„A to je začátek digitalizace v Česku.“ Tento slogan hlásí samotná informační kampaň k Portálu veřejné správy. Po zhruba třech měsících od spuštění možnosti „komunikovat on-line se státem“ v Česku se služby sice mírně hýbou, ale spíš na teoretické úrovni.

Portál občana je jeden z hlavních projektů vládní koncepce Digitální Česko. Ta má za úkol maximálně digitalizovat a ve výsledku tak usnadnit komunikaci mezi úřady a lidmi. Portál občana běží poměrně potichu od léta a na svoji chvíli slávy zatím čeká. Nebude ale trvat dlouho, protože na leden se chystá jeho velká komunikační kampaň. Zároveň bude probíhat i školení úředníků veřejné správy o nástrojích eGovernmentu.

Související článek

Vláda schválila koncepci Digitální Česko. Co přináší?

Vládní kabinet dnes Česko v oblasti digitalizace posunul o několik kroků vpřed. Vláda totiž přijala tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko.

Nejpřístupnější důkaz o probíhající digitalizaci státní správy je nová elektronická občanka. Kdo se o ní a jejích možnostech chce dozvědět co nejvíc, možnosti má – pokud se tedy sám snaží. Informace a edukační videa jsou na webových stránkách, na dotazy zájemců odpovídají správci profilů na Facebooku a Twitteru, informační letáky jsou na úřadech rozmístěné. „Zájem registrujeme a uživatelů Portálu občana přibývá,“ hlásí nepříliš konkrétně Ondřej Krátoška, mluvčí ministerstva vnitra.

Ministerstvo vnitra se v půlce července chlubilo, že novou eObčanku s aktivovaným čipem už má víc než třetina lidí z dvanácti tisíc, kteří si o nový doklad zažádali. Zároveň jen za první „ostrý“ týden si elektronický portál zapsal padesát tisíc návštěv. „Věřím, že až si občané vyzkouší, jak jim on-line komunikace s úřady šetří čas a zjednodušuje život, bude lidí využívajících elektronické služby přes Portál občana rychle přibývat,“ těšil se ředitel eGovernmentu Roman Vrba.

Nejpoužívanější služby Portálu občana

• Přístupy na další webové stránky (portály) přes dlaždice
• Přístupy do datových schránek
• Žádosti o výpisy z rejstříků
• Výpis údajů z registru obyvatel
• Další podání vůči státní správě

Teď Portál občana slouží především jako rozcestník – nejvyužívanější službou je přístup na další webové stránky přes takzvané dlaždice. Následuje přístup do datových schránek a žádosti o výpisy z rejstříků. „S rozšiřováním nabídky služeb předpokládáme přesun poptávky po službách veřejné správy do digitálního prostoru. Časovou úsporu nelze přímo kvantifikovat, už ale v současné době nabízené služby, například žádost o výpis či eRecept, znamenají pro občany významnou úsporu času, protože nemusí osobně chodit na úřad či k lékaři a vybírat si kvůli tomu volno v práci,“ říká Ondřej Krátoška.

Volby přes internet? Technicky možné, ale...

Zjednodušeně řečeno, aktuálně eObčanka v zásadě dubluje datovou schránku. Občan, který datovou schránku už používá, si tak s pořízením nové technologie vlastně nepřilepší. To se má měnit poměrně pomalu. Přesněji, jak zmiňují správci facebookových stránek projektu odpovídající na dotazy lidí, „v horizontu následujících týdnů vám nové služby eObčanka nepřinese“. Časem si však s eObčankou přihlásíte své auto, obstaráte dokumenty pro hypotéku i zaplatíte poplatek za popelnici. Na Facebooku se ale správci oddávají i poněkud vzdálenější budoucnosti, když zmiňují, že parlamentní nebo prezidentské volby už je díky eObčance technicky možné zařídit nyní. Skutečná realizace však samozřejmě zdaleka nezáleží jen na technologiích. Pro to je potřeba nastartovat i zájem politiků. Elektronicky se volí například v Estonsku, kde v posledních parlamentních volbách přes internet 30,5 procenta Estonců. Testy probíhaly například i v Německu nebo v Holandsku, ale výsledky nebyly přesvědčivé. Vlády se bojí především kybernetických útoků.

Související článek

Srini Gopalan: Digitalizace pomáhá úplně každému

Srini Gopalan vede evropskou divizi v Deutsche Telekom, tedy v nadnárodním koncernu, který mimo jiné provozuje síť T-Mobile. Na barcelonském veletrhu Mobile World Congress byl v jednom kole – stánek jeho společnosti byl vyhledávaným cílem návštěvníků, kteří si tu prohlíželi nejnovější domácí hračky, systémy pro chytrá města i záznam prvního videochatu z evropského letadla.

Vůle účastnit se tohoto systému musí vycházet i z jednotlivých úřadů, politických priorit i jednoduše řečeno „nálady“, a to na straně zřizovatelů i občanů. „Vůle existuje, minimálně v posledních měsících registrujeme zvýšený zájem ze strany ústředních úřadů i obcí zpřístupnit své služby na Portálu občana, ať už přímo v prostředí portálu, nebo odkazem na vlastní portálová řešení s předáním identity, aby se uživatel nemusel znovu přihlašovat,“ říká Ondřej Krátoška. Podle něj má úřad v plánu každý měsíc přidávat nové služby. A je potřeba říci, že plánu se zatím drží. Na úřady však tlak na připojení neklade. Povinně budou akceptovat přihlášení eObčankou až od roku 2020, tedy dva roky po jejím zavedení.

„Ne všechny úřady dnes mají zřízena portálová řešení nebo je teprve chystají. Zároveň úřady vedou různé uživatelské kmeny, které není vždy jednoduché ztotožnit, a proto potřebují čas,“ vysvětluje to Krátoška. Podle něj se s využitím eObčanky uživatelé přihlašují na portál národního bodu, který je jakýmsi rozcestníkem pro další služby úřadů. A počet poskytovatelů těchto služeb postupně přibývá.

37 služeb ze 700

Portál občana by mohl potenciálně zahrnout 700 veřejných digitálních služeb. V realitě si jich však teď s eObčankou vyřídíte 37. Obecně je pro jednotlivé úřady i další organizace zajímavější chlubit se spouštěním vlastních systémů a zájmem tedy, podle čísel i zákulisních informací, jednoduše neoplývají.

Další otazníky vyvolává samotné přihlašování a správa účtu. eObčanka je prvek vybavený čipem, který vyžaduje čtečku – je nutné si tedy pořídit i tu. Bez ní je vám chytrý doklad prakticky na nic. Jeden účet disponuje rovnou šesti mnohamístnými číselnými kódy. A nakonec, k vlastní elektronické identifikaci, tedy ke vstupu do elektronických služeb přes portál eidentita.cz, budete zodpovídat takzvanou bezpečnostní otázku. Nastavíte si ji pro ten případ, že byste své heslo zapomněli.

Související článek

Vít Rakušan: V digitalizaci a zavádění chytrých řešení jsme neuvěřitelně zaspali

Vítu Rakušanovi na podzim skončí druhé volební období, které tráví v čele kolínské radnice. Město, které proslavila snad jen okolní rovinatá krajina a festival dechovek, se mu za osm let podařilo přeměnit na jedno z nejprogresivnějších chytrých měst v Česku. Chytré technologie tady začali zavádět mezi prvními, takže za ně nikdy neutráceli přemrštěné částky. Především je ale přizpůsobují konkrétním potřebám obyvatel města, kteří se je naučili používat.

Prvek, který je dlouhodobě kritizován právě pro svou zranitelnost. Na rozdíl od kvalitně vytvořených hesel je totiž poměrně snadno odhadnutelný či dohledatelný. „Je to proto, aby bylo alespoň alternativním způsobem zajištěno zvýšení důvěry v to, že si hodlá obnovit heslo skutečně jen majitel účtu. Dále je i při obnově zaslán kód na mobilní číslo a pro obnovu je použit také e-mail. Jde tedy o krok, který přímo souvisí se zvýšením bezpečnosti při obnově zapomenutého hesla k uživatelskému účtu,“ brání postup Krátoška.

Mimo Windows je situace nejasná

Ministerstvu je už teď jasné, že všechny občany na internet nedostane. Takzvané digitální propasti má předejít jednak informační kampaň, ale také podle Krátošky uživatelsky přívětivé prostředí portálu. „K jeho využívání vám stačí základní počítačová gramotnost, většina uživatelů si vystačí bez jakýchkoli nápověd či manuálů,“ vysvětluje. Vedle toho není v plánu zbavit se zavedené alternativy – tedy osobní návštěvy úřadu. „Nedochází tedy k diskriminaci uživatelů bez přístupu k digitálním technologiím,“ ujasňuje Krátoška.

Související článek

Hanno Pevkur: nadchnout lidi pro e-Government není těžké, když máte vizi

Hanno Pevkur je šéf Reformní strany Estonska – země, která patří k hlavním tahounům digitalizace státní správy a e-governmentu, a to ve světovém měřítku. Čtyřicetiletý politik v minulosti zastával funkce ministra sociálních věcí, spravedlnosti a vnitra. O riziku elektronických voleb, o zavádění e-governmentu, i o tom, jestli elektronizace není pro starší lidi nepohodlná, jsme s ním mluvili na konferenci Digitální Česko. A byl to docela zážitek. Působí mladistvě a energicky, práce ho očividně baví a zároveň jí rozumí, evidentně umí lidi strhnout. Až si člověk posteskne, jak by se někdo takový hodil i v naší politice.

Elektronická občanka ale zdaleka není nástroj všemocný. K tomu, aby se člověk dostal k některým funkcím, je stále potřeba datová schránka. „To vyplývá z povahy služby, kterou nelze vyřídit jinak, protože to takto ukládá zákon. Jinak datovou schránku můžete využít i k přihlášení na Portál občana, tedy jako alternativu k občanskému průkazu,“ doplňuje Krátoška. Nový občanský průkaz s aktivovanou elektronickou částí je totiž pouze nosič elektronické identity. To znamená nástroj, který umožní se přihlásit, a to na Portál občana a třeba i do portálu Finanční správy či České správy sociálního zabezpečení.

Naopak další část uživatelů by mohly oslovit aplikace pro mobilní zařízení, a to iOS i Android. Ty však ještě dostupné nejsou a není jasné, kdy k dispozici budou. Na adrese https://info.eidentita.cz/download/ se sice uvádí jejich dostupnost od konce října („Aplikace pro operační systémy Linux, MacOS a pro mobilní platformy Android a IOS budou následovat koncem října 2018“), ovšem jiná stránka téhož serveru (https://info.eidentita.cz/eop/InstalacePC.aspx) hlásá, že „Do konce roku 2018 bude doplněna také verze aplikací eObčanka pro operační systémy Linux Ubuntu a Apple macOS.“ Mobilní řešení pro elektronickou identifikaci navíc  ministerstvo teprve hledá.