Zdroj: iStockphoto.com

Umělá neuronová síť zničí lidstvo jen na příkaz člověka. Sama na to nemá

Věci chytřeanalýza 4 min čtení

Umělá inteligence za poslední dobu neuvěřitelně pokročila, v mnoha oblastech dosahuje lepších výsledků než lidský mozek. Ledacos se umí naučit sama i bez pomoci člověka. Co vlastně dnes umělé neuronové sítě dokážou?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Umělá inteligence za poslední dobu neuvěřitelně pokročila, v mnoha oblastech dosahuje lepších výsledků než lidský mozek. Ledacos se umí naučit sama i bez pomoci člověka. Co vlastně dnes umělé neuronové sítě dokážou?

Neuronové sítě dnes najdete všude. Mluví s vámi z chytrého reproduktoru Alexa, rozpoznávají dopravní situaci v samořidících autech, ale také samostatně popisují fotky, hrají šachy nebo rozpoznávají nejrůznější choroby. Zatím jsme se sice nedočkali univerzálního umělého mozku, který by moudře filozofoval a snil o světovládě, jak ho líčí autoři sci-fi, i tak ale umělá inteligence člověka v lecčem předčí.

Související článek

Chytré domy jsou Česku už běžné. Ročně jich přibudou stovky

Chytré domy se stávají standardem i v Česku. Do své nabídky je zařadila například i firma RD Rýmařov, jedna z nejúspěšnějších tuzemských společností, které se specializují na montované dřevostavby. Jen ta už jich postavila stovky. Využívá k tomu řešení nadnárodního koncernu Siemens. Dům využívající tuto spolupráci pak například udržuje příjemné vnitřní klima a šetří svým majitelům peníze za energie potřebné k vytápění.

Člověka už skoro nepotřebuje

Pro úlohy, které se odehrávají čistě ve virtuálním prostředí a mají jasně stanovená pravidla, nepotřebuje umělá inteligence lidskou spolupráci. Sama proti sobě do zbláznění odehrává partie šachů nebo trénuje hru DOTa. Zvládá to mnohonásobně rychleji, než kdyby ji zdržoval lidský protihráč. Sama od sebe se zlepšuje až do okamžiku, kdy člověka překoná.

Spoustu dat může umělá inteligence získat zadarmo na internetu. Google i Microsoft trénují neuronové sítě, aby dokázaly popsat, co je zobrazeno na fotografii. Těží z toho, že miliony obrázků včetně popisků jsou volně dostupné na nejrůznějších internetových stránkách. Provozovatelé osobních asistentů, jako je Amazon Alexa nebo Apple Siri, pak mohou ke zlepšení jejich funkcí využívat statisíce hovorů, které s asistenty každou hodinu vedou sami uživatelé.

Další neuronové sítě si mohou data nasbírat automaticky. Třeba autonomní vozy v první fázi najedou desítky tisíc kilometrů v plném provozu s řidičem za volantem. Při tom několika kamerami snímají okolí, sledují vedle jedoucí vozy a odkoukávají od řidiče styl jízdy.

Vidí, co lidé nespatří

Když učíte lidského lékaře vyhodnocování křivky EKG, dáte mu přečíst učebnici, ve které zjistí, co která změna křivky znamená. V praxi pak pod dohledem zkušeného kolegy trénuje, aby zvládl diagnostiku rychle a spolehlivě. Neuronová síť se učí jinak. Dostane k dispozici statisíce křivek EKG spolu s diagnózami příslušných pacientů a sama se snaží odhalit, jak se která diagnóza na křivce projeví.

Související článek

Je vám smutno? Obejměte robota!

Svět robotiky skoro denně přináší zajímavé vynálezy. Některé z nich umí hodně překvapit a jiné jsou zase docela praktické. Kterého z těchto deseti robotů byste chtěli mít doma? My všechny!

V první fázi si tak může myslet, že se infarkt projevuje zaoblením jindy ostrých špiček. Teprve postupem času začne jako projev infarktu označovat zvýšení určité části EKG. Nebo taky ne. Neuronová síť není zatížená dlouhými roky školního vzdělávání a nepřemýšlí nějakým způsobem jenom proto, že se to tak dělalo vždycky. Může odhalit drobné odchylky v křivce EKG nebo rentgenovém snímku, kterým lidští lékaři nepřikládali žádnou důležitost. Může si dát do souvislosti drobné odchylky v srdečním rytmu – ten dnes měří kdejaké chytré hodinky – s budoucími srdečními problémy.

Kromě využití v okamžité diagnostice, kdy neuronová síť vyhodnotí snímek nebo křivku rychleji než lékař, se tak díky analýze velkých dat od statisíců a milionů pacientů může podařit odhalit naprosto nové souvislosti zdánlivě nesouvisejících příznaků.

Proč nehrozí soudný den?

Autoři sci-fi odjakživa hýří nápady na umělý supermozek, který buď rozvrátí všechny filozofické systémy lidstva svými brilantními nápady, nebo označí člověka za nepřítele a zaútočí na něj všemi dostupnými zbraněmi. Proč jsou oba tyto scénáře krajně nepravděpodobné?

Související článek

Branimir Marić: Svoboda internetu je romantická představa z minulosti

Chytré technologie a propojený svět jsou skvělá věc – díky rychlým datům dnes běžně využíváme nesmírně užitečné a příjemné nástroje, které ještě před pár lety neexistovaly. Na druhou stranu je nutné definitivně skončit s naivní představou z devadesátých let, že by měl být internet otevřená zóna, kde se špatnostem nedaří a nikomu nic nehrozí. „O bezpečnost se musíme postarat, i když to znamená mnohem více regulací než doposud,“ říká Branimir Marić, technický ředitel T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom.

Současné neuronové sítě jsou výhradně klasifikační. Předložíte jim obrázek a ony rozhodnou, jestli to je, nebo není pes. Jestli se jedná o infarkt, nebo zdravé srdce. Jestli je tah pěšcem dobrý, nebo povede spíš k prohře. Nejedná se tak o abstraktní myšlení v pravém slova smyslu. Neuronová síť si „neuvědomí sama sebe“. Nemůže tak třeba sama od sebe rozhodnout o likvidaci lidstva.

Může ale být s úspěchem použita člověkem jako zbraň, která lépe navede raketu na cíl, pomůže robotovi naklást výbušniny nebo rychle analyzovat množství internetové komunikace. Ve všech těchto případech je ale tím, kdo o útoku rozhodne, lidský mozek.

Neuronové sítě se skvěle uplatní v situaci, kdy existují jasná pravidla, která ani nemusí být člověku dopředu známá. Samy se naučí hrát i komplexní počítačové hry, ale neumí se zorientovat v reálném světě, který je ještě o mnoho řádů složitější. „Jedná se o hry, tedy umělá prostředí s jasnými pravidly a jednoznačnými akcemi. Zároveň, protože se jedná o virtuální prostředí, mohou počítače strávit za několik týdnů tréninku v součtu tisíce let v simulaci,“ řekl nám Petr Baudiš, odborník na umělou inteligenci z firmy Rossum, když jsme se ho ptali, jestli se máme bát strojů, které se samy naučí porážet člověka ve hře Go.

Související článek

Petr Baudiš: Možná si budeme muset projít něčím špatným, abychom začali regulovat umělou inteligenci

Využití umělé inteligence může být prospěšné, ale i hodně nebezpečné. Jak to chtějí odborníci na umělou inteligenci řešit? Jak umělá inteligence pracuje s předsudky a jak nás ovlivní v budoucnu? 

Umělá inteligence není inteligentní v pravém slova smyslu. Nedokáže, a v podobě neuronových sítí dnešního ražení se to ani v budoucnu nezmění, přijít s vlastními kreativními myšlenkami. Spíše než nebezpečí zlomyslné a nepřátelské umělé inteligence bychom se tak měli bát lidí, kteří o nasazení této technologie rozhodnou.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama