Zdroj: Archiv redakce

eParkomat: když nevíte kde zaparkovat, na volné místo vás zavedou „velká data“

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Městské parkovací aplikace nejsou žádná velká věda, řekne si laik – prostě upravená počítačová mapa, na níž jsou vyznačeny barevné zóny, a k tomu jednoduchý platební systém. Jenže platforma eParkomat, která funguje v pětadvaceti městech v Česku, nabízí víc – využívá totiž „big data“ od telefonních operátorů. Díky tomu pak řidič v reálném čase dostane informaci, kde je v danou chvíli nejpravděpodobněji volno, kam naopak nemá cenu jezdit nebo kde bývají volná místa v různé denní doby.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Městské parkovací aplikace nejsou žádná velká věda, řekne si laik – prostě upravená počítačová mapa, na níž jsou vyznačeny barevné zóny, a k tomu jednoduchý platební systém. Jenže platforma eParkomat, která funguje v pětadvaceti městech v Česku, nabízí víc – využívá totiž „big data“ od telefonních operátorů. Díky tomu pak řidič v reálném čase dostane informaci, kde je v danou chvíli nejpravděpodobněji volno, kam naopak nemá cenu jezdit nebo kde bývají volná místa v různé denní doby.

Za aplikací eParkomat stojí dvojice Pavel Vrba a Petr Hais. O práci s velkými daty vědí hodně, takže jsme si povídali nejen o parkování, ale i o tom, jak tento fenomén (ne)dokážou využívat města a obce v Česku.

Když chce řidič zaparkovat v Praze, má na výběr celou řadu nástrojů – váš eParkomat, konkurenční aplikaci Zaparkuju.cz, magistrátní web Parkuj v klidu a několik dalších. Všechny navíc využívají společné uživatelské rozhraní pro platby v jednotlivých zónách. V čem je váš systém lepší než konkurence?

Ostatní aplikace v zásadě ukazují, kde je jaká barevná zóna a kolik tam parkování stojí. Následně vám umožní přes společné uživatelské rozhraní zaplatit. Na první pohled by se mohlo zdát, že jsme na tom podobně, ale ve skutečnosti nabízíme zákazníkům podstatně víc. Náš systém radí, kde je v danou chvíli nejpravděpodobněji volno, kam naopak nemá cenu jezdit nebo kde bývají volná místa v různé denní doby. Využíváme k tomu informace, které jsou opravdu relevantní a prakticky se nedají ovlivnit – big data o pohybu uživatelů od telefonních operátorů.

Související článek

Chytré technologie pomáhají parkovat v Písku i Liberci

V českých městech už se přestává parkovat „naslepo“, kdy zkrátka vjedete do centra a doufáte, že co nejdřív najdete volné místo. Chytrá parkovací řešení učí řidiče stahovat aplikace, které jim řeknou, kde je volné místo, nebo dávají možnost platit za parkování on-line. Zdaleka to není záležitost jen Prahy a dalších krajských metropolí. Do chytrého parkování se pouští i okresní města.

Mohou se vaši zákazníci v reálném čase podívat, kde je volno?

Prakticky ano, byť to samozřejmě není tak přesné, jako když vám na krytém parkovišti ukáže systém přesný počet zaparkovaných aut a volných míst – ale to je uzavřený systém, tam je to mnohem jednodušší. My využíváme k práci nejmodernější současné nástroje – neuronové sítě a umělou inteligenci. Důležité je, že data o pohybu uživatelů ze sítě dostáváme v syrové podobě, nejsou nijak upravovaná, a tudíž nezkreslují. Původně vznikala kvůli měření kvality sítě. Když jsme s tím začali, bylo to u parkovacích aplikací unikátní nejen u nás, ale i na evropské úrovni, a přináší opravdu velkou přidanou hodnotu.

Za aplikací eParkomat stojí dvojice Pavel Vrba (vpravo) a Petr Hais. -

Jak vaše aplikace funguje v praxi?

Uživatelé prémiové verze, kterou si každý může bezplatně na čtrnáct dnů vyzkoušet, na displeji telefonu vidí, jak vypadá aktuální parkovací situace – a to nejen v Praze, ale i v dalších pětadvaceti městech v Česku, tedy ve všech městech nad padesát tisíc obyvatel. Po zaparkování se automaticky přesunete do společného uživatelského rozhraní, o kterém už byla řeč, a můžete rovnou pomocí zadané karty zaplatit, aniž byste si museli brát lístek v parkovacím automatu.

Proč vlastně – když se chcete odlišit od konkurence – využíváte společné rozhraní pro placení? Laikovi tak možná nebude úplně jasné, že se jedná o odlišný systém…

To je naše bolavé místo. Praha na tento platební systém vyhlásila zakázku, ale bohužel v duchu přelomu století, protože dnešní trend ve všech moderních městech vypadá tak, že město připraví základní otevřené rozhraní dostupné jakékoli třetí straně, která si nad ním vytvoří svou aplikaci. Tady je zvolena poněkud nešťastná technologie, která integraci platebního systému do vlastní aplikace neumožňuje, uživatel má tudíž smůlu a musí využívat rozhraní s jednotnou grafickou a funkční podobou. A jak se asi shodneme, ta podoba není ideální, působí zastarale a navíc má občas problémy s funkčností. My máme připravené vlastní, mnohem komfortnější řešení, ale museli bychom každou jednotlivou transakci dotovat, což ekonomicky bohužel není únosné.

Nestálo by za to zjistit, jestli by rozdíl nebyli ochotni zaplatit samotní uživatelé?

Dělali jsme si na toto téma uživatelský průzkum, ale ukázalo se, že nebyli. Navíc by to znamenalo i administrativní zátěž, protože za každé zaparkování bychom museli vydat hned několik faktur. Řešení je opravdu jinde – to rozhraní je zapotřebí otevřít vývojářům, jako to funguje třeba v Holandsku nebo Rakousku. Tam vývojáři podepisují smlouvu přímo s městem a administrativní problém odpadá. Věřím, že se i Praha tímto směrem pohne. Je to celosvětový trend.

Nechme chvíli Prahu Prahou. Říkali jste, že fungujete i v řadě dalších měst. Kde máte největší úspěchy?

S platebními systémy to není mimo Prahu tak růžové, ale náš systém předpovídání obsazenosti parkovacích míst funguje ve všech krajských městech. Úspěšní jsme v Českých Budějovicích, Plzni, Ostravě, Liberci, Ústí nad Labem… Dokonce i v Brně máme chytré řešení. A máme pokrytá i bývalá okresní města nad padesát tisíc obyvatel, například Karvinou nebo Mladou Boleslav. Co se týká menších měst, příkladem je Písek, který si objednal naše řešení pro Smart City. Implementovali jsme tam 1300 parkovacích míst a funguje to bez problémů.

Související článek

Pod Ještědem se žije smart život. Liberec chytrým technologiím věří

Mluví se o Praze, mluví se o Kolíně či Písku. Mezi jedno z nejvíc smart měst v Česku ale patří zcela zaslouženě také stotisícový Liberec. Pociťují to lidé při jednání na magistrátu, řidiči při parkování, místní i turisté při použití městské hromadné dopravy, rodiče při zápisu dětí do škol i škole a poznají to i budoucí obyvatelé nové chytré čtvrti, která má vzniknout v centru města pod Ještědem.

Rozumím správně, že někde nabízíte kompletní systém včetně placení v aplikaci, jinde vám eParkomat jen najde pravděpodobná volná místa a samotné placení se řeší jinak, třeba parkovacím automatem?

Přesně tak. Část měst má své systémy placení – třeba přes SMS nebo přes nějakou jinou aplikaci, ale i v takových případech mohou využít data z eParkomatu. My se zkrátka vydáváme cestou plně otevřených dat a myslíme si, že by se to mělo stát obecným standardem. Jen tak se velké aplikace dostanou do různých měst a uživatelé budou moci využívat jeden systém všude po republice, případně i v zahraničí. Dnes stačí, když jedete pár desítek kilometrů, a musíte stahovat jinou aplikaci nebo využívat ještě zastaralejší systémy, třeba automaty. Chytrý parkovací systém navíc nabízí i další výhody, třeba upozornění na to, že vám dobíhá zaplacený čas a musíte odjet nebo si předplatit další hodinu. Případně vám i poradí, jak ušetřit – třeba v centru města v Pařížské stojí hodina na modré zóně osmdesát korun, přitom vedle v garážích hotelu InterContinental zaplatíte o pětikorunu méně. To neví ani devět z deseti Pražanů, natož návštěvníci odjinud – a náš systém vám to řekne.

Jak vás vlastně napadlo něco podobného vytvořit?

V době, kdy jsme s vývojem začínali, tedy v roce 2013, ještě mnoho parkovacích aplikací neexistovalo. Celé se to seběhlo tak trochu náhodou – byli jsme zaměstnanci T-Mobilu a přihlásili jsme se do podnikové inovační soutěže. Téma parkování se tehdy nabízelo samo, protože s ním v Praze byly vleklé problémy. Zároveň se tehdy začaly hodně rozvíjet sociální sítě, na kterých lidé sdíleli všechno možné. Proto nás napadlo, že by se mohli dělit i o informace, kde zrovna zaparkovali. Původní nápad byl vytvořit něco jako Waze, tedy aplikaci, kde budou uživatelé spolupracovat. Tu inovační soutěž jsme tehdy vyhráli a rozhodli se, že na vývoji začneme pracovat naplno.

eParkomat funguje i v menších městech. V Písku od loňska navádí řidiče na některé z 1300 parkovacích míst. -

Jak probíhala práce dál?

Z českého kola soutěže jsme postoupili na mezinárodní úroveň, kde soutěžilo šedesát projektů z celého světa. A vyhráli jsme i tady. Zároveň jsme ale trochu změnili plány – sdílení mezi uživateli se v pilotních stadiích moc neosvědčilo. Tak jsme se rozhodli, že se opřeme o své zkušenosti z telekomunikační branže, a položili jsme si otázku: Neexistují náhodou v rámci té sítě data, která by se dala při hledání parkovacích míst využít? Od toho byl jen krok ke konkrétní představě o aplikaci, v níž vidíte, kde lidé parkují nejčastěji, kde bývá naopak spíš volno, jak to závisí na denní době a tak. A v roce 2015 jsme díky té výhře v mezinárodní soutěži získali dost peněz na to, abychom se mohli pustit do seriózního výzkumu. Vytipovali jsme si určité oblasti a hledali jsme způsob, jak velká data při parkování využít. Zjistili jsme, že to jde, a dali jsme se do práce.

Související článek

Filip Marek z T-Mobile: Analýzu na základě big dat zpracujeme do týdne

Big data. Výraz, který se objevuje stále častěji. Jenže většina lidí pořád tápe v tom, co si pod ním má představit. Obcím mohou sloužit k lepšímu plánování dopravy, pořadatelům kulturních akcí k jejich plánování a organizaci, provozovatelům internetových obchodů k vytvoření efektivnější nabídky – alespoň podle Filipa Marka, který s nimi každodenně pracuje v T-Mobile. To je ale jen špička ledovce.

Na tom je zajímavá jedna věc – zatímco většina konkurence bere prostě parkování jako hlavní obor své činnosti, pro vás je to jen jeden ze způsobů, jak využít to nejdůležitější, tedy big data. Nepřemýšleli jste někdy i o jiných způsobech?

Samozřejmě že ano. Vyhledávání parkovacích míst je jen řešením určitého problému. A my jsme schopni spolupracovat s radnicemi měst mnohem intenzivněji a říci jim, co je jeho příčinou a podstatou – odkud k nim lidi dojíždějí, jaké dopravní trasy využívají, proč parkují tam, kde parkují nebo kam pak pokračují.  Když město data chytře využije, může tak mnohem efektivněji plánovat systém hromadné dopravy, budování P+R parkovišť a podobně. Navíc jsme schopni i zpětně změřit, jak fungují určitá opatření – město zavede parkovací zóny a od nás se dozví, zda to pomohlo, jestli tam skutečně místní obyvatelé lépe zaparkují cestou z práce, jestli tím netrpí jiná městská část nebo jak zóny ovlivnily využívání MHD… Možností je spousta. Chytré město neznamená, že někam coby radnice instalujete dva senzory, ale že víte, jaký to mělo následek. Takové informace radnicím rádi poskytneme.

Jen technicky – data máte k dispozici pouze od T-Mobilu, nebo i od dalších operátorů?

Jen od T-Mobilu, to ovšem znamená asi čtyřicet procent celkové populace v Česku.  Z hlediska statistiky je to ovšem obrovský vzorek, protože běžně se pracuje s promile obyvatelstva.

A kde, kromě Prahy, jste v takové spolupráci nejdál?

Ve zmíněném Písku, kde máme na starost celý systém Smart City. Snažíme se o spolupráci s mnoha radnicemi, ale vzhledem k tomu, jak na úrovni měst a obcí funguje systém zadávání zakázek, je to hodně složité. Náš systém je unikátní, leckde máme ta data jako jediná firma a nemáme konkurenci, což získávání zakázek paradoxně hodně ztěžuje. Ale zanedlouho bychom měli začít fungovat i jinde. Bohužel to zatím nemůžeme zveřejňovat.

Nedávno jsem dělal rozhovor se starostou Kolína Vítem Rakušanem, kde pořídili spoustu zajímavých chytrých řešení za minimální částky. Na otázku, jak je to možné, odpověděl, že nechávají firmy pracovat pro Kolín v rámci pilotních projektů – město platí minimum, firma si řešení vyzkouší v praxi a v dalších městech už ho může nabízet za mnohem více peněz. Co si o tom myslíte jako zástupce druhé strany, tedy vývojářů?

Pan Rakušan se mnou jistě nebude souhlasit, ale tohle je cesta do pekel. Vede to totiž k tomu, že se podobných akcí budou účastnit jen velké firmy, které mají peněz dost, cítí potřebu něco vrátit společnosti a mohou si takové pilotní projekty dovolit. I tak je to ale jednorázová záležitost a následně bývá taková služba naopak hodně drahá. Až Kolínu nebude současné řešení stačit a bude ho chtít nějak rozšířit, už to zadarmo nebo za minimální částku nepůjde, město plnou cenu nebude moci zaplatit a kvalita služby tak půjde dolů. Případně radnice bude hledat úplně jiné řešení od začátku. Jinými slovy: je to dobrá cesta, jak demonstrovat schopnosti technologií, ale chytré město tak fungovat dlouhodobě nemůže. My máme jinou strategii – za rozumné peníze domlouvat nikoli jednorázovou, ale dlouhodobou spolupráci.

Související článek

Vít Rakušan: V digitalizaci a zavádění chytrých řešení jsme neuvěřitelně zaspali

Vítu Rakušanovi na podzim skončí druhé volební období, které tráví v čele kolínské radnice. Město, které proslavila snad jen okolní rovinatá krajina a festival dechovek, se mu za osm let podařilo přeměnit na jedno z nejprogresivnějších chytrých měst v Česku. Chytré technologie tady začali zavádět mezi prvními, takže za ně nikdy neutráceli přemrštěné částky. Především je ale přizpůsobují konkrétním potřebám obyvatel města, kteří se je naučili používat.

A co by radnice měly dělat pro to, aby přilákaly menší firmy, s nimiž je taková spolupráce možná?

Už o tom byla řeč – otevřít data. To je ideální první krok, protože tím se výrazně snižuje práh dostupnosti pro jakoukoli spolupráci. V mnohém je samozřejmě pohodlnější spolupracovat s velkými korporacemi, ale když dá město příležitost malé firmě, která se následně může rozvíjet a tvořit hodnoty tady v Česku, znamená to prospěch nejen pro město a danou firmu, ale pro celou společnost. V Rakousku, Izraeli, Německu, tam všude města a obce podporují lokální malé partnery místo nadnárodních korporací – a otevřená data jsou v tom zásadní položkou, která odstraňuje rozdíl mezi bohatými a chudými.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama