foto: Jakub Joachim

Andrej Babiš otáčí. Inovátorské firmy už podle něj nejsou „na prd“, ale tvoří základ české ekonomiky

Stát chytřerozhovor 7 a více min čtení

Po nástupu Andreje Babiše do premiérského křesla se digitalizace státu stala jedním z velkých a nahlas probíraných bodů vládního programu, o čemž svědčí i fakt, že se ocitla na předních příčkách programového prohlášení vlády. Od té doby uplynul víc než rok a premiér vystupuje na jedné konferenci za druhou, kde jsou digitalizace, internet a umělá inteligence hlavními tématy. Rozhovor čistě o digitalizaci s ním ale ještě nevznikl. A tak jsme se zeptali my.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Po nástupu Andreje Babiše do premiérského křesla se digitalizace státu stala jedním z velkých a nahlas probíraných bodů vládního programu, o čemž svědčí i fakt, že se ocitla na předních příčkách programového prohlášení vlády. Od té doby uplynul víc než rok a premiér vystupuje na jedné konferenci za druhou, kde jsou digitalizace, internet a umělá inteligence hlavními tématy. Rozhovor čistě o digitalizaci s ním ale ještě nevznikl. A tak jsme se zeptali my.

Co podle vás konkrétně znamená digitální Česko?

Pod pojmem digitální Česko si představuji digitální stát, kde občané a firmy mají možnost vyřídit všechno s úřady elektronicky. Stát je při tom zbytečně neotravuje a co si může vyřídit mezi sebou sám, si také vyřídí. Představuji si společnost, která je technologicky vyspělá, digitální. Je to stát, který využívá nové technologie, vytváří vhodné podmínky startupům a investuje do vědy a inovací.

Související článek

Co české vlády nechápou na e-Governmentu

E-Government není jen o technickém řešení, ačkoliv by se to tak mohlo na první pohled jevit. Jde o celkové nastavení jednotlivých administrativních procesů a úkonů, které probíhají mezi státem a občanem. Současná vláda ale pokračuje v hlubokém nepochopení smyslu a příležitosti dlouhodobé vize pro e-Government.

Ať si ale pod pojmem digitální Česko představujete cokoliv, snažíme se mu dát konečně srozumitelný význam s naplněným obsahem. Nechceme jako dosud zůstat jen u popsaných papírů, ale záměry, které jednou vyslovíme, chceme také naplnit. Současná koncepce projektu Digitální Česko je vládní strategie pro digitalizaci státu. Vše se snaží řešit komplexně – jak z pohledu Evropské unie, kde chceme být mnohem aktivnější, tak z pohledu českého eGovernmentu, digitální ekonomiky a společnosti. Tato strategie souvisí se současným vývojem a dotýká se široké škály činností.

Pokročíme v digitalizaci stavebního řízení a zdravotnictví, eJustici, eLegislativě, eSbírce, v podávání daní online a mnoha dalších projektech, slibuje premiér. -

Jak se s tím, že „stát lidi zbytečně neotravuje“, slučuje stále drakoničtější postoj úřadů k malým a středním podnikatelům? K čemu mi bude, když budu se státem ve skvělém digitálním propojení, když skrz něj jen budu muset posílat další a další hlášení a bát se hrozby sankcí za sebemenší chybu?

Digitalizace a digitální Česko není jenom o online propojení. Digitální Česko z pohledu eGovernmentu je primárně o propojených datech. To znamená, že stát znovu nepožaduje po občanech a podnikatelích data, které už má. I připravovaný katalog služeb, který souvisí se zákonem o právu na digitální službu, obsahuje analýzu, která má za cíl popsat všechny služby, a následně analýzu toho, co si stát vyřídí sám mezi sebou a co bude jako online službu poptávat po občanech a podnikatelích.

Upřímně, já nejsem žádný velký expert na justici. Nijak se jim do toho nemíchám.

Co je pro naplnění této vize zapotřebí udělat?

V tuto chvíli máme díky Vladimíru Dzurillovi, vládnímu zmocněnci pro IT a digitalizaci, vládou přijatou strategii Digitální Česko. Ta má 808 záměrů, které musíme postupně naplnit. Běží nám 147 projektů, minulý měsíc jsme jich schválili 44 a budeme pokračovat v dalších. Od začátku řešíme i navazující věci, například nutnost změnit legislativu. V současných zákonech se s možností, že si něco vyřídíte digitálně, moc nepočítalo. Momentálně se soustředíme i na užší spolupráci s komerčním sektorem. Zatím platilo, že stát a podnikatelé byly dvě strany tábora. Chceme, aby táhly za jeden provaz. V neposlední řadě to jsou standardy a centrální sdílené služby, které musíme připravit, abychom budovali jeden eGovernment, a ne čtrnáct na každém ministerstvu.

Jak bude digitální Česko vypadat na konci vašeho funkčního období, tedy za dva a půl roku? Jaké konkrétní projekty se do té doby podaří dokončit a co zůstane na další vládu?

Máme koncepci, máme záměry a ty budeme realizovat. Připravíme legislativu (6. 5. vláda vyslovila kladné stanovisko k zákonu o právu na digitální službu, pozn. red.), budeme dál rozvíjet Portál občana o online služby všech ministerstev. V datových schránkách a na Portálu občana přibudou další klíčové funkcionality jako možnost platit kartou online nebo zasílat občanům a firmám notifikace s cílem udělat stát proaktivnější. Přibude mnoho dalších online služeb i pro podnikatele. Pokročíme v digitalizaci stavebního řízení a zdravotnictví, eJustici, eLegislativě, eSbírce, v podávání daní online a mnoha dalších projektech. Už dnes jsou všechny projekty, na kterých pracujeme a budeme pracovat, zveřejněné a dostupné na webu ministerstva vnitra. Ale už teď chceme v dobře nastartované digitalizaci pokračovat.

Související článek

Vladimír Dzurilla maká na tom, aby Česko bylo digitální stát. Ministrem být nechce

Od české vlády dostal obrovský úkol – zařídit, aby Česko bylo digitální zemí, kde moderní technologie ve spojení s úřady budou dělat život Čechů příjemnější. Plány má na několik let dopředu a oproti mnoha jiným věří, že se mu je podaří naplnit. Vladimír Dzurilla.

Nejde ale jen o projekty. Chceme připravit dlouhodobý proces digitální transformace. To znamená sjednocení strategií, které se dnes zabývají digitalizací a neřeší ji komplexně. Neaktuální strategie zavřeme, protože v minulosti vznikaly hodně živelně a zapomněly zanikat. Taky chceme nastavit dlouhodobé financování a resorty připravit na digitalizaci i organizačně. V neposlední řadě to je sestavení týmu, který se bude digitalizací zabývat centrálně.

Zmiňujete digitalizaci justice. Jak v této oblasti hodnotíte práci exministra Jana Kněžínka a jaká konkrétní očekávání máte od ministryně Marie Benešové, která ho nahradila?

Upřímně, nejsem žádný velký expert na justici. Nijak se jim do toho nemíchám. Ale mám pocit, že zrovna tady by to mohlo být o něco lepší. Nejdál jsou s projektem na ozvučení soudních síní, při němž dojde k postupné instalaci nahrávacích zařízení v jednacích síních. Před podpisem smlouvy je projekt Generátor přidělování. V jeho rámci má vzniknout systém pro přidělování věcí soudním oddělením transparentním a nezpochybnitelným způsobem, který bude používán v insolvenčních věcech. Co se týče registru justičních činitelů, už delší dobu se testuje, ale bohužel kvůli zastaralosti předchozí databáze jsou s ním technické problémy. Další projekty, které připravují, jsou součástí programu eJustice 2020, v rámci kterého dojde k zavedení elektronického soudního spisu eISIR. To je součástí naší strategie Digitální Česko.

Běží nám 147 projektů, minulý měsíc jsme jich schválili 44 a budeme pokračovat v dalších, říká premiér. -

Jaký má digitalizace státu smysl? Jak jsou stanoveny ukazatele, podle kterých výsledky hodnotíte?

Kdokoli z nás, kdo dříve něco vyřizoval na úřadě, udělal zkušenost s obíháním papírů po všech stranách a přidáváním dalších a dalších. To je hlavní věc, která by se měla změnit. Na jedné straně je vztah stát a občan, na straně druhé pak jednotlivé státní instituce komunikující mezi sebou. A tady můžeme hledat hlavní smysl. Stát vám nabídne třeba předvyplněné formuláře bez nutnosti návštěvy úřadu.

Pokud chceme budovat chytrá města, digitalizovat průmysl a výrobu, potřebujeme samozřejmě rozvoj sítí.

Všechno pak budeme převádět na dva typy metrik. Jednou jsou ušetřené peníze na straně státu. Druhou jsou peníze, které zůstávají v peněženkách občanů. Když nemusím platit za výpis z úřadu, protože si ho úřady nasdílí mezi sebou, jde o úsporu a pro nás důležitou metriku. Pak to jsou oficiální žebříčky, kde si dlouhodobě nevedeme dobře, například evropský DESI nebo žebříček OECD. Věřím, že to, co děláme, bude taky zohledněno a posuneme se.

Dokážete vyčíslit odhad úspor jak na straně úřadů, tak na straně občanů na konci volebního období? Nebo tyto metriky teprve připravujete?

Vyčíslit to samozřejmě jde. Co se týče úřadů, tak jednak jsou to moderní technologie, jako je cloud, změna v pořizování softwaru a hardwaru, tedy celkového řešení hned na začátku jako celku místo postupného nákupu nebo služeb. V neposlední řadě je levnější starost o online služby než starost o klientská centra a kontaktní místa. Přechod na cloud, virtualizované platformy a digitalizace vnitřního fungování úřadů jsou další úspory. Dnes máme čísla z benchmarků jiných vlád a komerčního sektoru, takže naše úspory budeme počítat. Pokud jde o občany, jejich úspora se dá vyjádřit jednoduše – v čase stráveném na cestě na úřad a taky v rychlosti a složitosti vyřízení povinností. Digitalizace odbourává byrokracii, ale taky zjednodušuje a zrychluje procesy.

Ve firmách se před spuštěním digitalizačních projektů pečlivě počítá jejich návratnost. Jaká je návratnost investice do digitalizace Česka?

V tuto chvíli existuje nepřeberné množství státních systémů, které jsou většinou zastaralé a nekomunikují mezi sebou. Mimo to je velké množství služeb jen na papíře, místo aby fungovaly ve skutečnosti. Přitom jednotlivé resorty mají možnost využít sdílení služeb a nemusí vymýšlet už vymyšlené.

Dále existují studie, které přinášejí konkrétní čísla úspor souvisejících s konsolidací systémů. Samozřejmě na ně hledíme. Centrálně řízené státní IT má největší potenciál pro úsporu. Není to jen o příjemnějším životu pro občany. Prvotní investice je potřeba udělat, ale návratnost v úsporách a udržení nastavené laťky se vyplatí. Posun od implementace samostatných systémů na sdílené využívání centrálních nákupů, využití cloudu a moderních technologií… To všechno úspory přináší ve výši desítek procent.

Související článek

Česku zoufale chybí optický internet. Podpora jeho zavedení má zabránit vylidňování venkova

Co brání Česku v rychlejším rozvoji optických sítí? Zoufale pomalé stavební řízení, laxní přístup obcí i špatná informovanost mezi uživateli, kteří se spokojí s nižšími standardy, ačkoli by mohli chtít víc. O tom všem se mluvilo na tiskové konferenci institutu CEVRO, který na toto téma připravil obsáhlou studii s všeříkajícím názvem „Jak rozvíjet rychlý a stabilní internet ve městech a obcích České republiky?“

Ve vaší knize O čem sním, když náhodou spím píšete o superrychlém internetu pro každého. Podle nové studie CEVRO ale máme kvůli zaostalé síti pevného internetu problém. A když lidem domů nepovede kvalitní síť, bude digitalizace na centrální úrovni k ničemu. Co s tím budete dělat? Bude na zavádění pevného optického internetu spolupracovat s politiky v municipalitách vláda, nebo tento tlak vyvine ANO?

Co se týče mobilních sítí, jsme na tom dobře – v pokrytí a rychlosti mobilního 4G internetu jsme na předních příčkách v EU. Zaostáváme ale v pevném optickém připojení, což se snažíme dohnat, a proto vypisujeme výzvy a měníme legislativu ke zjednodušení a urychlení výstavby. Připravujeme digitální technickou mapu a digitalizaci stavebního řízení, chystáme aukci pro síť 5G. Pokud chceme budovat chytrá města, digitalizovat průmysl a výrobu, potřebujeme samozřejmě rozvoj sítí.

Jestliže chceme, aby v Česku vznikalo dost inovativních firem s potenciálem růstu a vlastním finálním produktem, musíme je kromě poskytnutí jednoduchého prostředí umět namotivovat. -

Průzkum CEVRO nicméně zjistil, že velký problém je na konci řetězce – u starostů a zastupitelů, kteří nevidí pevný internet jako prioritu. Budete se to snažit ovlivnit třeba prostřednictvím hnutí ANO? Mohl byste dát svým lidem na komunální úrovni jasný úkol, že stejně jako se v minulosti do obcí zaváděl plyn nebo vodovod, nyní se musí soustředit na optický internet?

Musíme si uvědomit, že více než polovině domácností v zemi poskytují internet lokální a regionální operátoři, což jsou malé a střední místní firmy, které chceme určitě podporovat, je to unikátní v Evropské unii a je to dobře. Často od nich slyšíme, že starostové v obci nechtějí další kopání, případně dávají příliš velká věcná břemena, která projekt prodražují často až za hranici ekonomické návratnosti. Ne vždycky jsou ale na vině starostové, často chtějí hodně zaplatit i státní organizace. To můžeme řešit z centra a také budeme. Co se týká starostů, na ministerstvu průmyslu se ve spolupráci s kraji a asociacemi operátorů rozjíždí projekt, který má zajistit, aby na každém krajském úřadě byl koordinátor, který se bude snažit o osvětu mezi starosty a řešit případné spory. 

V otevřených datech je velký potenciál a pracujeme na tom, abychom co nejvíc dat vraceli do společnosti zpátky.

Důležitou podmínkou digitálního státu je i otevírání dat. I o tom píšete ve své knize. Dokáže při rychlejším otevírání dat na úrovni krajů a municipalit pomoci vláda, nebo je nezbytný tlak v rámci ANO?

Otevřená data posouvají produkty a služby dál. Uvědomujeme si to a tam, kde je to možné, budeme data otevírat. To je situace na vládní úrovni. Máme Národní katalog otevřených dat, který se snažíme plnit. Chceme jít příkladem a je na jednotlivých krajích, jak k tomu přistoupí. My se snažíme dělat osvětu, nabízíme školení, ukazujeme konkrétní příklady, kdy se otevřená data vyplatila. Více je pak na samosprávných celcích. V otevřených datech je velký potenciál a pracujeme na tom, abychom co nejvíc dat vraceli do společnosti zpátky. Samozřejmě za zachování GDPR a ochrany osobních údajů našich uživatelů – občanů. 

Velmi neprůhledná situace v zacházení s veřejnými penězi je na středočeském krajském úřadě, kde vládne ANO. Budete tlačit na otevírání dat i v tomto případě?

Já na ně určitě budu tlačit. Vždyť už v roce 2015, kdy jsem byl ministrem financí, bylo toto ministerstvo pod mým vedením první, které se otevřelo. Občané, novináři, neziskovky i firmy mohli začít nahlížet do jeho účetnictví. Přehled faktur, výdajů a desítek dalších detailů, to všechno si mohli díky práci mého týmu stáhnout a s daty dále pracovat. Už tenkrát jsem vyzýval ostatní rezorty i úřady, aby mě následovaly.

"My se snažíme dělat osvětu, nabízíme školení, ukazujeme konkrétní příklady, kdy se otevřená data vyplatila. Více je pak na samosprávných celcích. V otevřených datech je velký potenciál a pracujeme na tom, abychom co nejvíc dat vraceli do společnosti zpátky," říká Andrej Babiš. -

Největší úspěchy ve světě internetu globálně vzešly od soukromých firem. I v Česku máme příklady dnes již světově uznávaných společností, které začínaly jako startupy. Co v rámci strategií Digitální Česko a The Country for Future konkrétně děláte pro to, aby u nás takové firmy mohly vznikat a prosperovat?

Jestliže chceme, aby v Česku vznikalo dost inovativních firem s potenciálem růstu a vlastním finálním produktem, musíme je kromě poskytnutí jednoduchého prostředí umět namotivovat. Pro absolventy je u nás pořád atraktivnější nechat se zaměstnat u velké korporace, než se vrhnout do rizika vlastního podnikání. Obě vámi zmíněné strategie vytvářejí mladým podmínky, aby pro ně byl vlastní byznys zajímavou alternativou.

Související článek

Bič na zedníky. Česká aplikace v mobilu jim hlídá docházku, materiál i stavební deník

Kdo si někdy nechal něco stavěl, dobře ví, jak je bezmocný, když zedníci nejednají fér. Účtování neodpracovaných hodin, smyšlené údaje ve stavebním deníku, mizející materiál i technické vybavení. Teď se proti tomu dá efektivně bránit. Pomocí aplikace do mobilu.

Zahajujeme po vzoru USA budování oborově zaměřených inkubátorů, kde mohou startupy sdílet zázemí, mentoring i investiční příležitosti. Současně připravujeme finanční produkty Českomoravské rozvojové banky, které umožní zjednodušeně čerpat jak cizí zdroje, tak investiční zdroje pro posílení vlastního kapitálu. Aby se české firmy mohly stát globálními štikami, nestačí jim česká zkušenost v malém českém rybníčku. Je nutné, aby se svým produktem co nejrychleji vyzkoušely jeho možnosti na globálních trzích. Proto se chystáme otevírat firmám zahraniční trhy pomocí akcelerátorů v cizích zemích.

„Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“ To jste říkal v roce 2013. Co vás přimělo takto zásadně změnit názor?

Za posledních několik let jsem měl prostor se seznámit s mnoha velmi progresivními českými začínajícími malými a středními firmami, které inovují a mají skvělý finální produkt a velký exportní potenciál. Takové firmy tady potřebujeme, tvoří základ české ekonomiky a našeho národního kapitálu. Jejich podpora se státu rozhodně vyplatí.

A ještě k předchozí otázce – nebylo by lepší než přerozdělování veřejných peněz v inkubátorech a přes rozvojovou banku prostě zásadně zjednodušit pravidla, aby se podnikatelé nedusili pod úředním šimlem? A naslouchat na všech úrovních vlády a ministerstev raději zástupcům těchto firem?

Na zjednodušení pravidel pracujeme. Představili jsme mimo jiné Živnostenský balíček, který se už začal realizovat. Zajistí například to, že změna pravidel, pokud už bude nutná, bude probíhat maximálně jednou až dvakrát ročně. Omezujeme také počty kontrol, které u živnostníků a podnikatelů stát může provést, a zavádíme řadu dalších zjednodušujících opatření. S firmami, včetně těch nejmenších, mluvíme, ptáme se na to, co pro ně stát může udělat a kde jim naopak uhnout z cesty. Na konec května například chystáme ve spolupráci s CzechInvestem pracovní snídani se startupy, kde budou mít prostor otevřeně o těchto věcech diskutovat.

Ve výzkumu umělé inteligence máme díky více než tisícovce špičkových vědců obrovský potenciál.

Ekonomové předpovídají již během letoška zpomalení růstu. Pokud bude zapotřebí omezovat vládní investice, dovolíte ministrům škrtat v jejich digitalizačních agendách, nebo budete tlačit na to, ať šetří v jiných oblastech, například na dopravě zdarma?

Nejrůznějších předpovědí existuje spousta. Postupně se mění, jedny nahrazují druhé. Tím nechci říci, že se nezabýváme variantami, jak postupovat, pokud se stane to a to. Na druhou stranu digitalizace není jen plán vlády, ale důležitá věc pro celý stát. V tom, jak si v ní povedeme, je naše budoucnost. Měla by nám zjednodušit život, přinést úspory a zároveň nás udržet v žebříčku ekonomicky silných a ukázat, že je tady potenciál pro další progres. Když budeme mít digitální stát, bude se tady dobře podnikat a žít, nové firmy budou vznikat a taky k nám budou proudit zahraniční investice. Nesmíme v digitalizaci přestat.

Mám tomu tedy rozumět tak, že digitalizace má přednost i před případným udržením slev na dopravu?

Rozumějte tomu tak, že digitalizace je v programovém prohlášení, je prioritou této vlády, je to priorita moje, a jak jsme již dokázali, pracujeme na ní. Na začátku jsou samozřejmě investice a budeme je muset najít. Nové technologie a služby online ale přinášejí i úsporu. 

"V pokrytí a rychlosti mobilního 4G internetu jsme na předních příčkách v EU. Zaostáváme ale v pevném optickém připojení," říká Andrej Babiš. -

V digitálně úspěšných zemích, například v Estonsku, panuje shoda napříč politickým spektrem v tom, že digitalizace je správná a nadstranická a je třeba pro ni získat obyvatelstvo, ať už jakékoli politické orientace. U nás to nefunguje. Co s tím? 
Tady se trošku mýlíte. Je to snad poprvé, co se u nás na podpoře digitalizace shodla celá vláda, Poslanecká sněmovna a komerční sektor. Do implementačních plánů se zapojily všechny resorty a příspěvek všech, napříč politickým spektrem. Přispění soukromého sektoru je patrné na vzniklém zákonu o právu na digitální službu, spolupráci na eGovernment cloudu a bankID, kdy chceme využívat bankovní identitu k přihlášení se ke službám státu. Toto je důležitý výchozí bod – jednotnost a spolupráce všech zainteresovaných. A pokud je shoda nahoře, může se šířit dál. Samozřejmě musíme naše plány a záměry vysvětlovat. Bez důkladné osvěty to nejde.

Probíhají jednání o možném umístění EU centra umělé inteligence (AI) do Prahy. Jak důležitý je tento projekt pro český digitální průmysl a jak aktivní v této otázce jste vy osobně?

Technologie na bázi AI změní každý aspekt života každého z nás, i když to možná na první pohled neuvidíme. Budou rozhodovat, a už i rozhodují, jestli dostanete úvěr v bance, jestli projdete pohovorem na novou a lepší práci, co si koupíte na sebe nebo kam půjde vaše dítě do školy. Umělá inteligence skýtá šanci ekonomickou, založenou na průmyslu 4.0, a stejně tak je základem pro kybernetickou bezpečnost.

Související článek

Česko má strategii umělé inteligence. Chce být lídrem Evropy

Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo Národní strategii umělé inteligence. Česko má být podle ní modelovou evropskou zemí pro využití umělé inteligence (AI). Strategie, kterou minulý týden projedná vláda, je dělena do sedmi kapitol podle prioritních oblastí. Mezi ně patří podpora vědy a výzkumu, financování, průmysl, vzdělávání, sociální dopady, regulace a mezinárodní spolupráce.

Vidím v tom ne hrozbu, ale velkou příležitost pro Česko, protože ve výzkumu umělé inteligence máme díky více než tisícovce špičkových vědců obrovský potenciál. Možná to někoho překvapí, ale jsme v tom fakt dobří. Proto chceme získat přímo do Prahy sídlo jednoho ze čtyř center pro vývoj AI, která se EU chystá vybudovat. Je to velmi ambiciózní a už jsem o tom jednal se špičkami evropských států i Evropské komise. Věříme, že díky tomu právě u nás vzniknou nové startupy a z nich globální firmy, stejně jako že to posílí naše skvělé domácí podniky a značky. V dnešní době se neobejdeme bez elitní vědy a výzkumu a jejich využití v byznysu. Jen tak dosáhneme na vyšší přidanou hodnotu a s ní i mzdy.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama