ilustrační foto: shutterstock

Propaganda 2.0 – digtální technologie ve službě kultu osobnosti

Stát chytřekomentář 7 a více min čtení

Digitální věk umožňuje dříve těžko představitelné zásahy do soukromí lidí a digitální technologie dokáží zásadním způsobem ovlivňovat lidské názory, uvažování a myšlení. Čínská propagandistická aplikace s jistou dávkou naivity názorně dokládá, jak to celé funguje, když se digitální nástroje dostanou do rukou totalitního režimu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Digitální věk umožňuje dříve těžko představitelné zásahy do soukromí lidí a digitální technologie dokáží zásadním způsobem ovlivňovat lidské názory, uvažování a myšlení. Čínská propagandistická aplikace s jistou dávkou naivity názorně dokládá, jak to celé funguje, když se digitální nástroje dostanou do rukou totalitního režimu.

Související článek

Experti v USA volají po vytvoření aliance proti nebezpečí čínských technologií

Hrozba pro hodnoty demokratického světa. Tak označují američtí experti vedení bývalým šéfem Googlu vzestup čínských technologií ve zprávě, kterou předložili Bidenově administrativě. Podle nich je nevyhnutelné, aby došlo k částečnému „technologickému odříznutí se“ od Číny.

Před dvěma lety média zaujala nová čínská aplikace, kterou na domácí mobilní trh uvedla společnost Alibaba. Ta sofistikovaným způsobem propojuje nejnovější digitální uživatelské trendy s tvrdou propagandou, pro nás jako vystřiženou z padesátých let dvacátého století. Aplikace zvaná Süe-si čchiang-kuo (学习强国) byla navržena jako nástroj pro studium a šíření myšlení generálního tajemníka Ústřeního výboru Komunistické strany Číny a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Její název lze chápat v zásadě dvojím způsobem: „studuj, abys posílil(a) vlast“ anebo „studuj Siho, abys posílil(a) vlast“. Slovo süe-si totiž znamená „studovat“, přičemž si se píše stejným znakem jako příjmení čínského prezidenta. Domácí média, včetně například hongkongského deníku South China Morning Post, ji krátce po jejím uvedení označila za „nejpopulárnější aplikaci v Číně“, kterou si údajně stáhlo víc uživatelů než WeChat nebo čínskou verzi TikToku Douyin.

Tak skvělého výsledku ovšem vývojáři aplikace, technologický gigant ovládající značnou část čínského online a e-commerce trhu Alibaba a oddělení propagandy ústředního výboru Komunistické strany Číny, dosáhli díky tomu, že její stáhnutí bylo pro velkou část uživatelů povinné. Členové komunistické strany i mnozí zaměstnanci a studenti si ji museli nainstalovat do svých zařízení a každý den na ní vykazovat určitou aktivitu, která je bodově ohodnocena podle počtu zalogování a času stráveného čtením a sledováním audiovizuálního obsahu. Nejvyšší hodnocení je však udělováno až na základě absolvování pravidelných kvízů. Jejich prostřednictvím se ověřují získané poznatky z oblasti „Si Ťin-pchingovy politické filozofie“ a obecně stranické ideologie, historie či tradiční, ale i populární čínské kultury. Herní prvek uživatele jednak motivuje k větší aktivitě, jednak slouží jako efektivní kontrola jejich online angažovanosti např. ze strany nadřízených.

Digitální propaganda v kapesním balení

Související článek

K účinnému boji proti fake news stačí veřejně dostupné zdroje

Britská výzkumná agentura Forensic Architecture v minulosti odvedla skvělou práci při odhalování temných míst v ukrajinské nebo syrské válce. Její nejnovější počin vnáší jasno do letní exploze v bejrútském přístavu…

Ve skutečnosti je podobných aplikací jako Süe-si čchiang-kuo určených k šíření propagandy víc a některé z nich cílí dokonce na školní děti, které vychovávají k vlastenectví a lásce k vůdci. Tato je však nejužívanější a vznikla přímo z iniciativy oddělení propagandy komunistické strany. Jedná se o moderní technologický nástroj přispívající k budování totalitní diktatury moderního typu, která je někdy označovaná jako „digitální leninismus”. Zapojuje nejmodernější technologie a zároveň současné trendy a využívá přirozenou lidskou soutěživost a náchylnost k závislostem na sociálních sítích a herních aplikacích v kombinaci s tlakem ze strany autorit i okolí. Bodováním v aplikaci mohou být např. ovlivněny studijní výsledky, zvyšují se šance na přijetí na vysokou školu nebo na kariérní postup. Manya Koetse na svém webu What’s on Weibo zveřejnila krátce po uvedení aplikace začátkem roku 2019 vlastní zkušenosti s jejím užíváním. Zmiňuje mimo jiné některé zajímavé prvky, jako je dvojnásobný počet získaných bodů za „surfování“ aplikací mimo pracovní dobu, tj. brzy ráno, v polední pauze a večer, aby studium Si Ťin-pchigova myšlení nerušilo pracovní či studijní proces a probíhalo přednostně jako volnočasová aktivita.

Moderní nástroj digitální propagandy těží ze vzorců uživatelského chování na internetu, na sociálních sítích a v herním sektoru. Jednoduše řečeno, studium stranické ideologie a Si Ťin-pchingova myšlení obrací ve hru, za niž jsou „hráči“ odměňováni výší skóre a potenciálními odměnami. Ty mohou mít podobu virtuálních i hmotných cen nebo mohou být zprostředkované například zaměstnavateli, kteří chtějí své zaměstnance k používání aplikace motivovat. Podobné prvky a pobídky jsou na čínském internetu běžně využívány v komerčním online marketingu a čínští uživatelé na ně velmi dobře reagují. Manya Koetse si také pochvaluje, že aplikace je vlastně takovou „kapesní knihovnou“, ve které má uživatel vše od médií přes knihy až po filmy – samozřejmě s tou správnou tématikou, jako například „Dlouhý pochod“ nebo „Založení republiky“.

Z tohoto pohledu se jedná (pro své účely) o nadmíru užitečnou edukační aplikaci, která zároveň poskytuje zábavu a obsah se zdaleka neomezuje jen na Si Ťin-pchingovo myšlení:

Obecně lze říci, že výběr mediálního obsahu, videí a knih spadá do kategorií tradiční čínské kultury a kanonické literatury, historie, vědy a technologie a politických témat [...] Ti, kteří čtou dost stranických článků a článků v oficiálních médiích, nebudou mít velký problém absolvovat kvízy a každý týden obměňované otázky. Otázky týkající se ideologie jsou také prokládány otázkami z populární kultury [věnují se například oblíbeným seriálům].

Absolutní kontrola

Související článek

Jak vláda plní své digitální prohlášení?

Country for the Future. Digitální Česko. Když se současná vláda v roce 2017 ujímala úřadu, vyhlásila ve svém programu digitalizaci země za prioritu číslo dvě. Jak vypadá situace pár měsíců před koncem vládního funkčního období?

Zásadním prvkem této moderní propagandy je ovšem to, jakým způsobem zasahuje do soukromého, ba intimního života uživatelů. Nejen že je zaměstnává během trávení volného času, jako to dělají všechny populární aplikace, a přitom jim efektivně podsouvá názory a myšlenky správné z hlediska režimu, ale navíc je i skvělým nástrojem digitální kontroly. Jak už v říjnu 2019 upozornila Jane Li v Quartzu, analýza americké iniciativy Open Technology Fund prokázala, že aplikace obsahuje jakási „zadní vrátka do zařízení, která umožňují privilegovaný přístup [tzv. root access], čímž v zásadě poskytuje administrátorský přístup k uživatelově telefonu. .. To znamená, že aplikace získává ‚superuživatelský‘ přístup k telefonu. Ten jí umožňuje "dělat cokoli", včetně stahování softwaru, změn v souborech a datech nebo instalace aplikace k ukládání loginů a hesel k účtům.

To mimochodem naznačovala už experimentátorka Koetse, která se na svém Twitteru podivovala, že aplikace hned po zadání telefonního čísla zná její uživatelské jméno z jiných účtů i zařízení, na kterých v posledních letech po čínském internetu brouzdala. David Bandurski z China Media Project dodává: „Tato platforma je zajímavá a významná [mimo jiné také] kvůli způsobu, jakým obnovuje proces dominance ideologie v digitální éře. To je nejlépe patrné z bodového systému [...], který je navržen tak, aby kladl praktické a měřitelné požadavky na to, jak straníci tráví čas, který by jinak měl být považován za jejich soukromý.“ Bandurski proto aplikaci označuje za dokonalý nástroj nejen propagandy samotné, ale i kontroly jedince v rámci stranického systému.

Ideologické body bez práce

Ihned po rozšíření aplikace zaplavily čínský internet návody na co nejefektivnější sbírání bodů (často svým způsobem obcházející regulérní způsoby jejich sbírání). V principech se velmi podobaly návodům hráčů videoher nebo skupin fanynek na co nejefektivnější streamování produkce jejich oblíbenců nebo obcházení limitů pro možný počet hlasování v anketách popularity (viz kauza Kris Wu). Uživatelé se zde pohybují v dobře známém prostředí, do nějž se aplikace snaží více či méně přirozeně zapadnout.

Související článek

Kyberútočníci si pochutnávají na zdravotnictví. Ohrožují lidské životy

Právě v době, kdy by se potřebovala co nejvíc soustředit na boj proti koronaviru, řeší zdravotnická zařízení stále častěji technické problémy. V nemocnicích, centrech pro výzkum léků a dalších organizacích, které bojují s pandemií, se rozšiřují kyberútoky. Cíle jsou rozesety po celém světě a nevyhýbají se ani Česku.

Nátlak na uživatele také vedl jistého vývojáře k návrhu aplikace s výmluvným názvem „Fuck Süe-si čchiang-kuo“, která byla ke stažení na vývojářském serveru GitHub od března 2019. Nástroj slouží k obejití bodovacího mechanismu aplikace a získání alespoň minimálního skóre bez plnění požadovaných úkolů, jako je četba určitého počtu článků či shlédnutí propagandistických videí. Neumožňovala však získat vysoké skóre, k jehož dosažení je třeba absolvovat pravidelné kvízy s otázkami z oblasti Si Ťin-pchingova myšlení. Po dvou letech fungování aplikace však developer náhle oznámil, že ji nebude už dále aktualizovat. Ve svím prohlášení označil Süe-si čchiang-kuo za nástroj propagace „ideologie kultu osobnosti a šíleného řízeného vyjadřování loajality“ a text zakončil slovy: „Fuck Süe-si čchiang-kuo, kult osobnosti musí skončit.“ Už o rok dříve autor aplikace v sekci komentářů na GitHubu zveřejnil v Číně cenzurovanou Sü Čang-žunovu esej „Když vztek přebije strach“ a začal naznačovat svůj záměr z ČLR emigrovat.

Nebezpečně svobodný GitHub

Samotná platforma GitHub je již delší dobu čínskými autoritami nahlížena jako značně riziková. Lze na ní totiž v komentářích volně vyjadřovat názory, které jsou jinak na čínském internetu pečlivě cenzurovány. Server China Digital Times nedávno zveřejnil výběr z komentářů na GitHubu vztahujících se k aplikaci Süe-si čchiang-kuo. Lidé si v nich stěžují na nátlak spojený s aplikací a dokonce se dělí o zkušenosti, kdy juniorní pracovníci musí aplikaci „spravovat” (tj. sbírat potřebné body) za své nadřízené. Jeden z komentářů výstižně popisuje celkovou atmosféru na čínském internetu:

Související článek

Otevřená data jsou cesta jak se zlepšit. Pokud dáme pozor na soukromí.

"Až současná pandemie naplno odhalila, v čem všem jsme zaspali a co teď musíme narychlo dohánět," zaznělo 8. března na zahájení konference Open Data Expo „Když se Estonsko rozhodlo v roce 1996 pro postupnou digitalizaci celé státní správy, považovala to řada odborníků po celém světě za módní výstřelek, kterým se chudý postsovětský stát snažil odlišit od svého okolí. Po patnácti letech už bylo jasné, jak prozíravý a dobrý krok to byl, a ostatní země, nás nevyjímaje, se vydaly na podobnou cestu, na níž jsme se Estonsku dívali z pořádné dálky na záda.“

„Všichni ti rudí gardisté [narážka na tzv. Kulturní revoluci z let 1966–1976] zdvihající do výše prapory patriotismu, morálky a pozitivní energie… útočí na lidi a nutí je klečet… Jak k tomu došlo? A proč, přestože se naše životy stále zlepšují, je zde stále více takových lidí? Jsou čím dál zuřivější. Nejenže všechny nutí, aby se podřídili stejným politickým názorům, pohledu na svět i hodnotám, ale dokonce mají mít i stejnou sexuální orientaci, vyhledávat stejné partnery a mít stejné milostné preference. Opravdu nedokáží tolerovat odlišnost?”

Další pak vyjadřuje znechucení z pohledu řadového člena strany: „Upřímně, chci říct, že z těch desítek milionů členů strany ani jediný nechce, aby se s ním zacházelo jako s malým dítětem, které musí každý den dělat úkoly. Nebudou to chtít snášet moc dlouho. Chtěl bych se všech straníků zeptat: Napadlo by vás před nějakými sedmi lety, kam to až dojde? Nebo i před pěti? Dokonce ani před třemi lety byste nikdy neuvěřili, kam až se dostaneme.”

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama