foto: iStockphoto.com

Budoucnost zdravotnictví: prohlídky přes webkameru nebo vyšetření robotem

Věci chytřetéma 5 min čtení

Koronavirová krize naučila praktické lékaře vystavovat eRecepty, vypisovat eNeschopenky i ordinovat na dálku. Skutečná telemedicína to ale ještě není, i když v řadě ohledů jsou k tomu technologie připravené. Jak by mohl praktický lékař vypadat už za pár let?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Koronavirová krize naučila praktické lékaře vystavovat eRecepty, vypisovat eNeschopenky i ordinovat na dálku. Skutečná telemedicína to ale ještě není, i když v řadě ohledů jsou k tomu technologie připravené. Jak by mohl praktický lékař vypadat už za pár let?

Související článek

Pro radu lékaře do mobilu. Pojišťovna nabízí klientům poradenství bez toho, aby museli do ordinace

Přesměrovat své klienty od lékařů k počítačům se rozhodla Oborová zdravotní pojišťovna. Ve spojení se službou uLékaře.cz jim zpřístupnila zdarma rady odborníků přes internet. Obě instituce věří, že jde o nevyhnutelný směr vývoje. Ten mají ocenit nejen klienti, ale nakonec se má promítnout v ušetření času lékařů i peněz zdravotních pojišťoven. Někteří lékaři jsou ale s nadšením opatrní.

Roboti mají v české medicíně své pevné místo. Využívají se k operacím prostaty, ničení nádorů a jiným zákrokům. Další automaty pak pomáhají s vyšetřeními nebo laboratorní analýzou. Přesto zůstává významná oblast medicíny, která je moderními technologiemi do značné míry nepolíbená: prvoinstanční praktické lékařství.

Sezónní rýmičky s webkamerou

Zamysleme se nad tím, s čím obvykle za praktickým lékařem chodíme, pokud se nejedná o preventivní nebo pravidelné prohlídky. Bývají to nejrůznější sezónní chřipky a nachlazení, angína, bolesti břicha nebo končetin. A jak vypadá lékařské vyšetření? Doktor nám změří teplotu, prohlédne krk, nanejvýš si nechá ukázat, kde přesně nás co bolí nebo píchá.

Teplotu si snad ale dokážeme změřit sami. A když už jsme zvládli pracovat a vyučovat přes webkameru, můžeme ukázat lékaři i to, co se nám děje v krku. I relativně mizerná kamera umožní rozpoznat prosté chřipkové zarudnutí od hnisavého anginózního povlaku. O možnosti nás vyzpovídat ohledně anamnézy, místa a typu bolesti i dalších problémů, se snad v době moderních technologií nemusíme vůbec bavit.

Hodinky s měřičem EKG -

Celá prohlídka v případě většiny akutních potíží tak může mít podobu krátké online konzultace doplněné pohledem do krku přes webkameru a nahlášením aktuální teploty. Na základě toho je lékař schopen stanovit diagnózu i zaslat elektronický recept, případně i vyplnit eNeschopenku.

Na podobném principu to funguje v zahraničí. Například ve Spojeném království lékařské konzultace probíhají na dálku už docela běžně. Lidé bydlící na vesnicích nebo ti, kteří prostě jen nemají čas jít k doktorovi, jednoduše zavolají lékaři se svým problémem. Ten jim po konzultaci může obratem vystavit recept a léky zaslat až přímo domů. A pokud bude nutné odebrat nějaké vzorky, zašle jim lékař kurýrem testovací kit. Lidé si vzorek sami odeberou a pošlou ho zpět k analýze.

Související článek

Příliš digitalizované nemocnice?

V půlce března si Češi pod tlakem vládních omezení pomalu začali uvědomovat, že situace kolem koronaviru je skutečně vážná a nehodí se ji podceňovat. A do toho tři brněnské nemocnice ohlásily okamžité zrušení většiny výkonů kvůli hackerskému útoku. Brno naštěstí dočasné omezení péče zvládlo, na obnově provozu se ve velké míře podíleli dobrovolníci. Ale co to znamená pro budoucnost zdravotnictví?

Chronické nemoci s chytrou elektronikou

Další velkou skupinu pacientských návštěv tvoří takzvaná dispenzarizace. Tedy když trpíte nějakou dlouhodobou chorobou, jako je hypertenze nebo cukrovka, a „je potřeba vás hlídat“. Každých několik měsíců tak musíte navštívit lékaře, který vám přeměří tlak nebo cukr, dotazem zkontroluje, jestli dodržujete doporučené diety, nepřibíráte na váze nebo zda se vám neděje něco, co by nemělo, a předepíše vám novou várku prášků.

Ani v tomto případě nic nebrání vzdálenému vyšetření. Každý diabetik má doma glukometr, každý člověk s vyšším tlakem si pořídil horší či lepší tlakoměr, všichni máme doma váhu. V ideálním případě by se mohlo jednat o chytré přístroje, které automaticky odesílají informace přímo do lékařských systémů. I hloupá elektronika ale umí naměřené údaje aspoň zobrazit a pacient je může lékaři sdělit ústně.

Zejména pro kontrolu srdce existuje celá řada nositelné elektroniky, například hodinky měřící tlak a EKG. Tím může lékař získat informace, ke kterým by se při běžném vyšetření nikdy nedostal. Například zdravotní pojišťovna OZP půjčuje svým klientům chytré hodinky s vestavěným EKG měřičem na 17 dní. „Dlouhodobé vzdálené sledování pacientů pomáhá odhalit příčinu potíží u lidí, jejichž choroba se projevuje jen sporadicky,“ vysvětluje Radovan Kouřil, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny. „Pomáhá také odhalit chronické potíže v dřívějších fázích rozvoje onemocnění, kdy bývají snadněji léčitelné," dodává.

Související článek

Kybernetických útoků na české nemocnice přibývá, loni jich hackeři napadli pětinu

V Česku se množí kybernetické útoky na zdravotnická zařízení. Od začátku letošního roku hackeři napadli Fakultní nemocnici v Brně a nedávno Psychiatrickou nemocnici v Kosmonosech. Loni v prosinci zaútočili na nemocnici v Benešově a před dvěma lety na plicní nemocnici v Janově.

U chronicky nemocných samozřejmě zůstanou nadále v osobní rovině vyšetření, která se na dálku dají zvládnout jen stěží. Například pravidelné odběry krve k laboratornímu rozboru nebo vyšetření specialistou. Pro takové případu zůstane návštěva praktického lékaře nezbytnou, ale řadu jiných návštěv by bylo možno už dnes vcelku snadno eliminovat.

S prevencí pomůžou roboti

Jednou za dva roky by měl každý dospělý absolvovat preventivní prohlídku. Ta má přesně stanovenou podobu: u člověka, který netrpí chronickými nemocemi, zahrnuje zejména kontrolu údajů v kartě (rodinná i osobní anamnéza, platnost očkování a doporučených vyšetření), kontrolu krevního tlaku, zraku a sluchu, indexu tělesné hmotnosti BMI a stavu kůže.

O možnosti změřit krevní tlak doma už jsme psali výše, stejně tak o snadnosti nahlášení tělesné hmotnosti. Snadno si dovedeme představit test zraku a sluchu s využitím počítače – písmena v dané velikosti se mohou zobrazit na monitoru, slova může lékař šeptat do mikrofonu. Na internetu je podobných aplikací přehršel a pro orientační vyšetření jistě dostačují. Stejně tak vizuální kontrola stavu pokožky je přes webkameru snadno proveditelná.

Lékař může pohledem přes kameru zjistit nejen stav rizikových znamének, ale také ověřit pohyblivost kloubů, stav očí a dalších věcí. S výjimkou vyšetření toho, co se zkoumá pohmatem, tak nepotřebujete žádné zvláštní technologie. Na prohmatání břišních orgánů už by ale bylo potřeba zajistit dostatečně jemné robotické rameno, což je přeci jen věc poměrně nákladná a nepraktická.

Související článek

Mladí lékaři proti eNeschopence. Ohrožuje podle nich pacienty

„Přicházíme pečovat, ale místo toho vidíme administrativu a byrokracii.“ Mladí praktičtí lékaři se spojili, aby vůbec poprvé vydali společné prohlášení. A v něm vystupují proti elektronické neschopence. A nejsou sami, bouří se proti ní i další skupiny. Nelíbí se jim, že zatímco od digitálního projektu by se dalo očekávat, že jim práci zrychlí, potýkají se s pravým opakem. A ještě k tomu zadarmo.

Při každé preventivní prohlídce by mělo dojít k orientačnímu vyšetření moči indikačním papírkem. Ten by šlo snadno distribuovat poštou nebo prodávat v lékárně, pacient by jen na kameru ukázal výsledek. V určitých věkových intervalech pak musí probíhat rozbor krve, EKG, testy na vyšetření okultního krvácení, mamografický screening a další speciality, které zatím doma realizovat neumíme.

Už teď ale existují náznaky, že se blíží doba, kdy nás místo doktora zvládnou na dálku vyšetřit roboti. Například robot PETRA, kterého vyvíjí švédská firma Furhat Robotics a německá firma Merck, by už brzy mohl sloužit ke zdravotním prohlídkám lidem na nádražích, v nákupních centrech a na dalších veřejných místech. PETRA dnes zvládne provést základní vyšetření na příznaky cukrovky nebo problémy se štítnou žlázou. A je jen otázkou, co přinese budoucnost.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama