoru stroje na tovární lince. Je to skvělý důkaz, že za málo peněz lze získat hodně muziky – ta technologie je v zásadě primitivní, ale naprosto funkční, protože většina závad se hlásí právě teplotními výkyvy dlouho předtím, než se nějak viditelně projeví. A k jejímu měření opravdu nejsou zapotřebí žádná drahá měřicí zařízení.

Máte nějak vyčísleno, kolik firma může ušetřit, když si takovou jednoduchou technologii nainstaluje? Když se náklady na její pořízení a instalaci porovnají s případnými důsledky výpadků, jimž preventivní údržba dokáže zabránit?

Přesně si na to číslo nevzpomínám, ale objevilo se v jedné prezentaci pro japonské šéfy automobilky a udělalo na ně docela dojem, protože pořizovací náklady na naše zařízení dělaly nějakých 500 eur a předpokládané úspory byly samozřejmě mnohem vyšší. Každé zastavení linky stojí desítky nebo i stovky tisíc.

Dalším projektem, který prezentujete na svém webu, je měření vlivu teploty a vlhkosti na prostředí v britských lesích. Najednou jsme úplně jinde než v továrně, jak prostředím, tak geograficky…

Související článek

Internet věcí při přepravě zásilek – půlmetrovou přesnost potřebujete jen při rozvozu pizzy

Když dopravní firma poprvé poptává IoT sledování zásilek, často se stává, že trvá na určení polohy s přesností pomalu na půl metru, navíc někdy i každou minutu. Nakonec ale zjistí, že vlastně úplně stačí, když bude vědět, že je zboží na cestě nebo že dorazilo do překladiště či místa určení. Důkladné promyšlení nároků na IoT čidla přitom může ušetřit velké peníze.

Expanze do Británie byla opravdu velký úspěch a já za ni musím poděkovat agentuře Czechinvest, ta nám s ní hodně pomohla. I díky ní se nám tam podařilo založit zahraniční pobočku Hardwario Ltd., máme tam zaměstnance a podobně. Během pandemie se dříve čilé styky samozřejmě trochu utlumily, ale teď už se těšíme, až se zase v plné síle obnoví. Ten lesní projekt probíhá ve spolupráci s britským ministerstvem zemědělství a jeho výzkumnou agenturou Forest Research. Ti mají po celé Británii síť vlastních lesů a v nich zkoumají, jaký vliv mají přírodní podmínky na růst stromů a jak naopak vývoj lesa ovlivňuje okolní prostředí. Naše technologie jim pomáhá k efektivnějšímu sběru dat.

Do té doby tam žádné podobné řešení neměli?

Samozřejmě že ta data sbírali, na tom jsou celé ty výzkumné lesy postavené, ale neměli to automatizované – v určitých časových intervalech do těch lesů posílali zaměstnance a ti se vraceli s daty na flashkách. My jim nabídli hardwarový systém postavený na technologii NB-IoT, který jim tyhle cesty šetří. Měříme teplotu a vlhkost vzduchu i půdy, kromě toho používáme dendrometry – to jsou přístroje, které měří růst kmene stromů. Co s těmi daty výzkumníci dělají, do toho už nevidíme, ale spolehlivě jim je dodáme.

U nás lesní správa nebo majitelé lesů o nic podobného zájem nemá? To mě trochu překvapuje…

Zatím kupodivu ne, i když jsme čekali, že se někdo ozve. Patrně to naráží na byrokratické obtíže. Ale jeden z našich partnerů před lety začal měřit data související s kůrovcovou kalamitou. Ta firma nabízela měření na normální komerční bázi a teď se jim to rozjíždí do trochu většího projektu, jmenuje se Woodlander. Používají naši techniku, víceméně shodnou jako v té Británii – teploměry, vlhkoměry, dendrometry a podobně. Věřím, že o nich ještě uslyšíme. Ale státní lesní management se zatím drží zpátky.

V Británii se zatím podílíte jen na zmíněném lesním projektu?

Ne, máme tam ještě jeden, kterého si hodně cením – tentokrát se netýká přírody ani tovární výroby, ale sociálních služeb. Jmenuje se RGS-Care a jeho provozovatelé využívají náš multisenzor Cooper k neinvazivnímu monitorování klientů v hospicech a domovech důchodců. Cooper je určený pro interiérové použití a kromě tradiční teploty a vlhkosti měří třeba stav CO2, volatilní organické sloučeniny, míru osvětlení a podobně. Sociální služby díky tímto monitorování zjišťují denní rytmus a návyky klientů, hlídají jejich spánek, díky tomu jim například mohou upravit čas a dávkování medikace a podobně. To považuji za nesmírně důležitý sociální projekt.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama